UN*X: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Aktuální verze z 9. 7. 2024, 18:22

UN*X (anglicky Unix-like) je označení pro víceúlohový a víceuživatelský operační systém, vycházející z filosofie operačního systému UNIX. Teoreticky je každý UNIX UN*Xem, ale v praxi se jako UN*X označují pouze operační systémy, které nejsou UNIX.

Na rozdíl od různých klonů UNIXu, které jsou zpravidla proprietárním vlastnictvím různých firem a jejich licence nedovoluje jejich volné šíření a úpravy kódu, mnohé UN*Xové operační systémy mají otevřený zdrojový kód a je možno je volně šířit a volně upravovat. Z těchto důvodů nastal zejména v průběhu devadesátých let minulého století takový bouřlivý vývoj, že počet jejich implementací mnohonásobně převýšil počet komerčně vyvíjených UNIXů. Některé firmy dokonce přistoupily na to, že zdrojové kódy svých UNIXových operačních systémů uvolnily a zpřístupnily.

Na UN*Xové bázi je založeno velké množství dnes používaných operačních systémů na serverech, na pracovních stanicích i na osobních počítačích.

Definice

The Open Group vlastní ochrannou známku UNIX a spravuje Single Unix Specification s tím, že název „UNIX“ se používá jako certifikační značka. Jejich pokyny vyžadují prezentování „UNIX“ velkými písmeny, či ho jinak odlišit od okolního textu. Silně doporučují používat název Unix jako branding adjektivum pro obecné slovo jako „systém“, a odradit od jeho použití ve výrazech spojených čárkou.

Většina často považuje „Unix“ za zobecnělou značku. Někteří přidávají do názvu přídavný znak, k vytvoření zkratky jako „Un*x“ nebo „*nix“, protože Unix-like systémy mají často Unix-like jména jako AIX, A/UX, HP-UX, IRIX, Linux, Minix, Ultrix a Xenix. Tyto vzory neplatí na všechny systémy, ale je stále obecně rozpoznatelné, že patří mezi potomky UNIX nebo work-alike systémů, včetně těch s mnoha naprosto nepodobnými jmény jako Darwin/OS X, illumos/Solaris nebo FreeBSD.

V roce 2007, se Wayne R. Gray soudil ohledně prestiže UNIX jako ochranné známky, ale soud prohrál a znovu i u odvolacího soudu, kde ale soud podpořil značku a její vlastnictví.

Historie

Proprietární klony UNIXu měly různé nevýhody. Pro řadu běžných uživatelů byly nedostupné pro jejich vysokou cenu a pro běžné vývojáře nebyly k dispozici zdrojové kódy. Již tvůrci UNIXu se snažili zpřístupnit UNIX širším vrstvám uživatelů, zejména v té době univerzitám, ale byly problémy s licenční politikou. Z tohoto důvodu vznikaly již od začátku 80. let různé snahy a iniciativy, které postupně vedly ke zpřístupnění takových operačních systémů, jako je UNIX. Protože u UNIXu je licencován nejenom kód, ale i název UNIX je kryt ochrannou známkou, vznikly snahy o napsání kompletně nového operačního systému, který by se choval „jako UNIX“, tj. byl by „Unix-like“. Podobně, jak v některých „zakázaných slovech“ píšeme místo nějakého písmene hvězdičku, začal se pro takovéto operační systémy používat název UN*X.

GNU

Nejznámější je iniciativa Richarda Stallmana, který v roce 1983 založil projekt GNU, kterážto rekurzivní zkratka se vykládá jakožto „GNU's Not Unix!“, tedy „GNU není UNIX“. Znamená to, že přestože je GNU podobné UNIXu, není to UNIX, protože jednak nepoužívá ochrannou známku UNIX, a jednak nepoužívá kód, který by měl UNIXovou či jakoukoliv jinou licenci, která není volná.

GNU/Hurd

Od roku 1990 začaly v rámci GNU práce na vlastním mikrojádru, které bylo nazváno GNU Hurd. Jeho vývoj pokračuje dodnes, i když poslední dobou se zrychlil. Přestože se jedná o vysoce perspektivní vývoj, cesta k jeho praktické upotřebitelnosti byla nejspíš daleko více trnitá, než se původně zdálo.^[1]

Linux

O nejbouřlivější rozvoj UN*Xů se zasloužil Linux. Je to jádro operačního systému, které v roce 1991 publikoval Linus Torvalds. Oproti jádru vyvíjenému v rámci GNU se však v té době ukázalo být Linusovo monolitické jádro praktičtější.

BSD licence

Na počátku devadesátých let dvacátého století uvolnila Kalifornská univerzita v Berkeley kód svého UNIXu pod licencí, která umožnila jeho volné šíření (BSD = Berkeley Software Distribution). Na základě toho vzniklo později několik UN*Xových operačních systémů, jako jsou například

OpenSolaris

Počátkem 21. století uvolnila firma Sun Microsystems kód svého operačního systému Solaris a tím dala vzniknout dalšímu UN*Xovému operačnímu systému.

UN*Xové distribuce

Distribucí operačního systému se míní množství programových balíků, který je možno nějakým způsobem šířit, ať již volně či za úplatu. Předpokládá se, že instalací takové distribuce na počítač bude nainstalován nejen základní operační systém, tj. jádro, příkazový interpret, případně grafické uživatelské rozhraní, ale i různé utility pro správu tohoto operačního systému a navíc množství různých užitečných programů (aplikací).

Protože vývoj celého tohoto vybavení je výsledkem činnosti množství programátorů, je nejdůležitějším požadavkem zabezpečit jejich vzájemnou kooperaci tak, aby výsledky práce jedněch byly využitelné jinými. Jde zejména o problém závislostí (dependencí), kdy nějaký software závisí na jiném tak, že se časem vytvoří velmi komplikovaná síť vzájemných vazeb.

Tento problém se řeší tak, že se několik vzájemně souvisejících částí software „zabalí“ do jednoho balíku, ve kterém je jasně vyznačeno, na jakých jiných balících je daný balík závislý. Jednotlivé balíky je potom možné šířit směrem k uživatelům, ať již po Internetu anebo na CD, DVD či jinými způsoby.

Nad těmito balíky potom musí pracovat další software, který dokáže jednotlivé balíky instalovat na počítač podle požadavků správce počítače a zároveň výše uvedené problémy se závislostmi správně řešit. Tímto způsobem vzniká tzv. balíčkovací systém.

Debian

První distribuci Debianu uvolnil v roce 1993 pod licencí GPL Ian Murdock jakožto distribuci GNU/Linuxu. Systém pro správu balíků dpkg byl neustále zdokonalován, až se z něj vyvinul systém APT. Balíčkovací systém poté převzaly či upravily i jiné Linuxové distribuce.

Debian však nezůstal pouze distribucí Linuxu, tj. UN*Xového operačního systému, založeného na Linuxovém jádře, ale s pomocí stejných balíčkovacích a bugtrackingových mechanismů jsou distribuovány i UN*Xové systémy založené na jiných než Linuxových jádrech. Kromě systému Debian GNU/Hurd (“hurd-i386”), založeného na mikrojádře Hurd, jsou distribuovány i systémy Debian GNU/NetBSD (“netbsd-i386” a “netbsd-alpha”) a Debian GNU/kFreeBSD (“kfreebsd-gnu”) (např. distribuce Ging). (Tyto nelinuxové UN*Xy jsou však v současné době pouze v ověřovacím stadiu a nejsou proto vhodné pro nezkušené uživatele.)

Linuxové distribuce

Nejrozšířenějšími UN*Xovými distribucemi jsou linuxové distribuce.

Nelinuxové distribuce

Kromě výše zmíněného Debianu, který distribuuje linuxová i nelinuxová jádra, uvádíme nejznámější distribuce a další z nich postupně odvozené – zejména live distribuce) – včetně jejich domácích stránek:

Příbuzná témata

Reference

↑ GNU Hurd/history [online]. GNU [cit. 2016-03-25]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu UN*X na Wikimedia Commons

[gnu-1] GNU Hurd/history [online]. GNU [cit. 2016-03-25]. Dostupné online. (anglicky)

[1]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+'''UN*X''' ({{Vjazyce2|en|Unix-like}}) je označení pro [[Multitasking|víceúlohový]] a [[víceuživatelský operační systém|víceuživatelský]] [[operační systém]], vycházející z filosofie [[operační systém|operačního systému]] [[Unix|UNIX]]. Teoreticky je každý [[Unix|UNIX]] UN*Xem, ale v praxi se jako UN*X označují pouze [[operační systém]]y, které nejsou [[UNIX System V|UNIX]].
-{{Operační systémy}}
-'''UN*X''' ({{Vjazyce2|en|Unix-like}}) je označení pro [[Multitasking|víceúlohový]] a [[víceuživatelský operační systém|víceuživatelský]] [[operační systém]], vycházející z filosofie [[operační systém|operačního systému]] [[UNIX]]. Teoreticky je každý UNIX UN*Xem, ale v praxi se jako UN*X označují pouze operační systémy, které nejsou UNIX.
-Na rozdíl od různých klonů UNIXu, které jsou zpravidla proprietárním vlastnictvím různých firem a jejich licence nedovoluje jejich volné šíření a úpravy kódu, mnohé UN*Xové operační systémy mají [[otevřený zdrojový kód]] a je možno je [[Svobodný software|volně šířit]] a volně upravovat.
+Na rozdíl od různých klonů [[UNIX System V|UNIXu]], které jsou zpravidla proprietárním vlastnictvím různých firem a jejich licence nedovoluje jejich volné šíření a úpravy kódu, mnohé UN*Xové [[operační systém]]y mají [[Otevřený software|otevřený zdrojový kód]] a je možno je [[Svobodný software|volně šířit]] a volně upravovat. Z těchto důvodů nastal zejména v průběhu devadesátých let minulého století takový bouřlivý vývoj, že počet jejich implementací mnohonásobně převýšil počet komerčně vyvíjených [[UNIX System V|UNIXů]]. Některé firmy dokonce přistoupily na to, že zdrojové kódy svých [[UNIX System V|UNIXových]] [[Operační systém|operačních systémů]] uvolnily a zpřístupnily.
-Z těchto důvodů nastal zejména v průběhu devadesátých let minulého století takový bouřlivý vývoj, že počet jejich implementací mnohonásobně převýšil počet komerčně vyvíjených UNIXů.
-Některé firmy dokonce přistoupily na to, že zdrojové kódy svých UNIXových operačních systémů uvolnily a zpřístupnily.
-Na UN*Xové bázi je založeno velké množství dnes používaných operačních systémů na [[server]]ech, na [[pracovní stanice|pracovních stanicích]] i na [[osobní počítač|osobních počítačích]].
+Na UN*Xové bázi je založeno velké množství dnes používaných [[Operační systém|operačních systémů]] na [[server]]ech, na [[pracovní stanice|pracovních stanicích]] i na [[osobní počítač|osobních počítačích]].
-== Historie ==
+== Definice ==
+[[The Open Group]] vlastní [[Ochranná známka|ochrannou známku]] [[Unix|UNIX]] a spravuje Single Unix Specification s tím, že název „UNIX“ se používá jako [[certifikační značka]]. Jejich pokyny vyžadují prezentování „UNIX“ velkými písmeny, či ho jinak odlišit od okolního textu. Silně doporučují používat název Unix jako branding adjektivum pro obecné slovo jako „systém“, a odradit od jeho použití ve výrazech spojených čárkou.
+Většina často považuje „Unix“ za zobecnělou značku. Někteří přidávají do názvu [[přídavný znak]], k vytvoření zkratky jako „Un*x“ nebo „*nix“, protože Unix-like systémy mají často Unix-like jména jako [[AIX]], [[A/UX]], [[HP-UX]], [[IRIX]], [[Linux]], [[MINIX|Minix]], [[Ultrix]] a [[XENIX|Xenix]]. Tyto vzory neplatí na všechny systémy, ale je stále obecně rozpoznatelné, že patří mezi potomky UNIX nebo work-alike systémů, včetně těch s mnoha naprosto nepodobnými jmény jako Darwin/[[OS X]], [[illumos]]/[[Solaris (operační systém)|Solaris]] nebo [[FreeBSD]].
-[[Proprietární software|Proprietární]] klony UNIXu měly různé nevýhody. Pro řadu běžných uživatelů byly nedostupné pro jejich vysokou cenu a pro běžné vývojáře nebyly k dispozici [[zdrojový kód|zdrojové kódy]]. Již tvůrci UNIXu se snažili zpřístupnit UNIX širším vrstvám uživatelů, zejména v té době univerzitám, ale byly problémy s licenční politikou. Z tohoto důvodu vznikaly již od začátku 80. let různé snahy a iniciativy, které postupně vedly ke zpřístupnění takových operačních systémů, jako je UNIX.
-Protože u UNIXu je licencován nejenom kód, ale i název UNIX je kryt ochrannou známkou, vznikly snahy o napsání kompletně nového operačního systému, který by se choval „jako UNIX“, tj. byl by „UNIX-like“. Podobně, jak v některých „zakázaných slovech“ píšeme místo nějakého písmene hvězdičku, začal se pro takovéto operační systémy používat název '''UN*X'''.
+V roce 2007, se Wayne R. Gray soudil ohledně prestiže UNIX jako ochranné známky, ale soud prohrál a znovu i u odvolacího soudu, kde ale soud podpořil značku a její vlastnictví.
-== [[GNU]] ==
-Nejznámější je iniciativa [[Richard Stallman|Richarda Stallmana]], který v roce [[1983]] založil projekt [[GNU]], kterážto [[rekurzivní zkratka]] se vykládá jakožto „GNU's Not Unix!“, tedy „GNU není UNIX“. Znamená to, že přestože je GNU podobné UNIXu, není to UNIX, protože jednak nepoužívá ochrannou známku UNIX, a jednak nepoužívá kód, který by měl UNIXovou či jakoukoliv jinou licenci, která není [[volná licence|volná]].
-== [[Hurd|GNU/Hurd]] ==
+== Historie ==
+[[Proprietární software|Proprietární]] klony [[Unix|UNIXu]] měly různé nevýhody. Pro řadu běžných uživatelů byly nedostupné pro jejich vysokou cenu a pro běžné vývojáře nebyly k dispozici [[zdrojový kód|zdrojové kódy]]. Již tvůrci [[Unix|UNIXu]] se snažili zpřístupnit [[Unix|UNIX]] širším vrstvám uživatelů, zejména v té době univerzitám, ale byly problémy s licenční politikou. Z tohoto důvodu vznikaly již od začátku 80. let různé snahy a iniciativy, které postupně vedly ke zpřístupnění takových operačních systémů, jako je [[Unix|UNIX]]. Protože u [[Unix|UNIXu]] je licencován nejenom kód, ale i název [[Unix|UNIX]] je kryt ochrannou známkou, vznikly snahy o napsání kompletně nového operačního systému, který by se choval „jako [[Unix|UNIX]]“, tj. byl by „Unix-like“. Podobně, jak v některých „zakázaných slovech“ píšeme místo nějakého písmene hvězdičku, začal se pro takovéto operační systémy používat název UN*X.
-Od roku [[1990]] začaly v rámci GNU práce na vlastním [[mikrojádro|mikrojádru]], které bylo nazváno [[Hurd]]. Jeho vývoj pokračuje dodnes. I když se jedná o vysoce perspektivní vývoj, cesta k jeho praktické upotřebitelnosti byla nejspíš daleko více trnitá, než se původně zdálo.
+== GNU ==
+Nejznámější je iniciativa [[Richard Stallman|Richarda Stallmana]], který v roce [[1983]] založil projekt [[GNU]], kterážto [[rekurzivní zkratka]] se vykládá jakožto „GNU's Not Unix!“, tedy „GNU není UNIX“. Znamená to, že přestože je [[GNU]] podobné [[Unix|UNIXu]], není to [[Unix|UNIX]], protože jednak nepoužívá ochrannou známku [[Unix|UNIX]], a jednak nepoužívá kód, který by měl [[Unix|UNIXovou]] či jakoukoliv jinou licenci, která není [[volná licence|volná]].
+== GNU/Hurd ==
+Od roku [[1990]] začaly v rámci [[GNU]] práce na vlastním [[mikrojádro|mikrojádru]], které bylo nazváno [[GNU Hurd]]. Jeho vývoj pokračuje dodnes, i když poslední dobou se zrychlil. Přestože se jedná o vysoce perspektivní vývoj, cesta k jeho praktické upotřebitelnosti byla nejspíš daleko více trnitá, než se původně zdálo.<ref name="gnu">{{Citace elektronické monografie
+ | titul = GNU Hurd/history
+ | vydavatel = GNU
+ | datum_přístupu = 2016-03-25
+ | url = https://www.gnu.org/software/hurd/history.html
+ | jazyk = anglicky
+}}</ref>
-== [[Linux|GNU/Linux]] ==
+== Linux ==
-O nejbouřlivější rozvoj UN*Xů se zasloužil [[Linuxové jádro|Linux]]. Je to [[kernel|jádro]] operačního systému, které v roce [[1991]] publikoval [[Linus Torvalds]]. Na rozdíl od jádra, vyvíjeného v rámci GNU, se však v té době ukázalo být Linusovo [[monolitické jádro]] praktičtější. Proto Richard Stallman považoval za úspěch, když se mu podařilo Linuse přesvědčit, aby svoje jádro uvolnil pod licencí [[GNU General Public License|GPL]] a tím jej přičlenil k projektu [[GNU]]. Tím vytvořil operační systém [[Linux|GNU/Linux]].
+O nejbouřlivější rozvoj UN*Xů se zasloužil [[Linuxové jádro|Linux]]. Je to [[Jádro (informatika)|jádro]] operačního systému, které v roce [[1991]] publikoval [[Linus Torvalds]]. Oproti jádru vyvíjenému v rámci [[GNU]] se však v té době ukázalo být [[Linus Torvalds|Linusovo]] [[monolitické jádro]] praktičtější.
-== [[BSD licence]] ==
+== BSD licence ==
-Na počátku devadesátých let dvacátého století uvolnila Univerzita v [[Berkeley]] kód svého UNIXu pod licencí, která umožnila jeho volné šíření ([[BSD]] = Berkeley Software Distribution). Na základě toho vzniklo později několik UN*Xových operačních systémů, jako jsou například
+Na počátku devadesátých let dvacátého století uvolnila [[Kalifornská univerzita v Berkeley]] kód svého [[Unix|UNIXu]] pod licencí, která umožnila jeho volné šíření ([[BSD]] = Berkeley Software Distribution). Na základě toho vzniklo později několik UN*Xových operačních systémů, jako jsou například
 * [[FreeBSD]]
 * [[OpenBSD]]
 * [[NetBSD]]
-== [[OpenSolaris]] ==
+== OpenSolaris ==
-Počátkem 21. století uvolnila firma [[Sun Microsystems]] kód svého operačního systému [[Solaris (operační systém)|Solaris]] a tím dala vzniknout dalšímu UN*Xovému operačnímu systému.
+Počátkem 21. století uvolnila firma [[Sun Microsystems]] kód svého [[Operační systém|operačního systému]] [[Solaris (operační systém)|Solaris]] a tím dala vzniknout dalšímu UN*Xovému [[Operační systém|operačnímu systému]].
 == UN*Xové distribuce ==
-Distribucí operačního systému se míní množství [[programový balík|programových balíků]], který je možno nějakým způsobem šířit, ať již [[volné šíření|volně]] či za úplatu. Předpokládá se, že [[instalace (software)|instalací]] takové distribuce na počítač bude nainstalován nejen základní operační systém, tj. [[kernel|jádro]], [[příkazový interpret]], případně [[grafické uživatelské rozhraní]], ale i různé [[utilita|utility]] pro správu tohoto operačního systému a navíc množství různých užitečných [[počítačový program|programů]] ([[aplikace|aplikací]]).
+Distribucí operačního systému se míní množství programových balíků, který je možno nějakým způsobem šířit, ať již volně či za úplatu. Předpokládá se, že [[instalace (software)|instalací]] takové distribuce na počítač bude nainstalován nejen základní operační systém, tj. [[Jádro (informatika)|jádro]], [[Shell (programování)|příkazový interpret]], případně [[grafické uživatelské rozhraní]], ale i různé [[utilita|utility]] pro správu tohoto operačního systému a navíc množství různých užitečných [[počítačový program|programů]] ([[Software|aplikací]]).
-Protože vývoj celého tohoto vybavení je výsledkem činnosti množství programátorů, je nejdůležitějším požadavkem zabezpečit jejich vzájemnou kooperaci tak, aby výsledky práce jedněch byly využitelné jinými. Jde zejména o problém [[závislost]]í (dependencí), kdy nějaký software závisí na jiném tak, že se časem vytvoří velmi komplikovaná síť vzájemných vazeb.
+Protože vývoj celého tohoto vybavení je výsledkem činnosti množství programátorů, je nejdůležitějším požadavkem zabezpečit jejich vzájemnou kooperaci tak, aby výsledky práce jedněch byly využitelné jinými. Jde zejména o problém [[závislost (software)|závislostí]] (dependencí), kdy nějaký [[software]] závisí na jiném tak, že se časem vytvoří velmi komplikovaná síť vzájemných vazeb.
 Tento problém se řeší tak, že se několik vzájemně souvisejících částí software „zabalí“ do jednoho [[balík]]u, ve kterém je jasně vyznačeno, na jakých jiných balících je daný balík závislý. Jednotlivé balíky je potom možné šířit směrem k uživatelům, ať již po Internetu anebo na [[Kompaktní disk|CD]], [[DVD]] či jinými způsoby.
@@ Řádek 40: / Řádek 48: @@
 Nad těmito balíky potom musí pracovat další software, který dokáže jednotlivé balíky instalovat na počítač podle požadavků [[správce počítače]] a zároveň výše uvedené problémy se závislostmi správně řešit. Tímto způsobem vzniká tzv. [[balíčkovací systém]].
-== [[Debian]] ==
+== Debian ==
-První distribuci [[Debian]]u uvolnil v roce [[1993]] pod licencí [[GNU General Public License|GPL]] [[Ian Murdock]] jakožto [[Linuxová distribuce|distribuci GNU/Linuxu]]. Systém pro správu balíků [[dpkg]] byl neustále zdokonalován, až se z něj vyvinul systém [[APT]]. Balíčkovací systém poté převzaly či upravily i jiné [[Linuxová distribuce|Linuxové distribuce]].
+První distribuci [[Debian]]u uvolnil v roce [[1993]] pod licencí [[GNU General Public License|GPL]] [[Ian Murdock]] jakožto [[Linuxová distribuce|distribuci GNU/Linuxu]]. Systém pro správu balíků [[dpkg]] byl neustále zdokonalován, až se z něj vyvinul systém [[Advanced Packaging Tool|APT]]. Balíčkovací systém poté převzaly či upravily i jiné [[Linuxová distribuce|Linuxové distribuce]].
-Debian však nezůstal pouze distribucí [[Linux]]u, tj. UN*Xového operačního systému, založeného na Linuxovém jádře, ale s pomocí stejných balíčkovacích a bugtrackingových mechanismů jsou distribuovány i UN*Xové systémy založené na jiných než Linuxových jádrech. Kromě systému [[Debian GNU/Hurd]] (“hurd-i386”), založeného na mikrojádře [[Hurd]], jsou distribuovány i systémy [[Debian GNU/NetBSD]] (“netbsd-i386” a “netbsd-alpha”) a [[Debian GNU/kFreeBSD]] (“kfreebsd-gnu”) (např. distribuce [[Ging]]). (Tyto ne[[linux]]ové UN*Xy jsou však v současné době pouze v ověřovacím stadiu a nejsou proto vhodné pro nezkušené uživatele.)
+Debian však nezůstal pouze distribucí [[Linux]]u, tj. UN*Xového operačního systému, založeného na Linuxovém jádře, ale s pomocí stejných balíčkovacích a bugtrackingových mechanismů jsou distribuovány i UN*Xové systémy založené na jiných než Linuxových jádrech. Kromě systému [[Debian GNU/Hurd]] (“hurd-i386”), založeného na mikrojádře [[Hurd]], jsou distribuovány i systémy [[Debian GNU/NetBSD]] (“netbsd-i386” a “netbsd-alpha”) a [[Debian GNU/kFreeBSD]] (“kfreebsd-gnu”) (např. distribuce [[Ging]]). (Tyto [[Linux|nelinuxové]] UN*Xy jsou však v současné době pouze v ověřovacím stadiu a nejsou proto vhodné pro nezkušené uživatele.)
-== [[Linuxová distribuce|Linuxové distribuce]] ==
+== Linuxové distribuce ==
-Nejrozšířenějšími UN*Xovými distribucemi jsou [[Linuxová distribuce|linuxové distribuce]], na které tímto odkazujeme.
+Nejrozšířenějšími UN*Xovými distribucemi jsou [[Linuxová distribuce|linuxové distribuce]].
 == Nelinuxové distribuce ==
-Kromě výše zmíněného Debianu, který distribuuje linuxová i nelinuxová jádra, uvádíme nejznámější distribuce a další z nich postupně odvozené - zejména [[live distribuce]]) - včetně jejich [[domácí stránka|domácích stránek]]:
+Kromě výše zmíněného Debianu, který distribuuje linuxová i nelinuxová jádra, uvádíme nejznámější distribuce a další z nich postupně odvozené – zejména [[live distribuce]]) – včetně jejich [[domácí stránka|domácích stránek]]:
 * [[BSD]]
 ** [[FreeBSD]] http://www.freebsd.org
 *** [[PC-BSD]] http://www.pcbsd.org/
-*** [[FreeSBIE]] http://www.freesbie.org
+*** [[FreeSBIE]] http://www.freesbie.org {{Wayback|url=http://www.freesbie.org/ |date=20070613081218 }}
 **** [[DesktopBSD]] http://www.desktopbsd.net
 ** [[DragonFly BSD]] http://www.dragonflybsd.org
 ** [[NetBSD]] http://www.netbsd.org/
 ** [[OpenBSD]] http://www.openbsd.org/
-* [[OpenSolaris]] http://opensolaris.org/
+* [[OpenSolaris]] https://web.archive.org/web/20050614010943/http://www.opensolaris.org/
-** [[BeleniX]] http://belenix.sarovar.org
+** [[BeleniX]] https://web.archive.org/web/20120620105143/http://belenix.sarovar.org/
-** [[Nexenta]] (alfa verze) http://www.gnusolaris.org
+** [[Nexenta]] (alfa verze) http://www.gnusolaris.org {{Wayback|url=http://www.gnusolaris.org/ |date=20201022003740 }}
 == Příbuzná témata ==
 * [[Operační systém]]
-* [[UNIX]]
+* [[Unix|UNIX]]
 * [[Linuxová distribuce]]
+== Reference ==
+<references />
+== Externí odkazy ==
+* {{Commonscat}}
+{{Operační systémy}}
 [[Kategorie:Operační systémy]]
 [[Kategorie:Varianty Unixu]]
-[[ar:شبيه يونكس]]
-[[bn:ইউনিক্স-সদৃশ]]
-[[ca:Unix-like]]
-[[de:Unixoides System]]
-[[en:Unix-like]]
-[[et:UNIXi-laadne operatsioonisüsteem]]
-[[eu:UNIX-moduko]]
-[[fa:شبه یونیکس]]
-[[fi:Unixin kaltainen käyttöjärjestelmä]]
-[[fr:Type Unix]]
-[[gl:Unix-like]]
-[[hu:Unix-szerű]]
-[[id:Sistem operasi bertipe Unix]]
-[[io:Unix-atra]]
-[[is:Unix-legt]]
-[[it:Unix-like]]
-[[ja:Unix系]]
-[[ka:იუნიქსისავით]]
-[[ko:유닉스 계열]]
-[[ms:Ala UNIX]]
-[[no:Unix-liknende]]
-[[pl:System uniksopodobny]]
-[[pt:Sistema operacional tipo Unix]]
-[[ro:Unix-like]]
-[[ru:UNIX-подобная операционная система]]
-[[sah:Unix-курдук]]
-[[sk:UNIX-like operačný systém]]
-[[sv:Unixliknande]]
-[[th:ระบบปฏิบัติการแบบยูนิกซ์]]
-[[zh:类Unix系统]]