Přeskočit na obsah

Neuroglie: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
překlep
doplnění odkazu, slohová úprava
 
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Neuroglia.png|thumb|Jeden z typů gliových buněk]]
[[Soubor:Neuroglia.png|náhled|Jeden z typů gliových buněk]]
'''Neuroglie''' (gliové buňky, glie) jsou podpůrné buňky [[neuron]]ů. Neuroglie byly objeveny v roce 1856 patologem Rudolfem Virchowem a jejich název pochází z řeckého γλία a γλοία (lepidlo), což mělo symbolizovat spojení nervové tkáně. Průměrně připadá na jeden neuron 100 glií.
'''Neuroglie''' (gliové buňky, glie) jsou podpůrné buňky [[neuron]]ů. Neuroglie byly objeveny v roce 1856 patologem [[Rudolf Virchow|Rudolfem Virchowem]]. Jejich název pochází z řeckého γλία a γλοία (lepidlo), což mělo symbolizovat spojení nervové tkáně. Průměrně připadá na jeden neuron jedna glie.


== Klasifikace ==
== Klasifikace ==

=== Centrální glie ===
=== Centrální glie ===
==== Makroglie ====
==== Makroglie ====
* [[Astroglie]] (astrocyty) - velké, podpírají a vyživují [[neuron]]y, mají schopnost regenerace (tvoří gliovou jizvu), jsou největší z neurogliových buněk. Vysílají dlouhé výběžky opatřené nožkami (vaskulární pedikly), které obalují všechny cévy centrálního nervového systému. Pedikly vytvářejí souvislou vrstvu pod měkkou plenou mozkovou (pia mater). Existují astrocyty dvou typů: plazmatické a vláknité (fibrilární). Plazmatické astrocyty najdeme v šedé hmotě mozku a míchy. Jejich výběžky jsou kratší a širší než u fibrilárních astrocytů. Fibrilární astrocyty se nacházejí hlavně v bílé hmotě mozku a míchy a jejich výběžky jsou dlouhé a štíhlé.
* [[Astroglie]] (astrocyty) velké, podpírají a vyživují [[neuron]]y, mají schopnost regenerace (tvoří gliovou jizvu), jsou největší z neurogliových buněk. Vysílají dlouhé výběžky opatřené nožkami (vaskulární pedikly), které obalují všechny cévy centrálního nervového systému. Pedikly vytvářejí souvislou vrstvu pod měkkou plenou mozkovou (pia mater). Existují astrocyty dvou typů: plazmatické a vláknité (fibrilární). Plazmatické astrocyty najdeme v šedé hmotě mozku a míchy. Jejich výběžky jsou kratší a širší než u fibrilárních astrocytů. Fibrilární astrocyty se nacházejí hlavně v bílé hmotě mozku a míchy a jejich výběžky jsou dlouhé a štíhlé.
* [[Oligodendroglie]] (oligodendrocyty) - nacházejí se v bílé hmotě CNS, mají opornou funkci, produkují [[myelin]]; najdeme jak v šedé tak i v bílé hmotě. V šedé hmotě jsou především v blízkosti těl neuronů a v hmotě bílé podél myelinizovaných nervových vláken. Oligodendrocyty jsou téměř identické se [[Schwannova buňka|Schwannovými buňkami]] periferního nervového systému, avšak na rozdíl od nich mohou myelinizovat více než jedno vlákno.
* [[Oligodendroglie]] (oligodendrocyty) nacházejí se v bílé hmotě CNS, mají opornou funkci, produkují [[myelin]]; najdeme jak v šedé tak i v bílé hmotě. V šedé hmotě jsou především v blízkosti těl neuronů a v hmotě bílé podél myelinizovaných nervových vláken. Oligodendrocyty jsou téměř identické se [[Schwannova buňka|Schwannovými buňkami]] periferního nervového systému, avšak na rozdíl od nich mohou myelinizovat více než jedno vlákno.
* [[Ependymální buňka|Ependymální buňky]] vystýlají centrální kanál míšní a mozkové komory. Ependymové buňky také tvoří tzv. [[plexus chorioideus]] v [[mozková komora|mozkových komorách]], jež produkuje [[mozkomíšní mok]] (likvor). Buňky nejsou navzájem těsně spojeny, proto látky obsažené v moku mohou pronikat až k buňkám v nižších vrstvách.
* [[Ependymální buňka|Ependymální buňky]] vystýlají centrální kanál míšní a mozkové komory. Ependymové buňky také tvoří tzv. [[plexus chorioideus]] v [[mozková komora|mozkových komorách]], jež produkuje [[mozkomíšní mok]] (likvor). Buňky nejsou navzájem těsně spojeny, proto látky obsažené v moku mohou pronikat až k buňkám v nižších vrstvách.

[[File:Blausen 0870 TypesofNeuroglia.png|thumb|upright=1.3|Typy gliových buněk]]
==== Mikroglie ====
==== Mikroglie ====
[[Mikroglie]] - jsou nejmenší, mají obrannou funkci - schopnost [[fagocytóza|fagocytózy]]; jsou součástí [[monocyto-makrofágový systém|monocyto-makrofágového systému]]. Byla u nich prokázána schopnost dělení. Slouží k regulaci plasticity a ovlivňují vývoj mozku (synaptogeneze, apoptóza)
[[Mikroglie]] jsou nejmenší, mají obrannou funkci schopnost [[fagocytóza|fagocytózy]]; jsou součástí [[monocyto-makrofágový systém|monocyto-makrofágového systému]]. Byla u nich prokázána schopnost dělení. Slouží k regulaci plasticity a ovlivňují vývoj mozku (synaptogeneze, apoptóza)


=== Periferní glie ===
=== Periferní glie ===
* [[Schwannova buňka]] - obdoba [[oligodendroglie]] v periferním nervovém systému, ale myelinisuje pouze jedno vlákno.
* [[Schwannova buňka]] obdoba [[oligodendroglie]] v periferním nervovém systému, ale myelinisuje pouze jedno vlákno.
* [[Satelitní buňka]] - malé kubické buňky obalující [[neuron]]y v [[ganglion|gangliích]].
* [[Satelitní buňka]] malé kubické buňky obalující [[neuron]]y v [[ganglion|gangliích]].

=== Specialisovaná glie ===
=== Specialisovaná glie ===
* [[Pinealocyty]] - buňky tvořící hlavní část [[epifýza|epifýzy]].
* [[Pinealocyty]] buňky tvořící hlavní část [[epifýza|epifýzy]].
* [[Pituicyt]]y - specialisované [[astroglie|astrocyty]] v zadním laloku [[hypofýza|hypofýzy]].
* [[Pituicyt]]y specialisované [[astroglie|astrocyty]] v zadním laloku [[hypofýza|hypofýzy]].
* [[Müllerovy buňky]] - glie tvořící podpůrnou tkáň a ohraničující membrány [[sítnice]].
* [[Müllerovy buňky]] glie tvořící podpůrnou tkáň a ohraničující membrány [[sítnice]].

* {{Commonscat|Glia}}
== Související články ==
* [[Polydendrocyt]]
* [[Polydendrocyt]]

== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|Glia}}


{{Mozek}}
{{Mozek}}
{{Nervová tkáň}}
{{Autoritní data}}


[[Kategorie:Typy buněk]]
[[Kategorie:Typy buněk]]

Aktuální verze z 10. 10. 2024, 10:06

Jeden z typů gliových buněk

Neuroglie (gliové buňky, glie) jsou podpůrné buňky neuronů. Neuroglie byly objeveny v roce 1856 patologem Rudolfem Virchowem. Jejich název pochází z řeckého γλία a γλοία (lepidlo), což mělo symbolizovat spojení nervové tkáně. Průměrně připadá na jeden neuron jedna glie.

Klasifikace

[editovat | editovat zdroj]

Centrální glie

[editovat | editovat zdroj]
  • Astroglie (astrocyty) – velké, podpírají a vyživují neurony, mají schopnost regenerace (tvoří gliovou jizvu), jsou největší z neurogliových buněk. Vysílají dlouhé výběžky opatřené nožkami (vaskulární pedikly), které obalují všechny cévy centrálního nervového systému. Pedikly vytvářejí souvislou vrstvu pod měkkou plenou mozkovou (pia mater). Existují astrocyty dvou typů: plazmatické a vláknité (fibrilární). Plazmatické astrocyty najdeme v šedé hmotě mozku a míchy. Jejich výběžky jsou kratší a širší než u fibrilárních astrocytů. Fibrilární astrocyty se nacházejí hlavně v bílé hmotě mozku a míchy a jejich výběžky jsou dlouhé a štíhlé.
  • Oligodendroglie (oligodendrocyty) – nacházejí se v bílé hmotě CNS, mají opornou funkci, produkují myelin; najdeme jak v šedé tak i v bílé hmotě. V šedé hmotě jsou především v blízkosti těl neuronů a v hmotě bílé podél myelinizovaných nervových vláken. Oligodendrocyty jsou téměř identické se Schwannovými buňkami periferního nervového systému, avšak na rozdíl od nich mohou myelinizovat více než jedno vlákno.
  • Ependymální buňky vystýlají centrální kanál míšní a mozkové komory. Ependymové buňky také tvoří tzv. plexus chorioideus v mozkových komorách, jež produkuje mozkomíšní mok (likvor). Buňky nejsou navzájem těsně spojeny, proto látky obsažené v moku mohou pronikat až k buňkám v nižších vrstvách.
Typy gliových buněk

Mikroglie – jsou nejmenší, mají obrannou funkci – schopnost fagocytózy; jsou součástí monocyto-makrofágového systému. Byla u nich prokázána schopnost dělení. Slouží k regulaci plasticity a ovlivňují vývoj mozku (synaptogeneze, apoptóza)

Periferní glie

[editovat | editovat zdroj]

Specialisovaná glie

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]