Slovenská země (1938–1939): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
standardizace infoboxu |
m editace uživatele 91.127.29.153 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JAnDbot značka: rychlé vrácení zpět |
||
| (Není zobrazeno 14 mezilehlých verzí od 10 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - zaniklý stát |
{{Infobox - zaniklý stát |
||
| název = Slovenská |
| název = Slovenská země |
||
| originální název = Slovenská |
| originální název = Slovenská krajina |
||
| rok vzniku = [[1938]] |
| rok vzniku = [[1938]] |
||
| rok zániku = [[1939]] |
| rok zániku = [[1939]] |
||
| více před = |
| více před = ne |
||
| před 1 = První |
| před 1 = První republika |
||
| před 1 vlajka = Flag of Czechoslovakia.svg |
| před 1 vlajka = Flag of Czechoslovakia.svg |
||
| před 2 = Země Slovenská |
| před 2 = Země Slovenská |
||
| před 2 vlajka = |
| před 2 vlajka = No flag.svg |
||
| více po = ne |
| více po = ne |
||
| po 1 = Slovenská republika (1939–1945) |
| po 1 = Slovenská republika (1939–1945) |
||
| Řádek 19: | Řádek 19: | ||
| článek o hymně = |
| článek o hymně = |
||
| motto = |
| motto = |
||
| mapa = |
| mapa = |
||
| mapa poznámka = |
| mapa poznámka = |
||
| velikost mapy = |
| velikost mapy = |
||
| hlavní město = [[Bratislava]] |
| hlavní město = [[Bratislava]] |
||
| rozloha = 38 456 |
| rozloha = 38 456 |
||
| počet obyvatel = 2 709 000 |
| počet obyvatel = 2 709 000 |
||
| počet obyvatel poznámka = (k |
| počet obyvatel poznámka = (k 31. prosinci 1938) |
||
| jazyky = [[slovenština]] |
| jazyky = [[slovenština]] |
||
| národnostní složení = [[Slováci]] (84,6 %), [[Němci]] (4,7 %), [[Češi]] (3,5 %), [[Rusíni]] (2,9 %), [[Maďaři]] (2,5 %), [[Židé]] (1,1 %), [[Romové]] (1,0 %) |
| národnostní složení = [[Slováci]] (84,6 %), [[Němci]] (4,7 %), [[Češi]] (3,5 %), [[Rusíni]] (2,9 %), [[Maďaři]] (2,5 %), [[Židé]] (1,1 %), [[Romové]] (1,0 %) |
||
| Řádek 31: | Řádek 31: | ||
| měna = [[koruna československá|koruna česko-slovenská]] |
| měna = [[koruna československá|koruna česko-slovenská]] |
||
| státní zřízení = |
| státní zřízení = |
||
| mateřská země = {{ |
| mateřská země = {{Vlajka|Československo}} [[Druhá republika|Česko-Slovensko]] |
||
| vznik = [[6. říjen|6. října]] [[1938]] – [[Žilinská dohoda]]<br />[[23. listopad]]u [[1938]] – [[Ústavní zákon o autonomii Slovenské země|úst. zákon]] |
| vznik = [[6. říjen|6. října]] [[1938]] – [[Žilinská dohoda]]<br />[[23. listopad]]u [[1938]] – [[Ústavní zákon o autonomii Slovenské země|úst. zákon]] |
||
| zánik = [[14. březen|14. března]] [[1939]] – nezávislost<br />[[31. prosinec|31. prosince]] [[1939]] – zrušení zemského zřízení |
| zánik = [[14. březen|14. března]] [[1939]] – nezávislost<br />[[31. prosinec|31. prosince]] [[1939]] – zrušení zemského zřízení |
||
}} |
}} |
||
'''Slovenská země''' (dobově též ''země Slovenská'', {{ |
'''Slovenská země''' (dobově též ''země Slovenská'', {{Vjazyce2|sk|''Slovenská krajina''}}) bylo [[autonomní území]] v [[Československo|Československu]] na přelomu let 1938 a 1939. Slovenská autonomie byla za [[Druhá republika|druhé republiky]] vyhlášena 6. října 1938 [[žilinská dohoda|žilinskou dohodou]], po jejím ústavním zakotvení 23. listopadu 1938 byl název celé republiky změněn na Česko-Slovensko. Autonomní země, v níž vládla [[Hlinkova slovenská ľudová strana]] s výrazně nacionalistickou politikou, existovala do 14. března 1939, kdy byl [[Snem Slovenskej krajiny|jejím sněmem]] vyhlášen samostatný [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenský stát]], což se stalo jedním z kroků zániku Česko-Slovenska. V rámci Slovenského státu fungovalo zemské zřízení dočasně do konce roku 1939, kdy bylo nahrazeno novými župami. |
||
== Symboly == |
== Symboly == |
||
[[Ústavní zákon o autonomii Slovenské země|Zákon o autonomii]] se symbolům Slovenské země nevěnuje. Používán byl slovenský znak (trojvrší s dvojitým křížem), oficiálně zavedený v Československu zákonem č. 252/1920 Sb., a vlajka se třemi vodorovnými pruhy (bílým, modrým a červeným), která byla za [[první republika|první republiky]] sice užívána, ovšem pouze neoficiálně. Po vyhlášení autonomie se začalo debatovat o formě a obsahu znaku a kromě stávající vlajky byla hojně používána tzv. autonomistická vlajka, tvořená modrým listem s bílým diskem uprostřed, na němž se nachází červený dvojitý kříž. Ta byla spojena hlavně s Hlinkovou slovenskou ľudovou stranou.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Klimeš | jméno = Roman | titul = Zemské symboly na území Československa po roce 1918 | periodikum = Heraldická ročenka | rok = 2009 | strany = 40–84 | isbn = 978-80-902772-7-4}}</ref> Prezidium Ministerstva vnitra Slovenské země dne 5. prosince 1938 rozhodlo o používání znaku v podobě, v jaké byl na [[Státní znaky Československa|malém státním československém znaku]].<ref>{{Citace kvalifikační práce | příjmení = Křížan |
[[Ústavní zákon o autonomii Slovenské země|Zákon o autonomii]] se symbolům Slovenské země nevěnuje. Používán byl slovenský znak (trojvrší s dvojitým křížem), oficiálně zavedený v Československu zákonem č. 252/1920 Sb., a vlajka se třemi vodorovnými pruhy (bílým, modrým a červeným), která byla za [[první republika|první republiky]] sice užívána, ovšem pouze neoficiálně. Po vyhlášení autonomie se začalo debatovat o formě a obsahu znaku a kromě stávající vlajky byla hojně používána tzv. autonomistická vlajka, tvořená modrým listem s bílým diskem uprostřed, na němž se nachází červený dvojitý kříž. Ta byla spojena hlavně s Hlinkovou slovenskou ľudovou stranou.<ref>{{Citace periodika |
||
| příjmení = Klimeš |
|||
| jméno = Roman |
|||
| titul = Zemské symboly na území Československa po roce 1918 |
|||
| periodikum = Heraldická ročenka |
|||
| rok = 2009 |
|||
| strany = 40–84 |
|||
| isbn = 978-80-902772-7-4 |
|||
}}</ref> Prezidium Ministerstva vnitra Slovenské země dne 5. prosince 1938 rozhodlo o používání znaku v podobě, v jaké byl na [[Státní znaky Československa|malém státním československém znaku]].<ref>{{Citace kvalifikační práce |
|||
| příjmení = Křížan |
|||
| jméno = Aleš |
|||
| instituce = Masarykova univerzita, Právnická fakulta – Katedra dějin státu a práva |
|||
| titul = Historické kořeny současného pojetí heraldického práva – veřejnoprávní aspekt |
|||
| url = https://is.muni.cz/th/po8zd/ |
|||
| typ práce = Rigorózní práce |
|||
| místo = |
|||
| rok = 2019 |
|||
| strany = 113 |
|||
}}</ref> |
|||
== Historie == |
== Historie == |
||
=== Vznik autonomní Slovenské země === |
=== Vznik autonomní Slovenské země === |
||
V rámci [[Země v Československu|československého zemského zřízení]] existovala samosprávná [[ |
V rámci [[Země v Československu|československého zemského zřízení]] existovala samosprávná [[země Slovenská]], mnozí slovenští političtí představitelé však toužili po autonomii či dokonce samostatnosti. Autonomistické tendence slovenských politiků vyvrcholily na podzim 1938 po [[Mnichovská dohoda|mnichovské dohodě]], na jejímž základě přišlo Československo o velkou část svého území. Ústavní zákon o autonomii Slovenska byl sice připravován již v předchozích měsících, po odstoupení pohraničí však nátlak nacionalistické [[Hlinkova slovenská ľudová strana|Hlinkovy slovenské ľudové strany]] (HSĽS) eskaloval. Ľuďáci se se slovenskými politiky z ostatních politických stran domluvili a 6. října 1938 zveřejnili [[Žilinská dohoda|žilinskou dohodu]], kterou Slovensko fakticky vyhlásilo autonomii. Žádali v ní jednak urychlené schválení ústavního zákona o autonomii, jednak okamžité vytvořené autonomní slovenské vlády, které měla být v rámci Slovenska ihned předána výkonná moc. Ještě téhož dne jmenovala československá vláda, na kterou přešly po rezignaci [[Edvard Beneš|Edvarda Beneše]] z funkce hlavy státu prezidentské pravomoci, [[Jozef Tiso|Jozefa Tisa]] ministrem pro správu Slovenska, a tedy fakticky předsedou slovenské vlády. Na Tisův návrh byli následujícího dne jmenováni i další čtyři ministři, takže se [[První vláda Jozefa Tisa|první autonomní slovenská vláda]] mohla chopit výkonné moci.<ref>{{Citace kvalifikační práce |
||
| příjmení = Kolumber |
|||
| jméno = David |
|||
| instituce = Masarykova univerzita, Právnická fakulta – Katedra dějin státu a práva |
|||
| titul = Druhá Československá republika |
|||
| url = https://is.muni.cz/th/vhyq7/ |
|||
| typ práce = Diplomová práce |
|||
| vedoucí = Jaromír Tauchen |
|||
| místo = Brno |
|||
| rok = 2012 |
|||
| strany = 15–16 |
|||
| poznámka = dále jen Kolumber |
|||
}}</ref> Členové slovenské vlády, sídlící v [[Bratislava|Bratislavě]], byli zároveň členy [[Druhá vláda Jana Syrového|vlády republikové]].<ref name="Enc805">{{Citace monografie |
|||
| editoři = Karel Schelle, Jaromír Tauchen |
|||
| titul = Encyklopedie českých právních dějin, I. svazek A–Č |
|||
| vydavatel = Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk v koedici s Key Publishing |
|||
| místo = Ostrava |
|||
| rok = 2016 |
|||
| strany = 805 |
|||
| isbn = 978-80-7380-562-3 |
|||
| poznámka = dále jen Encyklopedie českých právních dějin I |
|||
}}</ref> Nadále zůstal zachován zemský úřad z předchozí doby samosprávné země, v čele se zemským prezidentem, jenž byl vládou jmenovaným státním úředníkem. Stávající zemský prezident [[Jozef Országh]] byl již 6. října penzionován a na jeho místo byl od 11. října dekretem vlády jmenován přívrženec HSĽS [[Julián Šimko]].<ref name="Matice">{{Citace elektronické monografie |
|||
| příjmení = Čanády |
|||
| jméno = Bruno |
|||
| titul = Slovenská krajina 1928 – 1939 |
|||
| url = https://matica.sk/slovenska-krajina-1928-1939/ |
|||
| datum vydání = 2019-06-19 |
|||
| datum přístupu = 2020-4-28 |
|||
| vydavatel = Matica.sk |
|||
| jazyk = sk |
|||
}}</ref> |
|||
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 146-2010-0049, Josef Tiso.jpg| |
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 146-2010-0049, Josef Tiso.jpg|náhled|vlevo|upright|Jozef Tiso]] |
||
Zatímco západní polovina republiky byla po mnichovské dohodě silně ochromena odstoupením českého pohraničí Německu, Slovensku se zpočátku velké územní změny vyhnuly. Německá armáda pouze 10. října 1938 obsadila [[Bratislavské předmostí|bratislavské předmostí Petržalku]] a [[Devín]].<ref>{{Citace elektronické monografie |
Zatímco západní polovina republiky byla po mnichovské dohodě silně ochromena odstoupením českého pohraničí Německu, Slovensku se zpočátku velké územní změny vyhnuly. Německá armáda pouze 10. října 1938 obsadila [[Bratislavské předmostí|bratislavské předmostí Petržalku]] a [[Devín]].<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| autor = TASR |
|||
| titul = Pred 80 rokmi nemecké vojská obsadili Petržalku |
|||
| url = https://www.bratislavskenoviny.sk/historia/51308-pred-80-rokmi-nemecke-vojska-obsadili-petrzalku |
|||
| datum vydání = 2018-09-29 |
|||
| datum přístupu = 2020-4-28 |
|||
| vydavatel = Bratislavskenoviny.sk |
|||
| jazyk = sk |
|||
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
| příjmení = Kiliánová |
|||
| jméno = Gabriela |
|||
| titul = Komu patří Děvín? Pohraniční hrad mezi Slováky, Čechy, Maďary a Němci |
|||
| url = http://dejinyasoucasnost.cz/archiv/2006/2/komu-patri-devin-/ |
|||
| datum vydání = 2006 |
|||
| datum přístupu = 2020-4-28 |
|||
| vydavatel = Dejinyasoucasnost.cz |
|||
}}</ref> Dne 2. listopadu 1938 ale byla ukončena jednání [[První vídeňská arbitráž|první vídeňské arbitráže]], podle níž muselo Československo ve dnech 5.–10. listopadu přenechat [[Maďarsko|Maďarsku]] rozsáhlé území jižního Slovenska a [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]]. Během listopadu pak ještě došlo k předání některých menších území kolem severní hranice Polsku.<ref>Kolumber, s. 14.</ref> |
|||
Nová autonomní zemská vláda rozpustila k 21. listopadu 1938 zemské zastupitelstvo, zemské výbory a zemské komise.<ref name="Matice" /> Toto proběhlo v době, kdy byl navržený zákon o autonomii schválen [[Národní shromáždění republiky Československé (1920–1939)|Národním shromážděním]], čímž došlo k legalizaci faktického stavu autonomního Slovenska. Ústavní zákon č. 299/1938 Sb., [[Ústavní zákon o autonomii Slovenské země|o autonomii Slovenské země]], účinný od 23. listopadu 1938,<ref name="zákon299">{{Citace právního předpisu | typ = Ústavný zákon | číslo = 299/1938 Sb. | název = o autonomii Slovenskej krajiny | url = https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=onrf6mjzgm4f6mrzhewta | datum přístupu = 2020-04-28 | jazyk = sk}}</ref> zásadně změnil dosavadní [[Ústavní listina Československé republiky|československou ústavu]], prohlašující republiku za [[unitární stát]]. Tímto usnesením došlo de facto ke vzniku trialistické asymetrické [[federace]]; autonomní bylo pouze Slovensko a na základě [[Ústavní zákon o autonomii Podkarpatské Rusi|podobného zákona]] také [[Karpatská Ukrajina|Podkarpatská Rus]], historické [[české země]] autonomii nezískaly a byly nadále spravovány ústředními československými orgány.<ref>Kolumber, s. 45.</ref> Zákonodárnou moc na území Slovenska měl vykonávat [[Snem Slovenskej krajiny|Sněm Slovenské země]] a spravovat ji měla zemská vláda, úřední řečí zde byla nyní pouze [[slovenština]]. Měl také nově vzniknout slovenský nejvyšší soud a nejvyšší správní soud. Společné zájmy (zahraniční věci, obrana, měna, cla, doprava, pošta) však zůstaly v pravomocích centrální republikové vlády a Národního shromáždění, společná byla i hlava státu.<ref name="zákon299" /> V zákoně o autonomii Slovenska byl rovněž poprvé užitý tvar názvu státu se spojovníkem, totiž Česko-Slovenská republika (Česko-Slovensko), který pak byl používán až do zániku státu v polovině března 1939.<ref>Kolumber, s. 18–19.</ref> Po zvolení [[Emil Hácha|Emila Háchy]] prezidentem 30. listopadu |
Nová autonomní zemská vláda rozpustila k 21. listopadu 1938 zemské zastupitelstvo, zemské výbory a zemské komise.<ref name="Matice" /> Toto proběhlo v době, kdy byl navržený zákon o autonomii schválen [[Národní shromáždění republiky Československé (1920–1939)|Národním shromážděním]], čímž došlo k legalizaci faktického stavu autonomního Slovenska. Ústavní zákon č. 299/1938 Sb., [[Ústavní zákon o autonomii Slovenské země|o autonomii Slovenské země]], účinný od 23. listopadu 1938,<ref name="zákon299">{{Citace právního předpisu |
||
| typ = Ústavný zákon |
|||
| číslo = 299/1938 Sb. |
|||
| název = o autonomii Slovenskej krajiny |
|||
| url = https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=onrf6mjzgm4f6mrzhewta |
|||
| datum přístupu = 2020-04-28 |
|||
| jazyk = sk |
|||
}}</ref> zásadně změnil dosavadní [[Ústavní listina Československé republiky|československou ústavu]], prohlašující republiku za [[unitární stát]]. Tímto usnesením došlo de facto ke vzniku trialistické asymetrické [[federace]]; autonomní bylo pouze Slovensko a na základě [[Ústavní zákon o autonomii Podkarpatské Rusi|podobného zákona]] také [[Karpatská Ukrajina|Podkarpatská Rus]], historické [[české země]] autonomii nezískaly a byly nadále spravovány ústředními československými orgány.<ref>Kolumber, s. 45.</ref> Zákonodárnou moc na území Slovenska měl vykonávat [[Snem Slovenskej krajiny|Sněm Slovenské země]] a spravovat ji měla zemská vláda, úřední řečí zde byla nyní pouze [[slovenština]]. Měl také nově vzniknout slovenský nejvyšší soud a nejvyšší správní soud. Společné zájmy (zahraniční věci, obrana, měna, cla, doprava, pošta) však zůstaly v pravomocích centrální republikové vlády a Národního shromáždění, společná byla i hlava státu.<ref name="zákon299" /> V zákoně o autonomii Slovenska byl rovněž poprvé užitý tvar názvu státu se spojovníkem, totiž Česko-Slovenská republika (Česko-Slovensko), který pak byl používán až do zániku státu v polovině března 1939.<ref>Kolumber, s. 18–19.</ref> Po zvolení [[Emil Hácha|Emila Háchy]] prezidentem 30. listopadu 1938 podala československá vláda (do níž patřili i slovenští a podkarpatoruští zástupci) dle předchozí dohody demisi. Hácha následně jmenoval nový kabinet a v čele [[Druhá vláda Jozefa Tisa|toho slovenského]] se opět objevil Tiso.<ref name="Enc805" /> |
|||
Politika slovenské vlády ovládané HSĽS byla výrazně nacionalistická, protičeská a protižidovská.<ref>Encyklopedie českých právních dějin I, s. 318–319.</ref> Během října a listopadu byly některé politické strany touto vládou zakázány a většina ostatních byla sloučena do Hlinkovy slovenské ľudové strany-Strany slovenské národní jednoty (HSĽS-SSNJ). Po opětovném rozpuštění stran v lednu 1939 pak zůstaly pouze HSĽS-SSNJ, [[Sjednocená maďarská strana]] a [[Německá strana (Slovensko)|Německá strana]].<ref>Kolumber, s. 28.</ref> |
Politika slovenské vlády ovládané HSĽS byla výrazně nacionalistická, protičeská a protižidovská.<ref>Encyklopedie českých právních dějin I, s. 318–319.</ref> Během října a listopadu 1938 byly některé politické strany touto vládou zakázány ([[Komunistická strana Československa|KSČ]], [[Česká strana sociálně demokratická|ČSDSD]], [[Slovenská národná strana (historická)|SNS]], [[Židovská strana]]) a většina ostatních byla sloučena do Hlinkovy slovenské ľudové strany-Strany slovenské národní jednoty (HSĽS-SSNJ). Po opětovném rozpuštění stran v lednu 1939 pak zůstaly pouze HSĽS-SSNJ, [[Sjednocená maďarská strana]] a [[Německá strana (Slovensko)|Německá strana]].<ref>Kolumber, s. 28.</ref> |
||
=== Mezidobí === |
=== Mezidobí === |
||
[[Volby do Snemu Slovenskej krajiny 1938|První volby]] do 63členného [[Snem Slovenskej krajiny|Sněmu Slovenské země]] vyhlásil předseda vlády Jozef Tiso 26. listopadu 1938. Vzhledem k účelovému vyhlášení s termínem dodání kandidátek další den se jich ale zúčastnila pouze HSĽS-SSNJ. Hlasování proběhlo 18. prosince 1938 a HSĽS-SSNJ (i s několika [[Karpatští Němci|karpatskými Němci]] a Maďary na kandidátce) získala 96,6 % hlasů, volební účast činila 92,7 %.<ref>Encyklopedie českých právních dějin I, s. 318.</ref> První schůze Sněmu, který zasedal v Bratislavě, se uskutečnila 18. ledna 1939,<ref>{{Citace elektronické monografie |
[[Volby do Snemu Slovenskej krajiny 1938|První volby]] do 63členného [[Snem Slovenskej krajiny|Sněmu Slovenské země]] vyhlásil předseda vlády Jozef Tiso 26. listopadu 1938. Vzhledem k účelovému vyhlášení s termínem dodání kandidátek další den se jich ale zúčastnila pouze HSĽS-SSNJ. Hlasování proběhlo 18. prosince 1938 a HSĽS-SSNJ (i s několika [[Karpatští Němci|karpatskými Němci]] a Maďary na kandidátce) získala 96,6 % hlasů, volební účast činila 92,7 %.<ref>Encyklopedie českých právních dějin I, s. 318.</ref> První schůze Sněmu, který zasedal v Bratislavě, se uskutečnila 18. ledna 1939,<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| příjmení = Kamenec |
|||
| jméno = Ivan |
|||
| titul = Pod dohľadom nemeckej orlice |
|||
| url = http://www.historickarevue.com/clanok/pod-dohladom-nemeckej-orlice |
|||
| datum vydání = 2016-09-27 |
|||
| datum přístupu = 2020-4-28 |
|||
| vydavatel = Historickarevue.com |
|||
| jazyk = sk |
|||
| url archivu = https://web.archive.org/web/20200722201823/http://www.historickarevue.com/clanok/pod-dohladom-nemeckej-orlice |
|||
| datum archivace = 2020-07-22 |
|||
| nedostupné = ano |
|||
}}</ref> jeho předsedou byl zvolen [[Martin Sokol]].<ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
| příjmení = Podolec |
|||
| jméno = Ondrej |
|||
| titul = 18. december 1938 – voľby do Snemu Slovenskej krajiny – prvého slovenského zákonodarného orgánu |
|||
| url = https://www.upn.gov.sk/sk/18-december-1938-%E2%80%93-volby-do-snemu-slovenskej-krajiny-%E2%80%93-prveho-slovenskeho-zakonodarneho-organu/ |
|||
| datum přístupu = 2020-4-28 |
|||
| vydavatel = Upn.gov.sk |
|||
| jazyk = sk |
|||
}}</ref> Na návrh Sněmu odvolal prezident Hácha druhou Tisovu vládu a 20. ledna jmenoval [[třetí vláda Jozefa Tisa|novou vládu]], opět s Tisovým předsednictvím.<ref name="Kolumber80">Kolumber, s. 80.</ref> Druhá schůze Sněmu se zabývala programovým prohlášením slovenské vlády.<ref>Encyklopedie českých právních dějin I, s. 319.</ref> |
|||
=== Nezávislost === |
=== Nezávislost === |
||
[[Soubor:Karol Sidor 1938 (Warschau).jpg| |
[[Soubor:Karol Sidor 1938 (Warschau).jpg|náhled|upright|Karol Sidor]] |
||
{{Podrobně|Vznik první Slovenské republiky}} |
{{Podrobně|Vznik první Slovenské republiky}} |
||
Slovenští ministři často jezdili jednat s německými nacistickými politiky do [[Berlín]]a, což nelibě nesla republiková vláda. V noci z 9. na 10. března 1939 proto proběhl na Slovensku zásah armády, označovaný jako [[Homolův puč]], a prezident Hácha jmenoval [[vláda Jozefa Siváka|provizorní slovenskou vládu]], pouze dvoučlennou, jejímž předsedou byl [[Jozef Sivák]], v té době pobývající v Římě při příležitosti korunovace nového papeže [[Pius XII.|Pia XII.]] V dalších dnech se Hácha dohodl se Sněmem Slovenské země a 11. března jmenoval [[vláda Karola Sidora|další vládu]], které předsedal umírněný [[Karol Sidor]].<ref name="Kolumber80" /> Toho začali navštěvovat němečtí kurýři s výzvami k vyhlášení slovenské nezávislosti, což Sidor odmítl.<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Arpáš | jméno = Róbert | titul = Od autonómie k samostatnosti | příjmení sestavitele = Šmigeľ | jméno sestavitele = Michal | příjmení sestavitele2 = Mičko | jméno sestavitele2 = Peter | sborník = Slovenská republika 1939–1945 očami mladých historikov IV. Zborník príspevkov z medzinárodnej vedeckej konferencie Banská Bystrica 14. – 15. apríla 2005 | vydavatel = Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici, Katedra histórie Fakulty humanitných vied a Ústav vedy a výskumu |
Slovenští ministři často jezdili jednat s německými nacistickými politiky do [[Berlín]]a, což nelibě nesla republiková vláda. V noci z 9. na 10. března 1939 proto proběhl na Slovensku zásah armády, označovaný jako [[Homolův puč]], a prezident Hácha jmenoval [[vláda Jozefa Siváka|provizorní slovenskou vládu]], pouze dvoučlennou, jejímž předsedou byl [[Jozef Sivák]], v té době pobývající v Římě při příležitosti korunovace nového papeže [[Pius XII.|Pia XII.]] V dalších dnech se Hácha dohodl se Sněmem Slovenské země a 11. března jmenoval [[vláda Karola Sidora|další vládu]], které předsedal umírněný [[Karol Sidor]].<ref name="Kolumber80" /> Toho začali navštěvovat němečtí kurýři s výzvami k vyhlášení slovenské nezávislosti, což Sidor odmítl.<ref>{{Citace sborníku |
||
| příjmení = Arpáš |
|||
| jméno = Róbert |
|||
| titul = Od autonómie k samostatnosti |
|||
| příjmení sestavitele = Šmigeľ |
|||
| jméno sestavitele = Michal |
|||
| příjmení sestavitele2 = Mičko |
|||
| jméno sestavitele2 = Peter |
|||
| sborník = Slovenská republika 1939–1945 očami mladých historikov IV. Zborník príspevkov z medzinárodnej vedeckej konferencie Banská Bystrica 14. – 15. apríla 2005 |
|||
| vydavatel = Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici, Katedra histórie Fakulty humanitných vied a Ústav vedy a výskumu |
|||
| místo = Banská Bystrica |
|||
| rok vydání = 2005 |
|||
| isbn = 80-8083-147-5 |
|||
| url = https://www.ff.umb.sk/app/cmsFile.php?disposition=a&ID=567 |
|||
| strany = 8–19 |
|||
| jazyk = sk |
|||
}}</ref> |
|||
Dne 14. března 1939 byla zahájena třetí schůze Sněmu. Na ní poslanec Jozef Tiso informoval o své právě proběhnuvší schůzi s říšskoněmeckým kancléřem [[Adolf Hitler|Adolfem Hitlerem]], který si žádal rychlé vyhlášení slovenské nezávislosti, což mělo naleznout podporu u Německa a zároveň zamezit přenechání zbylého slovenského území Maďarsku. Autonomní Sněm Slovenské země poté v poledne toho dne (krátce po dvanácté hodině) odhlasoval a přijal svůj jediný zákon, vyhlášení nezávislosti Slovenského státu. Spekulovalo se o německém autorství tohoto zákona (Tiso jej měl přivést z Berlína od [[Joachim von Ribbentrop|Ribbentropa]]), jako jeho autor se však přihlásil předseda Sněmu Martin Sokol.<ref>Kolumber, s. 82.</ref> Tímto aktem tak došlo k faktickému zániku česko-slovenské federace, neboť ústřední republiková vláda a další orgány přišly o jakoukoliv kontrolu nad děním na Slovensku, které vyhlásilo samostatnost,<ref>Encyklopedie českých právních dějin I, s. 799.</ref> takže další autonomní část státu, Karpatská Ukrajina, byla od českých území zcela oddělena a krátce poté rovněž vyhlásila nezávislost.<ref>Encyklopedie českých právních dějin I, s. 314.</ref> |
Dne 14. března 1939 byla zahájena třetí schůze Sněmu. Na ní poslanec Jozef Tiso informoval o své právě proběhnuvší schůzi s říšskoněmeckým kancléřem [[Adolf Hitler|Adolfem Hitlerem]], který si žádal rychlé vyhlášení slovenské nezávislosti, což mělo naleznout podporu u Německa a zároveň zamezit přenechání zbylého slovenského území Maďarsku. Autonomní Sněm Slovenské země poté v poledne toho dne (krátce po dvanácté hodině) odhlasoval a přijal svůj jediný zákon, vyhlášení nezávislosti Slovenského státu. Spekulovalo se o německém autorství tohoto zákona (Tiso jej měl přivést z Berlína od [[Joachim von Ribbentrop|Ribbentropa]]), jako jeho autor se však přihlásil předseda Sněmu Martin Sokol.<ref>Kolumber, s. 82.</ref> Tímto aktem tak došlo k faktickému zániku česko-slovenské federace, neboť ústřední republiková vláda a další orgány přišly o jakoukoliv kontrolu nad děním na Slovensku, které vyhlásilo samostatnost,<ref>Encyklopedie českých právních dějin I, s. 799.</ref> takže další autonomní část státu, Karpatská Ukrajina, byla od českých území zcela oddělena a krátce poté rovněž vyhlásila nezávislost.<ref>Encyklopedie českých právních dějin I, s. 314.</ref> |
||
Zemské zřízení reálně fungovalo na Slovensku sice jen do podzimu 1938, nicméně zemský úřad, nyní už bez větších pravomocí, které převzala zemská vláda, existoval i poté v počátcích nezávislého Slovenska. Zrušen byl až zákonem č. 190/1939 ke dni 31. prosinci 1939. Od 1. ledna 1940 se pak Slovenská republika členila na župy.<ref name="Matice" /><ref>{{Citace periodika | příjmení = Manik | jméno = Rudolf | titul = Prví slovenskí prezidenti | periodikum = História. Revue o dejinách spoločnosti | rok = 2004 | číslo = 1–2 | strany = 18–19 | url = https://digitalnakniznica.cvtisr.sk/zoom/590/view?page=20&p=separate&search=revue%20o%20dejin%C3%A1ch&tool=search | jazyk = sk |
Zemské zřízení reálně fungovalo na Slovensku sice jen do podzimu 1938, nicméně zemský úřad, nyní už bez větších pravomocí, které převzala zemská vláda, existoval i poté v počátcích nezávislého Slovenska. Zrušen byl až zákonem č. 190/1939 ke dni 31. prosinci 1939. Od 1. ledna 1940 se pak Slovenská republika členila na župy.<ref name="Matice" /><ref>{{Citace periodika |
||
| příjmení = Manik |
|||
| jméno = Rudolf |
|||
| titul = Prví slovenskí prezidenti |
|||
| periodikum = História. Revue o dejinách spoločnosti |
|||
| rok = 2004 |
|||
| číslo = 1–2 |
|||
| strany = 18–19 |
|||
| url = https://digitalnakniznica.cvtisr.sk/zoom/590/view?page=20&p=separate&search=revue%20o%20dejin%C3%A1ch&tool=search |
|||
| jazyk = sk |
|||
}}</ref> |
|||
Po obnově Československa v roce 1945 nadále formálně platil ústavní zákon o autonomii Slovenské země z roku 1938 (byť samotná Slovenská země od konce roku 1939 neexistovala), který byl zrušen 8. června 1948 začátkem platnosti [[Ústava Československé republiky|nové československé ústavy]].<ref name="zákon299" /> |
Po obnově Československa v roce 1945 nadále formálně platil ústavní zákon o autonomii Slovenské země z roku 1938 (byť samotná Slovenská země od konce roku 1939 neexistovala), který byl zrušen 8. června 1948 začátkem platnosti [[Ústava Československé republiky|nové československé ústavy]].<ref name="zákon299" /> |
||
=== Představitelé autonomní Slovenské země === |
=== Představitelé autonomní Slovenské země === |
||
==== Předsedové vlád ==== |
|||
==== Předsedové vlád ==== |
|||
* [[Jozef Tiso]] (7. října 1938 – 9. března 1939) |
* [[Jozef Tiso]] (7. října 1938 – 9. března 1939) |
||
* [[Jozef Sivák]] (9. března 1939 – 11. března 1939) |
* [[Jozef Sivák]] (9. března 1939 – 11. března 1939) |
||
| Řádek 82: | Řádek 201: | ||
== Geografie == |
== Geografie == |
||
K 1. lednu 1936 měla samosprávná [[Země Slovenská|Slovenská země]] rozlohu 49 021 km².<ref>{{Citace monografie | titul = Statistická ročenka republiky Československé | vydavatel = Státní úřad statistický | místo = Praha | rok = 1937 | strany = 1 | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:25defbd0-9eb0-11e3-8e84-005056827e51?page=uuid:144342d0-bbf9-11e3-9d7d-005056827e51}}</ref> V průběhu října a listopadu 1938 postoupilo Československo na základě [[mnichovská dohoda|mnichovské dohody]] a [[První vídeňská arbitráž|první vídeňské arbitráže]] Německu, Maďarsku a Polsku slovenské oblasti o ploše 10 565 km², takže v prosinci 1938 činila rozloha autonomní Slovenské země 38 456 km².<ref>{{Citace periodika | titul = Rozloha nového Česko-Slovenska | periodikum = Lidové noviny |
K 1. lednu 1936 měla samosprávná [[Země Slovenská|Slovenská země]] rozlohu 49 021 km².<ref>{{Citace monografie |
||
| titul = Statistická ročenka republiky Československé |
|||
| vydavatel = Státní úřad statistický |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 1937 |
|||
| strany = 1 |
|||
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:25defbd0-9eb0-11e3-8e84-005056827e51?page=uuid:144342d0-bbf9-11e3-9d7d-005056827e51 |
|||
}}</ref> V průběhu října a listopadu 1938 postoupilo Československo na základě [[mnichovská dohoda|mnichovské dohody]] a [[První vídeňská arbitráž|první vídeňské arbitráže]] Německu, Maďarsku a Polsku slovenské oblasti o ploše 10 565 km², takže v prosinci 1938 činila rozloha autonomní Slovenské země 38 456 km².<ref>{{Citace periodika |
|||
| titul = Rozloha nového Česko-Slovenska |
|||
| periodikum = Lidové noviny |
|||
| datum = 1938-12-08 |
|||
| strany = 2 |
|||
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:4c54a3e0-7838-11dd-a9c4-000d606f5dc6?page=uuid:80701440-75a7-11dd-b70a-000d606f5dc6 |
|||
}}</ref> |
|||
== Obyvatelstvo == |
== Obyvatelstvo == |
||
Dne 31. prosince 1938 proběhlo na Slovensku mimořádné sčítání lidu, na jehož základě měl být založen národnostní katastr.<ref>{{Citace periodika | titul = Sčítání lidu na Slovensku | periodikum = Lidové noviny | datum = 1938-12-31 | strany = 3 | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:784ade10-7842-11dd-815a-000d606f5dc6?page=uuid:cea746c0-759c-11dd-be23-000d606f5dc6}}</ref> Podle předběžných výsledků, zveřejněných koncem ledna 1939, žilo tehdy ve Slovenské zemi přibližně 2 709 000 osob, z toho 2 291 000 [[Slováci|Slováků]] (84,6 %), 128 tisíc [[Němci|Němců]] (4,7 %), 93 688 [[Češi|Čechů]] (3,5 %), 79 tisíc [[Rusíni|Rusínů]] (2,9 %), 67 tisíc [[Maďaři|Maďarů]] (2,5 %), 29 928 [[Židé|Židů]] (1,1 %) a 27 tisíc [[Romové|Romů]] (1,0 %).<ref name="LN-390128">{{Citace periodika | titul = Výsledky slovenského sčítání | periodikum = Lidové noviny | datum = 1939-01-28 |
Dne 31. prosince 1938 proběhlo na Slovensku mimořádné sčítání lidu, na jehož základě měl být založen národnostní katastr.<ref>{{Citace periodika |
||
| titul = Sčítání lidu na Slovensku |
|||
| periodikum = Lidové noviny |
|||
| datum = 1938-12-31 |
|||
| strany = 3 |
|||
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:784ade10-7842-11dd-815a-000d606f5dc6?page=uuid:cea746c0-759c-11dd-be23-000d606f5dc6 |
|||
}}</ref> Podle předběžných výsledků, zveřejněných koncem ledna 1939, žilo tehdy ve Slovenské zemi přibližně 2 709 000 osob, z toho asi 2 291 000 [[Slováci|Slováků]] (84,6 %), 128 tisíc [[Němci|Němců]] (4,7 %), 93 688 [[Češi|Čechů]] (3,5 %), 79 tisíc [[Rusíni|Rusínů]] (2,9 %), 67 tisíc [[Maďaři|Maďarů]] (2,5 %), 29 928 [[Židé|Židů]] (1,1 %) a 27 tisíc [[Romové|Romů]] (1,0 %).<ref name="LN-390128">{{Citace periodika |
|||
| titul = Výsledky slovenského sčítání |
|||
| periodikum = Lidové noviny |
|||
| datum = 1939-01-28 |
|||
| strany = 3 |
|||
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:20fc3320-5349-11dd-8a7e-000d606f5dc6?page=uuid:670d5c90-4ebc-11dd-b1e9-000d606f5dc6 |
|||
}}</ref> |
|||
K [[judaismus|judaismu]] se při tomto sčítání přihlásilo 87 487 osob (3,2 %).<ref name="LN-390128" /> |
K [[judaismus|judaismu]] se při tomto sčítání přihlásilo 87 487 osob (3,2 %).<ref name="LN-390128" /> |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
<references/> |
<references /> |
||
=== Literatura === |
=== Literatura === |
||
* {{Citace monografie |
|||
* {{Citace monografie | editoři = Karel Schelle, Jaromír Tauchen | titul = Encyklopedie českých právních dějin, I. svazek A–Č | vydavatel = Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk v koedici s Key Publishing | místo = Ostrava | rok = 2016 | strany = 316–320 | isbn = 978-80-7380-562-3 | poznámka = kapitoly „Autonomie Slovenska (1938)“ a „Česko-Slovenská republika (1938–1939)“}} |
|||
| editoři = Karel Schelle, Jaromír Tauchen |
|||
* {{Citace kvalifikační práce | příjmení = Kolumber | jméno = David | instituce = Masarykova univerzita, Právnická fakulta – Katedra dějin státu a práva | titul = Druhá Československá republika | url = https://is.muni.cz/th/vhyq7/ | typ práce = Diplomová práce | vedoucí = Jaromír Tauchen | místo = Brno | rok = 2012 | počet stran = 117}} |
|||
| titul = Encyklopedie českých právních dějin, I. svazek A–Č |
|||
* {{Citace monografie | editoři = Michal Šmigeľ, Peter Mičko | titul = Slovenská republika 1939–1945 očami mladých historikov IV. Zborník príspevkov z medzinárodnej vedeckej konferencie Banská Bystrica 14. – 15. apríla 2005 | vydavatel = Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici, Katedra histórie Fakulty humanitných vied a Ústav vedy a výskumu | místo = Banská Bystrica | rok = 2005 | počet stran = 480 | isbn = 80-8083-147-5 | url = https://www.ff.umb.sk/app/cmsFile.php?disposition=a&ID=567}} |
|||
| vydavatel = Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk v koedici s Key Publishing |
|||
| místo = Ostrava |
|||
| rok = 2016 |
|||
| strany = 316–320 |
|||
| isbn = 978-80-7380-562-3 |
|||
| poznámka = kapitoly „Autonomie Slovenska (1938)“ a „Česko-Slovenská republika (1938–1939)“ |
|||
}} |
|||
* {{Citace kvalifikační práce |
|||
| příjmení = Kolumber |
|||
| jméno = David |
|||
| instituce = Masarykova univerzita, Právnická fakulta – Katedra dějin státu a práva |
|||
| titul = Druhá Československá republika |
|||
| url = https://is.muni.cz/th/vhyq7/ |
|||
| typ práce = Diplomová práce |
|||
| vedoucí = Jaromír Tauchen |
|||
| místo = Brno |
|||
| rok = 2012 |
|||
| počet stran = 117 |
|||
}} |
|||
* {{Citace monografie |
|||
| editoři = Michal Šmigeľ, Peter Mičko |
|||
| titul = Slovenská republika 1939–1945 očami mladých historikov IV. Zborník príspevkov z medzinárodnej vedeckej konferencie Banská Bystrica 14. – 15. apríla 2005 |
|||
| vydavatel = Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici, Katedra histórie Fakulty humanitných vied a Ústav vedy a výskumu |
|||
| místo = Banská Bystrica |
|||
| rok = 2005 |
|||
| počet stran = 480 |
|||
| isbn = 80-8083-147-5 |
|||
| url = https://www.ff.umb.sk/app/cmsFile.php?disposition=a&ID=567 |
|||
}} |
|||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
* {{ |
* {{Sk}} [https://matica.sk/slovenska-krajina-1928-1939/ Slovenská krajina 1928 – 1939], matica.sk |
||
{{ |
{{Administrativní dělení Československa}} |
||
{{ |
{{Portály|Slovensko}} |
||
{{Autoritní data}} |
|||
[[Kategorie:Země v Československu]] |
[[Kategorie:Země v Československu]] |
||
[[Kategorie:Zaniklé státy na území Slovenska]] |
[[Kategorie:Zaniklé státy na území Slovenska]] |
||
[[Kategorie:Druhá republika]] |
[[Kategorie:Druhá republika]] |
||
[[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1938]] |
|||
[[Kategorie:Státy a území zaniklé roku 1939]] |
|||
Aktuální verze z 22. 5. 2024, 11:57
| Slovenská země Slovenská krajina
| |||||||||
| Geografie | |||||||||
38 456 km²
| |||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||
2 709 000 (k 31. prosinci 1938)
| |||||||||
| Státní útvar | |||||||||
Vznik
|
|||||||||
Zánik
|
|||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
.svg)
Slovenská země (dobově též země Slovenská, slovensky Slovenská krajina) bylo autonomní území v Československu na přelomu let 1938 a 1939. Slovenská autonomie byla za druhé republiky vyhlášena 6. října 1938 žilinskou dohodou, po jejím ústavním zakotvení 23. listopadu 1938 byl název celé republiky změněn na Česko-Slovensko. Autonomní země, v níž vládla Hlinkova slovenská ľudová strana s výrazně nacionalistickou politikou, existovala do 14. března 1939, kdy byl jejím sněmem vyhlášen samostatný Slovenský stát, což se stalo jedním z kroků zániku Česko-Slovenska. V rámci Slovenského státu fungovalo zemské zřízení dočasně do konce roku 1939, kdy bylo nahrazeno novými župami.
Symboly
[editovat | editovat zdroj]Zákon o autonomii se symbolům Slovenské země nevěnuje. Používán byl slovenský znak (trojvrší s dvojitým křížem), oficiálně zavedený v Československu zákonem č. 252/1920 Sb., a vlajka se třemi vodorovnými pruhy (bílým, modrým a červeným), která byla za první republiky sice užívána, ovšem pouze neoficiálně. Po vyhlášení autonomie se začalo debatovat o formě a obsahu znaku a kromě stávající vlajky byla hojně používána tzv. autonomistická vlajka, tvořená modrým listem s bílým diskem uprostřed, na němž se nachází červený dvojitý kříž. Ta byla spojena hlavně s Hlinkovou slovenskou ľudovou stranou.[1] Prezidium Ministerstva vnitra Slovenské země dne 5. prosince 1938 rozhodlo o používání znaku v podobě, v jaké byl na malém státním československém znaku.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Vznik autonomní Slovenské země
[editovat | editovat zdroj]V rámci československého zemského zřízení existovala samosprávná země Slovenská, mnozí slovenští političtí představitelé však toužili po autonomii či dokonce samostatnosti. Autonomistické tendence slovenských politiků vyvrcholily na podzim 1938 po mnichovské dohodě, na jejímž základě přišlo Československo o velkou část svého území. Ústavní zákon o autonomii Slovenska byl sice připravován již v předchozích měsících, po odstoupení pohraničí však nátlak nacionalistické Hlinkovy slovenské ľudové strany (HSĽS) eskaloval. Ľuďáci se se slovenskými politiky z ostatních politických stran domluvili a 6. října 1938 zveřejnili žilinskou dohodu, kterou Slovensko fakticky vyhlásilo autonomii. Žádali v ní jednak urychlené schválení ústavního zákona o autonomii, jednak okamžité vytvořené autonomní slovenské vlády, které měla být v rámci Slovenska ihned předána výkonná moc. Ještě téhož dne jmenovala československá vláda, na kterou přešly po rezignaci Edvarda Beneše z funkce hlavy státu prezidentské pravomoci, Jozefa Tisa ministrem pro správu Slovenska, a tedy fakticky předsedou slovenské vlády. Na Tisův návrh byli následujícího dne jmenováni i další čtyři ministři, takže se první autonomní slovenská vláda mohla chopit výkonné moci.[3] Členové slovenské vlády, sídlící v Bratislavě, byli zároveň členy vlády republikové.[4] Nadále zůstal zachován zemský úřad z předchozí doby samosprávné země, v čele se zemským prezidentem, jenž byl vládou jmenovaným státním úředníkem. Stávající zemský prezident Jozef Országh byl již 6. října penzionován a na jeho místo byl od 11. října dekretem vlády jmenován přívrženec HSĽS Julián Šimko.[5]
Zatímco západní polovina republiky byla po mnichovské dohodě silně ochromena odstoupením českého pohraničí Německu, Slovensku se zpočátku velké územní změny vyhnuly. Německá armáda pouze 10. října 1938 obsadila bratislavské předmostí Petržalku a Devín.[6][7] Dne 2. listopadu 1938 ale byla ukončena jednání první vídeňské arbitráže, podle níž muselo Československo ve dnech 5.–10. listopadu přenechat Maďarsku rozsáhlé území jižního Slovenska a Podkarpatské Rusi. Během listopadu pak ještě došlo k předání některých menších území kolem severní hranice Polsku.[8]
Nová autonomní zemská vláda rozpustila k 21. listopadu 1938 zemské zastupitelstvo, zemské výbory a zemské komise.[5] Toto proběhlo v době, kdy byl navržený zákon o autonomii schválen Národním shromážděním, čímž došlo k legalizaci faktického stavu autonomního Slovenska. Ústavní zákon č. 299/1938 Sb., o autonomii Slovenské země, účinný od 23. listopadu 1938,[9] zásadně změnil dosavadní československou ústavu, prohlašující republiku za unitární stát. Tímto usnesením došlo de facto ke vzniku trialistické asymetrické federace; autonomní bylo pouze Slovensko a na základě podobného zákona také Podkarpatská Rus, historické české země autonomii nezískaly a byly nadále spravovány ústředními československými orgány.[10] Zákonodárnou moc na území Slovenska měl vykonávat Sněm Slovenské země a spravovat ji měla zemská vláda, úřední řečí zde byla nyní pouze slovenština. Měl také nově vzniknout slovenský nejvyšší soud a nejvyšší správní soud. Společné zájmy (zahraniční věci, obrana, měna, cla, doprava, pošta) však zůstaly v pravomocích centrální republikové vlády a Národního shromáždění, společná byla i hlava státu.[9] V zákoně o autonomii Slovenska byl rovněž poprvé užitý tvar názvu státu se spojovníkem, totiž Česko-Slovenská republika (Česko-Slovensko), který pak byl používán až do zániku státu v polovině března 1939.[11] Po zvolení Emila Háchy prezidentem 30. listopadu 1938 podala československá vláda (do níž patřili i slovenští a podkarpatoruští zástupci) dle předchozí dohody demisi. Hácha následně jmenoval nový kabinet a v čele toho slovenského se opět objevil Tiso.[4]
Politika slovenské vlády ovládané HSĽS byla výrazně nacionalistická, protičeská a protižidovská.[12] Během října a listopadu 1938 byly některé politické strany touto vládou zakázány (KSČ, ČSDSD, SNS, Židovská strana) a většina ostatních byla sloučena do Hlinkovy slovenské ľudové strany-Strany slovenské národní jednoty (HSĽS-SSNJ). Po opětovném rozpuštění stran v lednu 1939 pak zůstaly pouze HSĽS-SSNJ, Sjednocená maďarská strana a Německá strana.[13]
Mezidobí
[editovat | editovat zdroj]První volby do 63členného Sněmu Slovenské země vyhlásil předseda vlády Jozef Tiso 26. listopadu 1938. Vzhledem k účelovému vyhlášení s termínem dodání kandidátek další den se jich ale zúčastnila pouze HSĽS-SSNJ. Hlasování proběhlo 18. prosince 1938 a HSĽS-SSNJ (i s několika karpatskými Němci a Maďary na kandidátce) získala 96,6 % hlasů, volební účast činila 92,7 %.[14] První schůze Sněmu, který zasedal v Bratislavě, se uskutečnila 18. ledna 1939,[15] jeho předsedou byl zvolen Martin Sokol.[16] Na návrh Sněmu odvolal prezident Hácha druhou Tisovu vládu a 20. ledna jmenoval novou vládu, opět s Tisovým předsednictvím.[17] Druhá schůze Sněmu se zabývala programovým prohlášením slovenské vlády.[18]
Nezávislost
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Podrobnější informace naleznete v článku Vznik první Slovenské republiky.
Slovenští ministři často jezdili jednat s německými nacistickými politiky do Berlína, což nelibě nesla republiková vláda. V noci z 9. na 10. března 1939 proto proběhl na Slovensku zásah armády, označovaný jako Homolův puč, a prezident Hácha jmenoval provizorní slovenskou vládu, pouze dvoučlennou, jejímž předsedou byl Jozef Sivák, v té době pobývající v Římě při příležitosti korunovace nového papeže Pia XII. V dalších dnech se Hácha dohodl se Sněmem Slovenské země a 11. března jmenoval další vládu, které předsedal umírněný Karol Sidor.[17] Toho začali navštěvovat němečtí kurýři s výzvami k vyhlášení slovenské nezávislosti, což Sidor odmítl.[19]
Dne 14. března 1939 byla zahájena třetí schůze Sněmu. Na ní poslanec Jozef Tiso informoval o své právě proběhnuvší schůzi s říšskoněmeckým kancléřem Adolfem Hitlerem, který si žádal rychlé vyhlášení slovenské nezávislosti, což mělo naleznout podporu u Německa a zároveň zamezit přenechání zbylého slovenského území Maďarsku. Autonomní Sněm Slovenské země poté v poledne toho dne (krátce po dvanácté hodině) odhlasoval a přijal svůj jediný zákon, vyhlášení nezávislosti Slovenského státu. Spekulovalo se o německém autorství tohoto zákona (Tiso jej měl přivést z Berlína od Ribbentropa), jako jeho autor se však přihlásil předseda Sněmu Martin Sokol.[20] Tímto aktem tak došlo k faktickému zániku česko-slovenské federace, neboť ústřední republiková vláda a další orgány přišly o jakoukoliv kontrolu nad děním na Slovensku, které vyhlásilo samostatnost,[21] takže další autonomní část státu, Karpatská Ukrajina, byla od českých území zcela oddělena a krátce poté rovněž vyhlásila nezávislost.[22]
Zemské zřízení reálně fungovalo na Slovensku sice jen do podzimu 1938, nicméně zemský úřad, nyní už bez větších pravomocí, které převzala zemská vláda, existoval i poté v počátcích nezávislého Slovenska. Zrušen byl až zákonem č. 190/1939 ke dni 31. prosinci 1939. Od 1. ledna 1940 se pak Slovenská republika členila na župy.[5][23]
Po obnově Československa v roce 1945 nadále formálně platil ústavní zákon o autonomii Slovenské země z roku 1938 (byť samotná Slovenská země od konce roku 1939 neexistovala), který byl zrušen 8. června 1948 začátkem platnosti nové československé ústavy.[9]
Představitelé autonomní Slovenské země
[editovat | editovat zdroj]Předsedové vlád
[editovat | editovat zdroj]- Jozef Tiso (7. října 1938 – 9. března 1939)
- Jozef Sivák (9. března 1939 – 11. března 1939)
- Karol Sidor (11. března 1939 – 14. března 1939)
Seznam vlád:
- první vláda Jozefa Tisa (7. října 1938 – 1. prosince 1938)
- druhá vláda Jozefa Tisa (1. prosince 1938 – 20. ledna 1939)
- třetí vláda Jozefa Tisa (20. ledna 1939 – 9. března 1939)
- vláda Jozefa Siváka (9. března 1939 – 11. března 1939)
- vláda Karola Sidora (11. března 1939 – 14. března 1939)
Zemský prezident
[editovat | editovat zdroj]- Julián Šimko (11. října 1938 – 31. prosince 1939)
Geografie
[editovat | editovat zdroj]K 1. lednu 1936 měla samosprávná Slovenská země rozlohu 49 021 km².[24] V průběhu října a listopadu 1938 postoupilo Československo na základě mnichovské dohody a první vídeňské arbitráže Německu, Maďarsku a Polsku slovenské oblasti o ploše 10 565 km², takže v prosinci 1938 činila rozloha autonomní Slovenské země 38 456 km².[25]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Dne 31. prosince 1938 proběhlo na Slovensku mimořádné sčítání lidu, na jehož základě měl být založen národnostní katastr.[26] Podle předběžných výsledků, zveřejněných koncem ledna 1939, žilo tehdy ve Slovenské zemi přibližně 2 709 000 osob, z toho asi 2 291 000 Slováků (84,6 %), 128 tisíc Němců (4,7 %), 93 688 Čechů (3,5 %), 79 tisíc Rusínů (2,9 %), 67 tisíc Maďarů (2,5 %), 29 928 Židů (1,1 %) a 27 tisíc Romů (1,0 %).[27]
K judaismu se při tomto sčítání přihlásilo 87 487 osob (3,2 %).[27]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ KLIMEŠ, Roman. Zemské symboly na území Československa po roce 1918. Heraldická ročenka. 2009, s. 40–84. ISBN 978-80-902772-7-4.
- ↑ KŘÍŽAN, Aleš. Historické kořeny současného pojetí heraldického práva – veřejnoprávní aspekt. 2019. Rigorózní práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta – Katedra dějin státu a práva. s. 113. Dostupné online.
- ↑ KOLUMBER, David. Druhá Československá republika. Brno, 2012. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta – Katedra dějin státu a práva. Vedoucí práce Jaromír Tauchen. s. 15–16. Dále jen Kolumber. Dostupné online.
- ↑ a b Encyklopedie českých právních dějin, I. svazek A–Č. Příprava vydání Karel Schelle, Jaromír Tauchen. Ostrava: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk v koedici s Key Publishing, 2016. ISBN 978-80-7380-562-3. S. 805. Dále jen Encyklopedie českých právních dějin I.
- ↑ a b c ČANÁDY, Bruno. Slovenská krajina 1928 – 1939 [online]. Matica.sk, 2019-06-19 [cit. 2020-04-28]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ TASR. Pred 80 rokmi nemecké vojská obsadili Petržalku [online]. Bratislavskenoviny.sk, 2018-09-29 [cit. 2020-04-28]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ KILIÁNOVÁ, Gabriela. Komu patří Děvín? Pohraniční hrad mezi Slováky, Čechy, Maďary a Němci [online]. Dejinyasoucasnost.cz, 2006 [cit. 2020-04-28]. Dostupné online.
- ↑ Kolumber, s. 14.
- ↑ a b c Ústavný zákon č. 299/1938 Sb., o autonomii Slovenskej krajiny. [cit. 2020-04-28]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Kolumber, s. 45.
- ↑ Kolumber, s. 18–19.
- ↑ Encyklopedie českých právních dějin I, s. 318–319.
- ↑ Kolumber, s. 28.
- ↑ Encyklopedie českých právních dějin I, s. 318.
- ↑ KAMENEC, Ivan. Pod dohľadom nemeckej orlice [online]. Historickarevue.com, 2016-09-27 [cit. 2020-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-22. (slovensky)
- ↑ PODOLEC, Ondrej. 18. december 1938 – voľby do Snemu Slovenskej krajiny – prvého slovenského zákonodarného orgánu [online]. Upn.gov.sk [cit. 2020-04-28]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b Kolumber, s. 80.
- ↑ Encyklopedie českých právních dějin I, s. 319.
- ↑ ARPÁŠ, Róbert. Od autonómie k samostatnosti. In: ŠMIGEĽ, Michal; MIČKO, Peter. Slovenská republika 1939–1945 očami mladých historikov IV. Zborník príspevkov z medzinárodnej vedeckej konferencie Banská Bystrica 14. – 15. apríla 2005. Banská Bystrica: Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici, Katedra histórie Fakulty humanitných vied a Ústav vedy a výskumu, 2005. Dostupné online. ISBN 80-8083-147-5. S. 8–19. (slovensky)
- ↑ Kolumber, s. 82.
- ↑ Encyklopedie českých právních dějin I, s. 799.
- ↑ Encyklopedie českých právních dějin I, s. 314.
- ↑ MANIK, Rudolf. Prví slovenskí prezidenti. História. Revue o dejinách spoločnosti. 2004, čís. 1–2, s. 18–19. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Statistická ročenka republiky Československé. Praha: Státní úřad statistický, 1937. Dostupné online. S. 1.
- ↑ Rozloha nového Česko-Slovenska. Lidové noviny. 1938-12-08, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Sčítání lidu na Slovensku. Lidové noviny. 1938-12-31, s. 3. Dostupné online.
- ↑ a b Výsledky slovenského sčítání. Lidové noviny. 1939-01-28, s. 3. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Encyklopedie českých právních dějin, I. svazek A–Č. Příprava vydání Karel Schelle, Jaromír Tauchen. Ostrava: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk v koedici s Key Publishing, 2016. ISBN 978-80-7380-562-3. S. 316–320. Kapitoly „Autonomie Slovenska (1938)“ a „Česko-Slovenská republika (1938–1939)“.
- KOLUMBER, David. Druhá Československá republika. Brno, 2012. 117 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta – Katedra dějin státu a práva. Vedoucí práce Jaromír Tauchen. Dostupné online.
- Slovenská republika 1939–1945 očami mladých historikov IV. Zborník príspevkov z medzinárodnej vedeckej konferencie Banská Bystrica 14. – 15. apríla 2005. Příprava vydání Michal Šmigeľ, Peter Mičko. Banská Bystrica: Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici, Katedra histórie Fakulty humanitných vied a Ústav vedy a výskumu, 2005. 480 s. Dostupné online. ISBN 80-8083-147-5.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- (slovensky) Slovenská krajina 1928 – 1939, matica.sk
