Přeskočit na obsah

Tetřevi: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
tabulka abecedně, rody netřeba duplikovat v infoboxu
→Seznam druhů: -čso, články existují, takže většina IMO OK
 
(Není zobrazeno 15 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Taxobox
{{Taxobox
| jméno = Tetřevi
| jméno = Tetřevi
| obrázek = Falcipennis-canadensis-002.jpg
| obrázek = Greater sage-grouse (Centrocercus urophasianus).jpg
| popisek = [[Tetřívek kanadský]] (''Falcipennis canadensis'')
| popisek = [[Tetřívek pelyňkový]]
| velikost obrázku = 280px
| velikost obrázku = 280px
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
Řádek 16: Řádek 16:
| podřazené taxony = viz [[#Seznam druhů|Seznam druhů]]
| podřazené taxony = viz [[#Seznam druhů|Seznam druhů]]
}}
}}
'''Tetřevi''' (Tetraoninae) jsou skupinou ptáků z čeledi [[Bažantovití|bažantovitých]] (Phasianidae) v rámci řádu [[Hrabaví|hrabavých]] (Galliformes), do kterých patří tetřívci, tetřevi, jeřábci a bělokuři. Tito ptáci obývají mírné a subpolární oblasti severní polokoule. Vyhledávají různé typy biotopů jako jsou [[vřesoviště]], borovicové lesy i horské oblasti. V Česku žijí [[tetřívek obecný]] (''Tetrao tetrix''), [[tetřev hlušec]] (''Tetrao urogallus'') a [[jeřábek lesní]] (''Bonasa bonasia''). Jedná se o statné ptáky s tělem slepičího tvaru, kteří tráví většinu času při zemi. Jsou to špatní letci.
'''Tetřevi''' (Tetraoninae) jsou skupina [[Ptáci|ptáků]] z čeledi [[Bažantovití|bažantovitých]] (Phasianidae) v rámci řádu [[Hrabaví|hrabavých]] (Galliformes), do které patří [[Tetřívek|tetřívci]], [[tetřev]]i, [[Jeřábek|jeřábci]] a [[Bělokur|bělokuři]]. Tetřevi obývají mírné a subpolární oblasti severní polokoule. Vyhledávají různé typy biotopů jako jsou [[vřesoviště]], borovicové i listnaté lesy či horské oblasti. V Česku žijí [[tetřívek obecný]] (''Tetrao tetrix''), [[tetřev hlušec]] (''Tetrao urogallus'') a [[jeřábek lesní]] (''Tetrastes bonasia''). Jedná se o statné ptáky s tělem slepičího tvaru, kteří tráví většinu času při zemi. Jsou to špatní letci.


Taxonomické zařazení tetřevů představuje problém. Jsou úzce příbuzní s [[Bažantovití|bažanty]], avšak jejich fylogenetické vztahy na vyšší i nižší úrovni zůstávají předmětem vědeckých debat. Se skupinou tetřevovitých ptáků se šasto pracuje jako s podčeledí '''Tetraoninae''',<ref name="Gutiérrez2000"/> někdy jako s tribem '''Tetraonini'''. V minulosti bylo s tetřevy nakládáno dokonce jako se samostatnou čeledí '''Tetraonidae''' – '''tetřevovití'''.
Taxonomické zařazení tetřevů představuje problém. Jsou úzce příbuzní s [[Bažantovití|bažanty]], avšak jejich fylogenetické vztahy na vyšší i nižší úrovni zůstávají předmětem vědeckých debat. Se skupinou tetřevovitých ptáků se často pracuje jako s podčeledí '''Tetraoninae''',<ref name="Gutiérrez2000"/> někdy jako s tribem '''Tetraonini'''. V minulosti bylo s tetřevy nakládáno dokonce jako se samostatnou čeledí '''Tetraonidae''' – '''tetřevovití'''.


== Výskyt ==
== Výskyt ==
Jsou rozšíření jen na [[severní polokoule|severní polokouli]]. Místa výskytu tetřevů se nacházejí v&nbsp;[[Severní Amerika|Severní Americe]], [[Evropa|Evropě]] i [[Asie|Asii]], od severních oblastí [[subtropický pás|subtropického pásu]] až po jih [[polární oblast]]i, mnohde i za severní [[polární kruh]]. Žijí nejčastěji ve [[smíšený les|smíšených lesích]], [[tundra|tundrách]], vřesovištích nebo v&nbsp;jejích blízkostech. [[Rod (biologie)|Rody]] jsou většinou vázány na určitý [[biotop]] a [[podnebí]], např. [[bělokur]] na severská sněhem zhusta pokrytá území Ameriky, Evropy i [[Sibiř]]e, [[tetřívek (Tympanuchus)|tetřívek]] (''Tympanuchus'') žije jen v&nbsp;Severní Americe.
Jsou rozšíření jen na [[severní polokoule|severní polokouli]]. Místa výskytu tetřevů se nacházejí v&nbsp;[[Severní Amerika|Severní Americe]], [[Evropa|Evropě]] i [[Asie|Asii]], od severních oblastí [[subtropický pás|subtropického pásu]] až po jih [[polární oblast]]i, mnohde i za severní [[polární kruh]] (bělokuři). Žijí nejčastěji ve [[smíšený les|smíšených lesích]], [[tundra|tundrách]], vřesovištích nebo v&nbsp;jejích blízkostech. [[Rod (biologie)|Rody]] jsou většinou vázány na určitý [[biotop]] a [[podnebí]], např. [[bělokur]] na severská sněhem zhusta pokrytá území Ameriky, Evropy i [[Sibiř]]e, tetřívci rodu ''[[Tympanuchus]]'' žijí jen v&nbsp;Severní Americe.<ref name="BioLib">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Poříz | jméno = Jindřich | titul = BioLib.cz: Tetraonidae | url = http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8554// | datum aktualizace = 27.12.2009 | datum přístupu = 04.05.2011 | vydavatel = Ondřej Zicha | jazyk = cs}}</ref><ref name="Probert">{{Citace elektronické monografie | titul = Probert Encyclopaedia: Grouse | url = http://www.probertencyclopaedia.com/cgi-bin/res.pl?keyword=Tetraonidae&offset=0 | datum přístupu = 04.05.2011 | vydavatel = The Probert Encyclopaedia, Southampton, GB | jazyk = en | url archivu = https://web.archive.org/web/20120630012338/http://www.probertencyclopaedia.com/cgi-bin/res.pl?keyword=Tetraonidae&offset=0 | datum archivace = 2012-06-30 | nedostupné = ano }}</ref><ref name="pajaricos">{{Citace elektronické monografie | titul = Tetraonidae | url = http://www.pajaricos.es/familias/tetraonidae.htm | datum přístupu = 04.05.2011 | vydavatel = (SEO) Sociedad Española de Ornitologia, ES | jazyk = es}}</ref>


V&nbsp;Česku žijí zástupci tří druhů: [[tetřev hlušec]], [[tetřívek obecný]] a [[jeřábek lesní]].<ref>{{Citace monografie
V&nbsp;České republice žijí zástupci tří druhů: [[tetřev hlušec]], [[tetřívek obecný]] a [[jeřábek lesní]].<ref name = BioLib> {{Citace elektronické monografie | příjmení = Poříz | jméno = Jindřich | titul = BioLib.cz: Tetraonidae | url = http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8554// | datum aktualizace = 27.12.2009 | datum přístupu = 04.05.2011 | vydavatel = Ondřej Zicha | jazyk = cs}} </ref><ref name = Probert>{{Citace elektronické monografie | titul = Probert Encyclopaedia: Grouse | url = http://www.probertencyclopaedia.com/cgi-bin/res.pl?keyword=Tetraonidae&offset=0 | datum přístupu = 04.05.2011 | vydavatel = The Probert Encyclopaedia, Southampton, GB | jazyk = en | url archivu = https://web.archive.org/web/20120630012338/http://www.probertencyclopaedia.com/cgi-bin/res.pl?keyword=Tetraonidae&offset=0 | datum archivace = 2012-06-30 | nedostupné = ano }}</ref><ref name = pajaricos> {{Citace elektronické monografie | titul = Tetraonidae | url = http://www.pajaricos.es/familias/tetraonidae.htm | datum přístupu = 04.05.2011 | vydavatel = (SEO) Sociedad Española de Ornitologia, ES | jazyk = es}} </ref>
| příjmení1 = Vermouzek
| jméno1 = Zdeněk
| příjmení2 = Šírek
| jméno2 = Jiří
⚫
| titul = Seznam ptáků Česka
| url = https://www.birdlife.cz/wp-content/uploads/2017/09/Seznam_ptaku_Ceska.pdf
| vydavatel = Česká společnost ornitologická
| rok = 2006
| isbn = 978-80-87572-24-5
⚫
}}</ref>


== Popis ==
== Popis ==
Jsou to středně velcí až velcí ptáci s tělem slepicovitého tvaru. Křídla jsou krátká, široká a zaoblená. Hlava je malá. Zobák je rovněž krátký, silný a bývá zahnut směrem dolů.<ref>{{Citace elektronické monografie
⚫
Jsou to ptáci velcí 30&nbsp;až 90&nbsp;cm a těžcí 0,5&nbsp;až 6,5&nbsp;kg, samice jsou menšího vzrůstu, u&nbsp;[[tetřev hlušec|tetřeva hlušce]] dokonce jen poloviční. [[Pohlavní dimorfismus]] se projevuje také více vybarveným [[peří]]m samce nebo laloky okolo [[zobák]]u, některé [[druh]]y mění zbarvení podle [[roční období|ročního období]]. Kohouti mají nápadná pouška (laloky nad okem), která jsou převážně u druhů červená. Slepice jsou nenápadně béžově hnědé s tmavou kresbou, aby splynuly s okolím před predátory. Kuřata mají také nenápadné zbarvení. Obzvlášť mistři z tetřevovitých v nenápadnosti jsou bělokuři, žijící v Alpách, Severní Americe, Britských ostrovech a v Asii.
| titul = Types of Grouse
| url = https://www.rspb.org.uk/birds-and-wildlife/wildlife-guides/bird-a-z/grouse-family/
| vydavatel = RSPB: Giving Nature Home
⚫
| datum_přístupu = 2022-02-09
⚫
| jazyk = en
}}</ref>


Ptáci jsou velcí 30&nbsp;až 90&nbsp;cm a těžcí 0,5&nbsp;až 6,5&nbsp;kg. Největšími zástupci tetřevů jsou kohouti [[tetřev hlušec|tetřeva hlušce]],<ref>{{Citace elektronického periodika
⚫
[[Křídlo (biologie)|Křídla]] mají krátká a zaoblená, nejsou dobrými letci. Nohy mají krátké a silné, přizpůsobené k&nbsp;hrabání, nemají [[ostruha (kurovití)|ostruhy]]. [[Zobák]] je nevelký, silný a mírně zahnutý, [[nozdry]] jsou u&nbsp;tetřevů kryté peřím. Některé rody mají nohy porostlé peřím, jiným pro snazší pohyb po sněhu narůstá na zimu na prstech zvláštní blána.
| titul = Grouse {{!}} Bird family
| periodikum =
⚫
| vydavatel = Britannica
| url = https://www.britannica.com/animal/grouse
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-02-25
⚫
}}</ref> kteří měří 83–90&nbsp;cm a mohou vážit až 6,5&nbsp;kg.{{sfn|ref=Madge|Madge & McGowan|2010|p=372}} Slepice tetřeva hlušce jsou však s výškou 59–64&nbsp;cm zhruba o třetinu menší; váha slepic se pohybuje „pouze“ kolem 1,5–2,5&nbsp;kg.{{sfn|ref=Madge|Madge & McGowan|2010|p=372}} [[Pohlavní dimorfismus]] se projevuje také více vybarveným [[peří]]m samce nebo laloky okolo [[zobák]]u, některé druhy mění zbarvení podle [[roční období|ročního období]]. Kohouti mají nápadná pouška (laloky nad okem), která jsou převážně žlutá, oranžová nebo červená. Slepice jsou nenápadně béžově hnědé s tmavou kresbou, aby splynuly s okolím před predátory. Kuřata mají také nenápadné zbarvení. Obzvlášť mistři z tetřevovitých v nenápadnosti jsou bělokuři žijící v Alpách, Severní Americe, Britských ostrovech a v Asii.

[[Soubor:David Palmer Capercaillie.jpg|náhled|[[Tetřev hlušec]], jeden z mála zástupců tetřevovitých ptáků v Česku]]

⚫
Nohy mají krátké a silné, přizpůsobené k&nbsp;hrabání, nemají [[ostruha (kurovití)|ostruhy]]. [[Nozdry]] jsou u&nbsp;tetřevů kryté peřím. Některé rody mají nohy porostlé peřím, jiným pro snazší pohyb po sněhu narůstá na zimu na prstech zvláštní výrůstky ([[jeřábek kanadský]]).<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Nature Notes: Snowshoeing grouse?
| url = https://fmr.org/news/2017/12/27/nature-notes-snowshoeing-grouse
| vydavatel = Friends of the Mississippi River
⚫
| datum_vydání = 2017-12-11
| datum_přístupu = 2022-02-10
| jazyk = en
}}</ref>


Jsou to [[strom]]oví ptáci, ve stromoví však jen přespávají nebo se ukrývají. Převážnou část života tráví na zemi, kde si také hledají potravu i hnízdí. Většinou se zdržují v&nbsp;blízkosti místa narození, nejsou [[Migrace ptáků|tažní]]. Jsou velice plaší.<ref name="BioLib" /><ref name="Probert" /><ref name="pajaricos" />
Jsou to [[strom]]oví ptáci, ve stromoví však jen přespávají nebo se ukrývají. Převážnou část života tráví na zemi, kde si také hledají potravu i hnízdí. Většinou se zdržují v&nbsp;blízkosti místa narození, nejsou [[Migrace ptáků|tažní]]. Jsou velice plaší.<ref name="BioLib" /><ref name="Probert" /><ref name="pajaricos" />


Severoameričtí tetřívci (''[[Tympanuchus]]'', ''[[Dendragapus]]'' a ''[[Centrocercus]]'') mají vzdušné vaky, díky nim vydávají hlasové projevy, evropský tetřev hlušec se ozývá klapavými zvuky ze zobáků, další druhy jako jsou jeřábci a bělokuři se ozývají v době toků zvuky ze svých hlasových orgánů. Největší z tetřevů je tetřev hlušec a nejmenším je [[bělokur běloocasý]].
Severoameričtí tetřívci (''[[Tympanuchus]]'', ''[[Dendragapus]]'' a ''[[Centrocercus]]'') mají [[Hrdelní vak|vzdušné vaky]], díky nim vydávají hlasové projevy, evropský tetřev hlušec se ozývá klapavými zvuky ze zobáků, další druhy jako jsou jeřábci a bělokuři se ozývají v době toků zvuky ze svých hlasových orgánů. Největší z tetřevů je tetřev hlušec a nejmenším je [[bělokur běloocasý]].


== Potrava ==
== Potrava ==
Řádek 38: Řádek 72:


== Rozmnožování ==
== Rozmnožování ==
Způsob jejich chování je v&nbsp;průběhu roku různý podle druhů. Někteří žijí v&nbsp;průběhu roku osamoceně, mnozí v&nbsp;hejnech a jiní zase v&nbsp;párech. Při rozmnožování jsou některé druhy tetřevů [[polygamie|polygamní]], jiní [[monogamie|monogamní]]. Jsou známi tím, že téměř u&nbsp;všech druhů mají samci nápadný hlasitý [[tokání|tok]] provázený nafukováním barevných laloků a čepýřením peří. [[Ptačí hnízdo|Hnízdo]] si samice stavějí na zemi, je to jen důlek vystlaný trávou. [[Vejce|Vajec]] bývá 8&nbsp;až 14, o&nbsp;[[Inkubace vejce|inkubaci]] a následnou péči o&nbsp;kuřata se stará jen slepice. Kuřata jsou schopna krátce po narození se sama živit a zhruba za týden již vyletět na strom. [[Domestikace]] tetřevů se nedaří, v&nbsp;zajetí se špatně rozmnožují.<ref name = BioLib/><ref name = Probert/><ref name = pajaricos/>
[[Soubor:Greater_Sage-Grouse_at_Lek_(6948123054).jpg|náhled|[[lek (biologie)|Skupinový tok]] (lek) [[Tetřívek pelyňkový|tetřívků pelyňkových]]]]Způsob jejich chování je v&nbsp;průběhu roku různý podle druhů. Někteří žijí v&nbsp;průběhu roku samotářsky, mnozí v&nbsp;hejnech a jiní zase v&nbsp;párech. Při rozmnožování jsou některé druhy tetřevů [[polygamie|polygamní]], jiní [[monogamie|monogamní]]. [[Ptačí hnízdo|Hnízdo]] si samice stavějí na zemi, je to jen důlek vystlaný trávou. [[Vejce|Vajec]] bývá 8&nbsp;až 14, o&nbsp;[[Inkubace vejce|inkubaci]] a následnou péči o&nbsp;kuřata se stará jen slepice. Kuřata se rodí [[Prekocialita a altricialita|prekociální]] a [[Nidifugní a nidikolní|nidikolní]], takže krátce po narození jsou schopna se sama živit a zhruba za týden již vyletět na strom. [[Domestikace]] tetřevů se nedaří, v&nbsp;zajetí se špatně rozmnožují.<ref name="Probert" /><ref name="pajaricos" />

Specialitou polygamních tetřevů je rozmnožovací strategie zvaná [[Lek (biologie)|skupinový tok]], ke kterému dochází např. u rodů ''Tympanuchus'' a ''[[Centrocercus]]''. Během toku se kohouti shromáždí na otevřeném plácku zvaném tokaniště (též lekoviště či aréna), kde si vyhradí teritoria, o která budou svádět boje. Během tokání též předvádí své [[hrdelní vak]]y, poušky a opeření. Samice je pozorují zpovzdálí. Z tokaniště nakonec vzejde jeden či dva dominantní samci, kteří obstarají většinu kopulací.<ref name="cornell">{{Citace elektronické monografie
| titul = Greater Prairie-Chicken
| url = https://www.allaboutbirds.org/guide/Greater_Prairie-Chicken/
| vydavatel = All About Birds, Cornell Lab of Ornithology
| datum_přístupu = 2022-02-09
| jazyk = en
⚫
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Fiske
| jméno1 = Peder
| příjmení2 = Rintamäki
| jméno2 = Pekka T.
| příjmení3 = Karvonen
| jméno3 = Eevi
| titul = Mating success in lekking males: a meta-analysis
| periodikum = Behavioral Ecology
| ročník = 9
| číslo = 4
| datum_vydání = 1998
| strany = 328–338
| datum_přístupu = 2022-02-09
| jazyk = en
| doi = 10.1093/beheco/9.4.328
}}</ref>


== Systematika ==
== Systematika ==
V&nbsp;nedávné minulosti byli tetřevi zařazování do samostatné čeledi Tetraonidae - tetřevovití. [[Morfologie (biologie)|Morfologickým]] zkoumáním a [[molekulární biologie|molekulární analýzou]] byla prokázána jejich blízká příbuznost s [[bažanti|bažanty]] a v současnosti je proto pro ně vyhrazena pouze podčeleď v&nbsp;čeledi bažantovitých.<ref> {{Citace elektronické monografie | příjmení = Howard | jméno = Laura |titul = Animal Diversity Web: Phasianidae | url = http://animaldiversity.ummz.umich.edu/site/accounts/information/Phasianidae.html | datum aktualizace = 2007 | datum přístupu = 04.05.2011 | vydavatel = University of Michigan Museum of Zoology, MI, USA | jazyk = en}} </ref><ref name = itis> {{Citace elektronické monografie | příjmení = Peterson | jméno = Alan P | příjmení2 =Banks | jméno2 = Richard C | titul = Galliformes: Phasianidae | url = http://www.itis.gov/servlet/SingleRpt/SingleRpt?search_topic=TSN&search_value=175861 | datum přístupu = 04.05.2011 | vydavatel = ITIS, Integrated Taxonomic Information System | jazyk = en}} </ref><ref name="Gutiérrez2000">{{Citace periodika
V nedávné minulosti byli tetřevi zařazování do samostatné čeledi Tetraonidae – tetřevovití. [[Morfologie (biologie)|Morfologickým]] zkoumáním a [[molekulární biologie|molekulární analýzou]] byla prokázána jejich blízká příbuznost s [[bažanti|bažanty]] a v současnosti je proto pro ně vyhrazena pouze podčeleď v čeledi bažantovitých.<ref name="Gutiérrez2000">{{Citace periodika
| příjmení = Gutiérrez
| příjmení = Gutiérrez
| jméno = R. J.
| jméno = R. J.
Řádek 59: Řádek 117:
| url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.2981/wlb.2000.017
| url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.2981/wlb.2000.017
| datum přístupu = 2022-02-07
| datum přístupu = 2022-02-07
}}</ref><ref name = itis>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Peterson | jméno = Alan P | příjmení2 =Banks | jméno2 = Richard C | titul = Galliformes: Phasianidae | url = http://www.itis.gov/servlet/SingleRpt/SingleRpt?search_topic=TSN&search_value=175861 | datum přístupu = 04.05.2011 | vydavatel = ITIS, Integrated Taxonomic Information System | jazyk = en}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Howard | jméno = Laura |titul = Animal Diversity Web: Phasianidae | url = http://animaldiversity.ummz.umich.edu/site/accounts/information/Phasianidae.html | datum aktualizace = 2007 | datum přístupu = 04.05.2011 | vydavatel = University of Michigan Museum of Zoology, MI, USA | jazyk = en}}</ref>
⚫
}}</ref>


=== Seznam druhů ===
=== Seznam druhů ===
Do skupiny tetřevů se řadí následující druhy:<ref>{{Citace elektronické monografie
Do skupiny tetřevů se řadí následující druhy:<ref>{{Citace elektronické monografie
⚫
| titul = České názvosloví ptáků světa
| url = http://nkcso.wz.cz/003.html
⚫
| vydavatel = ČSO
⚫
| datum_vydání = 2021
⚫
| datum_přístupu = 2022-02-08
⚫
| jazyk = en
⚫
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Pheasants, partridges, francolins
| titul = Pheasants, partridges, francolins
| url = https://www.worldbirdnames.org/new/bow/pheasants/
| url = https://www.worldbirdnames.org/new/bow/pheasants/
Řádek 82: Řádek 133:
|-
|-
|[[File:Ruffed Grouse (32036698415).jpg|frameless|262x262px]]
|[[File:Ruffed Grouse (32036698415).jpg|frameless|262x262px]]
|''[[Ruffed grouse|Bonasa]]'' – jeřábek
|''[[Bonasa]]'' – jeřábek
|
|
* [[jeřábek kanadský]], ''Bonasa umbellus''
* [[jeřábek kanadský]], ''Bonasa umbellus''
|-
|-
|[[File:Spruce Grouse (Falcipennis canadenis) RWD.jpg|frameless|175x175px]]
|[[File:Falcipennis-canadensis-002.jpg|frameless|175x175px]]
|''[[Spruce grouse|Canachites]]'' – tetřívek
|''[[Canachites]]'' – tetřívek
|
|
* [[tetřívek kanadský]], ''Canachites canadensis''
* [[tetřívek kanadský]], ''Canachites canadensis''
|-
|-
|[[File:Greater sage-grouse (Centrocercus urophasianus).jpg|frameless|175x175px]]
|[[File:Greater sage-grouse (Centrocercus urophasianus).jpg|frameless|175x175px]]
|''[[Tetřívek (Centrocercus)|Centrocercus]]'' – tetřívek
|''[[Centrocercus]]'' – tetřívek
|
|
* [[tetřívek coloradský]], ''Centrocercus minimus''
* [[tetřívek malý]], ''Centrocercus minimus''
* [[tetřívek pelyňkový]], ''Centrocercus urophasianus''
* [[tetřívek pelyňkový]], ''Centrocercus urophasianus''
|-
|-
Řádek 103: Řádek 154:
* [[tetřívek douglaskový]], ''Dendragapus obscurus''
* [[tetřívek douglaskový]], ''Dendragapus obscurus''
|-
|-
|[[File:Falcipennis falcipennis displaying.jpg|frameless|175x175px]]||''[[Falcipennis]] –'' tetřívek ||
|[[File:Dikusha bur.jpg|frameless|175x175px]]||''[[Falcipennis]] –'' tetřívek ||
* [[tetřívek amurský]], ''Falcipennis falcipennis''
* [[tetřívek sibiřský]], ''Falcipennis falcipennis''
|-
|-
|[[File:Willow Ptarmigan- George C. Wood resize (16273373035).jpg|frameless|175x175px]]
|[[File:Willow Ptarmigan- George C. Wood resize (16273373035).jpg|frameless|175x175px]]
Řádek 139: Řádek 190:


== Ohrožení ==
== Ohrožení ==
Kromě obvyklých přírodních [[predátor|nepřátel]], např. [[kočkovití|kočkovité]] nebo [[psovití|psovité]] [[šelmy]] a [[hadi]]. V Severní Americe v roce 1932 vyhynul poddruh [[Tetřívek prériový|tetřívka prériového]] ''[[Tympanuchus cupido cupido]]''.
Mají řadu přírodních [[predátor|nepřátel]], např. [[kočkovití|kočkovité]] nebo [[psovití|psovité]] [[šelmy]] a [[hadi|hady]]. V Severní Americe v roce 1932 vyhynul poddruh [[Tetřívek prériový|tetřívka prériového]] ''[[Tympanuchus cupido cupido]]''.


Podle [[Červený seznam IUCN|Červeného seznamu IUCN]] jsou [[tetřívek menší]] a [[tetřívek prériový]] považování za [[zranitelný taxon|zranitelné druhy]] a [[tetřívek malý]] dokonce za [[ohrožený taxon|ohrožený druh]].<ref> {{Citace elektronické monografie | titul = IUCN Red List of Threatened Species | url = http://www.iucnredlist.org/apps/redlist/search | datum aktualizace = 2010 | datum přístupu = 04.05.2011 | vydavatel = International Union for Conservation of Nature and Natural Resources | jazyk = en}} </ref>
Většina druhů je poměrně hojná s relativně stabilními populacemi, nicméně takový tetřívek coloradský nebo tetřívek kavkazský jsou považovány za ohrožené druhy.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = IUCN Red List of Threatened Species | url = https://www.iucnredlist.org/search | datum aktualizace = 2022 | datum přístupu = 2022-02-12 | vydavatel = International Union for Conservation of Nature | jazyk = en}}</ref>


== Vztah k lidem ==
== Vztah k lidem ==
Tetřevi představují vyhledávané ptáky sportovních lovců.
Tetřevi představují vyhledávané ptáky sportovních lovců. Jeřábek kanadský je státním ptákem [[Pensylvánie|Pensylváni]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = 1931 Act 234
| url = https://www.legis.state.pa.us/cfdocs/Legis/LI/uconsCheck.cfm?txtType=HTM&yr=1931&sessInd=0&smthLwInd=0&act=0234.
| vydavatel = Pennsylvania General Assembly
| jazyk = en
}}</ref> Tetřev hlušec se nachází v řadě znaků obcí a měst, mj. i české obce [[Obecnice]].


Po tetřevu hlušci jsou mu pojmenovány Tetřeví skály, Tetřeví tok, Tetřeví stěny a Tetřeví sedlo.
Po tetřevu hlušci je pojmenována řada českých míst jako [[Tetřeví studánka]], [[Tetřeví vrch]] nebo [[Tetřeví hora]].


== Odkazy ==
== Odkazy ==
Řádek 153: Řádek 209:
<references />
<references />


=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení2 = McGowan
| jméno2 = Phil
| titul = Pheasants, partidges and grouse: a guide to the pheasants, partridges, quails, grouse, guineafowl, buttonquails and sandgrouse of the world
| vydavatel = Christopher Helm Publishers
| místo = London
| isbn = 978-0-7136-3966-7
| jazyk = en
| ref = Madge
| příjmení1 = Madge
| jméno1 = Steve
| rok = 2010
}}
=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commons|Tetraoninae}}
* {{Commons|Tetraoninae}}
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}



{{Taxonbar|from=Q201240}}
{{Taxonbar|from=Q201240}}

Aktuální verze z 8. 9. 2024, 08:08

Jak číst taxoboxTetřevi
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádhrabaví (Galliformes)
Čeleďbažantovití (Phasianidae)
Podčeleďtetřevi (Tetraoninae)
Vigors, 1825
Rody
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tetřevi (Tetraoninae) jsou skupina ptáků z čeledi bažantovitých (Phasianidae) v rámci řádu hrabavých (Galliformes), do které patří tetřívci, tetřevi, jeřábci a bělokuři. Tetřevi obývají mírné a subpolární oblasti severní polokoule. Vyhledávají různé typy biotopů jako jsou vřesoviště, borovicové i listnaté lesy či horské oblasti. V Česku žijí tetřívek obecný (Tetrao tetrix), tetřev hlušec (Tetrao urogallus) a jeřábek lesní (Tetrastes bonasia). Jedná se o statné ptáky s tělem slepičího tvaru, kteří tráví většinu času při zemi. Jsou to špatní letci.

Taxonomické zařazení tetřevů představuje problém. Jsou úzce příbuzní s bažanty, avšak jejich fylogenetické vztahy na vyšší i nižší úrovni zůstávají předmětem vědeckých debat. Se skupinou tetřevovitých ptáků se často pracuje jako s podčeledí Tetraoninae,[1] někdy jako s tribem Tetraonini. V minulosti bylo s tetřevy nakládáno dokonce jako se samostatnou čeledí Tetraonidae – tetřevovití.

Výskyt

[editovat | editovat zdroj]

Jsou rozšíření jen na severní polokouli. Místa výskytu tetřevů se nacházejí v Severní Americe, Evropě i Asii, od severních oblastí subtropického pásu až po jih polární oblasti, mnohde i za severní polární kruh (bělokuři). Žijí nejčastěji ve smíšených lesích, tundrách, vřesovištích nebo v jejích blízkostech. Rody jsou většinou vázány na určitý biotop a podnebí, např. bělokur na severská sněhem zhusta pokrytá území Ameriky, Evropy i Sibiře, tetřívci rodu Tympanuchus žijí jen v Severní Americe.[2][3][4]

V Česku žijí zástupci tří druhů: tetřev hlušec, tetřívek obecný a jeřábek lesní.[5]

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Jsou to středně velcí až velcí ptáci s tělem slepicovitého tvaru. Křídla jsou krátká, široká a zaoblená. Hlava je malá. Zobák je rovněž krátký, silný a bývá zahnut směrem dolů.[6]

Ptáci jsou velcí 30 až 90 cm a těžcí 0,5 až 6,5 kg. Největšími zástupci tetřevů jsou kohouti tetřeva hlušce,[7] kteří měří 83–90 cm a mohou vážit až 6,5 kg.[8] Slepice tetřeva hlušce jsou však s výškou 59–64 cm zhruba o třetinu menší; váha slepic se pohybuje „pouze“ kolem 1,5–2,5 kg.[8] Pohlavní dimorfismus se projevuje také více vybarveným peřím samce nebo laloky okolo zobáku, některé druhy mění zbarvení podle ročního období. Kohouti mají nápadná pouška (laloky nad okem), která jsou převážně žlutá, oranžová nebo červená. Slepice jsou nenápadně béžově hnědé s tmavou kresbou, aby splynuly s okolím před predátory. Kuřata mají také nenápadné zbarvení. Obzvlášť mistři z tetřevovitých v nenápadnosti jsou bělokuři žijící v Alpách, Severní Americe, Britských ostrovech a v Asii.

Tetřev hlušec, jeden z mála zástupců tetřevovitých ptáků v Česku

Nohy mají krátké a silné, přizpůsobené k hrabání, nemají ostruhy. Nozdry jsou u tetřevů kryté peřím. Některé rody mají nohy porostlé peřím, jiným pro snazší pohyb po sněhu narůstá na zimu na prstech zvláštní výrůstky (jeřábek kanadský).[9]

Jsou to stromoví ptáci, ve stromoví však jen přespávají nebo se ukrývají. Převážnou část života tráví na zemi, kde si také hledají potravu i hnízdí. Většinou se zdržují v blízkosti místa narození, nejsou tažní. Jsou velice plaší.[2][3][4]

Severoameričtí tetřívci (Tympanuchus, Dendragapus a Centrocercus) mají vzdušné vaky, díky nim vydávají hlasové projevy, evropský tetřev hlušec se ozývá klapavými zvuky ze zobáků, další druhy jako jsou jeřábci a bělokuři se ozývají v době toků zvuky ze svých hlasových orgánů. Největší z tetřevů je tetřev hlušec a nejmenším je bělokur běloocasý.

Potrava

[editovat | editovat zdroj]

Živí se jak rostlinnou, tak i živočišnou stravou. Do rostlinné patří různé plody, bobule, semena travin, různých bylin, pupeny jehličnatých i listnatých stromů. Živočišnou potravu tvoří různý hmyz a bezobratlí, které si většinou vyhrabávají. Pochutnávají si na larvách mravenců a příležitostně uloví i drobné členovce a obratlovce.[2][3][4]

Rozmnožování

[editovat | editovat zdroj]
Skupinový tok (lek) tetřívků pelyňkových

Způsob jejich chování je v průběhu roku různý podle druhů. Někteří žijí v průběhu roku samotářsky, mnozí v hejnech a jiní zase v párech. Při rozmnožování jsou některé druhy tetřevů polygamní, jiní monogamní. Hnízdo si samice stavějí na zemi, je to jen důlek vystlaný trávou. Vajec bývá 8 až 14, o inkubaci a následnou péči o kuřata se stará jen slepice. Kuřata se rodí prekociální a nidikolní, takže krátce po narození jsou schopna se sama živit a zhruba za týden již vyletět na strom. Domestikace tetřevů se nedaří, v zajetí se špatně rozmnožují.[3][4]

Specialitou polygamních tetřevů je rozmnožovací strategie zvaná skupinový tok, ke kterému dochází např. u rodů Tympanuchus a Centrocercus. Během toku se kohouti shromáždí na otevřeném plácku zvaném tokaniště (též lekoviště či aréna), kde si vyhradí teritoria, o která budou svádět boje. Během tokání též předvádí své hrdelní vaky, poušky a opeření. Samice je pozorují zpovzdálí. Z tokaniště nakonec vzejde jeden či dva dominantní samci, kteří obstarají většinu kopulací.[10][11]

Systematika

[editovat | editovat zdroj]

V nedávné minulosti byli tetřevi zařazování do samostatné čeledi Tetraonidae – tetřevovití. Morfologickým zkoumáním a molekulární analýzou byla prokázána jejich blízká příbuznost s bažanty a v současnosti je proto pro ně vyhrazena pouze podčeleď v čeledi bažantovitých.[1][12][13]

Seznam druhů

[editovat | editovat zdroj]

Do skupiny tetřevů se řadí následující druhy:[14]

Fotografie Rod Druhy
Bonasa – jeřábek
Canachites – tetřívek
Centrocercus – tetřívek
Dendragapus – tetřívek
Falcipennis – tetřívek
Lagopus – bělokur
Lyrurus – tetřívek
Tetrao – tetřev
Tetrastes – jeřábek
Tympanuchus – tetřívek

Často se v přírodě vyskytují i kříženci kteří jsou většinou plodní, což svědčí o velmi blízkém genetickém vztahu:

  • tetřevec (Tetrao urogallus) × (Tetrao tetrix)

Ohrožení

[editovat | editovat zdroj]

Mají řadu přírodních nepřátel, např. kočkovité nebo psovité šelmy a hady. V Severní Americe v roce 1932 vyhynul poddruh tetřívka prériového Tympanuchus cupido cupido.

Většina druhů je poměrně hojná s relativně stabilními populacemi, nicméně takový tetřívek coloradský nebo tetřívek kavkazský jsou považovány za ohrožené druhy.[15]

Vztah k lidem

[editovat | editovat zdroj]

Tetřevi představují vyhledávané ptáky sportovních lovců. Jeřábek kanadský je státním ptákem Pensylváni.[16] Tetřev hlušec se nachází v řadě znaků obcí a měst, mj. i české obce Obecnice.

Po tetřevu hlušci je pojmenována řada českých míst jako Tetřeví studánka, Tetřeví vrch nebo Tetřeví hora.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b GUTIÉRREZ, R. J.; BARROWCLOUGH, George F.; GROTH, Jeffrey G. A classification of the grouse (Aves: Tetraoninae) based on mitochondrial DNA sequences. Wildlife Biology. 2000, roč. 6, čís. 4, s. 205–211. Dostupné online [cit. 2022-02-07]. ISSN 1903-220X. DOI 10.2981/wlb.2000.017. (anglicky) 
  2. ↑ a b c POŘÍZ, Jindřich. BioLib.cz: Tetraonidae [online]. Ondřej Zicha, rev. 27.12.2009 [cit. 2011-05-04]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d Probert Encyclopaedia: Grouse [online]. The Probert Encyclopaedia, Southampton, GB [cit. 2011-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-30. (anglicky) 
  4. ↑ a b c d Tetraonidae [online]. (SEO) Sociedad Española de Ornitologia, ES [cit. 2011-05-04]. Dostupné online. (španělsky) 
  5. ↑ VERMOUZEK, Zdeněk; ŠÍREK, Jiří. Seznam ptáků Česka. [s.l.]: Česká společnost ornitologická, 2006. Dostupné online. ISBN 978-80-87572-24-5. 
  6. ↑ Types of Grouse [online]. RSPB: Giving Nature Home [cit. 2022-02-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Grouse | Bird family. www.britannica.com [online]. Britannica [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b Madge & McGowan 2010, s. 372.
  9. ↑ Nature Notes: Snowshoeing grouse? [online]. Friends of the Mississippi River, 2017-12-11 [cit. 2022-02-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Greater Prairie-Chicken [online]. All About Birds, Cornell Lab of Ornithology [cit. 2022-02-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ FISKE, Peder; RINTAMÄKI, Pekka T.; KARVONEN, Eevi. Mating success in lekking males: a meta-analysis. S. 328–338. Behavioral Ecology [online]. 1998 [cit. 2022-02-09]. Roč. 9, čís. 4, s. 328–338. DOI 10.1093/beheco/9.4.328. (anglicky) 
  12. ↑ PETERSON, Alan P; BANKS, Richard C. Galliformes: Phasianidae [online]. ITIS, Integrated Taxonomic Information System [cit. 2011-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ HOWARD, Laura. Animal Diversity Web: Phasianidae [online]. University of Michigan Museum of Zoology, MI, USA, rev. 2007 [cit. 2011-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Pheasants, partridges, francolins [online]. IOC World List 12.1 [cit. 2022-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ IUCN Red List of Threatened Species [online]. International Union for Conservation of Nature, rev. 2022 [cit. 2022-02-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ 1931 Act 234 [online]. Pennsylvania General Assembly. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • MADGE, Steve; MCGOWAN, Phil, 2010. Pheasants, partidges and grouse: a guide to the pheasants, partridges, quails, grouse, guineafowl, buttonquails and sandgrouse of the world. London: Christopher Helm Publishers. ISBN 978-0-7136-3966-7. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tetřevi&oldid=24223527“