Pánini: Porovnání verzí

Pánini
Pánini
Narození	520 př. n. l.; Shalatula
Úmrtí	460 př. n. l. (ve věku 59–60 let)
Povolání	jazykovědec, spisovatel a gramatik
Témata	Vjákarana a lingvistika
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Aktuální verze z 15. 12. 2022, 18:03

Pánini (v sanskrtu पाणिनि Pāṇini) je jméno starověkého indického jazykovědce odvozené od sanskrtského výrazu pani, což znamená potomek pániů.^[1]

Je znám svým spisem Vjákarana (mluvnice), který obsahuje 3959 gramatických a fonetických pravidel sanskrtu. Tento originální spis komentoval později Mahariši Pataňdžali ve spise Mahábhášja. Vjákarana patří mezi odvětví védské literatury, védángy (doslova údy véd), zahrnující všechny disciplíny umožňující studium véd: šikšá (fonetika), kalpa (obřad), vjákarana (mluvnice), nirukta (etymologie a lexikologie), čhanda (védská metrika) a džjótišá (astronomie a astrologie). Toto souhrnné dílo v Indii ukončilo období védského sanskrtu a zahájilo období klasického sanskrtu, kdežto v moderní době slouží jako podklad pro lingvistiku.^[2]

Historie

O životě Pániniho se nic určitého neví, dokonce i o století, ve kterém žil, se názory jazykovědců rozcházejí. Nejpravděpodobnější doba Pániniho života je 4. stol. př. n. l., ale podle jiných názorů to mohlo být i dříve, 5. stol. př. n. l. nebo dokonce i 6. stol. př. n. l. Podle legend se narodil ve městě Šatula na pobřeží řeky Indus v provincii Gandharva - tato provincie se nyní jmenuje Attock v nynější pákistánské provincii Paňdžáb a leží mezi městy Rávalpindí a Péšávar. Jisté je, že Pánini žil na konci védského období, protože vytvořil speciální pravidla, podle nichž bylo možné rozluštit archaický védský sanskrt, který se stával nečitelným, ale byl ještě srozumitelným dialektem.

Aštádhjájí

Aštádhjájí, v dévanágarí अष्टाध्यायी, neboli Osmero pojednání, je Pániniho hlavní spis založený na gramatickém rozboru slov ve slovnících Dhátupatha a Ganapatha. Je to velice systematický morfematický a fonematický výklad sanskrtských slovních kořenů. Jeho výklad je tak dokonalý, že jazykovědci teprve o dva tisíce let později pochopili celý jeho dosah. Jeho dílo beze zbytku popisuje sanskrtskou lingvistickou morfologii.

Aštádhjájí se skládá z 3959 súter (aforismů), jinak také pravidel rozdělených do osmi pojednání, která jsou dále rozdělena do čtyř oddílů (padani).

Příklad:

1.1.1 vrddhir áT-aiC

1.1.2 auT-éN gunáh

Velká písmena označují zdroj, sanskrtské výrazy vrddhir a gunáh jsou názvy jmenovaných hlásek.

Tedy:

1.1.1. á a ai jsou v T a C vrddhir,

1.1.2. au a é jsou v T a N gunáh.

Pániniho Aštádhjájí rozebírají text ve spisu Šiva sútry a zároveň ve slovnících sanskrtských slovních kořenů Dhátupatha a Ganapatha.

Odkazy

Reference

↑ Frits Staal, Euclid and Pánini, Philosophy East and West, 1965; R. A. Jairazbhoy, On Mundkur on Diffusion, Current Anthropology (1979)
↑ CAMBRIDGE, University of. Ancient grammatical puzzle solved after 2,500 years. phys.org [online]. [cit. 2022-12-15]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

Černý, J., Dějiny lingvistiky. Olomouc: Votobia 1996. Str. 58-61.
Katre, Sumitra M., Astadhyayi of Panini, Austin: University of Texas Press, 1987. Reprint Delhi: Motilal Banarsidass, 1989. ISBN 0-292-70394-5
Prince, Alan and Paul Smolensky (2004): Optimality Theory: Constraint Interaction in Generative Grammar. Oxford: Blackwell.
T.R.N. Rao. Panini-backus form of languages. 1998.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Pánini na Wikimedia Commons
(anglicky) PaSSim - Paninian Sanskrit Simulator
(anglicky) The system of Panini
(anglicky) Ganakastadhyayi
(anglicky) Indian Logic and Ontology: A Survey of Contemporary Studies
(anglicky) Panini, Nagarjuna and Whitehead - The Relevance of Whitehead for Contemporary Buddhist Philosophy

[1] Frits Staal, Euclid and Pánini, Philosophy East and West, 1965; R. A. Jairazbhoy, On Mundkur on Diffusion, Current Anthropology (1979)

[2] CAMBRIDGE, University of. Ancient grammatical puzzle solved after 2,500 years. phys.org [online]. [cit. 2022-12-15]. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+{{Infobox - spisovatel}}
-{{Indická filosofie}}
-'''Pánini''', v dévanágarí पाणिनि, je jméno starověkého indického jazykovědce odvozené od sanskrtského výrazu ''pani'', což znamená ''potomek pániů''.<ref>Frits Staal, Euclid and Pánini, Philosophy East and West, 1965; R. A. Jairazbhoy, On Mundkur on Diffusion, Current Anthropology (1979)</ref>
+'''Pánini''' ({{Vjazyce2|sa|पाणिनि}} ''Pāṇini'') je jméno [[starověk]]ého indického [[lingvistika|jazykovědce]] odvozené od [[sanskrt]]ského výrazu ''pani'', což znamená ''potomek pániů''.<ref>Frits Staal, ''Euclid and Pánini, Philosophy East and West'', 1965; R. A. Jairazbhoy, On Mundkur on Diffusion, ''Current Anthropology'' (1979)</ref>
-Je znám svým spisem ''Vjákarana'' (mluvnice), jež obsahuje 3939 gramatických a fonetických pravidel sanskrtu. Tento originální spis komentoval později Mahariši [[Pataňdžali]] ve spise ''Mahábhášja''. Vjákarana patří mezi odvětví [[Védská literatura|védské literatury]], ''védángy'' (doslova údy véd), zahrnující všechny disciplíny umožňující studium véd: šikšá ([[fonetika]]), kalpa ([[obřad]]), vjákarana ([[mluvnice]]), nirukta ([[etymologie]] a [[lexikologie]]), čhanda ([[védská metrika]]) a džjótišá ([[astronomie]] a [[astrologie]]). Toto souhrné dílo slouží jako podklad pro novodobou [[Lingvistika|lingvistiku]] a v Indii ukončilo období védského sanskrtu a zahájilo období klasického [[sanskrt]]u.
+Je znám svým spisem ''Vjákarana'' (mluvnice), který obsahuje 3959 gramatických a fonetických pravidel sanskrtu. Tento originální spis komentoval později Mahariši [[Pataňdžali]] ve spise ''Mahábhášja''. Vjákarana patří mezi odvětví [[Védská literatura|védské literatury]], ''védángy'' (doslova údy véd), zahrnující všechny disciplíny umožňující studium véd: šikšá ([[fonetika]]), kalpa ([[obřad]]), vjákarana ([[Gramatika|mluvnice]]), nirukta ([[etymologie]] a [[lexikologie]]), čhanda ([[védská metrika]]) a džjótišá ([[astronomie]] a [[astrologie]]). Toto souhrnné dílo v&nbsp;Indii ukončilo období védského sanskrtu a zahájilo období klasického [[sanskrt]]u, kdežto v moderní době slouží jako podklad pro [[Lingvistika|lingvistiku]].<ref>{{Citace elektronického periodika
+| příjmení = Cambridge
+| jméno = University of
+| titul = Ancient grammatical puzzle solved after 2,500 years
+| periodikum = phys.org
+| url = https://phys.org/news/2022-12-ancient-grammatical-puzzle-years.html
+| jazyk = en
+| datum přístupu = 2022-12-15
+}}</ref>
 == Historie ==
-O životě Pániniho se nic určitého neví, dokonce i o století, ve kterém žil, se názory jazykovědců rozcházejí. Nejpravděpodobnější doba Pániniho života je 4. stol. př.n.l., ale podle jiných názorů to mohlo být i dříve, 5. stol. př.n.l. nebo dokonce i 6. stol. př.n.l. Podle legend se narodil ve městě ''Šatula'' na pobřeží řeky ''Indus'' v provincii ''Gandharva'' - tato provincie se nyní jmenuje ''Attock'' v nynější pakistánské provincii Puňdžáb a leží mezi městy [[Rávalpindí]] a [[Péšavár]]. Jisté je, že Pánini žil na konci védského období, protože vytvořil speciální pravidla, podle nichž bylo možné rozluštit archaický védský sanskrt, který se stával nečitelným, ale byl ještě srozumitelným dialektem.
+O životě Pániniho se nic určitého neví, dokonce i o století, ve kterém žil, se názory jazykovědců rozcházejí. Nejpravděpodobnější doba Pániniho života je 4. stol. př. n. l., ale podle jiných názorů to mohlo být i dříve, 5. stol. př. n. l. nebo dokonce i 6. stol. př. n. l. Podle legend se narodil ve městě ''Šatula'' na pobřeží řeky ''Indus'' v&nbsp;provincii ''Gandharva'' - tato provincie se nyní jmenuje ''Attock'' v&nbsp;nynější pákistánské provincii [[Paňdžáb]] a leží mezi městy [[Rávalpindí]] a [[Péšávar]]. Jisté je, že Pánini žil na konci védského období, protože vytvořil speciální pravidla, podle nichž bylo možné rozluštit archaický védský sanskrt, který se stával nečitelným, ale byl ještě srozumitelným dialektem.
 == Aštádhjájí ==
-Aštádhjájí, v dévanágarí अष्टाध्यायी, neboli Osmero pojednání, je Pániniho hlavní spis založený na gramatickém rozboru slov ve slovnících ''Dhátupatha'' a ''Ganapatha''. Je to velice systematický morfematický a fonematický výklad sanskrtských slovních kořenů. Jeho výklad je tak dokonalý, že jazykovědci teprve o dva tisíce let později pochopili celý jeho dosah. Jeho dílo bezezbytku popisuje sanskrtskou ligvistickou morfologii.
+Aštádhjájí, v&nbsp;dévanágarí अष्टाध्यायी, neboli Osmero pojednání, je Pániniho hlavní spis založený na gramatickém rozboru slov ve slovnících ''Dhátupatha'' a ''Ganapatha''. Je to velice systematický morfematický a fonematický výklad sanskrtských slovních kořenů. Jeho výklad je tak dokonalý, že jazykovědci teprve o dva tisíce let později pochopili celý jeho dosah. Jeho dílo beze zbytku popisuje sanskrtskou lingvistickou morfologii.
-Aštádhjájí se skládá z 3959 [[Sútra|súter]] (aforismů), jinak také pravidel rozdělených do osmi pojednání, která jsou dále rozdělena do čtyř oddílů (''padani'').
+Aštádhjájí se skládá z&nbsp;3959 [[Sútra|súter]] (aforismů), jinak také pravidel rozdělených do osmi pojednání, která jsou dále rozdělena do čtyř oddílů (''padani'').
 :Příklad:
@@ Řádek 16: / Řádek 24: @@
 :1.1.2 ''auT-éN gunáh''
 : Velká písmena označují zdroj, sanskrtské výrazy ''vrddhir'' a ''gunáh'' jsou názvy jmenovaných hlásek.
 :Tedy:
-:1.1.1. á a ai jsou v T a C vrddhir,
+:1.1.1. á a ai jsou v&nbsp;T a C vrddhir,
-:1.1.2. au a é jsou v T a N gunáh.
+:1.1.2. au a é jsou v&nbsp;T a N gunáh.
 Pániniho Aštádhjájí rozebírají text ve spisu Šiva sútry a zároveň ve slovnících sanskrtských slovních kořenů Dhátupatha a Ganapatha.
-== Reference ==
+== Odkazy ==
+=== Reference ===
 <references/>
-== Literatura ==
+=== Literatura ===
-* Katre, Sumitra M., ''Astadhyayi of Panini'', Austin: University of Texas Press, 1987. Reprint Delhi: Motilal Banarsidass, 1989. ISBN 0-292-70394-5
+* Černý, J., ''Dějiny lingvistiky''. Olomouc: Votobia 1996. Str. 58-61.
+* Katre, Sumitra M., ''Astadhyayi of Panini'', Austin: University of Texas Press, 1987. Reprint Delhi: Motilal Banarsidass, 1989. {{ISBN|0-292-70394-5}}
 * Prince, Alan and Paul Smolensky (2004): Optimality Theory: Constraint Interaction in Generative Grammar. Oxford: Blackwell.
 * T.R.N. Rao. [http://www.infinityfoundation.com/mandala/t_es/t_es_rao-t_syntax.htm ''Panini-backus form of languages''.] 1998.
-== Související články ==
+=== Související články ===
-{{Portál Jóga}}
 * [[Védy]]
 * [[Pataňdžali]]
 * [[Sanskrt]]
-== Externí odkazy ==
+=== Externí odkazy ===
+* {{Commonscat}}
-* {{en}} [http://wikisource.org/wiki/Ạṣtādhyāyī Wikisource:Aštádhjájí]
-* {{en}} [http://sanskrit.sai.uni-heidelberg.de/ PaSSim - Paninian Sanskrit Simulator]
+* {{en}} [https://web.archive.org/web/20190404165812/https://sanskrit.sai.uni-heidelberg.de/ PaSSim - Paninian Sanskrit Simulator]
 * {{en}} [http://www.languageinindia.com/feb2004/panini.html The system of Panini]
-* {{en}} [http://www.taralabalu.org/panini/ Ganakastadhyayi]
+* {{en}} [https://web.archive.org/web/20101208155616/http://www.taralabalu.org/panini/ Ganakastadhyayi]
 * {{en}} [http://www.ontology.co/indian-philosophy.htm Indian Logic and Ontology: A Survey of Contemporary Studies]
-* {{en}} [http://www.forizslaszlo.com/filozofia/relevance_of_whitehead/forizs_relevance_of_whitehead.pdf Panini, Nagarjuna and Whitehead - The Relevance of Whitehead for Contemporary Buddhist Philosophy]
+* {{en}} [https://web.archive.org/web/20081120003537/http://forizslaszlo.com/filozofia/relevance_of_whitehead/forizs_relevance_of_whitehead.pdf Panini, Nagarjuna and Whitehead - The Relevance of Whitehead for Contemporary Buddhist Philosophy]
-[[Kategorie:Védská filosofie]]
+{{Indická filosofie}}
+{{Autoritní data}}
+{{Portály|Jóga}}
+[[Kategorie:Indičtí lingvisté]]
+[[Kategorie:Védská filozofie]]
 [[Kategorie:Hinduismus]]
 [[Kategorie:Indická literatura]]
+[[Kategorie:Osobnosti na indických poštovních známkách]]
+[[Kategorie:Muži]]
-[[bn:পাণিনি]]
-[[ca:Pànini]]
-[[da:Panini]]
-[[de:Panini (Grammatiker)]]
-[[en:Pāṇini]]
-[[eo:Panini]]
-[[es:Pāṇini]]
-[[ext:Pānini]]
-[[fi:Pāṇini]]
-[[fr:Pāṇini]]
-[[gl:Pāṇini - पाणिनि]]
-[[hi:पाणिनि]]
-[[hu:Pánini]]
-[[ia:Pāṇini]]
-[[id:Pāṇini]]
-[[it:Pāṇini]]
-[[ja:パーニニ]]
-[[ml:പാണിനി]]
-[[new:पाणिनि]]
-[[nl:Pāṇini]]
-[[nn:Panini]]
-[[no:Pāṇini]]
-[[pl:Pāṇini]]
-[[pt:Pānini]]
-[[ro:Pāṇini]]
-[[ru:Панини]]
-[[sa:पाणिनी]]
-[[sh:Pāṇini]]
-[[sv:Panini (vetenskapsman)]]
-[[ta:பாணினி]]
-[[te:పాణిని]]
-[[th:ปาณินิ]]
-[[zh:波你尼]]