Přeskočit na obsah

Slavkov u Brna: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
počet obyvatel
Řádek 120: Řádek 120:
* [[Alois Ličman]] – autor vlastivědy slavkovského okresu
* [[Alois Ličman]] – autor vlastivědy slavkovského okresu
* [[Václav Antonín z Kounic-Rietbergu|Václav Antonín z Kounic-Rietbergru]] – kancléř čtyř císařů
* [[Václav Antonín z Kounic-Rietbergu|Václav Antonín z Kounic-Rietbergru]] – kancléř čtyř císařů
* [[František Franc]] (1897–1942) – varhaník, učitel, sbormistr Cyrilské jednoty
* [[František Franc]] (1897–1942) – varhaník, učitel, sbormistr Cyrilské jednoty, zakladatel soukromé hudební školy (nynější ZUŠ Fr. France Slavkov u Brna)
* [[Jaromír Sedláček]] (1885–1945) – právník a děkan [[Právnická fakulta Masarykovy univerzity|právnické fakulty Masarykovy univerzity]]
* [[Jaromír Sedláček]] (1885–1945) – právník a děkan [[Právnická fakulta Masarykovy univerzity|právnické fakulty Masarykovy univerzity]]
* [[Emil Strach]] (1884–1942) – zasloužilý občan města, ochránce přírody, zakladatel Slavkovského okrašlovacího spolku
* [[Emil Strach]] (1884–1942) – zasloužilý občan města, ochránce přírody, zakladatel Slavkovského okrašlovacího spolku

Verze z 3. 5. 2015, 15:59

Slavkov u Brna
Znak města Slavkov u BrnaVlajka města Slavkov u Brna
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecSlavkov u Brna
Obec s rozšířenou působnostíSlavkov u Brna
(správní obvod)
OkresVyškov
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel7 169 (2024)[1]
Rozloha14,95 km²[2]
Katastrální územíSlavkov u Brna
Nadmořská výška211 m n. m.
Počet domů1 601 (2021)[3]
Počet k. ú.1
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Slavkov u Brna
Palackého nám. 64
684 01 Slavkov u Brna
podatelna@meuslavkov.cz
StarostaMichal Boudný
Oficiální web: www.slavkov.cz
Slavkov u Brna na mapě
Slavkov u Brna
Slavkov u Brna
Další údaje
Kód obce593583
Kód části obce412732
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slavkov u Brna (německy Austerlitz)[4] je město v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji, 20 km východně od Brna na řece Litava. Žije zde přibližně 6 300 obyvatel.

Slavkov je známý především bitvou u Slavkova, která se v roce 1805 odehrála několik kilometrů západně od města. Jeho historické jádro je městskou památkovou zónou, přilehlá oblast Slavkovského bojiště je krajinnou památkovou zónou.[5]

Historie

První písemná zmínka

První písemný záznam o městě pochází z roku 1237. Tehdy král Václav I. potvrdil Řádu německých rytířů držbu města Novosedlic a čtyř okolních vsí.[6] Německé jméno „Austerlitz“ je pravděpodobně odvozeno z českého „Novosedlice“ → německy původně „Nausedlitz“. Od krále Václava IV. získalo město pečeť a znak, který je nejstarším dochovaným znakovým privilegiem v Česku.

Na počátku 13. století zde vystavěl Řád německých rytířů baštu, jejíž zbytky lze ještě dnes najít v podzemí slavkovského zámku. Po konfiskaci králem Zikmundem Lucemburským počátkem 15. století se město postupně stalo vlastnictvím mnoha šlechticů. V průběhu doby zde nacházeli útočiště i němečtí novokřtěnci - habáni a vznikla zde i početná židovská komunita.

Kounicové

V roce 1509 připadlo panství rodu Kouniců, kteří ho pak ovládali po více než 400 let. Nejvýznamnějším vlastníkem Slavkova byl kníže Václav Antonín Kounic (1711–1794), který v úřadu dvorního kancléře sloužil rakouské císařovně Marii Terezii i dalším třem jejím následníkům. Další významnou postavou v historii panství byl hrabě Václav Kounic (1848–1913), švagr skladatele Antonína Dvořáka a studentský mecenáš.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Slavkově u Brna.

Památníky a památky bitvy u Slavkova v okolí

Související informace naleznete také v článku Seznam památek Slavkovského bojiště.

Bitva u Slavkova se ve skutečnosti odehrála několik kilometrů západně od Slavkova. Veřejná doprava k památným místům je omezena, takže krajina si uchovává svůj venkovský vzhled. Ve zvlněné krajině, která se příliš nezměnila (kromě rozrůstajících se vesnic), stále převládá zemědělství. Až na dálnici, která přetíná bitevní pole.

  • Mohyla míru na Prateckém kopci - secesní památník bitvy nacházející se poblíž obce Prace navrhl a vystavěl Josef Fanta v letech 19101912. První světová válka odložila jeho otevření, které se konalo až roku 1923. Je to 26 m vysoká čtvercová budova se 4 ženskými sochami, které symbolizují Francii, Rakousko, Rusko a Moravu. Uvnitř je malá kaple. U památníku je také muzeum připomínající bitvu.
  • Na kopci Santon nad obcí Tvarožná stojí malá bílá kaplička. Zde byla hlavní část francouzského dělostřelectva. Tato pozice umožnila Francouzům získat převahu na severní části bitevního pole. Pod kopcem se každoročně konávají rekonstrukce bitvy.
  • Na kopci Žuráň měl Napoleon během bitvy svůj hlavní stan. Vrchol kopce s památníkem je dnes výsostným územím Francie.
  • Staré vinohrady u Újezda u Brna se staly svědky posledního krvavého střetnutí francouzských a ruských gard. Nachází se zde kaplička a nově také Památník Tří císařů.
  • Stará pošta v Koválovicích je původní historická budova z roku 1785. 28. listopadu 1805 zde měl svoje velitelství generál francouzské jízdy Murat, v den bitvy zde pobýval ruský generál Bagration a po bitvě zde přespal a vedl předběžná vyjednávání o příměří Napoleon. Dnes tyto události připomíná malé muzeum.

Samospráva

V letech 2006 až 2014 byl starostou Ivan Charvát (ODS). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 6. listopadu 2014 byl do této funkce zvolen Michal Boudný (ČSSD). [7]

Sport

Mezi první organizované sporty ve Slavkově patří fotbal. V roce 1921 byl založen Sportovní klub Slavkov (SK Slavkov).[8]

Osobnosti

Partnerská města

Partnerskými městy Slavkova u Brna jsou:[9]

Galerie

Francouzi na památku vítězství pojmenovali po bitvě železniční stanici v Paříži Gare d'Austerlitz a také přilehlý most Pont d'Austerlitz a nábřeží Quai d'Austerlitz.

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 300. 
  5. http://web.mvcr.cz/2003/casopisy/vs/0420/pril_info.html
  6. NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská : Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. S. 423. 
  7. HRBÁČ, Adam. Návrat ČSSD: Boudný je novým slavkovským starostou. Vyškovský deník [online]. 2014-11-07 [cit. 2014-11-07]. Dostupné online. 
  8. PERNES, Jiří; SÁČEK, Karel; KROPÁČKOVÁ, Lubomíra. Slavkov u Brna - Austerlitz. Slavkov u Brna: Bedřich Maleček - BM typo, 2007. 320 s. ISBN 80-903707-2-1. S. 273. 
  9. Partnerská města | Slavkov u Brna

Literatura

  • PERNES, Jiří; SÁČEK, Karel; KROPÁČKOVÁ, Lubomíra. Slavkov u Brna - Austerlitz : město nejen se slavnou historií. Slavkov u Brna: BM Typo, 2007. ISBN 978-80-903707-2-2. 
  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. 
  • ZLÁMAL, Vladislav. Vyškov město a okres. Vyškov: Národohospodářská propagace Československa, 1936. 

Související články

Externí odkazy