Přeskočit na obsah

Fall Grün: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 729 498 editací
m Robot: Automated text replacement (-== Podívejte se také na +== Související články)
 
(Není zobrazeno 44 mezilehlých verzí od 35 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Fall Grün''' (''případ zelená'') byl nikdy neuskutečněný [[Německo|německý]] plán vojenského úderu proti [[Československo|Československu]] připravený roku [[1937]], v předvečer [[druhá světová válka|druhé světové války]]. K jeho realizaci nedošlo, neboť Německo dokázalo svých cílů dosáhnout již na politické úrovni na [[Mnichovská dohoda|Mnichovské konferenci]].
'''Fall Grün''' (''případ zelená'') byl nikdy neuskutečněný [[Německo|německý]] plán vojenského úderu proti [[Československo|Československu]], připravený roku [[1937]]. K jeho realizaci nedošlo, neboť Německo dokázalo svých cílů dosáhnout již na politické úrovni na [[Mnichovská dohoda|Mnichovské konferenci]].


== Vývoj plánu ==
První návrh plánu byl vytvořen ke konci roku [[1937]] a postupně byl přepracováván podle toho, jak se vyvíjela vojenská situace. K obsazení měla pomoci i [[Konrad Henlein|Henleinova]] strana ''[[Sudetendeutsche Partai]]'' (SdP) a speciální polovojenské jednotky Sudetendeutscher Freikorps, které byly vytvořeny právě pro tento plán. Obě tyto složky měly vyprovokovat nepokoje v československém pohraničí – měly zaútočit na české školy a úřady, na což byli členové Sudetendeutscher Freikorps speciálně vycvičeni v německých táborech, kam tajně utíkali přes hranice. V poslední verzi byl útok naplánován na [[28. říjen|28. října]] [[1938]], ale [[Francie]] a [[Velká Británie]] se snažily vypuknutí války za každou cenu zabránit a tak se jim podařilo sjednat s Německem Mnichovskou dohodu uzavřenou [[29. září]] [[1938]]. Po ní byl plán úplně zrušen.
Pokyn k vypracování plánu vydal [[Německo|německý]] [[Německý kancléř|říšský kancléř]] [[Adolf Hitler]] v červnu 1937.<ref name="pacner146">{{Citace monografie
| příjmení = Pacner
| jméno = Karel
| odkaz na autora = Karel Pacner
| titul = Osudové okamžiky Československa
| vydavatel = Nakladatelství BRÁNA
| místo = Praha
| rok = 2012
| počet stran = 720
| strany = 146–151
| isbn = 978-80-7243-597-5
}}</ref> První návrh plánu byl vytvořen generálem [[Werner von Blomberg|Wernerem von Blombergem]]<ref>PhDr. Milan Sládek, Němci v Čechách, Pragma 2002, {{ISBN|80-7205-901-7}}, str. 78</ref> a postupně byl přepracováván podle toho, jak se vyvíjela vojenská situace.


V prosinci 1937 uspořádalo velení Wehrmachtu štábní cvičení s cílem útoku na ČSR. Plány se ale podařilo získat [[Druhé oddělení Hlavního štábu|československé vojenské rozvědce]], která tak získala přehled plánu německého útoku.<ref name="pacner146" /> V květnu 1938 získala rozvědka informace, že [[Květnová krize|německá vojska se soustřeďují u československých hranic]] ve [[Slezsko|Slezsku]] a severním [[Rakousko|Rakousku]]. V reakci na to vyhlásila československá vláda 20. května [[1938]] částečnou [[mobilizace|mobilizaci]].<ref name="rfr1">PhDr. Milan Sládek, Němci v Čechách, Pragma 2002, {{ISBN|80-7205-901-7}}, str 88</ref><ref name="pacner146" /> Informace o soustřeďování vojsk se ale ukázala jako mylná. Mobilizace odkryla Němcům nástupový plán československé armády.<ref name="pacner146" /> V Německu byla mobilizace považována za provokaci a 30. května podepsal [[Adolf Hitler|Hitler]] novou direktivu, podle které měl být vojenský útok na Československo zahájen nejpozději 1. října [[1938]].<ref name="rfr1" /> Německý generální štáb byl ale od samého začátku rozhodně proti útoku na Československo, jelikož plán byl založen na momentu překvapení, ale generální štáb se domníval, že tak velkou operaci nelze utajit.<ref name="pacner146" /> Krom toho se generálové obávali, že by tento útok vedl [[Spojené království|Velkou Británii]] a [[Francie|Francii]] do války proti Německu. Generál [[Ludwig Beck]] zorganizoval spiknutí proti Hitlerovi, ale mezitím došlo [[29. září]] [[1938]] k uzavření [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]].<ref>David Welch, Němci proti Hitlerovi, Opozice ve třetí říši, Euromedia Group k. s. 2005, {{ISBN|80-242-1379-6}}, str.148-149</ref> Po ní byl plán Fall Grün úplně zrušen.
⚫
Ztrátou [[Sudety|Sudet]] ztratilo Československo většinu svých pohraničních pevností a tím i možnost se bránit. Později, [[15. březen|15. března]] [[1939]], bylo Československo Německem obsazeno úplně (''Unternehmen Südost'', ''Akce jihovýchod'') a byl vyhlášen [[Protektorát Čechy a Morava]] (''Protektorat Böhmen und Mähren''). To vše se odehrálo jen s minimálním odporem.


⚫
Ztrátou [[Sudety|Sudet]] ztratilo Československo většinu svých pohraničních pevností a tím i možnost se bránit. Později, [[15. březen|15. března]] [[1939]], bylo Československo Německem obsazeno úplně (''Unternehmen Südost'', ''Akce jihovýchod'') a byl vyhlášen [[Protektorát Čechy a Morava]] (''Protektorat Böhmen und Mähren'').
⚫
== Související články ==
⚫
*[[Československé opevnění]]


== Obsah plánu ==
⚫
[[Kategorie:Dějiny Československa]]
Plán byl mnohokrát měněn podle toho, jak se vyvíjela vojenská situace a k posledním drobným úpravám docházelo až do září 1938. Obecně lze říci, že proti Československu mělo být na německé straně nasazeno pět armád (2., 8., 10., 12. a 14.) disponujících celkem čtyřiceti útvary na úrovni [[Divize (vojenství)|divize]]. Z toho 28 divizí bylo pěších, 3 lehké, 3 pancéřové, 4 motorizované a 2 horské. Útokem ze severu a jihu měla být sevřena [[Morava]] a definitivní porážku [[Československá armáda|československé armády]], která by takto ztratila možnost ústupu, by zajistila mohutná [[ofenziva]] ve směru [[Plzeň]] – [[Praha]].<ref>{{Citace monografie|příjmení = Lakosil|jméno = Jan|příjmení2 = Svoboda|jméno2 = Tomáš|titul = Sudety 1938|vydavatel = Mladá fronta|místo = Praha|rok = 2014|počet stran = 272|strany = 10|isbn = 978-80-204-2894-3}}</ref> Je nutno říci, že československé vojenské velení s tímto plánem útoku počítalo a reagovalo mimo jiné výstavbou [[Těžké opevnění|těžkého opevnění]] na severu Moravy. Plán počítal, že Československu nepomohou [[Francie]] ani [[Sovětský svaz]].<ref name="pacner146" /> K obsazení měla pomoci i [[Konrad Henlein|Henleinova]] strana ''[[Sudetoněmecká strana|Sudetendeutsche Partei]]'' (SdP) a speciální polovojenské jednotky [[Sudetoněmecký sbor dobrovolníků|Sudetendeutscher Freikorps]], které byly vytvořeny právě pro tento plán. Obě tyto složky měly vyprovokovat nepokoje v československém pohraničí – měly zaútočit na české školy a úřady, na což byli členové Sudetendeutscher Freikorps speciálně vycvičeni v německých táborech, kam tajně utíkali přes hranice.
⚫
[[Kategorie:Dějiny Německa]]
⚫
[[Kategorie:Nerealizované vojenské operace]]


== Odkazy ==
[[en:Fall Grün]]
=== Reference ===
[[it:Fall Grün]]
<references/>
[[nl:Operatie Fall Grün]]

[[pl:Fall Grün]]
=== Literatura ===
[[sv:Fall Grün]]
* {{Citace monografie | příjmení = Hazdra | jméno = Zdeněk | odkaz na autora = Zdeněk Hazdra | příjmení2 = Vlček | jméno2 = Lukáš | příjmení3 = Hahn | jméno3 = Hans Henning | titul = Mnichov 1938 a česká společnost: sborník z mezinárodního sympozia k 70. výročí mnichovské dohody | vydavatel = Ústav pro studium totalitních režimů | místo = Praha | rok = 2008 | počet_stran = 116 | ISBN = 978-80-87211-06-9}}
* {{Citace monografie | příjmení = Irving | jméno = David | odkaz na autora = David Irving | titul = Hitlerova válka a válečná stezka let 1933-1945 | vydavatel = Jota | místo = Brno | rok = 2000 | počet_stran = 857 | ISBN = 80-7217-123-2}}
* {{Citace monografie | příjmení = Kural | jméno = Václav | odkaz na autora = Václav Kural | příjmení2 = František | jméno2 = Vašek | titul = Hitlerova odložená válka za zničení ČSR | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2008 | počet_stran = 235 | ISBN = 978-80-200-1657-7}}
* {{Citace monografie | příjmení = Lakosil | jméno = Jan | příjmení2 = Svoboda | jméno2 = Tomáš | příjmení3 = Čermák | jméno3 = Ladislav | titul = Souboj bez vítěze: německé přípravy na dobývání čs. lehkého opevnění v roce 1938 | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha| rok = 2010 | počet_stran = 309 | ISBN = 978-80-204-2201-9}}

⚫
=== Související články ===
* [[Operace Bruntál]] – cvičný výsadek německých jednotek u linie československého opevnění u obce Košetice u Bruntálu
⚫
* [[Československé opevnění]]
* [[Sudetoněmecký sbor dobrovolníků]]

{{Autoritní data}}
{{Portály|Druhá světová válka|Česko|Německo}}

⚫
[[Kategorie:Nerealizované vojenské operace]]
⚫
[[Kategorie:Vzniklo 1937]]
[[Kategorie:Vojenské operace nacistického Německa]]
⚫
[[Kategorie:Česko v roce 1937]]
[[Kategorie:Německo v roce 1937]]
[[Kategorie:Česko-německé vztahy]]
[[Kategorie:Česko v roce 1938]]
[[Kategorie:Německo v roce 1938]]

Aktuální verze z 8. 5. 2024, 20:45

Fall Grün (případ zelená) byl nikdy neuskutečněný německý plán vojenského úderu proti Československu, připravený roku 1937. K jeho realizaci nedošlo, neboť Německo dokázalo svých cílů dosáhnout již na politické úrovni na Mnichovské konferenci.

Vývoj plánu

[editovat | editovat zdroj]

Pokyn k vypracování plánu vydal německý říšský kancléř Adolf Hitler v červnu 1937.[1] První návrh plánu byl vytvořen generálem Wernerem von Blombergem[2] a postupně byl přepracováván podle toho, jak se vyvíjela vojenská situace.

V prosinci 1937 uspořádalo velení Wehrmachtu štábní cvičení s cílem útoku na ČSR. Plány se ale podařilo získat československé vojenské rozvědce, která tak získala přehled plánu německého útoku.[1] V květnu 1938 získala rozvědka informace, že německá vojska se soustřeďují u československých hranic ve Slezsku a severním Rakousku. V reakci na to vyhlásila československá vláda 20. května 1938 částečnou mobilizaci.[3][1] Informace o soustřeďování vojsk se ale ukázala jako mylná. Mobilizace odkryla Němcům nástupový plán československé armády.[1] V Německu byla mobilizace považována za provokaci a 30. května podepsal Hitler novou direktivu, podle které měl být vojenský útok na Československo zahájen nejpozději 1. října 1938.[3] Německý generální štáb byl ale od samého začátku rozhodně proti útoku na Československo, jelikož plán byl založen na momentu překvapení, ale generální štáb se domníval, že tak velkou operaci nelze utajit.[1] Krom toho se generálové obávali, že by tento útok vedl Velkou Británii a Francii do války proti Německu. Generál Ludwig Beck zorganizoval spiknutí proti Hitlerovi, ale mezitím došlo 29. září 1938 k uzavření Mnichovské dohody.[4] Po ní byl plán Fall Grün úplně zrušen.

Ztrátou Sudet ztratilo Československo většinu svých pohraničních pevností a tím i možnost se bránit. Později, 15. března 1939, bylo Československo Německem obsazeno úplně (Unternehmen Südost, Akce jihovýchod) a byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava (Protektorat Böhmen und Mähren).

Obsah plánu

[editovat | editovat zdroj]

Plán byl mnohokrát měněn podle toho, jak se vyvíjela vojenská situace a k posledním drobným úpravám docházelo až do září 1938. Obecně lze říci, že proti Československu mělo být na německé straně nasazeno pět armád (2., 8., 10., 12. a 14.) disponujících celkem čtyřiceti útvary na úrovni divize. Z toho 28 divizí bylo pěších, 3 lehké, 3 pancéřové, 4 motorizované a 2 horské. Útokem ze severu a jihu měla být sevřena Morava a definitivní porážku československé armády, která by takto ztratila možnost ústupu, by zajistila mohutná ofenziva ve směru Plzeň – Praha.[5] Je nutno říci, že československé vojenské velení s tímto plánem útoku počítalo a reagovalo mimo jiné výstavbou těžkého opevnění na severu Moravy. Plán počítal, že Československu nepomohou Francie ani Sovětský svaz.[1] K obsazení měla pomoci i Henleinova strana Sudetendeutsche Partei (SdP) a speciální polovojenské jednotky Sudetendeutscher Freikorps, které byly vytvořeny právě pro tento plán. Obě tyto složky měly vyprovokovat nepokoje v československém pohraničí – měly zaútočit na české školy a úřady, na což byli členové Sudetendeutscher Freikorps speciálně vycvičeni v německých táborech, kam tajně utíkali přes hranice.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e f PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 146–151. 
  2. ↑ PhDr. Milan Sládek, Němci v Čechách, Pragma 2002, ISBN 80-7205-901-7, str. 78
  3. ↑ a b PhDr. Milan Sládek, Němci v Čechách, Pragma 2002, ISBN 80-7205-901-7, str 88
  4. ↑ David Welch, Němci proti Hitlerovi, Opozice ve třetí říši, Euromedia Group k. s. 2005, ISBN 80-242-1379-6, str.148-149
  5. ↑ LAKOSIL, Jan; SVOBODA, Tomáš. Sudety 1938. Praha: Mladá fronta, 2014. 272 s. ISBN 978-80-204-2894-3. S. 10. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HAZDRA, Zdeněk; VLČEK, Lukáš; HAHN, Hans Henning. Mnichov 1938 a česká společnost: sborník z mezinárodního sympozia k 70. výročí mnichovské dohody. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2008. 116 s. ISBN 978-80-87211-06-9. 
  • IRVING, David. Hitlerova válka a válečná stezka let 1933-1945. Brno: Jota, 2000. 857 s. ISBN 80-7217-123-2. 
  • KURAL, Václav; FRANTIŠEK, Vašek. Hitlerova odložená válka za zničení ČSR. Praha: Academia, 2008. 235 s. ISBN 978-80-200-1657-7. 
  • LAKOSIL, Jan; SVOBODA, Tomáš; ČERMÁK, Ladislav. Souboj bez vítěze: německé přípravy na dobývání čs. lehkého opevnění v roce 1938. Praha: Mladá fronta, 2010. 309 s. ISBN 978-80-204-2201-9. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Fall_Grün&oldid=23905881“