Gustav VI. Adolf: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 16. 11. 2013, 07:26

Šablona:Infobox panovník Gustav VI. Adolf, celým jménem Oscar Fredrik Wilhelm Olaf Gustav VI. Adolf (11. listopadu 1882, Stockholm – 15. září 1973, Helsingborg)^[1] byl doposud věkově nejstarší^[2] švédský král (na trůn nastoupil v 67 letech) a archeolog. Založil Švédský archeologický institut v Římě či v řeckých Athénách.^[3]

Život

Gustavovy osobní kvality mu zajistily popularitu mezi Švédy, která napomohla tomu, aby se veřejné mínění obrátilo k zachování konstituční monarchie. Gustav měl mnoho odborných zájmů a svým záběrem, stejně jako neformálním a skromným vystupováním, si získal respekt. Záměrně se vyvarovával okázalosti. Ústavní reforma, dokončená v roce 1975, ovšem znovu oslabila moc panovníka ve prospěch volené vlády.

Rodina a potomstvo

Gustavovou první manželkou se stala princezna Margareta z Connaughtu, vnučka britské královny královny Viktorie. Setkali se v Káhiře, kde byl princ na studijní cestě k hrobkám faraónů. Její rodiče (Artur, vévoda z Connaughtu a Strathearnu, třetí syn královny Viktorie, a jeho manželka, pruská princezna Luisa Margareta, byli velmi spokojeni, neboť vévoda byl vnukem švédského krále a perspektivním následníkem švédského trůnu.

Po několika měsících zasnoubení se 15. června roku 1905 na hradě Windsor konala svatba a Margareta se stala vévodkyní ze Skåne. Když otec jejího manžela v roce 1907 nastoupil po smrti svého otce Oskara II. na švédský trůn, stal se Gustav jeho následníkem - korunním princem.

Jejich manželství je popisováno jako šťastné a rodina se rozrostla o pět rychle po sobě narozených dětí:

Gustav Adolf, vévoda z Västerbottenu (1906–1947), otec současného švédského krále Karla XVI. Gustava
Sigvard, vévoda z Upplandu (1907–2002), později hrabě z Wisborgu
Ingrid (1910–2000)
Bertil, vévoda Hallandu (1912–1997)
Karel Jan, vévoda Dalarny (1916–2012)

Přes svého nejstaršího syna Gustava Adolfa je Gustav dědem současného švédského krále, přes svou jedinou dceru princeznu Ingrid pak i dědem současné dánské královny Markéty II. a titulární řecké královny Anne-Marie.

Manželství Gustava Adolfa a Margarety trvalo patnáct let – princezna zemřela 1. května 1920. Její smrt byla pro všechny velkou ztrátou, a to tím spíš, že byla právě v osmém měsíci těhotenství a čekala šesté dítě.

Se svou druhou manželkou Louisou Mountbatten, pravnučkou britské královny královny Viktorie se oženil 3. listopadu 1923. Z manželství se 30. května 1925 narodila mrtvá dcera, další děti již pár neměl.^[4] Gustav Adolf přežil i tuto svou druhou manželku, zemřela v roce 1965.

Nástupce

Gustav VI. Adolf zemřel ve věku devadesáti let na zápal plic. Oproti zažité tradici nebyl pohřben v kostele Riddarholmen, ale na královském hřbitově vedle svých dvou manželek.

Následník Gustava VI. Adolfa, jeho nejstarší syn Gustav Adolf, vévoda z Västerbottenu zemřel tragicky při leteckém neštěstí roku 1947. Nástupcem Gustava VI. Adolfa na švédském trůnu se tak po jeho smrti v roce 1973 stal jeho sedmadvacetiletý vnuk, stávající švédský král Karel XVI. Gustav.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Video o tomto panovníkovi

{{{titul}}}
1950–1973

[1] Bernadotte

[2] Historická šlechta > Švédský král dostal rodokmen svých českých předků

[3] Heslo Gustav VI. Adolf na Cojeco encyklopedii

[4] Vládnoucí dynastie 20.-21. století

[1]

[2]

[3]

[4]

@@ Řádek 36: / Řádek 36: @@
 === Rodina a potomstvo ===
-Gustavovou první manželkou se stala [[Margareta Connaught|princezna Margareta z Connaughtu]], vnučka [[Seznam britských panovníků|britské královny]] [[Královna Viktorie|královny Viktorie]]. Setkali se v [[Káhira|Káhiře]], kde byl princ na studijní cestě k hrobkám [[faraón]]ů. Její rodiče ([[Artur Sasko-Koburský|Artura, vévody z Connaughtu a Strathearnu]], třetí syn královny Viktorie, a jeho manželka, pruská princezna [[Luisa Margareta, vévodkyně Connaught|Luisa Margareta]], byli velmi spokojeni, neboť vévoda byl vnukem švédského krále a perspektivním následníkem švédského trůnu.
+Gustavovou první manželkou se stala [[Margareta Connaught|princezna Margareta z Connaughtu]], vnučka [[Seznam britských panovníků|britské královny]] [[Královna Viktorie|královny Viktorie]]. Setkali se v [[Káhira|Káhiře]], kde byl princ na studijní cestě k hrobkám [[faraón]]ů. Její rodiče ([[Artur Sasko-Koburský|Artur, vévoda z Connaughtu a Strathearnu]], třetí syn královny Viktorie, a jeho manželka, pruská princezna [[Luisa Margareta, vévodkyně Connaught|Luisa Margareta]], byli velmi spokojeni, neboť vévoda byl vnukem švédského krále a perspektivním následníkem švédského trůnu.
 Po několika měsících zasnoubení se [[15. červen|15. června]] roku [[1905]] na [[Windsor (hrad)|hradě Windsor]] konala svatba a Margareta se stala vévodkyní ze [[Skåne]]. Když otec jejího manžela v roce [[1907]] nastoupil po smrti svého otce [[Oskar II.|Oskara II.]] na švédský trůn, stal se Gustav jeho následníkem - [[korunní princ|korunním princem]].
@@ Řádek 52: / Řádek 52: @@
 Manželství Gustava Adolfa a Margarety trvalo patnáct let – princezna zemřela [[1. květen|1. května]] [[1920]]. Její smrt byla pro všechny velkou ztrátou, a to tím spíš, že byla právě v osmém měsíci těhotenství a čekala šesté dítě.
 Se svou druhou manželkou [[Luisa Mountbattenová|Louisou Mountbatten]], pravnučkou [[Seznam britských panovníků|britské královny]] [[Královna Viktorie|královny Viktorie]] se oženil [[3. listopad|3. listopadu]] [[1923]]. Z manželství se [[30. květen|30. května]] [[1925]] narodila mrtvá dcera, další děti již pár neměl.<ref>[http://dynastie.ic.cz/dynastie_sved.html Vládnoucí dynastie 20.-21. století]</ref> Gustav Adolf přežil i tuto svou druhou manželku, zemřela v roce [[1965]].
 === Nástupce ===