Přeskočit na obsah

Éta: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 72 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q14396)
Bez shrnutí editace
Řádek 53: Řádek 53:
== Reference ==
== Reference ==
<references/>
<references/>

== Odkazy ==

* [[Dráha]]
* [[Rychlost]]
* [[Hustota]]
* [[Hmotnost]]


[[Kategorie:Řecká písmena]]
[[Kategorie:Řecká písmena]]

Verze z 22. 11. 2020, 18:01

Éta — majuskulní i minuskulní varianta
Řecká abeceda
Α α alfa Ν ν ný
Β β beta Ξ ξ ksí
Γ γ gama Ο ο omikron
Δ δ delta Π π pí
Ε ε epsilon Ρ ρ ró
Ζ ζ zéta Σ σ ς sigma
Η η éta Τ τ tau
Θ θ théta Υ υ ypsilon
Ι ι ióta Φ φ fí
Κ κ kappa Χ χ chí
Λ λ lambda Ψ ψ psí
Μ μ mí Ω ω omega
Stará písmena
Ϝ ϝ digama Ϙ ϙ koppa
Ϛ ϛ stigma Ͳ ͳ sampí
Ͱ ͱ héta Ϸ ϸ šo
Ϻ ϻ san

Éta (majuskulní podoba Η, minuskulní podoba η, řecký název Ήτα[1]) je sedmé písmeno řecké abecedy a v systému řeckých číslovek má hodnotu 8.

V moderní řečtině reprezentuje zavřenou přední nezaokrouhlenou samohlásku ([i]IPA), zatímco v klasické starořečtině reprezentovala dlouhou polootevřenou přední nezaokrouhlenou samohlásku ([ɛː]IPA). V některých starších dialektech starořečtiny reprezentovala písmeno 'Η' neznělou glotální frikativu ([h]IPA), v tomto významu ji do svého písma převzali Etruskové a následně se v tomto významu začala používat i v latince jako písmeno H. Ve významu [i]IPA ji převzala cyrilice, vyvinulo se z ní písmeno 'И'.

Použití

minuskulní varianta písmena 'η' se používá jako symbol pro:

Reprezentace v počítači

V Unicode je podporována jak

  • majuskulní éta
    • U+0397 GREEK CAPITAL LETTER ETA
  • tak minuskulní éta
    • U+03B7 GREEK SMALL LETTER ETA


V HTML je možné je zapsat pomocí &#919; respektive &#951;. Lze je také zapsat pomocí HTML entit &Eta; respektive &eta;.

V LaTeXu se minuskulní éta píše příkazem \eta, místo majuskulní éty se používá písmeno 'H' z latinky.[2]

Reference

  1. NIEDERLE, Jindřich; NIEDERLE, Václav; VARCL, Ladislav. Mluvnice jazyka řeckého. Praha: Vyšehrad, 1998. ISBN 80-7021-283-7. S. 9. 
  2. RYBIČKA, Jiří. LATEX pro začátečníky. 3.. vyd. Brno: KONVOJ, spol. s.r.o., 2003. ISBN 80-7302-049-1. S. 88. 

Odkazy