Zobrazení zdroje stránky Asie

{{Různé významy}}
{{Infobox - kontinent
| název = Asie
| obrázek = Asia_(orthographic_projection).svg
| zeměpisná šířka = 39
| zeměpisná délka = 108
| rozloha = 44 603 853 [[Kilometr čtvereční|km²]]
| počet obyvatel = 4 522 598 000 (2018)
| státy = 48
| regiony = [[Střední Asie]]<br />
[[Východní Asie]]<br />
[[Severní Asie]]<br />
[[Jihovýchodní Asie]]<br />
[[Jihozápadní Asie]]<br />
[[Jižní Asie]]
| commonscat = Asia
}}
'''Asie''' ([ázije]) je svou rozlohou 44&nbsp;603&nbsp;853&nbsp;km² největší, s&nbsp;více než 4,7 miliardami obyvatel nejlidnatější a zhruba od přelomu tisíciletí rovněž nejhustěji osídlený [[Kontinent|světadíl]], který tvoří součást [[kontinent]]u zvaného [[Eurasie]], popř. [[Eurafrasie]]. Rozkládá se především na [[Východní polokoule|východní]] a [[Severní polokoule|severní polokouli]]. Pokrývá 8,6 % povrchu [[Země]] (29,9 % souše) a její obyvatelstvo představuje 60 % [[Světová populace|světové populace]]. Během [[20. století]] se počet lidí žijících v&nbsp;Asii téměř zčtyřnásobil. Pojmenování pochází z [[Akkadština|akkadského]] slova ''asu'', které znamená východ či rozbřesk.

== Hranice Asie ==
{{Viz též |Evropa#Hranice mezi Evropou a Asií}}
[[Soubor:Location-Asia-UNsubregions.png|náhled|Regiony Asie:
{{legenda|#0000E0|[[Severní Asie]]}}
{{legenda|#E000E0|[[Střední Asie]]}}
{{legenda|#00E000|[[Jihozápadní Asie]]}}
{{legenda|#E00000|[[Jižní Asie]]}}
{{legenda|#FFFF20|[[Východní Asie]]}}
{{legenda|#FFC000|[[Jihovýchodní Asie]]}}]]

Nejzazší body asijské pevniny:
* Sever: [[Čeljuskinův mys]] (77°44' s. š.) na poloostrově [[Tajmyr (poloostrov)|Tajmyr]] v&nbsp;[[Rusko|Rusku]]
* Východ: [[Děžňovův mys]] (169°40' z. d.) na poloostrově [[Čukotka]] v&nbsp;[[Rusko|Rusku]]
* Jih: [[Mys Buru]] (1°25' s. š.) na [[Malajský poloostrov|Malajském poloostrově]]
* Západ: [[Mys Baba]] (26°3' v. d.) v&nbsp;[[Turecko|Turecku]] jižně od [[Dardanely|Dardanel]]
[[Soubor:Possible definitions of the boundary between Europe and Asia.png|náhled|Různé historické verze hranic mezi Evropou a Asií]]
Vzhledem k&nbsp;pozemnímu spojení Asie s&nbsp;[[Evropa|Evropou]] i [[Afrika|Afrikou]] se někdy rozcházejí názory na to, kudy vést hranici mezi těmito kontinenty. Rozšířená a na českých školách vyučovaná verze hranice mezi Evropou a Asií vede z&nbsp;[[Bajdaracký záliv|Bajdarackého zálivu]] po východním úpatí [[Ural]]u (Ural leží celý v&nbsp;Evropě), dále po řece [[Emba (řeka)|Embě]], po pobřeží [[Kaspické moře|Kaspického moře]] a [[Kumomanyčská propadlina|Kumomanyčskou sníženinou]] na sever od [[Kavkaz]]u (Kavkaz je častěji označován jako Asie) do [[Azovské moře|Azovského moře]]. Dále k&nbsp;jihozápadu oba světadíly odděluje [[Černé moře]], průliv [[Bospor]], [[Marmarské moře]] a průliv [[Dardanely]]. Do obou světadílů zasahuje území [[Rusko|Ruska]], [[Kazachstán]]u a [[Turecko|Turecka]].

Od [[Afrika|Afriky]] je Asie oddělena [[Suezský průplav|Suezským průplavem]]. [[Sinajský poloostrov]] už tedy leží v&nbsp;Asii a [[Egypt]] tak zasahuje částí území do Afriky a částí do Asie. Dále na jih oba světadíly odděluje [[Rudé moře]].

Ani hranici s&nbsp;[[Austrálie (kontinent)|Austrálií]] a [[Oceánie|Oceánií]] není snadné stanovit. Australská pevnina se sice asijské nedotýká, ale mezi nimi leží velké množství ostrovů, u nichž není vždy jasné, ke kterému světadílu je přiřadit. Ostrov [[Nová Guinea]] se obvykle řadí k&nbsp;Oceánii, což znamená, že území [[Indonésie]] zasahuje do obou světadílů. [[Zoogeografie|Zoogeografové]] pracují s&nbsp;tzv. [[Wallaceova linie|Wallaceovou linií]], která odděluje ekosystémy považované za čistě asijské od smíšených asijsko-australských.

Nejjasněji vymezená je hranice Asie a [[Severní Amerika|Severní Ameriky]]. Ty jsou odděleny 88&nbsp;km širokou [[Beringův průliv|Beringovou úžinou]] v&nbsp;místech, kde se k&nbsp;sobě blíží asijská Čukotka a americká [[Aljaška]].

Nejzazší body na ostrovech:
* Sever: [[Arktický mys]] (81°16' s. š.) na [[ostrov Komsomolec|ostrově Komsomolec]] v&nbsp;[[Rusko|ruském]] souostroví [[Severní země]]
* Východ: Uprostřed [[Beringův průliv|Beringova průlivu]] se nachází [[rusko]]-[[Spojené státy americké|americké]] souostroví [[Diomédovy ostrovy]], které fyzickogeograficky nepatří jednoznačně ani k&nbsp;Asii, ani k&nbsp;Americe (západní ostrov leží asi 35&nbsp;km od asijské pevniny, východní ostrov asi 36&nbsp;km od americké), politicky je však rozděleno mezi Rusko a Spojené státy. Tříkilometrovým průlivem mezi oběma ostrovy také probíhá [[Datová hranice]]. Přiřadíme-li ruský ostrov k&nbsp;Asii, bude jeho východní okraj nejvýchodnějším bodem světadílu (169°0' z. d.)
* Jih: Záleží na tom, které ostrovy ještě přiřadíme k&nbsp;Asii a které již k&nbsp;Austrálii. Při nejjednodušší variantě, kdy hranice vede mezi [[Malajské souostroví|Malajským souostrovím]] na asijské straně a [[ostrovy Ashmore a Cartier]] na australské, se nejjižnější bod nachází na ostrůvku u [[Indonésie|indonéského]] ostrova [[Roti]] (11°1' j. š.)
* Západ: I v&nbsp;[[Egejské moře|Egejském moři]] leží velké množství ostrovů. Mnohé z&nbsp;nich leží těsně u pobřeží [[Malá Asie|Malé Asie]] (např. [[Samos]] 1,6&nbsp;km daleko), ale politicky náleží [[Řecko|Řecku]]. Zohlednění jejich geologické spřízněnosti s&nbsp;asijskou pevninou by zřejmě umožnilo posunout hranici až na západní pobřeží ostrovů [[Lesbos]] a [[Chios]] (25°50' v. d.), na druhé straně by to ale znamenalo, že část řeckého území leží v&nbsp;Asii, což je v&nbsp;rozporu se všeobecně přijímaným názorem. Nejzápadnější ostrov pod [[turecko]]u správou je [[Gökçeada]], ta má ale zřetelně blíž k&nbsp;evropské než k&nbsp;asijské části Turecka. Za nejzápadnější výspu Asie lze tedy buď považovat ostrov [[Bozcaada]] (25°58' v. d.), nebo prohlásit, že veškeré egejské ostrovy už patří k&nbsp;Evropě bez ohledu na svou vzdálenost od asijské pevniny.

== Asijské geografické rekordy ==
{{Viz též|Nejvyšší hory asijských zemí}}
Mnohé asijské geografické rekordy jsou současně světovými rekordy.

[[Soubor:Peat Forest Swamp (10712654875).jpg|náhled|[[Deštný prales]] na Borneu]]
* '''Nejvyšší hora:''' [[Mount Everest]] – 8849&nbsp;m ([[Nepál]], [[Čína]], [[Himálaj]]) je současně nejvyšší horou světa
* '''Nejvyšší činná sopka:''' [[Ključevskaja]] – 4750&nbsp;m ([[Rusko]], [[Kamčatka]])
* '''Nejnižší bod:''' hladina [[Mrtvé moře|Mrtvého moře]] – 400&nbsp;m pod úrovní světového oceánu ([[Izrael]], [[Jordánsko]])
* '''Nejhlubší kryptodeprese:''' [[Bajkal]] – dno −1186,5&nbsp;m pod úrovní hladiny oceánu ([[Rusko]]) je současně nejhlubší [[kryptodeprese|kryptodepresí]] na světě
* '''Nejdelší řeka:''' [[Jang-c’-ťiang]] – 6379&nbsp;km ([[Čína]]) je 3.&nbsp;nejdelší řeka světa a s&nbsp;průtokem 31&nbsp;900&nbsp;m³/s&nbsp;4. nejvodnatější tok této planety
* '''Největší ostrov:''' [[Kalimantan]] nebo také ([[Borneo]]) – 725&nbsp;460&nbsp;km² (3.&nbsp;největší ostrov světa)
* '''Největší poloostrov:''' [[Arabský poloostrov]] – 2&nbsp;780&nbsp;000&nbsp;km²<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Jtoyer|titul=What is the World Largest Peninsula?|url=http://answers.askkids.com/Weird_Science/what_is_the_world_largest_peninsula|jazyk=en|datum přístupu=2012-02-03|url archivu=https://web.archive.org/web/20110707175055/http://answers.askkids.com/Weird_Science/what_is_the_world_largest_peninsula|datum archivace=2011-07-07|nedostupné=ano}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|titul=WORLD'S&nbsp;LARGEST PENINSULA|url=http://thelongestlistofthelongeststuffatthelongestdomainnameatlonglast.com/largest56.html|jazyk=en|datum přístupu=2011-05-17|url archivu=https://web.archive.org/web/20150725234937/http://thelongestlistofthelongeststuffatthelongestdomainnameatlonglast.com/largest56.html|datum archivace=2015-07-25|nedostupné=ano}}</ref>
* '''Nejvzdálenější místo od moře:''' [[Džungarská pánev]] (Čína) – 2650&nbsp;km od [[Severní ledový oceán|Severního ledového]] i od [[Indický oceán|Indického oceánu]] je současně nejvnitrozemštějším bodem na světě
* '''Největší jezero:''' [[Kaspické moře]] – 371&nbsp;000&nbsp;km² (největší jezero na světě)
* '''Nejhlubší jezero:''' [[Bajkal]] – 1642&nbsp;m (nejhlubší jezero na světě)
* '''Nejlidnatější stát:''' [[Indie]] – 1 498 863 874 (nejlidnatější stát na světě)
* '''Největší stát:''' [[Rusko]] – 13&nbsp;200&nbsp;000&nbsp;km² (asijská část; celé Rusko je největší stát světa)

== Geologie ==
[[Soubor:Asia terrain.jpg|náhled|Asijský světadíl&nbsp;– počítačový model pohledu z&nbsp;vesmíru]]
Asie vznikla spojením několika [[platforma (geologie)|platforem]]. [[Sibiřská platforma]] byla v&nbsp;minulosti samostatným kontinentem, který se spojil s&nbsp;[[Baltika|Baltikou]], čímž vzniklo pohoří [[Ural]]. [[Čínská platforma]] se pospojovala z&nbsp;menších bloků ([[Severní Čína (kontinent)|Severní Čína]], [[Blok Jang-c']] a [[Jižní Čína (kontinent)|Jižní Čína]]) a nakonec se spojila se [[Sibiř]]í. V&nbsp;nejmladší době pak do Asie narazily dvě platformy, které se oddělily od někdejší [[Gondwana|Gondwany]]: [[Indický subkontinent|Indická]] a [[Arabský poloostrov|Arabská]].

=== Sibiřské jednotky ===
Sibiřská (angarská) platforma představuje velký stabilní blok. Aldanský a anabarský [[štít (geologie)|štít]] obsahují horniny až 3,5 miliardy let staré. Člení se následovně:

* Předbajkalské jednotky
** [[Aldanský štít]]
** [[Anabarský štít]]
* Vrásová pásma [[bajkalské vrásnění|bajkalského vrásnění]] ([[Bajkalské pohoří]], [[Jenisejské pohoří]])
* Depresní jednotky – [[syneklíza|syneklízy]] a okrajové prohyby (tunguzská a viljujská syneklíza, předsajansko-bajkalský prohyb)

=== Čínské jednotky ===
[[Soubor:1 li jiang guilin yangshuo 2011.jpg|náhled|[[Jihočínská krasová oblast]]]]
[[Čínská platforma]] je rozdělena na vystupující masívy, mezi nimiž leží mladší jednotky. Obsahuje [[prekambrium|prekambrické]] štíty:

[[Soubor:Aba County Aba Prefecture Sichuan China.jpg|náhled|Buddhistická [[stúpa]] na [[Tibetská náhorní plošina|Tibetské náhorní plošině]]]]
* [[Tarimský štít]]
* [[Severočínský štít]]
* [[Korejský štít]]
* [[Jin-šan|Inšanský masiv]] (hřbet [[Vnitřní Mongolsko|Vnitřního Mongolska]])
* [[Středočínský blok]]
* [[Indočínský masiv]]

Čínská platforma také zahrnuje řadu [[Plošina (geomorfologie)|plošin]] a poklesových [[pánev (geomorfologie)|pánví]]. Ty jsou pokryty [[paleozoikum|paleozoickými]], [[mezozoikum|mezozoickými]] a [[kenozoikum|kenozoickými]] [[sediment]]y různého charakteru a mocnosti. [[Krystalinikum|Krystalické]] podloží leží místy ve větších hloubkách než 10&nbsp;km.

* Pánev [[Ordos]] ([[kambrium]] až [[ordovik]]) obsahuje mimořádně mocné (až 7&nbsp;km) platformně uložené [[spraš]]e
* Pánev [[Žlutá řeka|Chuang-che]]
* [[Pchjongjangská pánev]]
* [[Sečuánská pánev|Sečuánská (Rudá, Červená) pánev]] ([[synklinála]] vznikla koncem [[perm]]u, 3 až 4&nbsp;km mocné akumulace z&nbsp;průběhu celých [[Mezozoikum|druhohor]])
* [[Nanningská pánev]]
* [[Wutchanská pánev]]
* [[Alašanská pánev]]
* Platformní sedimenty v&nbsp;[[Indočína|Indočíně]] ([[perm]], [[trias]], [[jura]], [[křída]])

=== Kundwanská Asie ===
[[Soubor:Himalaya sud avion.JPG|náhled|Himálaj v Nepálu]]
[[Indický subkontinent|Indická platforma]] a [[Madagaskar]] byly původně spojeny s&nbsp;[[Afrika|Afrikou]], ale ve [[třetihory|třetihorách]] se vydaly na sever k&nbsp;Asii. Madagaskar se oddělil a zůstal poblíž Afriky, zatímco Indie narazila do Čínské platformy, čímž vyvolala mohutné vrásnění, jehož výsledkem je [[Himálaj]].

Na západě Indické platformy se nacházejí vodorovně uložené [[čedič]]ové vrstvy [[sopka|vulkanického]] původu, kterým se říká [[Trap (geologie)|trapy]] (např. [[Dekánské trapy]] či [[sibiřské trapy]]). Až 100&nbsp;m silná vrstva čediče překrývá stará jádra.

Nejstarší kontinentální jádra se vytvořila během protoindického [[geotektonický cyklus|geotektonického cyklu]]. Nejstarší [[Metamorfovaná hornina|metamorfity]] jsou staré až 3,5 miliardy let.
Během dhárvárského geotektonického cyklu došlo k&nbsp;sedimentaci, vulkanickým procesům a průnikům [[Žula|granitů]], dotvářela se [[kontinentální jádro|kontinentální jádra]].
<!--Tohle jsem někde našel, ale moc tomu nerozumím: Následovaly geotektonické cykly áravalský, closepetský, kataragamský, dillíský, amgaonský a singbhumský. Nejstarší jádra jsou překryta mladšími platformními pokryvy (rovněž však [[prekambrium|prekambrickými]]). Áravalská, dillíská, vindhjaská formace a nejstarší, klasická platformní formace cuddapažská. Podklad platformy vychází ve třech megakostkách: thorském, vlahšjaském a kundwanském.Vïz. www.nobrain.dk-->

[[Arabský poloostrov|Arabská platforma]] byla původně součástí Afriky, ale začala se od ní oddělovat [[příkopová propadlina|příkopovou propadlinou]], jejíž velkou část nyní vyplňuje [[Rudé moře]]. Nejstarší horniny jsou asi 1 miliardu let staré a nacházejí se v&nbsp;haliské formaci. Asi polovinu platformy tvoří prekambrické [[metamorfovaná hornina|metamorfity]], druhá polovina se skládá z&nbsp;[[granitoid]]ů. Na západním okraji eroduje a klesá do příkopu Rudého moře. Východní okraj se zvedá i s&nbsp;akumulovanými usazeninami. Mezi vlastním štítem a [[Perský záliv|Perským zálivem]] je mocný [[platformní pokryv]] [[paleozoikum|prvohor]], [[mezozoikum|druhohor]] a [[třetihory|třetihor]]. Nacházejí se tu hojné formace s&nbsp;ložisky [[ropa|ropy]] z&nbsp;období svrchní [[křída|křídy]] a [[eocén]]u.

=== Kaledonidy ===
[[Soubor:Akkem Valley 2011.jpg|náhled|Pohoří Altaj]]
[[Kaledonidy]] jsou horská pásma, jejichž vývoj začal během starších [[Paleozoikum|prvohor]], tedy v&nbsp;době, kdy na území dnešní [[Evropa|Evropy]] probíhalo kaledonské vrásnění. Jejich zvedání podél starých zlomů mnohdy pokračovalo i později.

Sibiřské a středoasijské kaledonidy vznikly z&nbsp;tzv. uralsko-mongolské mobilní zóny mezi [[Východoevropská platforma|fenosarmatskou]], [[sibiřská platforma|sibiřskou]] a [[čínská platforma|čínskou platformou]]. Patří sem [[Altaj]], [[Sajany]], [[Ťan-šan]], [[Kazašská pahorkatina]], [[Sibiřské starokaledonidy]] ''(salairidy).''

Čínské kaledonidy leží zčásti ve východní [[Čína|Číně]], kromě toho k&nbsp;nim patří pohoří [[Nan-šan]]. Najdeme zde 5 až 6&nbsp;km mocný sinijský komplex [[fylit]]ů, [[kvarcit]]ů, [[zelenokámen|zelenokamenů]] a [[mramor]]ů.

=== Hercynidy ===
[[Hercynidy]] jsou horská pásma, jejichž vývoj začal během mladších prvohor, tedy v&nbsp;době, kdy na území dnešní Evropy probíhalo hercynské vrásnění. Jejich zvedání podél starých zlomů mnohdy pokračovalo i později.

Ve Střední Asii jsou hercynidy silně promíchané s&nbsp;kaledonidy a nejde o samostatný horský systém. Hercynského stáří je např. západní část Ťan-šanu ([[Kyzylkumsko-ťanšanská větev]]), Kazašská pahorkatina, nebo jižní část Altaje a Sajanů ([[Irtyšsko-zajsanská větev]]).

[[Mongolsko-ochotské hercynidy]] se táhnou z&nbsp;[[Mongolsko|Mongolska]] až k&nbsp;[[Ochotské moře|Ochotskému moři]].

[[Vnitročínské hercynidy]] se táhnou mezi [[Pamír]]em a východočínskými kaledonidami. Patří sem [[Kchun-lun-šan|Kchun-lun]] (vklíněn mezi [[Tarimská pánev|tarimský]] a [[Tibetská náhorní plošina|tibetský masiv]]) a [[Čchin-ling]] (vklíněn mezi [[Severní Čína (kontinent)|severočínský]] a [[středočínský blok]]).

Sibiřské a středoasijské hercynidy a kaledonidy jsou na velkých plochách pokryty [[Mezozoikum|druhohorními]] a [[třetihory|třetihorními]] nezvrásněnými vrstvami, které tak tvoří mladé [[platforma (geologie)|platformy]]: [[Západosibiřská nížina]], [[Turanská nížina]], [[Tádžická pánev]].

=== Alpidy ===
[[Soubor:Hunza Valley from Eagle Point.jpg|náhled|Údolí řeky Hunza v pohoří [[Karákóram]]]]
[[Alpinské vrásnění|Alpidy]] jsou horská pásma, jejichž vývoj začal ve [[Mezozoikum|druhohorách]] nebo později. Některé se začaly zvedat během [[kimmerské vrásnění|kimmerského vrásnění]], některé až během [[alpinské vrásnění|alpinského]].

[[Tethydní alpidy]] vznikly z&nbsp;bývalého oceánu [[Tethys (moře)|Tethys]] a jde o asijskou část [[Alpsko-himálajský systém|Alpsko-himálajského systému]]. Patří sem [[Pontské hory|Pontidy]], [[Anatolidy]] a [[Taurus (pohoří)|Tauridy]] v&nbsp;[[Turecko|Turecku]], ostrov [[Kypr]], [[Krymsko-kavkazská oblast]], [[Malý Kavkaz]] a [[Arménská vysočina]], [[Zagros]] ([[Iranidy]]), centrální [[írán]]ské pásmo s&nbsp;[[lutský masiv|lutským masivem]], [[makránsko-balúčistánská flyšová jednotka]], [[východoíránská pohoří]], [[ománská ofiolitová zóna]], orogenní zóna [[Alborz]]u, [[Kopet Dag]], [[centrální pákistánský hřbet]] ([[kvétský hřbet]]), [[pamírsko-hindúkušsko-karákoramská elevace]], [[Himálaj]] a [[Transhimálaj]], [[Indoganžská nížina]].

Alpinského stáří jsou také pásma podél pobřeží [[Tichý oceán|Tichého oceánu]], tzv. [[cirkumpacifické alpidy]], které ovšem vznikly kontaktem jiných desek ([[pacifická deska|pacifické]] s&nbsp;[[Eurasijská deska|eurasijskou]]) během [[Mezozoikum|druhohorního]] [[jenšanské vrásnění|jenšanského vrásnění]]. Patří sem starší pásma v&nbsp;[[Laos]]u, [[Čukotsko-katasijský vulkanický pás]] ([[Kamčatka]]). Ve [[třetihory|třetihorách]] vznikla [[sopka|vulkanická]] pásma [[Kurilské ostrovy|Kuril]], [[Japonské Alpy|Japonska]] a [[Filipíny|Filipín]], jakož i další ostrovní oblouky na západním okraji pacifické desky ([[Velké Sundy|Velké]] a [[Malé Sundy]], [[Moluky]] aj.)

=== Zemětřesení a sopečná činnost ===
Mnoho výše uvedených oblastí je seizmicky aktivních a [[zemětřesení]] zde nejsou vzácným jevem. Týká se to ostrovních oblouků na styku [[litosféra|litosférických]] [[tektonická deska|desek]], např. [[Japonsko]], [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wan]], [[Sumatra]], ale i mnoha oblastí alpsko-himálajského systému (např. [[Malá Asie]], [[Kavkaz]], [[Írán]], [[Kašmír]]) i jiných zlomových oblastí (např. [[Sečuánská pánev]]).

Oblastí [[sopka|vulkanického]] původu je v&nbsp;Asii celá řada, dodnes činné sopky najdeme opět především ve východní Asii podél okraje Tichého oceánu: [[Kamčatka]], [[Japonsko]], [[Filipíny]], [[Indonésie]].

== Vodstvo ==
[[Soubor:Ghats in Varanasi 020.jpg|náhled|Ganga je posvátná řeka [[Hinduismus|hinduismu]]]]
V&nbsp;Asii se nacházejí mnohé z&nbsp;nejdelších a [[Vodnost|nejvodnějších]] veletoků na Zemi, mj. [[Jang-c’-ťiang|Čchang-ťiang]] ''(Dlouhá řeka,'' Evropanům známá též jako ''Jang-c’-ťiang),'' [[Žlutá řeka|Chuang-che]] ''(Žlutá řeka),'' [[Ob]], [[Jenisej]], [[Lena]], [[Amur]], [[Mekong]], [[Brahmaputra]], [[Ganga]], [[Indus]], [[Eufrat]] a [[Tigris]]. Velké sibiřské řeky (Ob, Jenisej, Lena) odtékají do [[Severní ledový oceán|Severního ledového oceánu]], čínské a indočínské veletoky (Chuang-che, Čchang-ťiang a Mekong) míří na východ do [[Tichý oceán|Tichého oceánu]], další směřují k&nbsp;jihu do [[Indický oceán|Indického oceánu]]. Velké oblasti v&nbsp;nitru Asie jsou [[bezodtoká oblast|bezodtoké]], tj. bez spojení se [[světový oceán|světovým oceánem]]. Řeky se buď ztrácejí v&nbsp;pouštích (např. [[Gobi]], [[Taklamakan]], [[Karakum]], [[Kyzylkum]]), nebo končí ve více méně slaných jezerech, odkud se voda vypařuje ([[Balchaš]], [[Aralské jezero]], [[Kaspické moře]]). Z&nbsp;významných řek se to týká např. [[Amudarja|Amudarji]], [[Syrdarja|Syrdarji]] a [[Tarim]]u. Naopak nejhlubší jezero světa [[Bajkal]] (odkud voda odtéká řekou [[Angara|Angarou]]) je sladkovodní a odhaduje se, že obsahuje asi pětinu světových zásob [[Sladká voda|sladké vody]].

== Podnebí ==
[[Soubor:Paysan soignant ses boeufs (Kerala).jpg|náhled|[[Kérala]] v jižní Indii má vlhké tropické podnebí ovlivněné sezonními monzuny]]
[[Soubor:Naadam rider 2.jpg|náhled|[[Step]] v Mongolsku se vyznačuje horkými léty a chladnými zimami]]
Vzhledem k&nbsp;obrovské rozloze Asie zde najdeme všechny hlavní podnebné pásy. Velká území v&nbsp;nitru kontinentu mají silně [[kontinentální podnebí]] s&nbsp;velkými teplotními rozdíly mezi zimou a létem. [[Atmosférický tlak|Tlak vzduchu]] přepočtený na hladinu moře dosahuje nejvyšších hodnot v&nbsp;lednu v&nbsp;oblasti [[Ulánbátar]]u a [[Sibiř]]e (103&nbsp;[[Pascal (jednotka)|kPa]]). Vzniká [[Anticyklóna|tlaková výše]] ''(anticyklóna)'' nad střední Sibiří. Naopak velká [[cyklóna|tlaková níže]] ''(cyklóna)'' vzniká v&nbsp;červenci kolem [[Dillí]] (99,5&nbsp;kPa). Nejnižší lednové teploty na Sibiři mohou klesnout i pod −50&nbsp;°C, v&nbsp;jižní Asii zůstávají kolem +25&nbsp;°C. Rozpětí průměrných červencových teplot je od 5 do 35 stupňů.

Množství [[srážky|srážek]] je ovlivněno především vysokými asijskými horstvy. Jih a jihovýchod kontinentu je extrémně vlhký, naopak ve [[Srážkový stín|srážkovém stínu]] za Himálajem leží velmi suché [[poušť|pouštní]] oblasti. Roční období v&nbsp;Himálaji a na jih od něj jsou ovlivňována pravidelnými [[monzun]]y.

V&nbsp;Asii rozlišujeme tyto [[klimatická oblast|klimatické oblasti]] podle [[Köppenova klasifikace podnebí|Köppena]]:
* [[Tundrové podnebí]]
* [[Boreální podnebí]]
* [[Stepní podnebí]]
* [[Mírně teplé monzunové podnebí]]
* [[Monzunové podnebí]]
* [[Podnebí tropického deštného pralesa]]
* [[Studené pouště]]
* [[Horké pouště]]
* [[Středozemní podnebí|Středomořské podnebí]]

== Vegetace ==
[[Soubor:Vasyugan.jpg|náhled|Tajga v [[Západosibiřská rovina|západosibiřské rovině]]]]
V&nbsp;severní Asii (na Sibiři) jsou hlavními [[biotop]]y [[tundra]], [[lesotundra]] a [[tajga]]. V&nbsp;[[Mírný podnebný pás|mírném podnebném pásu]] najdeme [[Opadavý listnatý les|listnaté opadavé lesy mírného pásu]], [[lesostep]] a [[step]], dále na jih pak [[polopoušť|polopouště]] a [[poušť|pouště]]. V&nbsp;jižní a jihovýchodní Asii pak původní společenstva spadají pod [[Tropický střídavě vlhký les|monzunové opadavé lesy]] a [[tropický deštný les|tropické deštné lesy]].

Velká území na Sibiři pokrývá trvale zmrzlá půda ([[permafrost]]). Dále na jih ji lze nalézt v&nbsp;[[Tibet]]u kvůli vysoké nadmořské výšce. [[Ledovec|Ledovce]] se zachovaly v&nbsp;nejvyšších pohořích (např. [[Himálaj]], [[Pamír]], [[Ťan-šan]]), ale kvůli [[globální oteplování|globálnímu oteplování]] se zkracují.

== Obyvatelstvo ==
[[Soubor:Camau0205.jpg|náhled|Plovoucí trh ve [[Vietnam]]u kde se počet obyvatel od roku 1979 téměř zdvojnásobil]]
[[Soubor:Kaaba Mirror like.jpg|náhled|[[Hadždž|Muslimští]] poutníci v [[Mekka|Mekce]]. Asie je kolébkou všech hlavních světových náboženství.]]
[[Soubor:Asiatiska folk, Nordisk familjebok.jpg|náhled|Různorodé obyvatelstvo Asie od sibiřských [[Čukčové|Čukčů]] až po filipínské [[Negritové|Negrity]] (1904)]]
Kolem roku 1900 žilo v Asii 947 milionu lidí.<ref>[http://www.un.org/esa/population/publications/sixbillion/sixbilpart1.pdf "UN report 2004 data" (PDF).]</ref> Od té doby počet obyvatel Asie vzrostl čtyřnásobně a v&nbsp;roce 2012 dosáhl 4 175 038 363 a stále stoupá.<ref>[http://www.populationdata.net/index2.php?option=continent&cid=4&nom=asie PopulationData.net] {{Wayback|url=http://www.populationdata.net/index2.php?option=continent&cid=4&nom=asie |date=20160323122226 }}.</ref> Polovinu tvoří obyvatelstvo do 20 let.

V&nbsp;Asii žijí přibližně dvě třetiny obyvatelstva světa. Nejvíce obyvatel má [[Indie]] s&nbsp;1,4 mld. osob.

== Politická geografie ==
{{Mapa Asie}}

== Regiony a státy ==
[[Soubor:20091002 Hong Kong 6269.jpg|náhled|[[Hongkong]] byl do roku 1997 britskou kolonií]]
[[Soubor:Aerial View of Tehran 26.11.2008 04-35-03.JPG|náhled|[[Teherán]] je hlavní město Íránu]]
[[Soubor:Meiji-jingu wedding procession - P1000847.jpg|náhled|Tradiční japonská svatba v [[Šintoismus|šintoistické]] svatyni Meidži]]
[[Soubor:A day of devotion – Thaipusam in Singapore (4316108409).jpg|náhled|Hinduistický festival v [[Singapur]]u]]
[[Soubor:Annual procession with the Albazin icon.jpg|náhled|Procesí Ruské pravoslavné církve v [[Židovská autonomní oblast|Židovské autonomní oblasti]] na Sibiři]]
[[Soubor:Black Nazarene procession.jpg|náhled|[[Katolicismus|Katolické]] procesí v [[Manila|Manile]] na Filipínách]]
{{Podrobně|Seznam asijských států}}
{| class="wikitable sortable" style="text-align:right"
! Název regionu<ref>Kontinentální regiony podle [//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b5/United_Nations_geographical_subregions_en.svg kategorizace OSN (mapa)].</ref> a území s&nbsp;[[vlajka|vlajkou]]
! data-sort-type=number | [[Seznam států světa podle rozlohy|Rozloha]]<br />(km²)
! data-sort-type=number | [[Seznam států světa podle počtu obyvatel|Počet obyvatel]]<br />(odhad k&nbsp;[[1. červenec|1.&nbsp;7.]] [[2002]])
! data-sort-type=number | [[Počet obyvatel]]<br/>(odhad k&nbsp;roku [[2018]])
! data-sort-type=number | [[Seznam států světa podle hustoty zalidnění|Hustota osídlení]]<br />(ob./km²)
! [[Hlavní město]]
|-
! colspan="6" style="text-align:left" | '''[[Severní Asie]]:'''
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Rusko}}<ref group="p">[[Rusko]] zasahuje menší částí do [[Východní Evropa|Východní Evropy]] a větší částí do severní Asie; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část.</ref>
| {{formatnum:13115200}}
| {{formatnum:39129729}}
| {{formatnum:144500000}}
| 3,0
| style="text-align:left" | [[Moskva]]
|- 
! colspan="6" style="text-align:left" | '''[[Střední Asie]]:'''
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Kazachstán}}<ref group="p">[[Kazachstán]] zasahuje menší částí do [[Východní Evropa|východní Evropy]] a větší částí do střední Asie; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část.</ref>
| {{formatnum:2346927}}
| {{formatnum:13472593}}
| {{formatnum:18280000}}
| 5,7
| style="text-align:left" | [[Astana]]
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Kyrgyzstán}}
| {{formatnum:198500}}
| {{formatnum:4822166}}
| {{formatnum:6316000}}
| 24,3
| style="text-align:left" | [[Biškek]]
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Tádžikistán}}
| {{formatnum:143100}}
| {{formatnum:6719567}}
| {{formatnum:9101000}}
| 47,0
| style="text-align:left" | [[Dušanbe]]
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Turkmenistán}}
| {{formatnum:488100}}
| {{formatnum:4688963}}
| {{formatnum:5851000}}
| 9,6
| style="text-align:left" | [[Ašchabad]]
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Uzbekistán}}
| {{formatnum:447400}}
| {{formatnum:25563441}}
| {{formatnum:32960000}}
| 57,1
| style="text-align:left" | [[Taškent]]
|-
! colspan="6" style="text-align:left" | '''[[Východní Asie]]:'''
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Čína}}<ref group="p">Údaje platí jen pro pevninskou Čínu, nezahrnují [[Hongkong]], [[Macao]], [[Tchaj-wan]] ani části [[Džammú a Kašmír]]u, které Čína kontroluje, ale nárokuje si je [[Indie]].</ref>
| {{formatnum:9584492}}
| {{formatnum:1384303705}}
| {{formatnum:1393000000}}
| 134,0
| style="text-align:left" | [[Peking]]
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Tchaj-wan}}<ref group="p">Údaje jsou pro území&nbsp;které je ''de facto'' pod kontrolou vlády [[Tchaj-wan|Čínské republiky]]. Nároky na něj si ale činí i [[Čína|Čínská lidová republika]].</ref>
| {{formatnum:35980}}
| {{formatnum:22548009}}
| {{formatnum:23570000}}
| 626,7
| style="text-align:left" | [[Tchaj-pej]]
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Hongkong}} (Čína)<ref group="p">[[Hongkong]] je Zvláštní administrativní zóna Čínské lidové republiky.</ref>
| {{formatnum:1092}}
| {{formatnum:7303334}}
| {{formatnum:7451000}}
| {{formatnum:6688.0}}
| style="text-align:left" | [[Hongkong]]
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Japonsko}}
| {{formatnum:377835}}
| {{formatnum:126974628}}
| {{formatnum:126500000}}
| 336,1
| style="text-align:left" | [[Tokio]]
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Jižní Korea}}
| {{formatnum:98480}}
| {{formatnum:48324000}}
| {{formatnum:51640000}}
| 490,7
| style="text-align:left" | [[Soul]]
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Macao}} (Čína)<ref group="p">[[Macao]] je Zvláštní administrativní zóna Čínské lidové republiky.</ref>
| 25
| {{formatnum:461833}}
| {{formatnum:631636}}
| {{formatnum:18473.3}}
| style="text-align:left" | [[Macao]]
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Mongolsko}}
| {{formatnum:1565000}}
| {{formatnum:2694432}}
| {{formatnum:3170000}}
| 1,7
| style="text-align:left" | [[Ulánbátar]]
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Severní Korea}}
| {{formatnum:120540}}
| {{formatnum:22224195}}
| {{formatnum:25550000}}
| 184,4
| style="text-align:left" | [[Pchjongjang]]
|-
! colspan="6" style="text-align:left" | '''[[Jihovýchodní Asie]]:'''
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Brunej}}
| {{formatnum:5770}}
| {{formatnum:350898}}
| {{formatnum:428962}}
| 60,8
| style="text-align:left" | [[Bandar Seri Begawan]]
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Filipíny}}
| {{formatnum:300000}}
| {{formatnum:84525639}}
| {{formatnum:106700000}}
| 281,8
| style="text-align:left" | [[Manila]]
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Indonésie}}<ref group="p">[[Indonésie]] leží na rozhraní Asie a [[Oceánie]]; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část, tedy bez [[Západní Nová Guinea|Západní Nové Guiney]] a [[Moluky|Moluckých ostrovů]].</ref>
| {{formatnum:1419588}}
| {{formatnum:227026560}}
| {{formatnum:267700000}}
| 159,9
| style="text-align:left" | [[Jakarta]]
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Kambodža}}
| {{formatnum:181040}}
| {{formatnum:12775324}}
| {{formatnum:16250000}}
| 70,6
| style="text-align:left" | [[Phnompenh]]
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Laos}}
| {{formatnum:236800}}
| {{formatnum:5777180}}
| {{formatnum:7062000}}
| 24,4
| style="text-align:left" | [[Vientiane]]
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Malajsie}}
| {{formatnum:329750}}
| {{formatnum:22662365}}
| {{formatnum:31530000}}
| 68,7
| style="text-align:left" | [[Kuala Lumpur]]
|-
! style="text-align:left" | {{flagicon|Myanmar}} [[Myanmar|Myanmar (Barma)]]
| {{formatnum:678500}}
| {{formatnum:42238224}}
| {{formatnum:53710000}}
| 62,3
| style="text-align:left" | [[Neipyijto]]<ref group="p">Hlavní město [[Myanmar]]u bylo oficiálně přesunuto z&nbsp;[[Rangún]]u do nově vybudovaného města na západ od [[Pjinmana|Pjinmany]] [[6. listopad]]u [[2005]].</ref>
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Singapur}}
| 693
| {{formatnum:4452732}}
| {{formatnum:5639000}}
| {{formatnum:6425.3}}
| style="text-align:left" | [[Singapur]]
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Thajsko}}
| {{formatnum:514000}}
| {{formatnum:62354402}}
| {{formatnum:69430000}}
| 121,3
| style="text-align:left" | [[Bangkok]]
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Vietnam}}
| {{formatnum:329560}}
| {{formatnum:81098416}}
| {{formatnum:95540000}}
| 246,1
| style="text-align:left" | [[Hanoj]]
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Východní Timor}}<ref group="p">[[Východní Timor]] mohou někteří autoři řadit do [[Oceánie]] místo do Asie.</ref>
| {{formatnum:15007}}
| {{formatnum:952618}}
| {{formatnum:1268000}}
| 63,5
| style="text-align:left" | [[Dili]]
|-
! colspan="6" style="text-align:left" | '''[[Jižní Asie]]:'''
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Afghánistán}}
| {{formatnum:647500}}
| {{formatnum:27755775}}
| {{formatnum:37170000}}
| 42,9
| style="text-align:left" | [[Kábul]]
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Bangladéš}}
| {{formatnum:144000}}
| {{formatnum:133376684}}
| {{formatnum:161400000}}
| 926,2
| style="text-align:left" | [[Dháka]]
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Bhútán}}
| {{formatnum:47000}}
| {{formatnum:2094176}}
| {{formatnum:754394}}
| 44,6
| style="text-align:left" | [[Thimbú]]
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Indie}}<ref group="p">Včetně těch částí [[Džammú a Kašmír]]u, které kontroluje [[Pákistán]] nebo [[Čína]].</ref>
| {{formatnum:3290797}}
| {{formatnum:1062969504}}
| {{formatnum:1353000000}}
| 323,0
| style="text-align:left" | [[Nové Dillí]]
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Írán}}
| {{formatnum:1648000}}
| {{formatnum:66622704}}
| {{formatnum:81800000}}
| 40,4
| style="text-align:left" | [[Teherán]]
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Maledivy}}
| 300
| {{formatnum:320165}}
| {{formatnum:515696}}
| {{formatnum:1067.2}}
| style="text-align:left" | [[Male]]
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Nepál}}
| {{formatnum:140800}}
| {{formatnum:25873917}}
| {{formatnum:28090000}}
| 183,8
| style="text-align:left" | [[Káthmándú]]
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Pákistán}}<ref group="p">Udávaná rozloha a počet obyvatel nezahrnuje území [[Ázád Kašmír]]u a [[Gilgit - Baltistán]]u, která Pákistán spravuje, ale nárokuje si je i [[Indie]].</ref>
| {{formatnum:795423}}
| {{formatnum:149732510}}
| {{formatnum:212200000}}
| 188,2
| style="text-align:left" | [[Islámábád]]
|-
! style="text-align:left" | {{flagicon|Srí Lanka}} [[Srí Lanka]]
| {{formatnum:65610}}
| {{formatnum:19576783}}
| {{formatnum:21670000}}
| 298,4
| style="text-align:left" | [[Kolombo]]
|-
! colspan="6" style="text-align:left" | '''[[Jihozápadní Asie]]:'''
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Arménie}}<ref group="p">[[Arménie]] leží v&nbsp;západní Asii, ale vzhledem k&nbsp;historickým a sociopolitickým vazbám bývá někdy vnímána jako evropský stát.</ref>
| {{formatnum:29800}}
| {{formatnum:3330099}}
| {{formatnum:2965000}}
| 111,7
| style="text-align:left" | [[Jerevan]]
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Ázerbájdžán}}<ref group="p">[[Ázerbájdžán]] leží celý na jih od [[Kumomanyčská propadlina|Kumomanyčské sníženiny]], a tedy v&nbsp;Asii, ale podle některých zahraničních koncepcí může část jeho území být řazena do Evropy. Uvedená rozloha a počet obyvatel zahrnuje i [[Nachičevanská autonomní republika|Nachičevan]], autonomní [[exkláva|exklávu]] Ázerbájdžánu obklopenou [[Arménie|Arménií]], [[Írán]]em a [[Turecko|Tureckem]].</ref>
| {{formatnum:86600}}
| {{formatnum:9000000}}
| {{formatnum:9981000}}
| 103,9
| style="text-align:left" | [[Baku]]
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Bahrajn}}
| 665
| {{formatnum:656397}}
| {{formatnum:1569000}}
| 987,1
| style="text-align:left" | [[Manáma]]
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Egypt}}<ref group="p">[[Egypt]] leží větší částí v&nbsp;severní Africe a menší částí v&nbsp;západní Asii; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část (na východ od [[Suezský průplav|Suezského průplavu]]).<br /></ref>
| {{formatnum:63556}}
| {{formatnum:1378159}}
| 
| 21,7
| style="text-align:left" | [[Káhira]]
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Gruzie}}<ref group="p">[[Gruzie]] leží celá na jih od [[Kumomanyčská propadlina|Kumomanyčské sníženiny]], a tedy v&nbsp;Asii, ale podle některých zahraničních koncepcí může část jejího území být řazena do Evropy. Udávaná rozloha a počet obyvatel zahrnuje i separatistické republiky [[Abcházie|Abcházii]] a [[Jižní Osetie|Jižní Osetii]], nad kterými gruzínská vláda ztratila kontrolu.</ref>
| {{formatnum:69700}}
| {{formatnum:4630841}}
| {{formatnum:3731000}}
| 66,4
| style="text-align:left" | [[Tbilisi]]
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Irák}}
| {{formatnum:437072}}
| {{formatnum:24001816}}
| {{formatnum:38430000}}
| 54,9
| style="text-align:left" | [[Bagdád]]
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Izrael}}
| {{formatnum:20770}}
| {{formatnum:6029529}}
| {{formatnum:8884000}}
| 290,3
| style="text-align:left" | [[Jeruzalém]]
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Jemen}}
| {{formatnum:527970}}
| {{formatnum:18701257}}
| {{formatnum:28500000}}
| 35,4
| style="text-align:left" | [[Saná]]
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Jordánsko}}
| {{formatnum:92300}}
| {{formatnum:5307470}}
| {{formatnum:9956000}}
| 57,5
| style="text-align:left" | [[Ammán]]
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Katar}}
| {{formatnum:11437}}
| {{formatnum:793341}}
| {{formatnum:2782000}}
| 69,4
| style="text-align:left" | [[Dauhá]]
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Kuvajt}}
| {{formatnum:17820}}
| {{formatnum:2111561}}
| {{formatnum:4137000}}
| 118,5
| style="text-align:left" | [[Kuvajt (město)|Kuvajt]]
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Kypr}}<ref group="p">Ostrov [[Kypr]] patří fyzickogeograficky k&nbsp;Asii, i když má historické a sociopolitické vazby s&nbsp;Evropou. [[Severní Kypr|Severokyperská turecká republika]] je na rozdíl od [[Kypr|Kyperské republiky]] na jihu ostrova (s&nbsp;převládající řeckou populací) uznávána jen Tureckem.</ref>
| {{formatnum:9250}}
| {{formatnum:775927}}
| {{formatnum:1189000}}
| 83,9
| style="text-align:left" | [[Nikósie]]
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Libanon}}
| {{formatnum:10400}}
| {{formatnum:3677780}}
| {{formatnum:6849000}}
| 353,6
| style="text-align:left" | [[Bejrút]]
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Omán}}
| {{formatnum:212460}}
| {{formatnum:2713462}}
| {{formatnum:4829000}}
| 12,8
| style="text-align:left" | [[Maskat]]
|-
! style="text-align:left" | {{flagicon|Palestina}} [[Pásmo Gazy]]<ref group="p">[[Pásmo Gazy]] a [[Západní břeh Jordánu]], společně označované OSN jako „Okupovaná palestinská území“, jsou území částečně okupovaná [[Izrael]]em, ale ''de facto'' spravovaná palestinskou samosprávou.</ref>
| 363
| {{formatnum:1203591}}
| {{formatnum:2048000}}
| {{formatnum:3315.7}}
| style="text-align:left" | [[Gaza]]
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Saúdská Arábie}}
| {{formatnum:1960582}}
| {{formatnum:23513330}}
| {{formatnum:33700000}}
| 12,0
| style="text-align:left" | [[Rijád]]
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Spojené arabské emiráty}}
| {{formatnum:82880}}
| {{formatnum:2445989}}
| {{formatnum:9631000}}
| 29,5
| style="text-align:left" | [[Abú Zabí]]
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Sýrie}}
| {{formatnum:185180}}
| {{formatnum:17155814}}
| {{formatnum:16910000}}
| 92,6
| style="text-align:left" | [[Damašek]]
|-
! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Turecko}}<ref group="p">[[Turecko]] zasahuje malou částí území do východní Evropy ([[Balkán]]) a větší částí do Asie ([[Malá Asie]]); počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část.</ref>
| {{formatnum:756768}}
| {{formatnum:57855068}}
| {{formatnum:82000000}}
| 76,5
| style="text-align:left" | [[Ankara]]
|-
! style="text-align:left" | {{flagicon|Palestina}} [[Západní břeh Jordánu]]<ref group="p">[[Západní břeh Jordánu]] a [[Pásmo Gazy]], společně označované OSN jako „Okupovaná palestinská území“, jsou území částečně okupovaná [[Izrael]]em, ale ''de facto'' spravovaná palestinskou samosprávou.</ref>
| {{formatnum:5860}}
| {{formatnum:2303660}}
| {{formatnum:2676000}}
| 393,1
| style="text-align:left" | [[Rámaláh]]
|-
|- style="font-weight:bold; "
! style="text-align:left" | Celkem
| {{formatnum:43810582}}
| {{formatnum:3902404193}}
|
| 89,5
|}

== Odkazy ==

=== Poznámky ===
<references group="p"/>

=== Reference ===
<references />

=== Související články ===

* [[Dějiny Asie]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commons}}
* {{Commonscat}}
* {{Wikicitáty|téma=Asie}}
* {{Wikislovník|heslo=Asie}}
* {{Wikizprávy|kategorie=Asie}}
* {{Wikicesty|průvodce=Asie}}
* [http://www.natur.cuni.cz/geografie/fyzicka-a-geoekologie/sobr/pedagogicka-cinnost/asie-soubory/uvod?student_welcome=1 Fyzická geografie Asie]{{Nedostupný zdroj}}
* [http://www.unium.cz/materialy/0/0/fyzicka-geografie-asie-m25437-p1.html Fyzická geografie Asie (středoškolské učební materiály)]

{{Regiony světa}}
{{Světadíly}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Geografie}}
{{1000 nejdůležitějších článků}}

[[Kategorie:Asie| ]]
[[Kategorie:Kontinenty]]