Přeskočit na obsah

Marie Brabantská (1190–1260): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Nová stránka: thumb|Skulptura na Mariině hrobě. '''Marie Brabantská''' (asi 1190 - květen/červen 1260) byla [[Seznam manželek panovníků Svaté říše…
 
m typo
 
(Není zobrazeno 25 mezilehlých verzí od 16 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - panovník
[[File:Marie tombeau.jpg|thumb|Skulptura na Mariině hrobě.]]
| jméno = Marie Brabantská
'''Marie Brabantská''' (asi [[1190]] - květen/červen [[1260]]) byla [[Seznam manželek panovníků Svaté říše římské|římskou královnou]] a císařovnou, druhou manželkou [[Ota IV. Brunšvický|Oty IV. Brunšvického]]. Ve svém druhém manželství se stala holandskou hraběnkou. Jejím otcem byl vévoda [[Jindřich I. Brabantský]] a matkou [[Matylda z Boulogne (1210)|Matylda z Boulogne]].
| titul = královna a císařovna římská, hraběnka holandská
| obrázek = MarieBrabant1190-1260.jpg
| popisek = Mariina pečeť
| vláda =
| sňatek =
| datum korunovace =
| tituly =
| celé jméno =
| posmrtné jméno =
| předchůdce =
| následník =
| typ dědice =
| dědic =
| choť = [[Ota IV. Brunšvický]]
| choť2 = [[Vilém I. Holandský]]
| potomstvo =
| rod = [[Reginarovci]]
| dynastie =
| hymna =
| motto =
| otec = [[Jindřich I. Brabantský]]
| matka = [[Matylda z Boulogne (1210)|Matylda z Boulogne]]
| datum narození = [[1190]]{{nejisté datum|narození}}
| místo narození =
| datum úmrtí = květen/červen [[1260]]
| místo úmrtí =
| datum pohřbení =
| místo pohřbení = [[kostel sv. Petra v Lovani]]
| podpis =
}}
'''Marie Brabantská''' ({{vjazyce|fr}} ''Marie de Brabant'', [[1190]]{{nejisté datum|narození}} květen/červen [[1260]]) byla [[Seznam manželek panovníků Svaté říše římské|římskou královnou]] a císařovnou, druhou manželkou [[Ota IV. Brunšvický|Oty IV. Brunšvického]]. Ve svém druhém manželství se stala holandskou hraběnkou. Jejím otcem byl vévoda [[Jindřich I. Brabantský]] a matkou [[Matylda z Boulogne (1210)|Matylda z Boulogne]].


==První manželství==
== První manželství ==
[[File:MarieBrabant1190-1260.jpg|180px|left|thumb|Pečeť Marie Brabantské.]]
[[Soubor:Marie tombeau.jpg|150px|vlevo|náhled|Náhrobek Marie Brabantské v kostele sv. Petra v Lovani]]
19. května 1214 byla Marie zasnoubena s Otou Brunšvickým, svatba proběhla později toho roku v [[Maastricht]]u. Něvěstě bylo asi 24 let, ženichovi 31.
19. května 1214 byla Marie zasnoubena s Otou Brunšvickým, svatba proběhla později toho roku v [[Maastricht]]u. Nevěstě bylo asi 24 let, ženichovi 31. Ota v té době soupeřil o německý trůn s [[Fridrich II. Štaufský|Fridrichem II.]], úspěšnější však už v té době byl Fridrich, ačkoliv jeho spojenci zatím vojensky proti Otovi nepostupovali. Ota se pokusil o zvrácení nepříznivé situace za pomoci Anglie. 27. července 1214 se utkal v [[Bitva u Bouvines|bitvě u Bouvines]] se spojencem Fridricha Štaufského, francouzským králem [[Filip II. August|Filipem Augustem]] a utrpěl drtivou porážku, která znamenala jeho definitivní mocenský konec.


Ota IV. byl opět nucen vzdát se dědičných území v Brunšvicku. Poslední léta života prožil v marném úsilí o získání přízně bývalých spojenců. V roce 1215 se Fridrich nechal znovu korunovat, tentokrát bez opozice. Ota IV. zemřel 19. května 1218 na hradě Harzburg, kde s ním pobývala i Marie.
Ota v té době soupeřil o německý trůn s [[Fridrich II.|Fridrichem II.]], úspěšnější však už v té době byl Fridrich, ačkoliv jeho spojenci zatím vojensky proti Otovi nepostupovali. Ota se pokusil o zvrácení nepříznivé situace za pomoci Anglie. 27. července 1214 se utkal v [[Bitva u Bouvines|bitvě u Bouvines]] se spojencem Fridricha Štaufského, francouzským králem [[Filip II. August|Filipem Augustem]] a utrpěl drtivou porážku, která znamenala jeho definitivní mocenský konec.

Ota IV. byl opět nucen vzdát se dědičných území v Brunšvicku. Poslední léta života prožil v marném úsilí o získání přízně bývalých spojenců. V roce 1215 se Fridrich nechal znovu korunovat, tentokrát bez opozice. Ota IV. zemřel 19. května 1218 na hradě Harzburg, kde s ním pobývala i Marie.


{{Citát|...svržen, zbaven trůnu, ležíce v opatství natažen na podlaze, se vyznával ze svých hříchů, přičemž zpěčující se kněz bičoval jeho zkrvavené tělo, dokud nezemřel.|[[Ernst Kantorovitz]]<ref> Kantorowicz, Ernst, Frederick II, s.66</ref>|200}}
{{Citát|...svržen, zbaven trůnu, ležíce v opatství natažen na podlaze, se vyznával ze svých hříchů, přičemž zpěčující se kněz bičoval jeho zkrvavené tělo, dokud nezemřel.|[[Ernst Kantorovitz]]<ref> Kantorowicz, Ernst, Frederick II, s.66</ref>|200}}
Řádek 14: Řádek 43:
Z manželství se nenarodily děti.
Z manželství se nenarodily děti.


==Druhé manželství==
== Druhé manželství ==
Marie zůstala vdovou asi dva roky. V červenci 1220 se vdala za hraběte [[Vilém I. Holandský|Viléma I. Holandského]]. Její druhý manžel zemřel 4. února 1222 a Marie ho přežila o 38 let. Viléma přežilo přinejmenším pět jeho děti. Genealogové věří, že se všechny narodily v manželství s jeho první ženou Adélou z Geldernu, ale panují určité pochybnosti ohledně dat jejich narození.
Marie zůstala vdovou asi dva roky. V červenci 1220 se vdala za hraběte [[Vilém I. Holandský|Viléma I. Holandského]]. Její druhý manžel zemřel 4. února 1222 a Marie ho přežila o 38 let. Viléma přežilo přinejmenším pět jeho děti. Genealogové věří, že se všechny narodily v manželství s jeho první ženou Adélou z Geldernu, ale panují určité pochybnosti ohledně dat jejich narození. Sama Marie zemřela roku 1260 a byla pohřbena v [[Kostel svatého Petra v Lovani|Kostele sv. Petra]] v Lovani.

== Vývod z předků ==
{{Předkové
|style=font-size: 90%; line-height: 110%;
|border=1
|boxstyle=padding-top: 0; padding-bottom: 0;
|boxstyle_1=background-color: #fcc;
|boxstyle_2=background-color: #fb9;
|boxstyle_3=background-color: #ffc;
|boxstyle_4=background-color: #bfc;
|boxstyle_5=background-color: #9fe;
|1 = Marie Brabantská
|2 = [[Jindřich I. Brabantský]]
|3 = [[Matylda z Boulogne (1210)|Matylda z Boulogne]]
|4 = [[Geoffroy III. Brabantský]]
|5 = [[Markéta Limburská]]
|6 = [[Matěj Alsaský]]
|7 = [[Marie z Boulogne]]
|8 = [[Geoffroy II. Brabantský]]
|9 = Lutgarda ze Sulzbachu
|10 = [[Jindřich II. Limburský]]
|11 = Matylda ze Saffenbergu
|12 = [[Dětřich Alsaský]]
|13 = [[Sibyla z Anjou]]
|14 = [[Štěpán III. z Blois]]
|15 = [[Matylda z Boulogne]]
}}


== Odkazy ==
== Odkazy ==

{{commonscat|Maria von Brabant (1190-1260)}}
=== Reference ===
=== Reference ===
<references />
<references />


=== Externí odkazy ===
{{Posloupnost|co=[[Seznam manželek panovníků Svaté říše římské|Německá královna a římskoněmecká císařovna]]| před = [[Beatrix Štaufská]]
* {{Commonscat}}
|po=[[Konstancie Aragonská]]|kdy=[[1214]] - [[1215]]}}
{{Posloupnost|co=[[Seznam manželek panovníků Svaté říše římské|Německá královna a římskoněmecká císařovna]]| předchůdce = [[Beatrix Štaufská]]
| nástupce =[[Konstancie Aragonská]]|kdy=[[1214]][[1215]]}}


{{Autoritní data}}
{{Portály|Středověk|Německo}}
{{Portály|Středověk|Německo}}


Řádek 31: Řádek 90:
[[Kategorie:Německé královny]]
[[Kategorie:Německé královny]]
[[Kategorie:Holandské hraběnky]]
[[Kategorie:Holandské hraběnky]]
[[Kategorie:Narození 1190]]
[[Kategorie:Úmrtí 1260]]
[[Kategorie:Pohřbení v kostele sv. Petra v Lovani]]
[[Kategorie:Pohřbení v kostele sv. Petra v Lovani]]
[[Kategorie:Narození ve 12. století]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1260]]
[[Kategorie:Ženy]]
[[Kategorie:Ženy]]

[[de:Maria von Brabant (1190–1260)]]
[[en:Marie of Brabant, Holy Roman Empress]]
[[nl:Maria van Brabant (-1260)]]
[[pl:Maria Brabancka (cesarzowa)]]
[[sv:Maria av Brabant (tysk-romersk kejsarinna)]]

Aktuální verze z 17. 7. 2023, 12:14

Marie Brabantská
královna a císařovna římská, hraběnka holandská
Portrét
Mariina pečeť
Narození1190?
Úmrtíkvěten/červen 1260
Pohřbenakostel sv. Petra v Lovani
ManželéOta IV. Brunšvický
Vilém I. Holandský
RodReginarovci
OtecJindřich I. Brabantský
MatkaMatylda z Boulogne
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Brabantská (francouzsky Marie de Brabant, 1190? – květen/červen 1260) byla římskou královnou a císařovnou, druhou manželkou Oty IV. Brunšvického. Ve svém druhém manželství se stala holandskou hraběnkou. Jejím otcem byl vévoda Jindřich I. Brabantský a matkou Matylda z Boulogne.

První manželství

[editovat | editovat zdroj]
Náhrobek Marie Brabantské v kostele sv. Petra v Lovani

19. května 1214 byla Marie zasnoubena s Otou Brunšvickým, svatba proběhla později toho roku v Maastrichtu. Nevěstě bylo asi 24 let, ženichovi 31. Ota v té době soupeřil o německý trůn s Fridrichem II., úspěšnější však už v té době byl Fridrich, ačkoliv jeho spojenci zatím vojensky proti Otovi nepostupovali. Ota se pokusil o zvrácení nepříznivé situace za pomoci Anglie. 27. července 1214 se utkal v bitvě u Bouvines se spojencem Fridricha Štaufského, francouzským králem Filipem Augustem a utrpěl drtivou porážku, která znamenala jeho definitivní mocenský konec.

Ota IV. byl opět nucen vzdát se dědičných území v Brunšvicku. Poslední léta života prožil v marném úsilí o získání přízně bývalých spojenců. V roce 1215 se Fridrich nechal znovu korunovat, tentokrát bez opozice. Ota IV. zemřel 19. května 1218 na hradě Harzburg, kde s ním pobývala i Marie.

...svržen, zbaven trůnu, ležíce v opatství natažen na podlaze, se vyznával ze svých hříchů, přičemž zpěčující se kněz bičoval jeho zkrvavené tělo, dokud nezemřel.
— Ernst Kantorovitz[1]

Z manželství se nenarodily děti.

Druhé manželství

[editovat | editovat zdroj]

Marie zůstala vdovou asi dva roky. V červenci 1220 se vdala za hraběte Viléma I. Holandského. Její druhý manžel zemřel 4. února 1222 a Marie ho přežila o 38 let. Viléma přežilo přinejmenším pět jeho děti. Genealogové věří, že se všechny narodily v manželství s jeho první ženou Adélou z Geldernu, ale panují určité pochybnosti ohledně dat jejich narození. Sama Marie zemřela roku 1260 a byla pohřbena v Kostele sv. Petra v Lovani.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
  1. Kantorowicz, Ernst, Frederick II, s.66

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Německá královna a římskoněmecká císařovna
Předchůdce:
Beatrix Štaufská
12141215
Marie Brabantská (1190–1260)
Nástupce:
Konstancie Aragonská