Přeskočit na obsah

Vladimír Helfert: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
editace infoboxu, přidán odkaz na matriku, editace genealogických údajů
Rodina: doplnění infa o synovi
 
(Není zobrazeno 39 mezilehlých verzí od 24 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - umělec
| jméno = Vladimír Helfert
| jméno = Vladimír Helfert
| místo narození = [[Plánice]]<br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
| obrázek = Vladimír Helfert (1886-1945).jpg
| místo úmrtí = [[Praha]]<br /> {{Vlajka a název|Československo}}
| velikost obrázku = 200 px
| popisek = Vladimír Helfert
| děti = [[Igor Helfert]]
| příbuzní = [[Jaroslav Helfert]] (sourozenec) <br />[[Josef Trtílek]] (zeť)
| datum narození = {{Datum narození|1886|3|24}}
| rodiče = Zdeněk Helfert a Marie Marešová
| místo narození = [[Plánice]]<br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1945|5|18|1886|3|24}}
| místo úmrtí = [[Praha]]<br /> {{Vlajka a název|Československo}}
| citát =
}}
}}
[[Soubor:Plánice - Vladimír Helfert.JPG|náhled|150 px|Památeční plaketa na rodném domě ve městě [[Plánice]].]]
[[Soubor:Plánice - Vladimír Helfert, rodný dům A.JPG|náhled|150 px|Plánický rodný dům.]]


'''Vladimír Helfert''' ([[24. březen|24. března]] [[1886]] [[Plánice]]<ref name="matrika">[http://www.portafontium.cz/iipimage/30067135/planice-32_1900-n?x=116&y=506&w=476&h=174 Matriční záznam o&nbsp;narození a&nbsp;křtu]</ref> – [[18. květen|18. května]] [[1945]] [[Praha]]) byl český muzikolog, pedagog, organizátor a dirigent. Od roku 1919 žil v Brně, kde na [[Masarykova univerzita|Masarykově univerzitě]] založil oddělení [[Hudební věda|hudební vědy]].
[[Soubor:Plánice - Vladimír Helfert.JPG|thumb|150 px|Památeční plaketa na rodném domě ve městě [[Plánice]].]]
[[Soubor:Plánice - Vladimír Helfert, rodný dům A.JPG|thumb|150 px|Plánický rodný dům.]]

'''Vladimír Helfert''' ([[24. březen|24. března]] [[1886]] [[Plánice]]<ref name="matrika">[http://www.portafontium.cz/iipimage/30067135/planice-32_1900-n?x=116&y=506&w=476&h=174 Matriční záznam o&nbsp;narození a&nbsp;křtu]</ref> – [[18. květen|18. května]] [[1945]] [[Praha]]) byl významný český muzikolog, pedagog, organizátor a dirigent. Od roku 1919 žil v Brně, kde na [[Masarykova univerzita|Masarykově univerzitě]] založil oddělení [[Hudební věda|hudební vědy]].


== Život ==
== Život ==
Po svých studiích působil na české univerzitě v Praze, kde se setkal se [[Zdeněk Nejedlý|Zdeňkem Nejedlým]], svým pozdějším švagrem. Nejedlý jej, podobně jako řadu českých muzikologů, silně ovlivnil. Helfert byl propagátorem díla [[Bedřich Smetana|Bedřicha Smetany]]. Po svém příchodu do Brna zde jako první uvedl a sám řídil kompletní symfonický cyklus [[Má vlast]]. Jako zastánce progresivního směru (představovaného např. právě Smetanou, Fibichem, Ostrčilem) zpočátku odmítal hudbu [[Leoš Janáček|Leoše Janáčka]] jako příliš "naturalistickou", později svůj postoj přehodnotil.
Po maturitě, kterou složil na [[Vančurovo reálné gymnázium|smíchovském reálném gymnáziu]] v roce 1904,<ref group="p">Škola nyní existuje pod názvem [[Gymnázium Na Zatlance]].</ref> studoval na pražské Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Dva roky také strávil na univerzitě v Berlíně, kde se učil od předních muzikologů té doby. Po svých studiích působil na české univerzitě v Praze, kde se setkal se [[Zdeněk Nejedlý|Zdeňkem Nejedlým]], svým pozdějším švagrem. Nejedlý jej, podobně jako řadu českých muzikologů, silně ovlivnil. Helfert byl propagátorem díla [[Bedřich Smetana|Bedřicha Smetany]]. Po svém příchodu do Brna zde jako první uvedl a sám řídil kompletní symfonický cyklus [[Má vlast]]. Jako zastánce progresivního směru (představovaného např. právě Smetanou, Fibichem, Ostrčilem) zpočátku odmítal hudbu [[Leoš Janáček|Leoše Janáčka]] jako příliš „naturalistickou“, později svůj postoj přehodnotil.


Helfert ve své korespondenci ze 30. let 20. stol. se Zdeňkem Nejedlým formuloval svou myšlenku o zavedení předmětu hudební výchovy do základního školství.
Helfert ve své korespondenci ze 30. let 20. stol. se Zdeňkem Nejedlým formuloval svou myšlenku o zavedení předmětu hudební výchovy do základního školství.
Řádek 23: Řádek 19:
Vychoval novou generaci brněnských hudebních vědců ([[Jan Racek|Racek]], [[Bohumír Štědroň|Štědroň]] a další).
Vychoval novou generaci brněnských hudebních vědců ([[Jan Racek|Racek]], [[Bohumír Štědroň|Štědroň]] a další).


V letech 1935–1936 byl [[Seznam děkanů Filozofické fakulty Masarykovy univerzity|děkanem]] [[Filozofická fakulta Masarykovy univerzity|Filozofické fakulty Masarykovy univerzity]].
Za druhé světové války byl vězněn. Zemřel krátce po skončení války, 18. května 1945, v důsledku podlomeného zdraví.

Za druhé světové války byl vězněn. Zemřel v důsledku podlomeného zdraví krátce po skončení války, 18. května 1945, po převozu z Terezína do pražské [[Fakultní nemocnice Bulovka|Nemocnice Na Bulovce]]<ref>{{ČHSOI|3343}} [cit. 2024-08-11]</ref> na následky [[Epidemie skvrnitého tyfu v Terezíně 1945|epidemie skvrnitého tyfu]].<ref>{{Citace periodika|url=http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7189961|periodikum= Rudé právo|datum= 20. 5. 1945|strany=3|titul=K úmrtí profesora dr. Vl. Helferta (dostupné online v NK ČR)}}</ref>


== Rodina ==
== Rodina ==
Narodil se jako syn Zdeňka Helferta, správce velkostatku v [[Plánice|Plánici]] a inspektora [[Bechyně|bechyňského]] panství. Jeho dědečkem byl historik a politik [[Josef Alexander Helfert]] a pradědečkem právník a etnograf [[Josef Helfert]]. Babička Vilemína Helfertová byla sestrou [[Jindřich Fügner|Jindřicha Fügnera]].
Narodil se jako syn Zdeňka Helferta (1849–1891), správce velkostatku v [[Plánice|Plánici]] a inspektora [[Bechyně|bechyňského]] panství knížat [[Paarové|Paarů]]. Jeho dědečkem byl historik a politik [[Josef Alexander Helfert]] a pradědečkem právník a etnograf [[Josef Helfert]]. Babička Vilemína Helfertová byla sestrou [[Jindřich Fügner|Jindřicha Fügnera]].


Jeho bratr [[Jaroslav Helfert|Jaroslav]] byl ředitelem [[Moravské zemské muzeum|Moravského zemského muzea]], sestra Alexandra byla manželkou [[Rudolf Jedlička (lékař)|Rudolfa Jedličky]], zakladatele [[Jedličkův ústav|Jedličkova ústavu]]. Jeho švagrem byl hudební vědec a politik [[Zdeněk Nejedlý]]. Dcera Renata se provdala za [[Josef Trtílek|Josefa Trtílka]], profesora analytické chemie a pozdějšího děkana [[Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity|Pedagogické fakulty UJEP v Brně]].
Jeho bratr [[Jaroslav Helfert|Jaroslav]] byl ředitelem [[Moravské zemské muzeum|Moravského zemského muzea]], sestra Alexandra byla manželkou [[Rudolf Jedlička (lékař)|Rudolfa Jedličky]], zakladatele [[Jedličkův ústav|Jedličkova ústavu]]. V roce 1910 se oženil s Boženou Brichtovou (1885–1968). Jeho švagry byli hudební vědec a politik [[Zdeněk Nejedlý]] a architekt [[Rudolf Stockar]].<ref>[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=823FC713CA6111E585C540618600A675&scan=1#scan1 Soupis pražských obyvatel, Brichta Arnošt, 1852]</ref><ref>[http://digi.nacr.cz/prihlasky2/index.php?action=link&ref=czarch:CZ-100000010:874&karton=172&folium=250 Policejní přihlášky, Helfert Vladimír, 1886]</ref><ref>[http://digi.nacr.cz/prihlasky2/index.php?action=link&ref=czarch:CZ-100000010:874&karton=416&folium=121 Policejní přihlášky, Praha, Nejedlý Zdeněk 1878]</ref><ref>[http://digi.nacr.cz/prihlasky2/index.php?action=link&ref=czarch:CZ-100000010:874&karton=566&folium=226 Policejní přihlášky, Praha, Stockar Rudolf]</ref>

Syn Igor (1915–1985) byl zatčen po studentských demonstracích 17 listopadu 1939. Nejdříve byl vězněn na [[Špilberk|Špilberku]], poté ve Vídni a následně převezen do koncentračního tábora [[Koncentrační tábor Sachsenhausen|Sachsenhausen]]. Po propuštění v roce 1942 dostudoval práva a působil jako československý konzul v [[Hamburk|Hamburku]]. Po převzetí moci komunisty opakovaně vězněn v [[Jáchymov|Jáchymově]] a [[Leopoldov|Leopoldově]]. Po roku 1968 emigroval do Kanady, kde i zemřel.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = JUDr. Igor Helfert
| periodikum = www.payne.cz
| url = https://www.payne.cz/3xS43787/HelfertIgor.htm
| datum přístupu = 2024-11-24
}}</ref>

Starší dcera Blažena (1911–1997) pracovala jako knihovnice, mladší Renata (1913–2010) se provdala za [[Josef Trtílek|Josefa Trtílka]], profesora analytické chemie a pozdějšího děkana [[Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity|Pedagogické fakulty UJEP v Brně]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Blažena Helfertová
| periodikum = www.payne.cz
| url = https://www.payne.cz/3xS43787/HelfertovaBlazena.htm
| datum přístupu = 2024-11-24
}}</ref>

== Dílo ==
* ''Smetanismus a Wagnerianismus'' ([[1911]]) <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Helfert
| jméno1 = Vladimír
| titul = Smetanismus a Wagnerianismus
| url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:2865ca30-e7f9-11e4-b834-005056827e51
| vydavatel = Čas. Smetana
| místo = Praha
| datum_vydání = 1911
| datum_přístupu = 2021-08-31
}}</ref>
* ''Naše hudba a český stát'' ([[1918]]) <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Helfert
| jméno1 = Vladimír
| titul = Naše hudba a český stát
| url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:020ace50-c388-11e6-8032-005056827e52
| vydavatel = B. Kočí
| místo = Praha
| datum_vydání = 1918
| datum_přístupu = 2021-08-31
}}</ref>
* ''Bedřich Smetana'' ([[1924]]) <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Helfert
| jméno1 = Vladimír
| titul = Bedřich Smetana
| url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:aa167440-82f8-11ea-a8e8-005056827e51
| vydavatel = spolek : Brno
| místo = Brno
| datum_vydání = 1924
| datum_přístupu = 2021-08-31
}}</ref>
* ''Tvůrčí rozvoj Bedřicha Smetany'' ([[1924]]) <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Helfert
| jméno1 = Vladimír
| titul = Tvůrčí rozvoj Bedřicha Smetany
| url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:774f4b90-2c2e-11e3-a5bb-005056827e52
| vydavatel = Jos. R. Vilímek
| místo = Praha
| datum_vydání = 1924
| datum_přístupu = 2021-08-31
}}</ref>
* ''Jiří Benda'' ([[1929]]) – příspěvek k problému české hudební emigrace <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Helfert
| jméno1 = Vladimír
| titul = Jiří Benda
| url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:294aaf90-5c01-11e3-ac69-005056827e51
| vydavatel = Filosofická fakulta s podporou Ministerstva školství a národní osvěty
| místo = Brno
| datum_vydání = 1929
| datum_přístupu = 2021-08-31
}}</ref>
* ''Základy hudební výchovy na nehudebních školách'' ([[1930]]) – otázka hudebnosti, nutnost školské hudební výchovy <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Helfert
| jméno1 = Vladimír
| titul = Základy hudební výchovy na nehudebních školách
| url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:b430e360-8542-11ea-8442-005056827e51
| vydavatel = SNK
| místo = Praha
| datum_vydání = 1930
| datum_přístupu = 2021-08-31
}}</ref>
* ''Česká moderní hudba'' ([[1930]]) – studie o české hudební tvořivosti <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Helfert
| jméno1 = Vladimír
| titul = Česká moderní hudba
| url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:a4c65d00-ff75-11e8-a5a4-005056827e52
| vydavatel = Index
| místo = Olomouc
| datum_vydání = 1936
| datum_přístupu = 2021-08-31
}}</ref>
* ''Geschichte der Musik in der Tschechoslovakischen Republik'' ([[1936]]) <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Helfert
| jméno1 = Vladimír
| titul = Geschichte der Musik in der Tschechoslovakischen Republik
| url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:da025340-0414-11e4-9789-005056827e52
| vydavatel = Orbis
| místo = Prag
| datum_vydání = 1936
| datum_přístupu = 2021-08-31
}}</ref>
* ''Státní hudebně-historický ústav'' ([[1945]]) <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Helfert
| jméno1 = Vladimír
| titul = Státní hudebně-historický ústav
| url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:74d39b30-2f0c-11eb-bd18-005056827e51
| vydavatel = Hudební matice Umělecké besedy
| místo = Praha
| datum_vydání = 1945
| datum_přístupu = 2021-08-31
}}</ref>
* ''O Janáčkovi'' ([[1949]]) – soubor statí a článků <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Helfert
| jméno1 = Vladimír
| titul = Soubor statí a článků
| url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:bdb23160-2c29-11e3-8d9d-005056827e51
| vydavatel = Hudební matice Umělec. besedy
| místo = Praha
| datum_vydání = 1949
| datum_přístupu = 2021-08-31
}}</ref>
* ''O Smetanovi'' ([[1949]]) – soubor statí a článků <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Helfert
| jméno1 = Vladimír
| titul = O Smetanovi
| url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:22d3bed0-f506-11e6-8094-005056827e52
| vydavatel = Hudební matice
| místo = Praha
| datum_vydání = 1950
| datum_přístupu = 2021-08-31
}}</ref>
* ''Smetanovské kapitoly'' ([[1949]]) – druhé vydání feuilletonistických statí (před knižním vydáním vyšly v Lid. novinách pod čarou za války r. 1917) <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Helfert
| jméno1 = Vladimír
| titul = Smetanovské kapitoly
| url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:fa430880-662f-11e3-ae59-005056827e52
| vydavatel = SNK
| místo = Praha
| datum_vydání = 1954
| datum_přístupu = 2021-08-31
}}</ref>


== Odkazy ==
== Odkazy ==

=== Poznámky ===
<references group="p" />

=== Reference ===
<references />
<references />

=== Literatura ===
=== Literatura ===
* ''Československý hudební slovník I'', Státní hudební vydavatelství, Praha, 1963
* ''Československý hudební slovník I'', Státní hudební vydavatelství, Praha, 1963
* Churaň, M. a kol.: ''Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století'', Praha 1998, s. 209–210.
* Tomeš, J. a kol.: ''Český biografický slovník XX. století'', 2. díl, Praha 1999, s. 443.
* Pečman, R.: ''Vladimír Helfert (1886-1945)'', Universitas, 2006, č. 1, s. 46–47.
* [[Ivan Poledňák|Poledňák, I.]]: [http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&action=record_detail&id=3343 Helfert, Vladimír] {{Wayback|url=http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&action=record_detail&id=3343 |date=20200729173332 }} [slovníkové heslo], [[Český hudební slovník osob a institucí]], [on-line, 4. 7. 2008].
* [[Radek Aubrecht|Aubrecht, Radek]] a kol. autorů: '' [[130 let a osobností smíchovského gymnázia]] (1883-2013) '', [[Gymnázium Na Zatlance]], Praha 2014, {{ISBN|978-80-260-6169-4}}, s. 20.


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Vladimír Helfert}}
* {{Commonscat}}
* {{Wikizdroje|autor=Vladimír Helfert}}
* {{NK ČR|jk01040650}}
* {{NK ČR|jk01040650}}
* {{BDČZ|uuid=766da8b2-0e0b-4ce3-98db-483c84e46ab7}}
* {{ČHSOI|3343}}
* {{ČHSOI|3343}}
* {{EDMB|1=100}}
* {{EDMB|1=100}}
* {{Wikicitáty|osoba=Vladimír Helfert}}
* {{Wikicitáty|osoba=Vladimír Helfert}}
* {{Ndk autor|id=Helfert,%20Vladimír|jméno=Vladimíra Helferta}}


{{pahýl}}
{{pahýl}}
{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Česko|Hudba|Lidé}}
{{DEFAULTSORT:Helfert, Vladimír}}
{{DEFAULTSORT:Helfert, Vladimír}}
[[Kategorie:Čeští vysokoškolští pedagogové]]
[[Kategorie:Čeští muzikologové]]
[[Kategorie:Hudební teoretici]]
[[Kategorie:Hudební teoretici]]
[[Kategorie:Čeští hudební historikové]]
[[Kategorie:Čeští dirigenti]]
[[Kategorie:Čeští dirigenti]]
[[Kategorie:Narození 1866]]
[[Kategorie:Děkani fakult Masarykovy univerzity]]
[[Kategorie:Úmrtí 1945]]
[[Kategorie:Pedagogové na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy]]
[[Kategorie:Pedagogové na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity]]
[[Kategorie:Osobnosti československého odboje během druhé světové války]]
[[Kategorie:Oběti nacistického Německa]]
[[Kategorie:Historikové 20. století]]
[[Kategorie:Umělci z Plánice]]
[[Kategorie:Narození v roce 1866]]
[[Kategorie:Narození 24. března]]
[[Kategorie:Narození v Plánici]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1945]]
[[Kategorie:Úmrtí 18. května]]
[[Kategorie:Úmrtí v Praze]]
[[Kategorie:Zemřelí na skvrnitý tyfus]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]

Aktuální verze z 24. 11. 2024, 23:19

Vladimír Helfert
Vladimír Helfert
Vladimír Helfert
Narození24. března 1886
Plánice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí18. května 1945 (ve věku 59 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Zkušební komise pro učitelství na středních školách Univerzity Karlovy
Povolánímuzikolog, pedagog, dirigent, hudební historik, učitel, hudební pedagog a redaktor
RodičeZdeněk Helfert a Marie Marešová
DětiIgor Helfert
PříbuzníJaroslav Helfert (sourozenec)
Josef Trtílek (zeť)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Památeční plaketa na rodném domě ve městě Plánice.
Plánický rodný dům.

Vladimír Helfert (24. března 1886 Plánice[1]18. května 1945 Praha) byl český muzikolog, pedagog, organizátor a dirigent. Od roku 1919 žil v Brně, kde na Masarykově univerzitě založil oddělení hudební vědy.

Po maturitě, kterou složil na smíchovském reálném gymnáziu v roce 1904,[p 1] studoval na pražské Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Dva roky také strávil na univerzitě v Berlíně, kde se učil od předních muzikologů té doby. Po svých studiích působil na české univerzitě v Praze, kde se setkal se Zdeňkem Nejedlým, svým pozdějším švagrem. Nejedlý jej, podobně jako řadu českých muzikologů, silně ovlivnil. Helfert byl propagátorem díla Bedřicha Smetany. Po svém příchodu do Brna zde jako první uvedl a sám řídil kompletní symfonický cyklus Má vlast. Jako zastánce progresivního směru (představovaného např. právě Smetanou, Fibichem, Ostrčilem) zpočátku odmítal hudbu Leoše Janáčka jako příliš „naturalistickou“, později svůj postoj přehodnotil.

Helfert ve své korespondenci ze 30. let 20. stol. se Zdeňkem Nejedlým formuloval svou myšlenku o zavedení předmětu hudební výchovy do základního školství.

Vychoval novou generaci brněnských hudebních vědců (Racek, Štědroň a další).

V letech 1935–1936 byl děkanem Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

Za druhé světové války byl vězněn. Zemřel v důsledku podlomeného zdraví krátce po skončení války, 18. května 1945, po převozu z Terezína do pražské Nemocnice Na Bulovce[2] na následky epidemie skvrnitého tyfu.[3]

Narodil se jako syn Zdeňka Helferta (1849–1891), správce velkostatku v Plánici a inspektora bechyňského panství knížat Paarů. Jeho dědečkem byl historik a politik Josef Alexander Helfert a pradědečkem právník a etnograf Josef Helfert. Babička Vilemína Helfertová byla sestrou Jindřicha Fügnera.

Jeho bratr Jaroslav byl ředitelem Moravského zemského muzea, sestra Alexandra byla manželkou Rudolfa Jedličky, zakladatele Jedličkova ústavu. V roce 1910 se oženil s Boženou Brichtovou (1885–1968). Jeho švagry byli hudební vědec a politik Zdeněk Nejedlý a architekt Rudolf Stockar.[4][5][6][7]

Syn Igor (1915–1985) byl zatčen po studentských demonstracích 17 listopadu 1939. Nejdříve byl vězněn na Špilberku, poté ve Vídni a následně převezen do koncentračního tábora Sachsenhausen. Po propuštění v roce 1942 dostudoval práva a působil jako československý konzul v Hamburku. Po převzetí moci komunisty opakovaně vězněn v Jáchymově a Leopoldově. Po roku 1968 emigroval do Kanady, kde i zemřel.[8]

Starší dcera Blažena (1911–1997) pracovala jako knihovnice, mladší Renata (1913–2010) se provdala za Josefa Trtílka, profesora analytické chemie a pozdějšího děkana Pedagogické fakulty UJEP v Brně.[9]

  • Smetanismus a Wagnerianismus (1911) [10]
  • Naše hudba a český stát (1918) [11]
  • Bedřich Smetana (1924) [12]
  • Tvůrčí rozvoj Bedřicha Smetany (1924) [13]
  • Jiří Benda (1929) – příspěvek k problému české hudební emigrace [14]
  • Základy hudební výchovy na nehudebních školách (1930) – otázka hudebnosti, nutnost školské hudební výchovy [15]
  • Česká moderní hudba (1930) – studie o české hudební tvořivosti [16]
  • Geschichte der Musik in der Tschechoslovakischen Republik (1936) [17]
  • Státní hudebně-historický ústav (1945) [18]
  • O Janáčkovi (1949) – soubor statí a článků [19]
  • O Smetanovi (1949) – soubor statí a článků [20]
  • Smetanovské kapitoly (1949) – druhé vydání feuilletonistických statí (před knižním vydáním vyšly v Lid. novinách pod čarou za války r. 1917) [21]
  1. Škola nyní existuje pod názvem Gymnázium Na Zatlance.
  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Vladimír HelfertČeském hudebním slovníku osob a institucí [cit. 2024-08-11]
  3. K úmrtí profesora dr. Vl. Helferta (dostupné online v NK ČR). Rudé právo. 20. 5. 1945, s. 3. Dostupné online. 
  4. Soupis pražských obyvatel, Brichta Arnošt, 1852
  5. Policejní přihlášky, Helfert Vladimír, 1886
  6. Policejní přihlášky, Praha, Nejedlý Zdeněk 1878
  7. Policejní přihlášky, Praha, Stockar Rudolf
  8. JUDr. Igor Helfert. www.payne.cz [online]. [cit. 2024-11-24]. Dostupné online. 
  9. Blažena Helfertová. www.payne.cz [online]. [cit. 2024-11-24]. Dostupné online. 
  10. HELFERT, Vladimír. Smetanismus a Wagnerianismus [online]. Praha: Čas. Smetana, 1911 [cit. 2021-08-31]. Dostupné online. 
  11. HELFERT, Vladimír. Naše hudba a český stát [online]. Praha: B. Kočí, 1918 [cit. 2021-08-31]. Dostupné online. 
  12. HELFERT, Vladimír. Bedřich Smetana [online]. Brno: spolek : Brno, 1924 [cit. 2021-08-31]. Dostupné online. 
  13. HELFERT, Vladimír. Tvůrčí rozvoj Bedřicha Smetany [online]. Praha: Jos. R. Vilímek, 1924 [cit. 2021-08-31]. Dostupné online. 
  14. HELFERT, Vladimír. Jiří Benda [online]. Brno: Filosofická fakulta s podporou Ministerstva školství a národní osvěty, 1929 [cit. 2021-08-31]. Dostupné online. 
  15. HELFERT, Vladimír. Základy hudební výchovy na nehudebních školách [online]. Praha: SNK, 1930 [cit. 2021-08-31]. Dostupné online. 
  16. HELFERT, Vladimír. Česká moderní hudba [online]. Olomouc: Index, 1936 [cit. 2021-08-31]. Dostupné online. 
  17. HELFERT, Vladimír. Geschichte der Musik in der Tschechoslovakischen Republik [online]. Prag: Orbis, 1936 [cit. 2021-08-31]. Dostupné online. 
  18. HELFERT, Vladimír. Státní hudebně-historický ústav [online]. Praha: Hudební matice Umělecké besedy, 1945 [cit. 2021-08-31]. Dostupné online. 
  19. HELFERT, Vladimír. Soubor statí a článků [online]. Praha: Hudební matice Umělec. besedy, 1949 [cit. 2021-08-31]. Dostupné online. 
  20. HELFERT, Vladimír. O Smetanovi [online]. Praha: Hudební matice, 1950 [cit. 2021-08-31]. Dostupné online. 
  21. HELFERT, Vladimír. Smetanovské kapitoly [online]. Praha: SNK, 1954 [cit. 2021-08-31]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]