Oranžérie: Porovnání verzí
m prohození šablon; kosmetické úpravy |
+Galerie, sekce. |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejné uživatelky.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:ChateauVersailles.JPG|náhled|Oranžerie v [[Versailleské zahrady|zahradách zámku]] [[Versailles (zámek)|Versailles]]. Dřeviny v kontejnerech jsou v sezóně umístěny venku v [[parter]]u oranžérie.]] |
[[Soubor:ChateauVersailles.JPG|náhled|Oranžerie v [[Versailleské zahrady|zahradách zámku]] [[Versailles (zámek)|Versailles]]. Dřeviny v kontejnerech jsou v sezóně umístěny venku v [[parter]]u oranžérie.]] |
||
'''Oranžérie''' je druh uzavřené, zejména [[Zámek (stavba)|zámecké]] stavby s velkými okny a vytápěním, která slouží k přezimování choulostivých [[Dřevina|dřevin]] v malých nádržích a květináčích. Jak název napovídá, byla původně určena především k pěstování [[citrus]]ů. Využití nachází i pro další [[subtropy|subtropické]] rostliny a jejich rozmnožování, tedy k účelům, pro které se později začaly stavět [[skleník]]y. Je prvek [[zahradní architektura|zahradní architektury]] používaný v [[Sadovnická tvorba|sadovnické tvorbě]]. Stavba má svůj původ v Itálii v době renesance, kdy se dostala do módy a byla nazývána ''limonaia''. |
'''Oranžérie''' je druh uzavřené, zejména [[Zámek (stavba)|zámecké]] stavby s velkými okny a vytápěním, která slouží k přezimování choulostivých [[Dřevina|dřevin]] v malých nádržích a květináčích. Jak název napovídá, byla původně určena především k pěstování [[citrus]]ů. Využití nachází i pro další [[subtropy|subtropické]] rostliny a jejich rozmnožování, tedy k účelům, pro které se později začaly stavět [[skleník]]y. Je prvek [[zahradní architektura|zahradní architektury]] používaný v [[Sadovnická tvorba|sadovnické tvorbě]]. Stavba má svůj původ v Itálii v době renesance, kdy se dostala do módy a byla nazývána ''limonaia''. |
||
== Popis == |
|||
Typická [[Barokní architektura|barokní]] oražérie bývá přízemní podlouhlá budova na jižní straně opatřená velkými prosklenými okny nebo [[Arkáda (architektura)|arkádami]]. Těmi v chladnějších měsících přihřívalo prostor nízké slunce, zatímco před silným letním sluncem v poledních hodinách byl prostor chráněn. V zimních měsících se prostor přitápěl. |
Typická [[Barokní architektura|barokní]] oražérie bývá přízemní podlouhlá budova na jižní straně opatřená velkými prosklenými okny nebo [[Arkáda (architektura)|arkádami]]. Těmi v chladnějších měsících přihřívalo prostor nízké slunce, zatímco před silným letním sluncem v poledních hodinách byl prostor chráněn. V zimních měsících se prostor přitápěl. |
||
Předpokladem pro vznik oranžérií byl technický rozvoj výroby čirého [[Sklo|skla]], který umožnil například v renesanční Itálii začít zasklívat arkády. Rozkvět klasických účelově budovaných oranžérií nastává od [[17. století]], kdy také [[Jules Hardouin-Mansart]] buduje monumentální, rozměry nepřekonanou [[Versailles (zámek)|Versailleskou]] oranžérii. Oranžerie vznikaly při [[Šlechta|šlechtických]] sídlech, mj. jako výraz přepychu. Postupně se pak šířily i na pozemky různých institucí, jako botanických společností, škol či ústavů. V [[19. století]], když to technický rozvoj umožnil, byly oranžérie nahrazeny levnějšími a univerzálnějšími skleníky. Překonání velikosti Masartovy oranžérie [[Křišťálový palác|Křišťálovým palácem]], který byl vlastně gigantickým skleníkem, může být považováno za symbolický konec éry oranžérií. |
Předpokladem pro vznik oranžérií byl technický rozvoj výroby čirého [[Sklo|skla]], který umožnil například v renesanční Itálii začít zasklívat arkády. Rozkvět klasických účelově budovaných oranžérií nastává od [[17. století]], kdy také [[Jules Hardouin-Mansart]] buduje monumentální, rozměry nepřekonanou [[Versailles (zámek)|Versailleskou]] oranžérii. Oranžerie vznikaly při [[Šlechta|šlechtických]] sídlech, mj. jako výraz přepychu. Postupně se pak šířily i na pozemky různých institucí, jako botanických společností, škol či ústavů. V [[19. století]], když to technický rozvoj umožnil, byly oranžérie nahrazeny levnějšími a univerzálnějšími skleníky. Překonání velikosti Masartovy oranžérie [[Křišťálový palác|Křišťálovým palácem]], který byl vlastně gigantickým skleníkem, může být považováno za symbolický konec éry oranžérií. |
||
== Galerie == |
|||
<gallery widths="200" heights="150"> |
|||
Praha, Břevnovský klášter, Oranžerie 2.JPG|Obnovená oranžérie v [[Markétská zahrada|zahradě břevnovského kláštera]] |
|||
2023-06-10 Chateau du Champ de Bataille 18.jpg|Château du Champ de Bataille, Sainte-Opportune-du-Bosc, Francie |
|||
Blickling Hall - Orangery.jpg|Blickling Hall, Norfolk, Anglie |
|||
County Cork - Fota House-Orangery - 20180910130154.jpg|County Cork, Hrabství Cork, Munster, Irsko |
|||
Villa la pietra, pomario, limonaia 04.JPG|Villa La Pietra, Florencie |
|||
</gallery> |
|||
== Související články == |
== Související články == |
||
| Řádek 15: | Řádek 21: | ||
* {{Commonscat}} |
* {{Commonscat}} |
||
* {{Commons|Orangery}} |
* {{Commons|Orangery}} |
||
* [https://ubz.zf.mendelu.cz/wcd/w-zf-ubz/projekty/naki-dg18p02ovv007/nmap-historicke-oranzerie/nmap04_historicke_oranzerie_1.pdf Historické oranžérie], Mendelova univerzita (1-8.pdf) |
|||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
||
{{zahrada}} |
{{zahrada}} |
||
{{Autoritní data}} |
{{Autoritní data}} |
||
{{Portály|Zahrada a zahradnictví}} |
{{Portály|Zahrada a zahradnictví}} |
||
[[Kategorie:Oranžerie| ]] |
|||
[[Kategorie:Zahradnictví]] |
[[Kategorie:Zahradnictví]] |
||
[[Kategorie:Stavby]] |
[[Kategorie:Stavby]] |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2024, 16:00
Oranžérie je druh uzavřené, zejména zámecké stavby s velkými okny a vytápěním, která slouží k přezimování choulostivých dřevin v malých nádržích a květináčích. Jak název napovídá, byla původně určena především k pěstování citrusů. Využití nachází i pro další subtropické rostliny a jejich rozmnožování, tedy k účelům, pro které se později začaly stavět skleníky. Je prvek zahradní architektury používaný v sadovnické tvorbě. Stavba má svůj původ v Itálii v době renesance, kdy se dostala do módy a byla nazývána limonaia.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Typická barokní oražérie bývá přízemní podlouhlá budova na jižní straně opatřená velkými prosklenými okny nebo arkádami. Těmi v chladnějších měsících přihřívalo prostor nízké slunce, zatímco před silným letním sluncem v poledních hodinách byl prostor chráněn. V zimních měsících se prostor přitápěl.
Předpokladem pro vznik oranžérií byl technický rozvoj výroby čirého skla, který umožnil například v renesanční Itálii začít zasklívat arkády. Rozkvět klasických účelově budovaných oranžérií nastává od 17. století, kdy také Jules Hardouin-Mansart buduje monumentální, rozměry nepřekonanou Versailleskou oranžérii. Oranžerie vznikaly při šlechtických sídlech, mj. jako výraz přepychu. Postupně se pak šířily i na pozemky různých institucí, jako botanických společností, škol či ústavů. V 19. století, když to technický rozvoj umožnil, byly oranžérie nahrazeny levnějšími a univerzálnějšími skleníky. Překonání velikosti Masartovy oranžérie Křišťálovým palácem, který byl vlastně gigantickým skleníkem, může být považováno za symbolický konec éry oranžérií.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Obnovená oranžérie v zahradě břevnovského kláštera -
Château du Champ de Bataille, Sainte-Opportune-du-Bosc, Francie -
Blickling Hall, Norfolk, Anglie -
County Cork, Hrabství Cork, Munster, Irsko -
Villa La Pietra, Florencie
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu oranžérie na Wikimedia Commons - Galerie oranžérie na Wikimedia Commons
- Historické oranžérie, Mendelova univerzita (1-8.pdf)
