Zobrazení zdroje stránky Výbuch na dole Nelson III

[[Soubor:Dux Denkmal der Toten des Grubenunglücks von 1934.jpg|náhled|[[Pomník obětem katastrofy na dole Nelson|Pomník nelsonské důlní katastrofy v Oseku]]]]
'''Výbuch na dole Nelson III''' byla důlní katastrofa, ke které došlo [[3. leden|3. ledna]] [[1934]] v dole Nelson III v katastru města [[Osek (okres Teplice)|Osek]] ([[okres Teplice]], [[Ústecký kraj]]) v severních Čechách. 

== Situace před explozí ==
Uhelný důl Nelson byl zaražen roku [[1876]] důlním podnikatelem Williamem Refeenem v katastru města [[Osek (okres Teplice)|Osek]] (v blízkosti oseckého hřbitova). Původní těžební jáma byla v roce [[1897]] postižena požárem a pak už nebyla nikdy obnovena. Roku [[1883]] byla zřízena již třetí těžební jáma, která byla nazvána ''Nelson III''. Hlavní sloj měla mocnost 8–10 metrů, svrchní sloj měla mocnost kolísající. Těžební podmínky zde nebyly dobré. Těžba probíhala v ohradních pilířích, které byly značně zeslabené a umožňovaly průnik [[methan|metanu]]. Navíc zde bylo stabilní nebezpečí, že se do důlních prostor provalí teplické termální prameny (k průvalu pramene došlo v roce 1879 na blízkém [[Katastrofa na dole Döllinger|dole Döllinger]], přičemž průval postihl i nelsonský důl – na Döllingeru tehdy zahynulo 21 horníků a dva na Nelsonu). 

Báňský úřad v [[Starý Most|Mostě]] specifickou situaci na dole sledoval, a snažil se ji řešit celou řadou vydaných bezpečnostních směrnic. Již v roce [[1931]] zde došlo k důlnímu požáru, po kterém byly vydány směrnice zpřísněné, datované [[26. únor]]a [[1932]]. V návaznosti na tyto směrnice vydal nelsonský závodní inženýr Štěpán Beisser [[21. březen|21. března]] [[1933]] ''„Instrukci k zamezení a zdolání požárů na dole Nelson“''. V instrukci bylo mimo jiné nařízeno pravidelné kropení a odklízení důlního prachu a udržování vlhkosti v důlních chodbách. Na dole však byla zároveň zavedena určitá úsporná opatření, v důsledku čehož se na nařízená bezpečnostní opatření příliš nedbalo.

== Výbuch ==
K výbuchu na Nelsonu došlo 3. ledna 1934 ve tři čtvrtě na pět odpoledne. V podzemí tehdy pracovala celá odpolední směna, téměř 150 horníků. Výbuch byl slyšitelný v širokém okolí, v [[Osek (okres Teplice)|Oseku]], [[Duchcov]]ě a [[Hrdlovka|Hrdlovce]] došlo k otřesům půdy. Exploze zasáhla celý důl Nelson, na povrchu došlo k destrukci provozních budov v jejichž troskách zahynula dělnice Marie Havelková a dílovedoucí Karl Schmidt. Kvůli vzduchové ventilaci došlo následně v dole k dalším lokálním výbuchům. Horníci zemřeli buď přímo při výbuchu, či  následně otravou [[Oxid uhelnatý|oxidem uhelnatým]]. Z celé odpolední směny se zachránili pouze čtyři horníci, kteří v okamžiku výbuchu pracovali pod oseckým hřbitovem a kterým se podařilo vylézt větrnou jámou ''Nelson VII''. Ještě [[3. leden|3. ledna]] byli vyneseni z dolu první mrtví a [[4. leden|4. ledna]] byl důl kvůli zamezení dalším explozím zazděn.  Zabezpečovací práce včetně zazdívek byly dokončeny [[6. leden|6. ledna]] dopoledne.

Pohřební rozloučení s prvními 13 horníky se konalo [[8. leden|8. ledna]] 1934 na předdvoří [[Osecký klášter|oseckého kláštera]] [[Cisterciácký řád|cisterciáků]] (což je asi největší prostranství v celém městě). Po rozloučení byli pohřbeni na oseckém hřbitově. 

[[File:Památník obětem katastrofy na dole Nelson III.JPG|náhled|Památník obětem na [[Hřbitov v Duchcově|duchcovském hřbitově]]]]
K dalšímu výbuchu na Nelsonu III došlo [[28. červen|28. června]] 1934, kdy nahromaděné důlní plyny vyrazily důlní zazdívku. Následkem výbuchu zemřeli dva další lidé. Následky celé důlní katastrofy se odstraňovaly až do roku [[1938]]. Většina obětí výbuchu byla z dolu vynesena až tehdy. Většina z nich byla pohřbena v Oseku, menší počet obětí v Duchcově. Těžba byla obnovena až v roce [[1941]]. Po zemřelých hornících zůstalo 128 [[Vdova|vdov]] a 266 [[Sirotek|sirotků]]. 

Celkem při této katastrofě a v jejím důsledku zahynulo 144 osob – 140 horníků v dole, 2 osoby v troskách a poslední 2 osoby při záchranných a vyklízecích pracích.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Makarius, Roman, 1938-
| titul = Memento důlních nehod v českém hornictví
| url = https://www.worldcat.org/oclc/259737758
| vydavatel = Montanex
| místo = Ostrava
| počet stran = 461
| isbn = 978-80-7225-271-8
| isbn2 = 80-7225-271-2
| oclc = 259737758
}}</ref>

== Dozvuky tragédie a vyšetřování ==
Od počátku bylo jasné, že za výbuch může nedodržování stanovených bezpečnostních předpisů v důsledku jakýchsi úsporných opatření, zavedených v té době. Vyšetřování bylo od počátku za velkého zájmu veřejnosti. Komunisté vyhrožovali zorganizováním [[Generální stávka|generální stávky]], veřejnost žádala přísné potrestání viníků. Dne [[7. leden|7. ledna]] [[1934]] byl zatčen závodní inženýr Beisser. Vyšetřování bylo uzavřeno s tím, že výbuch byl způsoben ''„[[Vyšší moc|vyšší mocí]]“'' a nedalo se mu lidskými možnostmi zabránit. V návaznosti na nelsonskou tragédii prosadil poslanec [[Josef Lanc]] tzv. ''Zákon o báňské inspekci''. Zákon stanovoval na dolech inspekční skupiny k pravidelným kontrolám. Jedna inspekční skupina byla ustavena též na Nelsonu, ač důl byl po několik let po tragédii zcela nefáratelný.

Za smrt horníků nebyl nikdo potrestán, příčinu neštěstí se nezdařilo spolehlivě určit. Hořkost ze ztráty bližních dlouho přetrvávala, neboť náhrada vdovám a sirotkům se dlouho táhla. Ani s odstupem let se nedaří spolehlivě určit prvotní příčinu neštěstí. Technologická nekázeň, nahromadění uhelného prachu a následný [[Výbuchy plynů a uhelného prachu v dole|výbuch]], je nadevší pochybnost jako příčina možná, ale zdá se méně pravděpodobná.{{Fakt/dne|20210223174936|}} Nejspíše došlo k výronu [[Methan|metanu]], který se vzduchem tvoří třaskavou směs, k jejíž iniciaci postačí, za příznivých okolností, i křísnutí okované boty o křemen.{{Fakt/dne|20210223174936|}}

Osecká tragédie nalezla svůj odraz i v literatuře. [[Bertolt Brecht]] napsal báseň ''„Ballade von den Ossegger Witwen“'' (česky ''„Balada o vdovách z Oseku“''), připomínající osud pozůstalých po obětech výbuchu. Vznikla též píseň, která celou událost ve zkratce popisovala. Její nahrávka byla později použita v dokumentu [[Česká televize|České televize]] o nelsonské tragédii v cyklu [[Osudové okamžiky]].

== Následná opatření ==
''Ústav pro vědecký výzkum uhlí'' (později ''Ústav pro výzkum a využití paliv'') tehdy patřící ''Svazu majitelů dolů'' začal z vlastního rozhodnutí zkoumat problematiku výbušnosti uhelného prachu a její prevence. Zjistil, že tehdy nejrozšířenější opatření – zkrápění uhelného prachu vodou – je u některých druhů uhlí zcela neúčinné, protože samotná voda takový prach nesmáčí. Ústav proto začal hledat vhodné smáčedlo. Na předběžnou zprávu o výsledcích zaslanou ''Svazu majitelů dolů'' reagoval Svaz zákazem dalšího výzkumu v tomto směru a zákazem zveřejnění výsledků výzkumu. Formální odůvodnění zákazu uvádělo zvýšené náklady na taková opatření a vyvolání neklidu, který by zveřejnění výsledků výzkumu přineslo.<ref>{{Citace periodika
 | příjmení = Stadler
 | jméno = A. K.
 | titul = Vzpomínky
 | periodikum = Literární noviny
 | odkaz na periodikum = Literární noviny
 | rok vydání = 1954
 | měsíc vydání = září
 | den vydání = 25.
 | ročník = 3
 | číslo = 39
 | strany = 2
}}</ref>

== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />

=== Související články ===
* [[Báňský záchranář]]
* [[Pomník obětem katastrofy na dole Nelson]]
* [[Katastrofa na dole Döllinger]]

=== Externí odkazy ===
* [http://members.upc.cz/cmc/TEXTY/Nelson/Nelson.htm Studie z dějin hornictví] {{Wayback|url=http://members.upc.cz/cmc/TEXTY/Nelson/Nelson.htm |date=20180611091428 }}
* [http://www.ceskatelevize.cz/porady/1091682868-osudove-okamziky/401213100081032-dul-nelson-osek-1934/ Důl Nelson - Osek 1934] (pořad z cyklu ''[[Osudové okamžiky]]'' ČT)

{{Důlní nehody v českém hornictví}}
{{Portály|Těžba}}
[[Kategorie:Důlní neštěstí v Ústeckém kraji]]
[[Kategorie:Katastrofy roku 1934]]
[[Kategorie:Osek (okres Teplice)]]
[[Kategorie:Exploze v Česku|Důl Nelson III]]
[[Kategorie:Těžba v okrese Teplice]]
[[Kategorie:Česko v roce 1934]]