Plevel: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
obrázek |
m editace uživatele 79.141.242.4 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je InternetArchiveBot značka: rychlé vrácení zpět |
||
| (Není zobrazeno 47 mezilehlých verzí od 23 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Možná hledáte|botanický rod [[plevel (rod)]] (''Holosteum'')}} |
{{Možná hledáte|botanický rod [[plevel (rod)]] (''Holosteum'')}} |
||
[[Soubor:ArtemisiaVulgaris.jpg| |
[[Soubor:ArtemisiaVulgaris.jpg|náhled|[[Pelyněk černobýl]] (''Artemisia vulgaris'') je rozšířenou plevelnou rostlinou]] |
||
'''Plevel''' je [[Rostliny|rostlina]], která roste |
'''Plevel''' – za plevel je člověkem označována [[Rostliny|rostlina]], která roste na stanovišti proti jeho vůli. Stejný [[druh]] rostliny na jiném stanovišti může člověk oceňovat jako krmivo, léčivou bylinu ([[kopřiva dvoudomá]] jako léčivka a potrava drůbeže), vzácnou rostlinu atp. |
||
<ref name = Mikulka>{{Citace monografie|příjmení = Mikulka|jméno = J|příjmení2 = Chodová|jméno2 = D|příjmení3 =Martinková|jméno3 = Z|titul = Plevele a jejich regulace|url = http://www.vurv.cz/weeds/cz |jazyk = cs}}</ref> |
|||
V [[lesnictví]] se pro nežádoucí rostliny užívá termín '''buřeň'''.<ref>http://leccos.com/index.php/clanky/buren</ref> |
|||
Pro nežádoucí rostliny se v oboru [[lesnictví]] užívá pojem '''buřeň'''. Je definována jako „Hospodářsky nežádoucí složka přízemní vegetace (s výjimkou stromové) rostoucí v porostech, na holinách a nelesních půdách určených k zalesnění. Druhové složení a vitalita buřeně jsou proměnlivé v závislosti na lesním typu a na stavu porostního prostředí. Její rozvoj je umožněn větším přístupem světla, atmosférických srážek a živin. Buřeň omezuje možnost vzniku a odrůstání přirozené obnovy a nepříznivě ovlivňuje vývoj mladých kultur jejich útlakem i konkurencí ve výživě.“<ref>Buřeň. In: ''MeziStromy.cz'' [online]. ©2024 [cit. 6. 2. 2024]. Dostupné z: https://www.mezistromy.cz/slovnik/buren2</ref> |
|||
== Herbologie == |
|||
[[Soubor:Křivá Ves, láhve.jpg|náhled|Různé druhy plevele a zaplevelujících dřevin v lidmi změném prostředí. ]] |
|||
Věda zabývající se plevely se nazývá '''[[herbologie]]'''.<ref>[http://www.vurv.cz/index.php?p=oddeleni_ekologie_rostlin_a_herbologie&site=vyzkum Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Odbor agroekologie, Oddělení ekologie rostlin a herbologie.]</ref>,<ref>[http://web2.mendelu.cz/af_217_multitext/ke_stazeni/propt/C6_Herbologie.pdf Herbologie.]</ref>,<ref>[https://eshop.czu.cz/herbologie-plevele-a-jejich-regulace.html Kohout, Václav a kolektiv: Herbologie - Plevele a jejich regulace.]</ref> |
|||
V [[Česko|Česku]] je v současné době uváděno 198 možných [[druh]]ů plevelů, z nich je však 35 druhů považováno za [[ohrožené druhy|druhy ohrožené]]. |
|||
== Negativní význam == |
|||
Plevele mohou ochuzovat [[polní plodina|polní plodiny]] o [[voda|vodu]], [[zemědělská půda|půdu]] o půdní vzduch a o [[živina|živiny]]. Snižují teplotu půdy, zastiňují polní plodiny, podporují šíření chorob a [[škůdce|škůdců]]. Ztráty v [[biomasa|biomase]] příslušné polní plodiny způsobené plevelem mohou dosáhnout až 20–60 %. Některé plevele mohou být i jedovaté a případná příměs ve sklizeném produktu může snížit kvalitu produktu nebo může být tento produkt nepoužitelný pro potravinářské či krmivářské účely. Jiné plevele mohou být vysoce [[alergen]]ní. V [[Česko|Česku]] je v současné době uváděno 198 možných [[druh (biologie)|druhů]] plevelů, z nich je však 35 druhů považováno za [[ohrožené druhy|druhy ohrožené]].<ref name = Mikulka/> |
|||
Věda zabývající se plevely se nazývá '''[[herbologie]]'''.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i.|url=http://www.vurv.cz/index.php?p=oddeleni_ekologie_rostlin_a_herbologie&site=vyzkum |datum přístupu=2013-05-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150914032422/http://www.vurv.cz/index.php?p=oddeleni_ekologie_rostlin_a_herbologie&site=vyzkum |datum archivace=2015-09-14 |nedostupné=ano }}</ref><ref>[http://web2.mendelu.cz/af_217_multitext/ke_stazeni/propt/C6_Herbologie.pdf Herbologie.]{{Nedostupný zdroj}}</ref><ref>KOHOUT, Václav a kol. ''Herbologie: Plevele a jejich regulace.'' 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, 1996. 115 s. ISBN 80-213-0308-5. Obsah dostupný z: https://eshop.czu.cz/herbologie-plevele-a-jejich-regulace.html</ref> |
|||
== Kladný význam == |
|||
V systémech ekologického [[zemědělství]] je plevel nazýván doprovodnou rostlinou a je možné využít jeho výhody například u širokořádkových plodin zakrývá plochu půdy která by byla za bezplevelného stavu vystavena slunečnímu svitu a zvyšoval by se výpar vody, půda by byla přímo vystavena povětrnostním vlivům a orniční vrstava by snáze podléhala erozi. Rostliny plevelů mohou poskytovat útočiště přirozených predátorů škůdců. |
|||
[[Soubor:Křivá Ves, láhve.jpg|náhled|Různé druhy plevele a zaplevelujících dřevin v lidmi změněném prostředí]] |
|||
== Význam plevelů == |
|||
Škodlivost nebo užitečnost plevelů je třeba hodnotit vzhledem k funkčnímu zaměření stanoviště, na němž se vyskytují. Kromě škodlivých vlivů na kulturní plodiny se menší výskyt plevelů může projevovat i příznivě (synergicky), například podporovat zdravotní stav i kvalitu produkce.<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení=Hron|jméno=František|příjmení2=Kohout|jméno2=Václav|titul=Plevele polí a zahrad|vydání=|vydavatel= Výstavnictví zemědělství a výživy|místo= České Budějovice|rok=1988|počet stran= 343|strany=|isbn=}}</ref> Stanovit hranici mezi pozitivním a negativním vlivem plevelné vegetace je obtížné. |
|||
=== Negativní vliv === |
|||
Škodlivý vliv plevelů se na stanovišti projevuje jednak přímo, jednak nepřímo. Plevele mohou díky vyšší konkurenční schopnosti ochuzovat [[polní plodina|polní plodiny]] o [[voda|vodu]], [[živina|živiny]], kyslík a prostor. Snižují teplotu půdy, zastiňují a potlačují polní plodiny, podporují šíření chorob a [[škůdce|škůdců]]. Ztráty v [[biomasa|biomase]] příslušné polní plodiny způsobené plevelem mohou dosáhnout 20 až 60 %. |
|||
Některé plevele jsou jedovaté a případná příměs ve sklizeném produktu může snížit kvalitu produktu nebo může být produkt nepoužitelný k potravinářským či krmivářským účelům (např. semena [[Vesnovka obecná|vesnovky]] nebo [[Penízek rolní|penízku rolního]] způsobují nepříjemnou chuť mouky), jedovaté rostliny v píci mohou vyvolat otravy hospodářských zvířat či zhoršit kvalitu mléka a mléčných výrobků.<ref name=":0" />. Jiné plevele jsou [[alergen]]ní. |
|||
Na zaplevelených půdách se také obtížněji vykonávají některé agrotechnické zásahy (setí, kultivace), čímž se snižuje produktivita práce.<ref name=":0" /> |
|||
=== Kladný vliv === |
|||
V systémech ekologického [[zemědělství]] je plevel nazýván [[Doprovodná rostlina|doprovodnou rostlinou]] a je možné jej výhodně využít. Například při pěstování širokořádkových plodin zakrývá plochu půdy, která je vystavena slunečnímu svitu a zvyšuje se výpar vody, půda je přímo vystavena dalším povětrnostním vlivům a orniční vrstva snáze podléhá větrné i vodní erozi. |
|||
Rostliny plevelů mohou poskytovat útočiště přirozeným [[predátor]]ům škůdců. Mnohé poskytují v době květu pastvu včelám ([[Podběl lékařský|podběl]], [[Hořčice polní|hořčice]], [[Pampeliška lékařská|smetanka]], [[Zemědým lékařský|zemědým]] aj.), dají se využít jako [[Pícnina|píce]] pro zvířata nebo při zaorání poskytují humusotvorný materiál.<ref name=":0" /> Semena plevelů jsou významnou složkou potravy ptáků ([[vrabec polní]], [[chocholouš obecný]], [[strnad obecný]] aj.). |
|||
== Dělení plevelů == |
== Dělení plevelů == |
||
=== Podle typu životního cyklu<ref name=":0" /> === |
|||
* Plevele [[jednoletá rostlina|jednoleté]] |
|||
* Plevele [[dvouletá rostlina|jednoleté přezimující]] |
|||
==== Plevele rozmnožující se zcela nebo převážně [[pohlavní rozmnožování|generativně]]: ==== |
|||
* plevele [[jednoletá rostlina|jednoleté]] |
|||
* [[Parazitismus|Parazitické]] druhy plevele – např. [[kokotice povázka jetelová]], [[záraza menší]]. |
|||
* |
** časné jarní (např. [[Hořčice polní|hořčice rolní]], [[oves hluchý]], [[pohanka svlačcovitá]]); |
||
** pozdně jarní (např. [[bažanka roční]], [[bér zelený]], [[laskavec ohnutý]], [[lebeda rozkladitá]], [[lilek černý]], [[merlík bílý]], [[mléč drsný]], [[pěťour maloúborný]], [[rdesno blešník]]); |
|||
* Plevele [[jednoděložné]] |
|||
** [[dvouletá rostlina|jednoleté přezimující]] (např. [[heřmánek terčovitý]], [[chundelka metlice]], [[kapustka obecná]], [[kokoška pastuší tobolka]], [[ptačinec prostřední]], [[svízel přítula]], [[turan kanadský]], [[tetlucha kozí pysk]]); |
|||
* Plevele [[dvouděložné]]<ref name = Mikulka/> |
|||
* [[Parazitismus|parazitické]] druhy plevele (např. [[Kokotice ladní|kokotice evropská]], [[Záraza|záraza menší]]); |
|||
* [[poloparazit]]ické (např. [[černýš rolní]], [[kokrhel luštinec]]). |
|||
==== Plevele vytrvalé, rozmnožující se intenzivně [[nepohlavní rozmnožování|vegetativně]] (viz níže): ==== |
|||
* mělčeji kořenící |
|||
** s plazivými kořenujícími lodyhami |
|||
** s křehkými nebo tuhými oddenky |
|||
** vytvářející hlízy, cibule aj. |
|||
* hlouběji kořenící |
|||
** vytvářející článkované oddenky |
|||
** vytvářející kořenové výběžky |
|||
=== Systematické dělení === |
|||
* plevele [[jednoděložné]] |
|||
* plevele [[dvouděložné]] |
|||
== Rozmnožování == |
== Rozmnožování == |
||
| Řádek 30: | Řádek 56: | ||
=== Pohlavní === |
=== Pohlavní === |
||
Plevele často dosahují ohromné [[plodnost]]i, která je většinou s kulturními rostlinami nesouměřitelná. Jestliže v nejplodnějším [[Obilniny|obilném]] trsu bývá rekordně 2000 semen, tak nejplodnější plevele např. [[úhorník mnohodílný]], [[laskavec ohnutý]], [[merlík bílý]] mívají semen |
Plevele často dosahují ohromné [[plodnost]]i, která je většinou s kulturními rostlinami nesouměřitelná. Jestliže v nejplodnějším [[Obilniny|obilném]] trsu bývá rekordně 2000 semen, tak nejplodnější plevele (např. [[úhorník mnohodílný]], [[laskavec ohnutý]], [[merlík bílý]]) mívají semen přibližně stokrát více. |
||
Výše uvedená množství semen jsou pouze informativní, z převážné většiny nevyrostou nové |
Výše uvedená množství semen jsou pouze informativní, z převážné většiny nevyrostou nové rostliny schopné rozmnožování. Mnohé z nich [[klíčení semene|nevyklíčí]] (sežerou je [[hlodavci]], [[ptáci]], napadnou je [[plíseň|plísně]] nebo [[roztoč]]i) nebo vyklíčí v nevhodném čase a prostředí (ještě před vykvetením jsou zničeny zemědělskými pracemi). |
||
=== Nepohlavní === |
=== Nepohlavní === |
||
Za [[nepohlavní rozmnožování]] považujeme rozmnožování vegetativní. Existuje několik způsobů vegetativního rozmnožování |
Za [[nepohlavní rozmnožování]] považujeme rozmnožování vegetativní. Existuje několik způsobů vegetativního rozmnožování: |
||
* |
* množení nadzemními [[výhonek|výhonky]] rozrůstajícími se z mateční rostliny po povrchu půdy, které při styku s půdou zakoření a vytvoří novou rostlinu ([[mochna husí]], [[pryskyřník plazivý]], [[ptačinec prostřední]] (ptačinec žabinec), [[Popenec obecný|popenec břečťanovitý]] aj.); |
||
* |
* množení podzemními [[oddenek|oddenky]] z nichž vyrůstají nové rostliny ([[pýr plazivý]] (za rok vytvoří oddenek 1 m dlouhý), [[podběl lékařský]], [[přeslička rolní]], [[bršlice kozí noha]], [[kopřiva dvoudomá]] aj.); |
||
* |
* množení [[pupen]]y vyrůstající z [[kořen]]ů ([[rod (biologie)|rod]] [[pampeliška]], [[mléč rolní]], [[kostival lékařský]] aj); |
||
* |
* množení výhonky z oddenků i z pupenů na kořenech ([[svlačec rolní]], [[pcháč oset]], [[rukev obecná]] aj.); |
||
* množení [[hlíza|hlízkami]] vzniklými zduřením kořene ([[hrachor hlíznatý]], [[orsej jarní]] aj.) nebo zduřením oddenku ([[máta rolní]], [[čistec bahenní]] aj.). |
|||
* Množení [[cibulka]]mi které vznikají pod zemí nebo v [[květenství]], to je způsob, kterým se rozmnožuje především rod [[česnek]]. |
|||
* Množení [[hlíza|hlízkami]] vzniklými zduřením kořene, např. [[hrachor hlíznatý]], [[orsej jarní]], nebo zduřením oddenku např. [[máta rolní]], [[čistec bahenní]] |
|||
=== Kombinované === |
=== Kombinované === |
||
Převážná většina rostlin |
Převážná většina rostlin rozmnožujících se vegetativně vytváří také semena, která napomáhají k rozšiřování do větších vzdáleností, například svlačec rolní vyprodukuje až 500 semen, která jsou schopna vyklíčit i za 20 let. Způsob rozšiřování mnoha rostlin závisí na přírodních podmínkách: například pýr plazivý v suchém roce na těžké půdě hodně kvete a téměř nevytváří oddenky, ve vlhkém roce a v kypré půdě téměř nekvete, ale o to více mu narůstají oddenky.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=www2.zf.jcu.cz |url=http://www2.zf.jcu.cz/~moudry/ecologica/plevele_regulace.pdf |datum přístupu=2010-11-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120124202906/http://www2.zf.jcu.cz/~moudry/ecologica/plevele_regulace.pdf |datum archivace=2012-01-24 }}</ref><ref>[http://web2.mendelu.cz/af_217_multitext/ke_stazeni/herbologie/P3_biologie.pdf web2.mendelu.cz]{{Nedostupný zdroj}}</ref><ref name = Deyl>{{Citace monografie|příjmení = Deyl|jméno = Miloš|titul = Plevele polí a zahrad| vydavatel = Československá Akademie věd|místo = Praha|rok = 1956}}</ref> |
||
== Klíčení == |
== Klíčení == |
||
Dozrálá semena po vysemenění většinou neklíčí hned, ale jsou ve stavu tzv. [[dormance]]. Za dormanci označujeme stav, kdy je semeno v klidu, přestože jsou vhodné podmínky ke [[klíčení semene|klíčení]]. Týká se to i semen, která se nacházejí ve stejných klimatických i půdních podmínkách. Tato vlastnost je pravděpodobně způsobena nestejnou propustností pro vodu a vzduch oplodím nebo osemením. Na dokreslení rozmanitosti: [[podběl lékařský]] začíná klíčit již za tři hodiny po vysetí a za šest hodin vyklíčí téměř 100 % semen, [[bělohořčice setá]] vyklíčí téměř ze 100 % za dva dny a [[hořčice rolní]] až za dva roky. Právě nestejná doba dormance způsobuje, že mnohé plevele jako by měly „vypracovanou schopnost“ semen nevyklíčit všechna současně v jednom období, v jednom roce, ale klíčit nepravidelně, postupně po řadu dnů, let i desetiletí. |
|||
=== Vrozená dormance === |
=== Vrozená dormance === |
||
Vrozenou krátkodobou dormanci, dobu klidu, má většina semen která nemají vyklíčit ihned po dozrání, ale |
Vrozenou krátkodobou dormanci, dobu klidu, má většina semen, která nemají vyklíčit ihned po dozrání, ale například až na jaře druhého roku. Tehdy období klidu skončí a semeno za příznivých podmínek (vláha, teplo, světlo) vyklíčí. Mnohé druhy po ukončení této doby však nevyklíčí, nastupuje u nich tzv. vyvolaná dormance. |
||
== Vyvolaná dormance == |
=== Vyvolaná dormance === |
||
Vzniká jako reakce na nepříznivé podmínky po ukončení vrozené dormance. Takto mohou zůstávat semena v klidu buď krátkodobě do období zlepšení podmínek, nebo dlouhodobě po několik sezon.<ref name = Deyl/><ref> |
Vzniká jako reakce na nepříznivé podmínky po ukončení vrozené dormance. Takto mohou zůstávat semena v klidu buď krátkodobě do období zlepšení podmínek, nebo dlouhodobě po několik sezon.<ref name = Deyl/><ref>{{Citace elektronického periodika |titul=tilia.zf.mendelu.cz |url=http://tilia.zf.mendelu.cz/ustavy/553/dzi/www/plevele/d_semen.htm |datum přístupu=2010-11-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120107012219/http://tilia.zf.mendelu.cz/ustavy/553/dzi/www/plevele/d_semen.htm |datum archivace=2012-01-07 |nedostupné=ano }}</ref> |
||
== |
== Ničení plevelů == |
||
Proti zaplevelení lze bojovat zejména mechanickými, biologickými nebo chemickými prostředky. K mechanickým postupům patří vytrhávání a vypichování plevelů, okopávání, vláčení, smykování, rytí a další zpracování [[Půda|půdy]]. Zařadit lze rovněž [[mulčování]]. Biologická ochrana proti plevelům představuje ničení některých druhů pomocí jejich přirozených nepřátel, například [[Bakterie|bakterií]], [[Roztoči|roztočů]] nebo [[Houby|hub]]. Chemické přípravky na likvidaci plevelů se nazývají [[herbicid]]y. |
|||
* [[ambrózie peřenolistá]] |
|||
* [[bršlice kozí noha]] |
|||
== Chráněné „plevele“ == |
|||
* [[bytel metlatý]] |
|||
* [[bračka rolní]] ([[Sherardia arvensis]]) |
|||
* [[hulevník povolžský]] |
|||
* [[černýš rolní]] ([[Melampyrum arvense]]) |
|||
* [[kopřiva dvoudomá]] |
|||
* [[drchnička modrá]] ([[Anagallis foemina]]) |
|||
* [[laskavec bílý]] |
|||
* [[hledíček menší]] ([[Microrrhinum minus]]) |
|||
* [[laskavec zelenoklasý]] |
|||
* [[chrpa polní]] ([[Cyanus segetum]]) |
|||
* [[laskavec žmindovitý]] |
|||
* [[kolenec rolní]] ([[Spergula arvensis]]) |
|||
* [[peťour malokvětý]] |
|||
* [[koukol polní]] ([[Agrostemma githago]]) |
|||
* [[pýr plazivý]] |
|||
* [[mák pochybný]] ([[Papaver dubium]]) |
|||
* [[rozrazil nitkovitý]]<ref name = Mikulka/> |
|||
* [[osívka jarní]] ([[Erophila verna]]) |
|||
* [[ostrožka stračka]] ([[Consolida regalis]]) |
|||
* [[penízek prorostlý]] ([[Thlaspi perfoliatum]]) |
|||
* [[pcháč různolistý]] ([[Cirsium heterophyllum]]) |
|||
* [[písečnice douškolistá]] ([[Arenaria serpyllifolia]]) |
|||
* [[pryšec drobný]] ([[Tithymalus exiguus]])<ref>MIKULKA, Jan a SLAVÍKOVÁ, Lucie. Ohrožené plevele. In: ''Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i.'' 2009 [cit. 6. 2. 2024]. Dostupné v archivu z: https://web.archive.org/web/20150918184537/http://www.vurv.cz/weeds/cz/</ref> |
|||
== Galerie == |
== Galerie == |
||
<gallery> |
<gallery heights="200" widths ="200"> |
||
Soubor: |
Soubor:Aegopodium podagraria Standort Wegrand.jpg|Bršlice kozí noha (''Aegopodium podagraria'') |
||
Soubor:Brennnessel 1.JPG| Kopřiva |
Soubor:Brennnessel 1.JPG| Kopřiva dvoudomá (''Urtica dioica'') |
||
Soubor:ChenopodiumAlbum001.JPG|Merlík bílý (''Chenopodium |
Soubor:ChenopodiumAlbum001.JPG|Merlík bílý (''Chenopodium album'') |
||
Soubor:Poa annua.jpg|Lipnice roční |
Soubor:Poa annua.jpg|Lipnice roční (''Poa annua'') |
||
</gallery> |
</gallery> |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
<references /> |
<references /> |
||
=== Literatura === |
|||
* ČERVINKOVÁ-JERMANOVÁ, Hana. ''Chemické hubení lesní buřeně''. Praha: SZN, 1963. |
|||
* JEHLÍK, Vladimír et al. ''Cizí expanzivní plevele České republiky a Slovenské republiky''. Praha: Academia, 1998. {{ISBN|80-200-0656-7}}. |
|||
* JURSÍK, Miroslav; HOLEC, Josef; HAMOUZ, Pavel a SOUKUP, Josef. ''Biologie a regulace plevelů''. České Budějovice: Kurent, 2018. {{ISBN|978-80-87111-71-0}}. |
|||
* KOHOUT, Václav. ''Herbologie: plevele a jejich regulace''. Praha: Česká zemědělská univerzita, 1996. {{ISBN|80-213-0308-5}}. |
|||
* MIKULKA, Jan et al. ''Plevelné rostliny polí, luk a zahrad''. Praha: Redakce časopisu Farmář a Zemědělské listy, 1999. {{ISBN|80-902413-2-8}}. |
|||
* MIKULKA, Jan a TÝR, Štefan. ''Buriny poľných plodín''. Praha: Profi Press, 2021. {{ISBN|978-80-973596-2-1}}. |
|||
* PULLMAN, Ľudovít. ''Atlas burín a ich ničenie''. Bratislava: SVPL, 1966. |
|||
* SOUKUP, Josef a kol. Rezistence plevelů vůči herbicidům a jak jí předcházet. In: ''Agromanual.cz'' [online]. 14. 12. 2018 [cit. 6. 2. 2024]. Dostupné z: https://www.agromanual.cz/cz/clanky/ochrana-rostlin-a-pestovani/plevele/rezistence-plevelu-vuci-herbicidum-a-jak-ji-predchazet |
|||
=== Související články === |
=== Související články === |
||
* [[Herbicid]] |
* [[Herbicid]]y |
||
* [[Invazní druh]] |
|||
* [[Nepůvodní druh]] |
|||
* [[Škůdce]] |
* [[Škůdce]] |
||
* [[Zaplevelující rostlina]] |
|||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
{{Commonscat|Weeds (plants)}} |
* {{Commonscat|Weeds (plants)}} |
||
* {{Wikislovník|heslo=plevel}} |
* {{Wikislovník|heslo=plevel}} |
||
* [http://genbank.vurv.cz/plevele Mikulka, J., Chodová, D., Martinková, Z., Soukup, J., Uhlík, J.: Obrazový atlas plevelů] |
* [https://web.archive.org/web/20050403192658/http://genbank.vurv.cz/plevele/ Mikulka, J., Chodová, D., Martinková, Z., Soukup, J., Uhlík, J.: Obrazový atlas plevelů] |
||
* [https://web.archive.org/web/20160127191919/http://www.agro.basf.cz/agroportal/cz/ext/agrotip_2016_01/index.html Jan Mikulka: Proměny a vývoj plevelných druhů na našich polích] |
|||
* [http://www.agroweb.cz/Nejnebezpecnejsi-vytrvale-plevele__s44x10343.html www.agroweb.cz] |
|||
* [http://www.agroweb.cz/Nejnebezpecnejsi-vytrvale-plevele__s44x10343.html www.agroweb.cz]{{Nedostupný zdroj}} |
|||
* [http://botany.upol.cz/prezentace/kristkova/ABP3.pdf botany.upol.cz] |
|||
* [http://botany.upol.cz/prezentace/kristkova/ABP3.pdf botany.upol.cz]{{Nedostupný zdroj}} |
|||
{{Zahrada}} |
{{Zahrada}} |
||
{{Autoritní data}} |
|||
{{Portály|Rostliny|Zahrada a zahradnictví}} |
{{Portály|Rostliny|Zahrada a zahradnictví}} |
||
Aktuální verze z 28. 3. 2024, 12:05
Plevel – za plevel je člověkem označována rostlina, která roste na stanovišti proti jeho vůli. Stejný druh rostliny na jiném stanovišti může člověk oceňovat jako krmivo, léčivou bylinu (kopřiva dvoudomá jako léčivka a potrava drůbeže), vzácnou rostlinu atp.
Pro nežádoucí rostliny se v oboru lesnictví užívá pojem buřeň. Je definována jako „Hospodářsky nežádoucí složka přízemní vegetace (s výjimkou stromové) rostoucí v porostech, na holinách a nelesních půdách určených k zalesnění. Druhové složení a vitalita buřeně jsou proměnlivé v závislosti na lesním typu a na stavu porostního prostředí. Její rozvoj je umožněn větším přístupem světla, atmosférických srážek a živin. Buřeň omezuje možnost vzniku a odrůstání přirozené obnovy a nepříznivě ovlivňuje vývoj mladých kultur jejich útlakem i konkurencí ve výživě.“[1]
V Česku je v současné době uváděno 198 možných druhů plevelů, z nich je však 35 druhů považováno za druhy ohrožené.
Věda zabývající se plevely se nazývá herbologie.[2][3][4]
Význam plevelů
[editovat | editovat zdroj]Škodlivost nebo užitečnost plevelů je třeba hodnotit vzhledem k funkčnímu zaměření stanoviště, na němž se vyskytují. Kromě škodlivých vlivů na kulturní plodiny se menší výskyt plevelů může projevovat i příznivě (synergicky), například podporovat zdravotní stav i kvalitu produkce.[5] Stanovit hranici mezi pozitivním a negativním vlivem plevelné vegetace je obtížné.
Negativní vliv
[editovat | editovat zdroj]Škodlivý vliv plevelů se na stanovišti projevuje jednak přímo, jednak nepřímo. Plevele mohou díky vyšší konkurenční schopnosti ochuzovat polní plodiny o vodu, živiny, kyslík a prostor. Snižují teplotu půdy, zastiňují a potlačují polní plodiny, podporují šíření chorob a škůdců. Ztráty v biomase příslušné polní plodiny způsobené plevelem mohou dosáhnout 20 až 60 %.
Některé plevele jsou jedovaté a případná příměs ve sklizeném produktu může snížit kvalitu produktu nebo může být produkt nepoužitelný k potravinářským či krmivářským účelům (např. semena vesnovky nebo penízku rolního způsobují nepříjemnou chuť mouky), jedovaté rostliny v píci mohou vyvolat otravy hospodářských zvířat či zhoršit kvalitu mléka a mléčných výrobků.[5]. Jiné plevele jsou alergenní.
Na zaplevelených půdách se také obtížněji vykonávají některé agrotechnické zásahy (setí, kultivace), čímž se snižuje produktivita práce.[5]
Kladný vliv
[editovat | editovat zdroj]V systémech ekologického zemědělství je plevel nazýván doprovodnou rostlinou a je možné jej výhodně využít. Například při pěstování širokořádkových plodin zakrývá plochu půdy, která je vystavena slunečnímu svitu a zvyšuje se výpar vody, půda je přímo vystavena dalším povětrnostním vlivům a orniční vrstva snáze podléhá větrné i vodní erozi.
Rostliny plevelů mohou poskytovat útočiště přirozeným predátorům škůdců. Mnohé poskytují v době květu pastvu včelám (podběl, hořčice, smetanka, zemědým aj.), dají se využít jako píce pro zvířata nebo při zaorání poskytují humusotvorný materiál.[5] Semena plevelů jsou významnou složkou potravy ptáků (vrabec polní, chocholouš obecný, strnad obecný aj.).
Dělení plevelů
[editovat | editovat zdroj]Podle typu životního cyklu[5]
[editovat | editovat zdroj]Plevele rozmnožující se zcela nebo převážně generativně:
[editovat | editovat zdroj]- plevele jednoleté
- časné jarní (např. hořčice rolní, oves hluchý, pohanka svlačcovitá);
- pozdně jarní (např. bažanka roční, bér zelený, laskavec ohnutý, lebeda rozkladitá, lilek černý, merlík bílý, mléč drsný, pěťour maloúborný, rdesno blešník);
- jednoleté přezimující (např. heřmánek terčovitý, chundelka metlice, kapustka obecná, kokoška pastuší tobolka, ptačinec prostřední, svízel přítula, turan kanadský, tetlucha kozí pysk);
- parazitické druhy plevele (např. kokotice evropská, záraza menší);
- poloparazitické (např. černýš rolní, kokrhel luštinec).
Plevele vytrvalé, rozmnožující se intenzivně vegetativně (viz níže):
[editovat | editovat zdroj]- mělčeji kořenící
- s plazivými kořenujícími lodyhami
- s křehkými nebo tuhými oddenky
- vytvářející hlízy, cibule aj.
- hlouběji kořenící
- vytvářející článkované oddenky
- vytvářející kořenové výběžky
Systematické dělení
[editovat | editovat zdroj]- plevele jednoděložné
- plevele dvouděložné
Rozmnožování
[editovat | editovat zdroj]Plevele mají své specifické způsoby, jak se bránit proti vyhubení. Dokáží bezpečně zajistit vznik nových jedinců, kteří jsou schopni mnohonásobně nahradit původní generaci.
Pohlavní
[editovat | editovat zdroj]Plevele často dosahují ohromné plodnosti, která je většinou s kulturními rostlinami nesouměřitelná. Jestliže v nejplodnějším obilném trsu bývá rekordně 2000 semen, tak nejplodnější plevele (např. úhorník mnohodílný, laskavec ohnutý, merlík bílý) mívají semen přibližně stokrát více.
Výše uvedená množství semen jsou pouze informativní, z převážné většiny nevyrostou nové rostliny schopné rozmnožování. Mnohé z nich nevyklíčí (sežerou je hlodavci, ptáci, napadnou je plísně nebo roztoči) nebo vyklíčí v nevhodném čase a prostředí (ještě před vykvetením jsou zničeny zemědělskými pracemi).
Nepohlavní
[editovat | editovat zdroj]Za nepohlavní rozmnožování považujeme rozmnožování vegetativní. Existuje několik způsobů vegetativního rozmnožování:
- množení nadzemními výhonky rozrůstajícími se z mateční rostliny po povrchu půdy, které při styku s půdou zakoření a vytvoří novou rostlinu (mochna husí, pryskyřník plazivý, ptačinec prostřední (ptačinec žabinec), popenec břečťanovitý aj.);
- množení podzemními oddenky z nichž vyrůstají nové rostliny (pýr plazivý (za rok vytvoří oddenek 1 m dlouhý), podběl lékařský, přeslička rolní, bršlice kozí noha, kopřiva dvoudomá aj.);
- množení pupeny vyrůstající z kořenů (rod pampeliška, mléč rolní, kostival lékařský aj);
- množení výhonky z oddenků i z pupenů na kořenech (svlačec rolní, pcháč oset, rukev obecná aj.);
- množení hlízkami vzniklými zduřením kořene (hrachor hlíznatý, orsej jarní aj.) nebo zduřením oddenku (máta rolní, čistec bahenní aj.).
Kombinované
[editovat | editovat zdroj]Převážná většina rostlin rozmnožujících se vegetativně vytváří také semena, která napomáhají k rozšiřování do větších vzdáleností, například svlačec rolní vyprodukuje až 500 semen, která jsou schopna vyklíčit i za 20 let. Způsob rozšiřování mnoha rostlin závisí na přírodních podmínkách: například pýr plazivý v suchém roce na těžké půdě hodně kvete a téměř nevytváří oddenky, ve vlhkém roce a v kypré půdě téměř nekvete, ale o to více mu narůstají oddenky.[6][7][8]
Klíčení
[editovat | editovat zdroj]Dozrálá semena po vysemenění většinou neklíčí hned, ale jsou ve stavu tzv. dormance. Za dormanci označujeme stav, kdy je semeno v klidu, přestože jsou vhodné podmínky ke klíčení. Týká se to i semen, která se nacházejí ve stejných klimatických i půdních podmínkách. Tato vlastnost je pravděpodobně způsobena nestejnou propustností pro vodu a vzduch oplodím nebo osemením. Na dokreslení rozmanitosti: podběl lékařský začíná klíčit již za tři hodiny po vysetí a za šest hodin vyklíčí téměř 100 % semen, bělohořčice setá vyklíčí téměř ze 100 % za dva dny a hořčice rolní až za dva roky. Právě nestejná doba dormance způsobuje, že mnohé plevele jako by měly „vypracovanou schopnost“ semen nevyklíčit všechna současně v jednom období, v jednom roce, ale klíčit nepravidelně, postupně po řadu dnů, let i desetiletí.
Vrozená dormance
[editovat | editovat zdroj]Vrozenou krátkodobou dormanci, dobu klidu, má většina semen, která nemají vyklíčit ihned po dozrání, ale například až na jaře druhého roku. Tehdy období klidu skončí a semeno za příznivých podmínek (vláha, teplo, světlo) vyklíčí. Mnohé druhy po ukončení této doby však nevyklíčí, nastupuje u nich tzv. vyvolaná dormance.
Vyvolaná dormance
[editovat | editovat zdroj]Vzniká jako reakce na nepříznivé podmínky po ukončení vrozené dormance. Takto mohou zůstávat semena v klidu buď krátkodobě do období zlepšení podmínek, nebo dlouhodobě po několik sezon.[8][9]
Ničení plevelů
[editovat | editovat zdroj]Proti zaplevelení lze bojovat zejména mechanickými, biologickými nebo chemickými prostředky. K mechanickým postupům patří vytrhávání a vypichování plevelů, okopávání, vláčení, smykování, rytí a další zpracování půdy. Zařadit lze rovněž mulčování. Biologická ochrana proti plevelům představuje ničení některých druhů pomocí jejich přirozených nepřátel, například bakterií, roztočů nebo hub. Chemické přípravky na likvidaci plevelů se nazývají herbicidy.
Chráněné „plevele“
[editovat | editovat zdroj]- bračka rolní (Sherardia arvensis)
- černýš rolní (Melampyrum arvense)
- drchnička modrá (Anagallis foemina)
- hledíček menší (Microrrhinum minus)
- chrpa polní (Cyanus segetum)
- kolenec rolní (Spergula arvensis)
- koukol polní (Agrostemma githago)
- mák pochybný (Papaver dubium)
- osívka jarní (Erophila verna)
- ostrožka stračka (Consolida regalis)
- penízek prorostlý (Thlaspi perfoliatum)
- pcháč různolistý (Cirsium heterophyllum)
- písečnice douškolistá (Arenaria serpyllifolia)
- pryšec drobný (Tithymalus exiguus)[10]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria) -
Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) -
Merlík bílý (Chenopodium album) -
Lipnice roční (Poa annua)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Buřeň. In: MeziStromy.cz [online]. ©2024 [cit. 6. 2. 2024]. Dostupné z: https://www.mezistromy.cz/slovnik/buren2
- ↑ Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i.. www.vurv.cz [online]. [cit. 2013-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-14.
- ↑ Herbologie.[nedostupný zdroj]
- ↑ KOHOUT, Václav a kol. Herbologie: Plevele a jejich regulace. 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, 1996. 115 s. ISBN 80-213-0308-5. Obsah dostupný z: https://eshop.czu.cz/herbologie-plevele-a-jejich-regulace.html
- ↑ a b c d e HRON, František; KOHOUT, Václav. Plevele polí a zahrad. České Budějovice: Výstavnictví zemědělství a výživy, 1988. 343 s.
- ↑ www2.zf.jcu.cz. www2.zf.jcu.cz [online]. [cit. 2010-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-01-24.
- ↑ web2.mendelu.cz[nedostupný zdroj]
- ↑ a b DEYL, Miloš. Plevele polí a zahrad. Praha: Československá Akademie věd, 1956.
- ↑ tilia.zf.mendelu.cz. tilia.zf.mendelu.cz [online]. [cit. 2010-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-07.
- ↑ MIKULKA, Jan a SLAVÍKOVÁ, Lucie. Ohrožené plevele. In: Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. 2009 [cit. 6. 2. 2024]. Dostupné v archivu z: https://web.archive.org/web/20150918184537/http://www.vurv.cz/weeds/cz/
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ČERVINKOVÁ-JERMANOVÁ, Hana. Chemické hubení lesní buřeně. Praha: SZN, 1963.
- JEHLÍK, Vladimír et al. Cizí expanzivní plevele České republiky a Slovenské republiky. Praha: Academia, 1998. ISBN 80-200-0656-7.
- JURSÍK, Miroslav; HOLEC, Josef; HAMOUZ, Pavel a SOUKUP, Josef. Biologie a regulace plevelů. České Budějovice: Kurent, 2018. ISBN 978-80-87111-71-0.
- KOHOUT, Václav. Herbologie: plevele a jejich regulace. Praha: Česká zemědělská univerzita, 1996. ISBN 80-213-0308-5.
- MIKULKA, Jan et al. Plevelné rostliny polí, luk a zahrad. Praha: Redakce časopisu Farmář a Zemědělské listy, 1999. ISBN 80-902413-2-8.
- MIKULKA, Jan a TÝR, Štefan. Buriny poľných plodín. Praha: Profi Press, 2021. ISBN 978-80-973596-2-1.
- PULLMAN, Ľudovít. Atlas burín a ich ničenie. Bratislava: SVPL, 1966.
- SOUKUP, Josef a kol. Rezistence plevelů vůči herbicidům a jak jí předcházet. In: Agromanual.cz [online]. 14. 12. 2018 [cit. 6. 2. 2024]. Dostupné z: https://www.agromanual.cz/cz/clanky/ochrana-rostlin-a-pestovani/plevele/rezistence-plevelu-vuci-herbicidum-a-jak-ji-predchazet
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu plevel na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo plevel ve Wikislovníku- Mikulka, J., Chodová, D., Martinková, Z., Soukup, J., Uhlík, J.: Obrazový atlas plevelů
- Jan Mikulka: Proměny a vývoj plevelných druhů na našich polích
- www.agroweb.cz[nedostupný zdroj]
- botany.upol.cz[nedostupný zdroj]
