Přeskočit na obsah

Ludvík Sicilský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
MystBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (robot přidal: ar:لودفيكو ملك صقلية
m přesunuto do kategorie Narození v Katánii pomocí Cat-a-lot
značka: Cat-a-lot
 
(Není zobrazeno 26 mezilehlých verzí od 20 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - panovník}}
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=
'''Ludvík Sicilský''' ({{vjazyce|it}} ''Ludovico di Sicilia '', {{vjazyce|scn}} ''Luiggi di Sicilia'', {{vjazyce|ca}} ''Lluís de Sicília'', [[4. únor]]a [[1338]] [[Catania]] – [[16. říjen|16. října]] [[1355]] [[hrad Aci]]) byl od 15. září 1342 do své smrti [[seznam sicilských králů|sicilským králem]]. V době, kdy nastoupil na trůn byl nezletilý a až do roku 1354 za něj vládl [[regent]]. Jeho skutečná vláda byla krátká, protože příští rok zemřel při vypuknutí [[mor]]u. Jeho vláda byla poznamenána občanskou válkou.
{{Příbuzný|otec|[[Petr II. Sicilský]]}}
{{Příbuzný|matka|[[Alžběta Korutanská]]}}
{{Příbuzný|levobočný syn|Ludvík z Tripi}}
{{Příbuzný|levobočný syn|Antonín}}
}}'''Ludvík Sicilský''', ({{vjazyce|it}} ''Ludovico di Sicilia '', {{vjazyce|scn}} ''Luiggi di Sicilia'', {{vjazyce|ca}} ''Lluís de Sicília'', [[1337]] [[Catania]]– [[16. října]] [[1355]] [[Aci Castello]]) byl [[seznam sicilských králů|sicilský král]] z barcelonské dynastie.


== Život ==
== Život ==
Byl starším ze dvou synů sicilského krále [[Petr II. Sicilský|Petra II.]] a jeho ženy [[Alžběta Korutanská|Alžběty]], dcery [[seznam korutanských vévodů|korutanského vévody]] [[Ota III. Korutanský|Oty III.]] a byl pojmenován na počest svatého [[Ludvík z Toulouse|Ludvíka z Toulouse]],<ref name="Louis-genmitt">[http://www.mittelalter-genealogie.de/mittelalter/koenige/sizilien/ludwig_koenig_1355.html www.mittelalter-genealogie.de]</ref> příbuzného z otcovy strany. Již v září roku 1342 byl jako pětiletý po náhlé otcově smrti korunován v [[katedrála v Palermu|palermské katedrále]] sicilským králem. Regentství se ujala matka Alžběta společně se strýcem [[Jan Sicilský|Janem]], vévodou z Randazza. Strýc, diplomat schopný zmírnit napětí panující mezi místními starousedlíky a katalánskou šlechtou, zemřel roku 1348 na morovou nákazu a na smrtelné posteli stanovil svým nástupcem v pozici regenta Katalánce Blasca Alagonu. Toto rozhodnutí rozdmýchalo staré vášně a země se dostala až k občanské válce, která skončila roku [[1350]]. Po královnině smrti roku [[1352]] regentství převzala Ludvíkova starší sestra Konstancie.
Byl starším ze dvou synů sicilského krále [[Petr II. Sicilský|Petra II.]] a jeho ženy [[Alžběta Korutanská|Alžběty]], dcery [[seznam korutanských vévodů|korutanského vévody]] [[Ota III. Korutanský|Oty III.]] a byl pojmenován na počest svatého [[Ludvík z Toulouse|Ludvíka z Toulouse]],<ref name="Louis-genmitt">{{Citace elektronického periodika |titul=www.mittelalter-genealogie.de |url=http://www.mittelalter-genealogie.de/mittelalter/koenige/sizilien/ludwig_koenig_1355.html |datum přístupu=2011-05-14 |url archivu=https://web.archive.org/web/20040820054711/http://www.mittelalter-genealogie.de/mittelalter/koenige/sizilien/ludwig_koenig_1355.html |datum archivace=2004-08-20 |nedostupné=ano }}</ref> příbuzného z otcovy strany. Již v září roku 1342 byl jako pětiletý po náhlé otcově smrti korunován v [[katedrála v Palermu|palermské katedrále]] sicilským králem. Regentství se ujala matka Alžběta společně se strýcem [[Jan Sicilský|Janem]], vévodou z Randazza. Strýc, diplomat schopný zmírnit napětí panující mezi místními starousedlíky a katalánskou šlechtou, zemřel roku 1348 na morovou nákazu a na smrtelné posteli stanovil svým nástupcem v pozici regenta Katalánce Blasca Alagonu. Toto rozhodnutí rozdmýchalo staré vášně a země se dostala až k občanské válce, která skončila roku [[1350]]. Po královnině smrti roku [[1352]] regentství převzala Ludvíkova starší sestra [[Konstancie Sicilská (1324-1355)|Konstancie]].
Roku 1355 mor udeřil znovu a Ludvík vyděšený skonem bratrance [[Fridrich I. Athénský|Fridricha]] marně hledal záchranu před nákazou na hradě Aci. Zemřel v říjnu téhož roku a byl pohřben v kapli sv. Kříže v [[katedrála v Catanii|katedrále]] v [[Catania|Catanii]]. Královskou korunu převzal jeho mladší bratr [[Fridrich III. Sicilský|Fridrich]].
Roku 1355 mor udeřil znovu a Ludvík vyděšený skonem bratrance [[Fridrich I. Athénský|Fridricha]] marně hledal záchranu před nákazou na hradě Aci. Zemřel v říjnu téhož roku a byl pohřben v kapli sv. Kříže v [[katedrála v Catanii|katedrále]] v [[Catania|Catanii]]. Královskou korunu převzal jeho mladší bratr [[Fridrich III. Sicilský|Fridrich]].


== Vývod z předků ==
== Vývod z předků ==
{{Předkové5
{{Předkové
|style=font-size: 90%; line-height: 110%;
|style=font-size: 90%; line-height: 110%;
|border=1
|border=1
Řádek 29: Řádek 25:
|7 = [[Eufémie Slezská]]
|7 = [[Eufémie Slezská]]
|8 = [[Petr III. Aragonský]]
|8 = [[Petr III. Aragonský]]
|9 = [[Konstancie Sicilská (1304)|Konstancie Sicilská]]
|9 = [[Konstancie Sicilská (1248-1302)|Konstancie Sicilská]]
|10 = [[Karel II. z Anjou]]
|10 = [[Karel II. z Anjou]]
|11 = [[Marie Uherská (1257-1323)|Marie Uherská]]
|11 = [[Marie Uherská (1257-1323)|Marie Uherská]]
Řádek 35: Řádek 31:
|13 = [[Alžběta Bavorská (1227-1273)|Alžběta Bavorská]]
|13 = [[Alžběta Bavorská (1227-1273)|Alžběta Bavorská]]
|14 = [[Jindřich V. Tlustý]]
|14 = [[Jindřich V. Tlustý]]
|15 = [[Alžběta Kaličská]]
|15 = [[Alžběta Kališská]]
}}
}}

== Odkazy ==
== Odkazy ==

=== Reference ===
=== Reference ===
<references />
<references />

=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{de}} [http://www.mittelalter-genealogie.de/mittelalter/koenige/sizilien/ludwig_koenig_1355.html www.mittelalter-genealogie.de]
* {{de}} [https://web.archive.org/web/20040820054711/http://www.mittelalter-genealogie.de/mittelalter/koenige/sizilien/ludwig_koenig_1355.html www.mittelalter-genealogie.de]


{{Pahýl - biografie}}
{{Pahýl}}
{{Panovník|co=[[Seznam sicilských králů|Sicilský král]]|kdy= [[1337]] - [[1355]]|pred=[[Petr II. Aragonský|Petr II.]]|po=[[Fridrich III. Sicilský|Fridrich III.]]|jmeno=|soubor=Blason Sicile Insulaire.png}}
{{Panovník| titul =[[Seznam sicilských králů|Sicilský král]]|kdy= [[1337]][[1355]]| předchůdce =[[Petr II. Aragonský|Petr II.]]| nástupce =[[Fridrich III. Sicilský|Fridrich III.]]| jméno =| obrázek =Aragon-Sicily Arms.svg}}
{{Portály|Středověk|Itálie}}
{{Portály|Středověk|Itálie}}


[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Barcelonská dynastie]]
[[Kategorie:Barcelonská dynastie]]
[[Kategorie:Sicilští králové]]
[[Kategorie:Sicilští králové]]
[[Kategorie:Oběti moru]]
[[Kategorie:Oběti moru 14. století]]
[[Kategorie:Pohřbení v katedrále v Catanii]]
[[Kategorie:Narození v Katánii]]
[[Kategorie:Narození 1337]]
[[Kategorie:Úmrtí na Sicílii]]
[[Kategorie:Úmrtí 1355]]
[[Kategorie:Pohřbení v katedrále v Katánii]]
[[Kategorie:Narození 4. února]]

[[Kategorie:Narození v roce 1338]]
[[ar:لودفيكو ملك صقلية]]
[[Kategorie:Úmrtí 16. října]]
[[ca:Lluís I de Sicília]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1355]]
[[de:Ludwig (Sizilien)]]
[[Kategorie:Muži]]
[[en:Louis, King of Sicily]]
[[es:Luis de Sicilia]]
[[fr:Louis Ier de Sicile]]
[[hu:I. Lajos szicíliai király]]
[[it:Ludovico di Sicilia]]
[[ja:ルドヴィーコ (シチリア王)]]
[[nl:Lodewijk van Sicilië]]
[[pt:Luís da Sicília]]
[[ru:Людовик (король Сицилии)]]
[[scn:Luiggi di Sicilia]]

Aktuální verze z 9. 8. 2023, 16:05

Ludvík Sicilský
Narození4. února 1338
Katánie
Úmrtí16. října 1355 (ve věku 17 let)
Aci Castello
PohřbenKatánská katedrála
PotomciAntonín Aragonský a Ludvík z Tripi
OtecPetr II. Sicilský
MatkaAlžběta Korutanská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvík Sicilský (italsky Ludovico di Sicilia , sicilsky Luiggi di Sicilia, katalánsky Lluís de Sicília, 4. února 1338 Catania16. října 1355 hrad Aci) byl od 15. září 1342 do své smrti sicilským králem. V době, kdy nastoupil na trůn byl nezletilý a až do roku 1354 za něj vládl regent. Jeho skutečná vláda byla krátká, protože příští rok zemřel při vypuknutí moru. Jeho vláda byla poznamenána občanskou válkou.

Byl starším ze dvou synů sicilského krále Petra II. a jeho ženy Alžběty, dcery korutanského vévody Oty III. a byl pojmenován na počest svatého Ludvíka z Toulouse,[1] příbuzného z otcovy strany. Již v září roku 1342 byl jako pětiletý po náhlé otcově smrti korunován v palermské katedrále sicilským králem. Regentství se ujala matka Alžběta společně se strýcem Janem, vévodou z Randazza. Strýc, diplomat schopný zmírnit napětí panující mezi místními starousedlíky a katalánskou šlechtou, zemřel roku 1348 na morovou nákazu a na smrtelné posteli stanovil svým nástupcem v pozici regenta Katalánce Blasca Alagonu. Toto rozhodnutí rozdmýchalo staré vášně a země se dostala až k občanské válce, která skončila roku 1350. Po královnině smrti roku 1352 regentství převzala Ludvíkova starší sestra Konstancie.

Roku 1355 mor udeřil znovu a Ludvík vyděšený skonem bratrance Fridricha marně hledal záchranu před nákazou na hradě Aci. Zemřel v říjnu téhož roku a byl pohřben v kapli sv. Kříže v katedrále v Catanii. Královskou korunu převzal jeho mladší bratr Fridrich.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Jakub I. Aragonský
 
 
Petr III. Aragonský
 
 
 
 
 
 
Jolanda Uherská
 
 
Fridrich II. Sicilský
 
 
 
 
 
 
Manfréd Sicilský
 
 
Konstancie Sicilská
 
 
 
 
 
 
Beatrix Savojská
 
 
Petr II. Sicilský
 
 
 
 
 
 
Karel I. z Anjou
 
 
Karel II. z Anjou
 
 
 
 
 
 
Beatrix Provensálská
 
 
Eleonora z Anjou
 
 
 
 
 
 
Štěpán V. Uherský
 
 
Marie Uherská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Kumánská
 
Ludvík Sicilský
 
 
 
 
 
Menhard I. Tyrolský
 
 
Menhard II. Tyrolský
 
 
 
 
 
 
Adéla Tyrolská
 
 
Ota III. Korutanský
 
 
 
 
 
 
Ota II. Bavorský
 
 
Alžběta Bavorská
 
 
 
 
 
 
Anežka Brunšvická
 
 
Alžběta Korutanská
 
 
 
 
 
 
Boleslav II. Lysý
 
 
Jindřich V. Tlustý
 
 
 
 
 
 
Hedvika Anhaltská
 
 
Eufémie Slezská
 
 
 
 
 
 
Boleslav Pobožný
 
 
Alžběta Kališská
 
 
 
 
 
 
Jolanta Polská
 
  1. www.mittelalter-genealogie.de. www.mittelalter-genealogie.de [online]. [cit. 2011-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2004-08-20. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce:
Petr II.
Znak z doby nástupu Sicilský král
13371355
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Fridrich III.