Neuroglie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Aktuální verze z 10. 10. 2024, 10:06

Neuroglie (gliové buňky, glie) jsou podpůrné buňky neuronů. Neuroglie byly objeveny v roce 1856 patologem Rudolfem Virchowem. Jejich název pochází z řeckého γλία a γλοία (lepidlo), což mělo symbolizovat spojení nervové tkáně. Průměrně připadá na jeden neuron jedna glie.

Klasifikace

Centrální glie

Makroglie

Astroglie (astrocyty) – velké, podpírají a vyživují neurony, mají schopnost regenerace (tvoří gliovou jizvu), jsou největší z neurogliových buněk. Vysílají dlouhé výběžky opatřené nožkami (vaskulární pedikly), které obalují všechny cévy centrálního nervového systému. Pedikly vytvářejí souvislou vrstvu pod měkkou plenou mozkovou (pia mater). Existují astrocyty dvou typů: plazmatické a vláknité (fibrilární). Plazmatické astrocyty najdeme v šedé hmotě mozku a míchy. Jejich výběžky jsou kratší a širší než u fibrilárních astrocytů. Fibrilární astrocyty se nacházejí hlavně v bílé hmotě mozku a míchy a jejich výběžky jsou dlouhé a štíhlé.
Oligodendroglie (oligodendrocyty) – nacházejí se v bílé hmotě CNS, mají opornou funkci, produkují myelin; najdeme jak v šedé tak i v bílé hmotě. V šedé hmotě jsou především v blízkosti těl neuronů a v hmotě bílé podél myelinizovaných nervových vláken. Oligodendrocyty jsou téměř identické se Schwannovými buňkami periferního nervového systému, avšak na rozdíl od nich mohou myelinizovat více než jedno vlákno.
Ependymální buňky vystýlají centrální kanál míšní a mozkové komory. Ependymové buňky také tvoří tzv. plexus chorioideus v mozkových komorách, jež produkuje mozkomíšní mok (likvor). Buňky nejsou navzájem těsně spojeny, proto látky obsažené v moku mohou pronikat až k buňkám v nižších vrstvách.

Mikroglie

Mikroglie – jsou nejmenší, mají obrannou funkci – schopnost fagocytózy; jsou součástí monocyto-makrofágového systému. Byla u nich prokázána schopnost dělení. Slouží k regulaci plasticity a ovlivňují vývoj mozku (synaptogeneze, apoptóza)

Periferní glie

Schwannova buňka – obdoba oligodendroglie v periferním nervovém systému, ale myelinisuje pouze jedno vlákno.
Satelitní buňka – malé kubické buňky obalující neurony v gangliích.

Specialisovaná glie

Pinealocyty – buňky tvořící hlavní část epifýzy.
Pituicyty – specialisované astrocyty v zadním laloku hypofýzy.
Müllerovy buňky – glie tvořící podpůrnou tkáň a ohraničující membrány sítnice.

Související články

Polydendrocyt

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu neuroglie na Wikimedia Commons

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-[[File:Neuroglia.png|thumb|Jeden z typů gliových buněk]]
+[[Soubor:Neuroglia.png|náhled|Jeden z typů gliových buněk]]
-'''Neuroglie''' (gliové buňky, glie) jsou podpůrné buňky [[neuron]]ů.
+'''Neuroglie''' (gliové buňky, glie) jsou podpůrné buňky [[neuron]]ů. Neuroglie byly objeveny v roce 1856 patologem [[Rudolf Virchow|Rudolfem Virchowem]]. Jejich název pochází z řeckého γλία a γλοία (lepidlo), což mělo symbolizovat spojení nervové tkáně. Průměrně připadá na jeden neuron jedna glie.
 == Klasifikace ==
 === Centrální glie ===
 ==== Makroglie ====
-* [[Astroglie]] (astrocyty) - velké, podpírají a vyživují [[neuron]]y, mají schopnost regenerace (tvoří gliovou jizvu), jsou největší z neurogliových buněk. Vysílají dlouhé výběžky opatřené nožkami (vaskulární pedikly), které obalují všechny cévy centrálního nervového systému. Pedikly vytvářejí souvislou vrstvu pod měkkou plenou mozkovou (pia mater). Existují astrocyty dvou typů: plazmatické a vláknité (fibrilární). Plazmatické astrocyty najdeme v šedé hmotě mozku a míchy. Jejich výběžky jsou kratší a širší než u fibrilárních astrocytů. Fibrilární astrocyty se nacházejí hlavně v bílé hmotě mozku a míchy a jejich výběžky jsou dlouhé a štíhlé.
+* [[Astroglie]] (astrocyty) – velké, podpírají a vyživují [[neuron]]y, mají schopnost regenerace (tvoří gliovou jizvu), jsou největší z neurogliových buněk. Vysílají dlouhé výběžky opatřené nožkami (vaskulární pedikly), které obalují všechny cévy centrálního nervového systému. Pedikly vytvářejí souvislou vrstvu pod měkkou plenou mozkovou (pia mater). Existují astrocyty dvou typů: plazmatické a vláknité (fibrilární). Plazmatické astrocyty najdeme v šedé hmotě mozku a míchy. Jejich výběžky jsou kratší a širší než u fibrilárních astrocytů. Fibrilární astrocyty se nacházejí hlavně v bílé hmotě mozku a míchy a jejich výběžky jsou dlouhé a štíhlé.
-* [[Oligodendroglie]] (oligodendrocyty) - nacházejí se v bílé hmotě CNS, mají opornou funkci, produkují [[myelin]]; najdeme jak v šedé tak i v bílé hmotě. V šedé hmotě jsou především v blízkosti těl neuronů a v hmotě bílé podél myelinizovaných nervových vláken. Oligodendrocyty jsou téměř identické se [[Schwannova buňka|Schwannovými buňkami]] periferního nervového systému, avšak na rozdíl od nich mohou myelinizovat více než jedno vlákno.
+* [[Oligodendroglie]] (oligodendrocyty) – nacházejí se v bílé hmotě CNS, mají opornou funkci, produkují [[myelin]]; najdeme jak v šedé tak i v bílé hmotě. V šedé hmotě jsou především v blízkosti těl neuronů a v hmotě bílé podél myelinizovaných nervových vláken. Oligodendrocyty jsou téměř identické se [[Schwannova buňka|Schwannovými buňkami]] periferního nervového systému, avšak na rozdíl od nich mohou myelinizovat více než jedno vlákno.
 * [[Ependymální buňka|Ependymální buňky]] vystýlají centrální kanál míšní a mozkové komory. Ependymové buňky také tvoří tzv. [[plexus chorioideus]] v [[mozková komora|mozkových komorách]], jež produkuje [[mozkomíšní mok]] (likvor). Buňky nejsou navzájem těsně spojeny, proto látky obsažené v moku mohou pronikat až k buňkám v nižších vrstvách.
+[[File:Blausen 0870 TypesofNeuroglia.png|thumb|upright=1.3|Typy gliových buněk]]
 ==== Mikroglie ====
-[[Mikroglie]] - jsou nejmenší, mají obrannou funkci - schopnost [[fagocytóza|fagocytózy]]; jsou součástí [[monocyto-makrofágový systém|monocyto-makrofágového systému]]. Byla u nich prokázána schopnost dělení.
+[[Mikroglie]] – jsou nejmenší, mají obrannou funkci – schopnost [[fagocytóza|fagocytózy]]; jsou součástí [[monocyto-makrofágový systém|monocyto-makrofágového systému]]. Byla u nich prokázána schopnost dělení. Slouží k regulaci plasticity a ovlivňují vývoj mozku (synaptogeneze, apoptóza)
 === Periferní glie ===
-* [[Schwannova buňka]] - obdoba [[oligodendroglie]] v periferním nervovém systému, ale myelinisuje pouze jedno vlákno.
+* [[Schwannova buňka]] – obdoba [[oligodendroglie]] v periferním nervovém systému, ale myelinisuje pouze jedno vlákno.
-* [[Satelitní buňka]] - malé kubické buňky obalující [[neuron]]y v [[ganglion|gangliích]].
+* [[Satelitní buňka]] – malé kubické buňky obalující [[neuron]]y v [[ganglion|gangliích]].
 === Specialisovaná glie ===
-* [[Pinealocyty]] - buňky tvořící hlavní část [[epifýza|epifýzy]].
+* [[Pinealocyty]] – buňky tvořící hlavní část [[epifýza|epifýzy]].
-* [[Pituicyt|Pituicyty]] - specialisované [[astroglie|astrocyty]] v zadním laloku [[hypofýza|hypofýzy]].
+* [[Pituicyt]]y – specialisované [[astroglie|astrocyty]] v zadním laloku [[hypofýza|hypofýzy]].
-* [[Müllerovy buňky]] - glie tvořící podpůrnou tkáň a ohraničující membrány [[sítnice]].
+* [[Müllerovy buňky]] – glie tvořící podpůrnou tkáň a ohraničující membrány [[sítnice]].
+== Související články ==
+* [[Polydendrocyt]]
+== Externí odkazy ==
-{{Commonscat|Glia}}
+* {{Commonscat|Glia}}
 {{Mozek}}
+{{Nervová tkáň}}
+{{Autoritní data}}
 [[Kategorie:Typy buněk]]