Heinz Fischer: Porovnání verzí

Heinz Fischer
Heinz Fischer
	Heinz Fischer (9. listopadu 2018)
Prezident Rakouska
	Ve funkci:; 8. července 2004 – 8. července 2016
Předchůdce	Thomas Klestil
Nástupce	Alexander Van der Bellen
Stranická příslušnost
Členství	Sociálně demokratická strana Rakouska
Narození	9. října 1938 (86 let); Štýrský Hradec, Rakousko
Choť	Margit Fischerová (od 1968)
Rodiče	Rudolf Fischer (Politiker, 1908) a Emma Maria Fischer
Příbuzní	Edith Stumpf-Fischer (sourozenec)
Alma mater	Vídeňská univerzita (1956–1961); Univerzita Innsbruck
Profese	politik, právník a vysokoškolský učitel
Náboženství	agnosticismus
Ocenění	velkokříž Řádu Isabely Katolické (1995); velkokříž Norského královského řádu za zásluhy (1996); Zlatá medaile svobody (2004); velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha (2005); velkokříž s řetězem Řádu bílé růže (2006); … více na Wikidatech
Webová stránka	www.heinzfischer.at
Commons	Heinz Fischer
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Aktuální verze z 28. 9. 2024, 06:06

Heinz Fischer ( [haɪnts ˈfɪʃɐ]; * 9. října 1938 Štýrský Hradec) je rakouský politik, právník, člen sociálně-demokratické strany.^[1] Od 8. července 2004 do 8. července 2016 zastával po dvě funkční období (podruhé zvolen roku 2010) úřad rakouského spolkového prezidenta.

Životopis

Absolvoval humanitní gymnázium ve Vídni. V roce 1961 získal doktorát práv na univerzitě ve Vídni. V letech 1963–1970 byl tajemníkem parlamentního klubu Sociálně demokratické strany Rakouska, v letech 1975–1983 předsedou parlamentního klubu SPÖ, 1979–2004 místopředseda SPÖ, 1987–1990 opět předsedou parlamentního klubu. Roku 1968 se oženil s Margit Binderovou, se kterou má syna Philipa a dceru Lisu. Od roku 1970 byl členem Národní rady, dolní komory rakouského parlamentu, a v letech 1990 až 2002 pak jejím předsedou. V letech 1983–1987 zastával post ministra pro vědu a výzkum. Roku 1993 byl jmenován profesorem politologie na univerzitě v Innsbrucku. Od roku 1992 do roku 2004 byl místopředsedou Strany evropských socialistů (PES). Ve volbách 2004 porazil ministryni zahraničí Benitu Ferrero-Waldner.

Státní návštěvy České republiky

V roce 2009 obdržel, u příležitosti státní návštěvy ČR, od českého prezidenta Václava Klause nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva.^[2] V roce 2016 přijel do Prahy za účelem dvoudenní státní návštěvy ČR vlakem, s prezidentem Milošem Zemanem společně odhalili pamětní desku, „která připomíná první setkání prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a jeho rakouského protějšku Michaela Hainische v roce 1921“.^[3]

Vyznamenání

Stát	Název	Datum udělení
Albánie Albánie	Národní řád praporu^[4]	2014
Bolívie Bolívie	velkokříž s řetězem Řádu andského kondora	2015
Bulharsko Bulharsko	Řád Stará planina	2016
Česko Česko	Řád Bílého lva I. třídy s řetězem^[5]	2009
Finsko Finsko	velkokříž s řetězem Řádu bílé růže^[6]	2006
Francie Francie	velkokříž Řádu čestné legie	2013, 5. listopadu
Itálie Itálie	velkodůstojník Řádu zásluh o Italskou republiku^[7]	1976, 27. prosince
	velkokříž Řádu zásluh o Italskou republiku^[8]	1993, 27. ledna
	velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku^[9]	2007, 8. června
Lichtenštejnsko Lichtenštejnsko	velkohvězda Knížecího záslužného řádu^[10]	2004
Litva Litva	velkokříž Řádu Vitolda Velikého se zlatým řetězem^[11]	2009, 12. března
Lucembursko Lucembursko	Nassavský domácí řád zlatého lva	2013
Maďarsko Maďarsko	velkokříž s řetězem Záslužného řádu Maďarské republiky	2006
Norsko Norsko	velkokříž Norského královského řádu za zásluhy	1996
Norsko Norsko	velkokříž Řádu svatého Olafa^[12]	2007, 17. dubna
Portugalsko Portugalsko^[13]	velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha	2005, 31. ledna
Portugalsko Portugalsko^[13]	velkokříž s řetězem Řádu svatého Jakuba od meče	2009, 23. července
Rakousko Rakousko^[14]	Velká čestná dekorace ve zlatě s hvězdou Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku	1979
	Velká čestná dekorace ve zlatě na stuze Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku	1986
	velkohvězda Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku	2004, 8. července
Slovensko Slovensko	Řád bílého dvojkříže I. třídy	2014, 5. března
Španělsko Španělsko	velkokříž Řádu Isabely Katolické^[15]	1995, 7. července
Švédsko Švédsko	Řád Serafínů	2007

Suverénní řád Maltézských rytířů	řádový řetěz Maltézského záslužného řádu^[16]	2006

Odkazy

Reference

↑ Heinz Fischer [online]. www.whoswho.de [cit. 2016-05-23]. Dostupné online.
↑ Klaus a Fischer si vyměnili nejvyšší státní řády. ČT24. 2009-05-14. Dostupné online [cit. 2017-10-23].
↑ ČTK, iDNES.cz. Rakouský prezident přijel do ČR vlakem. Vítám ho se smutkem, řekl Zeman. iDNES.cz [online]. 2016-04-11 [cit. 2017-10-23]. Dostupné online.
↑ 20/05/2014-Presidenti Nishani dekoron Shkëlqesinë e Tij, zotin Heinz Fischer me “Dekoratën e Flamurit Kombëtar” | President. web.archive.org [online]. 2016-08-07 [cit. 2019-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑ WWW.FG.CZ, 2015, FG Forrest, a s. Seznam vyznamenaných. Pražský hrad [online]. [cit. 2019-09-17]. Dostupné online.
↑ Suomen Valkoisen Ruusun ritarikunnan suurristin ketjuineen ulkomaalaiset saajat. www.ritarikunnat.fi [online]. [cit. 2019-09-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-08-19]. Dostupné online.
↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-08-19]. Dostupné online.
↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-08-19]. Dostupné online.
↑ GMBH, news networld Internetservice. - Staatsbesuch: Bundespräsident Fischer lobte Beziehungen zu. news.at [online]. 2004-08-30 [cit. 2019-08-19]. Dostupné online. (německy)
↑ Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-08.
↑ Tildelinger av ordener og medaljer. www.kongehuset.no [online]. [cit. 2019-09-17]. Dostupné online. (norsky)
↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-19]. Dostupné online.
↑ https://www.parlament.gv.at/PAKT/VHG/XXIV/AB/AB_10542/imfname_251156.pdf
↑ https://www.boe.es/boe/dias/1995/07/08/pdfs/A20968-20968.pdf
↑ Malteser Kreuz : Staatsbesuch des Österreichischen Bundespräsidenten Dr. Heinz Fischer beim S.M.R.O. web.archive.org [online]. 2010-06-26 [cit. 2019-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Heinz Fischer na Wikimedia Commons
Galerie Heinz Fischer na Wikimedia Commons
Osoba Heinz Fischer ve Wikicitátech

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Heinz Fischer [online]. www.whoswho.de [cit. 2016-05-23]. Dostupné online.

[2] Klaus a Fischer si vyměnili nejvyšší státní řády. ČT24. 2009-05-14. Dostupné online [cit. 2017-10-23].

[3] ČTK, iDNES.cz. Rakouský prezident přijel do ČR vlakem. Vítám ho se smutkem, řekl Zeman. iDNES.cz [online]. 2016-04-11 [cit. 2017-10-23]. Dostupné online.

[4] 20/05/2014-Presidenti Nishani dekoron Shkëlqesinë e Tij, zotin Heinz Fischer me “Dekoratën e Flamurit Kombëtar” | President. web.archive.org [online]. 2016-08-07 [cit. 2019-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.

[5] WWW.FG.CZ, 2015, FG Forrest, a s. Seznam vyznamenaných. Pražský hrad [online]. [cit. 2019-09-17]. Dostupné online.

[6] Suomen Valkoisen Ruusun ritarikunnan suurristin ketjuineen ulkomaalaiset saajat. www.ritarikunnat.fi [online]. [cit. 2019-09-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.

[7] Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-08-19]. Dostupné online.

[8] Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-08-19]. Dostupné online.

[9] Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-08-19]. Dostupné online.

[10] GMBH, news networld Internetservice. - Staatsbesuch: Bundespräsident Fischer lobte Beziehungen zu. news.at [online]. 2004-08-30 [cit. 2019-08-19]. Dostupné online. (německy)

[11] Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-08.

[12] Tildelinger av ordener og medaljer. www.kongehuset.no [online]. [cit. 2019-09-17]. Dostupné online. (norsky)

[13] ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-19]. Dostupné online.

[14] ttps://www.parlament.gv.at/PAKT/VHG/XXIV/AB/AB_10542/imfname_251156.pdf

[15] ttps://www.boe.es/boe/dias/1995/07/08/pdfs/A20968-20968.pdf

[16] Malteser Kreuz : Staatsbesuch des Österreichischen Bundespräsidenten Dr. Heinz Fischer beim S.M.R.O. web.archive.org [online]. 2010-06-26 [cit. 2019-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 == Životopis ==
-Absolvoval humanitní gymnázium ve Vídni. V roce [[1961]] získal [[Doktor práv|doktorát práv]] na [[Vídeňská univerzita|univerzitě]] ve [[Vídeň|Vídni]]. V letech 1963–1970 byl tajemníkem parlamentního klubu Sociálně demokratické strany Rakouska, v letech 1975–1983 předsedou parlamentního klubu SPÖ, 1979–2004 místopředseda SPÖ, 1987–1990 opět předsedou parlamentního klubu. Roku [[1968]] se oženil s Margit Binderovou, se kterou má syna Philipa a dceru Lisu. Od roku [[1970]] byl členem Národní rady, dolní komory rakouského parlamentu, a v letech [[1990]] až [[2002]] pak jejím předsedou. V letech [[1983]]–[[1987]] zastával post ministra pro vědu a výzkum. Roku [[1993]] byl jmenován [[profesor]]em [[politologie]] na [[Univerzita Innsbruck|univerzitě v Innsbrucku]]. Od roku 1992 do roku 2004 byl místopředsedou [[Strana evropských socialistů|Strany evropských socialistů]] (PES). Ve volbách 2004 porazil ministryni zahraničí [[Benita Ferrero-Waldner|Benitu Ferrero-Waldner]].
+Absolvoval humanitní gymnázium ve Vídni. V roce [[1961]] získal [[Doktor práv|doktorát práv]] na [[Vídeňská univerzita|univerzitě]] ve [[Vídeň|Vídni]]. V letech 1963–1970 byl tajemníkem parlamentního klubu Sociálně demokratické strany Rakouska, v letech 1975–1983 předsedou parlamentního klubu SPÖ, 1979–2004 místopředseda SPÖ, 1987–1990 opět předsedou parlamentního klubu. Roku [[1968]] se oženil s [[Margit Fischerová|Margit Binderovou]], se kterou má syna Philipa a dceru Lisu. Od roku [[1970]] byl členem Národní rady, dolní komory rakouského parlamentu, a v letech [[1990]] až [[2002]] pak jejím předsedou. V letech [[1983]]–[[1987]] zastával post ministra pro vědu a výzkum. Roku [[1993]] byl jmenován [[profesor]]em [[politologie]] na [[Univerzita Innsbruck|univerzitě v Innsbrucku]]. Od roku 1992 do roku 2004 byl místopředsedou [[Strana evropských socialistů|Strany evropských socialistů]] (PES). Ve volbách 2004 porazil ministryni zahraničí [[Benita Ferrero-Waldner|Benitu Ferrero-Waldner]].
 === Státní návštěvy České republiky ===
@@ Řádek 179: / Řádek 179: @@
 | datum přístupu = 2019-08-19
 }}</ref>
-|[[Soubor:PRT Order of Prince Henry - Grand Collar BAR.png|60x60pixelů]]
+|[[Soubor:PRT Order of Prince Henry - Grand Collar BAR.svg|60x60pixelů]]
 |velkokříž s řetězem [[Řád prince Jindřicha|Řádu prince Jindřicha]]
 |2005, 31. ledna

Prezidenti Rakouska

1918–1938	Karl Seitz (1919–1920) • Michael Hainisch (1920–1928) • Wilhelm Miklas (1928–1938)

od 1945	Karl Renner (1945–1950) • Theodor Körner (1951–1957) • Adolf Schärf (1957–1965) • Franz Jonas (1965–1974) • Rudolf Kirchschläger (1974–1986) • Kurt Waldheim (1986–1992) • Thomas Klestil (1992–2004) • Heinz Fischer (2004–2016) • Alexander Van der Bellen (od 2017)