Sirotčí svaz: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 29. 4. 2016, 14:13

Sirotčí svaz (označovaný také jako východočeský husitský svaz nebo sirotčí bratrstvo; lat.: Orphani) byl radikálním husitským uskupením měst a šlechty ustanoveným z iniciativy Jana Žižky v roce 1423. Východočeský svaz byl zformován splynutím Žižkovy části táborského svazu (bratrstvo Menšího či Nového Tábora) s orebity. Po Žižkově smrti 11. října 1424 se příslušníci východočeského svazu začali označovat jako sirotci. Na rozdíl od táborského svazu zde výraznou roli stejně jako v původním orebském svazu hrála šlechta, na úkor měst a radikálních kněží, jak tomu bylo právě v Táboře. Mezi nejdůležitější osobnosti sirotků patřili Jan Žižka z Trocnova (vlastně ještě v době Menšího Tábora), kněz Ambrož z Hradce, Viktorin z Kunštátu na Liticích a Pardubicích, Jan Královec z Hrádku, Kuneš z Bělovic, Jan Roháč z Dubé, Jan Čapek ze Sán, Prokop Malý či Jakub Vlk. Hlavním centrem svazu bylo královnino věnné město Hradec Králové.

Historie

Pod vedením Jana Žižky

Na jaře roku 1423 se vojevůdce Jan Žižka ve zlém rozešel s táborským svazem a začal ve východních Čechách budovat tzv. Menší Tábor. Pod Žižkovu moc byli postupně zahrnuti i původní východočeští husité-orebité vedení Žižkovým přítelem knězem Ambrožem z Hradce. Svaz Menšího Tábora se po svém založení v Německém Brodě 8. března 1423 zpočátku opíral zejména o bývalou táborskou polní obec a orebskou a táborskou šlechtu. Vzrůstající moc slepého hejtmana se nelíbila zemskému panstvu a Čeněk z Vartemberka proti Žižkovi vytáhl. 20. dubna 1423 jej Jan Žižka porazil v bitvě u Hořic. V červenci Žižka obsadil Hradec Králové, který do té doby patřil husitskému šlechtici Diviši Bořkovi z Miletínka. V létě došlo k vůbec prvnímu střetu mezi husitskými vojsky. 4. srpna 1423 porazil slepý hejtman bývalého spojence Diviše Bořka z Miletínka v bitvě u Strachova dvora. Patrně v září 1423 byl vydán Žižkův vojenský řád, který byl sirotky vždy dodržován.

6. ledna 1424 porazil Žižka katolické šlechtice v bitvě u České Skalice a 7. června 1424 rozdrtil spojené pražany a kališnickou a katolickou šlechtu v bitvě u Malešova. K bratrstvu Menšího Tábora postupně připojil města Hradec Králové, Čáslav, Jaroměř, Dvůr Králové a Trutnov. Pod tíhou krvavých porážek se téměř rozpadl pražský městský svaz. Vojsko východočeského svazu poté táhlo k samotné Praze, kterou byl Žižka rozhodnut za její zradu ztrestat. Od krveprolití ho až 14. září odradil Jan Rokycana smírem na Špitálském poli. Místo boje došlo k vzájemné dohodě a spojené husitské armády vytáhly na Moravu proti vojsku Albrechta Habsburského. Před obleženou Přibyslaví však Jan Žižka 11. října 1424 zemřel.

Období 1424–1434

Ambrož z Hradce odvezl tělo mrtvého velitele do Hradce Králové, kde bylo pohřbeno v kostele sv. Ducha a o něco později v Čáslavi. Pravděpodobně na popud samotného Ambrože si od té doby východočeští husité začali říkat sirotci. Pod vrchním velením táborského hejtmana Prokopa Holého, se sirotci zúčastnili krvavé bitvy u Ústí. Po vítězství v bitvě u Světlé v roce 1427 se husitům otevřela cesta pro spanilé jízdy. V květnu vyplenila spojená vojska sirotků a táborů Horní Lužici a Slezsko. 4. srpna 1427 byla spojenými kališníky rozehnána třetí křížová výprava v bitvě u Tachova. Od roku 1428 stál v duchovním čele sirotků kněz Prokop Malý zvaný Prokůpek. Na jaře roku 1428 spojená husitská vojska protáhla skrz Horní Uhry a Slezsko. Zmocnila se měst Uherského Brodu, Ostravy, Osoblahy, Hlohova a dalších a s obrovskou kořistí se vrátila domů. V roce 1429 plenili sirotci Horní Falc a v roce 1430 Horní Uhry.

V letech 1431-1434 se vrchním sirotčím hejtmanem stal Jan Čapek ze Sán. 14. srpna 1431 byla poslední křížová výprava rozprášena spojenými husitskými vojsky v bitvě u Domažlic. Na podzim byli sirotci vedení Janem Čapkem drtivě poraženi uherským vojskem na jižním Slovensku v Pováží. V létě roku 1433 podnikli sirotčí oddíly vedené Janem Čapkem ze Sán slavnou rejsu na pomoc polskému králi Vladislavu Jagellovi, přičemž se dostali až k Baltu. Po nezdaru u obležené Plzně, se radikálové (sirotci a táboři) pod vrchním velením Prokopa Holého střetli s panskou jednotou (umírněná husitská šlechta a katolíci) 30. května 1434 v bitvě u Lipan. Radikálové byli drtivě poraženi. V boji padli vůdci Prokop Holý a Prokop Malý. Jan Čapek ze Sán s jízdou opustil bojiště. Po bitvě bylo ve stodolách nedaleko bitevního pole upáleno na 700 zajatých radikálů. Z této rány se již sirotčí svaz nevzpamatoval a v podstatě zaniknul. Pouze načas se ještě naposledy od 27. září 1436 do 3. března 1437 vlády v Hradci Králové zmocnil radikální kněz Ambrož. Poté se Hradec Králové usmířil s císařem Zikmundem Lucemburským.

Města ovládaná sirotčím svazem

Šlechta na straně sirotčího svazu

Odkazy

Literatura

BARTOŠ, František Michálek. České dějiny II./8. Husitská revoluce. 2. Vláda bratrstev a její pád 1426-1437. Praha: Academia, 1966. 263 s.
ČECHURA, Jaroslav. České země v letech 1378-1437 : Lucemburkové na českém trůně II. Praha: Libri, 2000. 438 s. ISBN 80-85983-98-2.
ČORNEJ, Petr. Lipanská křižovatka : příčiny, průběh a historický význam jedné bitvy. Praha: Panorama, 1992. 277 s. ISBN 80-7038-183-3.
ČORNEJ, Petr. Lipanské ozvěny. Jinočany: H & H, 1995. 203 s. ISBN 80-85787-80-6.
ČORNEJ, Petr. Světla a stíny husitství. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2011. 482 s. ISBN 978-80-7422-084-5.
ČORNEJ, Petr. Tajemství českých kronik : cesty ke kořenům husitské tradice. 2. vyd. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2003. 456 s. ISBN 80-7185-590-1.
ČORNEJ, Petr. Velké dějiny zemí Koruny české V. 1402-1437. Praha: Paseka, 2000. 790 s. ISBN 80-7185-296-1.
JUROK, Jiří. Příčiny, struktury a osobnosti husitské revoluce. České Budějovice: Veduta, 2006. 420 s. ISBN 80-86829-22-7.
ŠMAHEL, František. Husitská revoluce. 3. Kronika válečných let. Praha: Karolinum, 1996. 420 s. ISBN 80-7184-075-0.
ŠMAHEL, František. Husitská revoluce. 4. Epilog bouřlivého věku. Praha: Karolinum, 1996. 550 s. ISBN 80-7184-076-9.
ŠMAHEL, František. Husitské Čechy : struktury, procesy, ideje. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 758 s. ISBN 80-7106-468-8.

Související články

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 |native_name= Orphani
 |war= [[Husitské války|husitských válkách]], [[Křížové výpravy#Proti kacířům|křížových výpravách proti kacířům]] a [[Spanilé jízdy|spanilých jízdách]]
-|image= [[Soubor:Sirotci 2.jpg|300px|border]]
+| obrázek = Sirotci 2.jpg
-|caption= Korouhev sirotčí polní obce (v hypotetických barvách)
+| popisek = Korouhev sirotčí polní obce (v hypotetických barvách)
 |map= Kingdom of Bohemia during the Hussite Wars.jpg
 |map_size= 310px
@@ Řádek 11: / Řádek 11: @@
 |ideology= [[Česká reformace]]<br >[[Radikální husité|husitský radikalismus]]<br >[[chiliasmus]]
 |leaders= [[Soubor:Žižka Jan-Coat of Arms.png|18px|Znak Jana Žižky z Trocnova]] [[Jan Žižka|Jan Žižka z Trocnova]]<br />[[Jan Roháč z Dubé]]<br />[[Jan Čapek ze Sán]]
 |clans=
 |headquarters= [[Hradec Králové]]
 |area= [[Soubor:Banner of the Holy Roman Emperor with haloes (1400-1806).svg|22px|border]] [[Svatá říše římská]]
 * {{Flagicon|Bohemia}} [[Země Koruny české]]
 |strength=
 |previous= [[Orebité]] + [[Táborský svaz]] (Menší či Nový Tábor)
 |next=
 |allies= [[Soubor:Tabori.jpg|42px|border]] [[Táborský svaz]]<br />[[Soubor:Prague banner c1477.png|22px|border]] [[Pražský svaz]]<br />[[Žatecko-lounský svaz]]
 |opponents= [[Soubor:Sede vacante.svg|20px]] [[Římskokatolická církev]]
@@ Řádek 32: / Řádek 32: @@
 }}
-'''Sirotčí svaz''' (označovaný také jako '''východočeský husitský svaz''' nebo '''sirotčí bratrstvo'''; ''[[Latina|lat.]]: Orphani'') byl radikálním [[Husitství|husitským]] uskupením [[město|měst]] a [[šlechta|šlechty]] ustanoveným z iniciativy [[Jan Žižka|Jana Žižky]] v roce [[1423]]. Východočeský svaz byl zformován splynutím Žižkovy části [[Táborský svaz|táborského svazu]] (bratrstvo Menšího či Nového Tábora) s [[Orebité|orebity]]. Po Žižkově smrti  [[11. říjen|11. října]] [[1424]] se příslušníci východočeského svazu začali označovat jako '''sirotci'''. Na rozdíl od táborského svazu zde výraznou roli stejně jako v původním orebském svazu hrála [[šlechta]], na úkor měst a radikálních kněží, jak tomu bylo právě v [[Tábor|Táboře]]. Mezi nejdůležitější osobnosti sirotků patřili Jan Žižka z Trocnova (vlastně ještě v době Menšího Tábora), kněz [[Ambrož z Hradce]], Viktorin z Kunštátu na Liticích a Pardubicích, Jan Královec z Hrádku, [[Kuneš z Bělovic]], [[Jan Roháč z Dubé]], [[Jan Čapek ze Sán]], [[Prokop Malý]] či [[Jakub Vlk]]. Hlavním centrem svazu bylo královnino věnné město [[Hradec Králové]].
+'''Sirotčí svaz''' (označovaný také jako '''východočeský husitský svaz''' nebo '''sirotčí bratrstvo'''; ''[[Latina|lat.]]: Orphani'') byl radikálním [[Husitství|husitským]] uskupením [[město|měst]] a [[šlechta|šlechty]] ustanoveným z iniciativy [[Jan Žižka|Jana Žižky]] v roce [[1423]]. Východočeský svaz byl zformován splynutím Žižkovy části [[Táborský svaz|táborského svazu]] (bratrstvo Menšího či Nového Tábora) s [[Orebité|orebity]]. Po Žižkově smrti [[11. říjen|11. října]] [[1424]] se příslušníci východočeského svazu začali označovat jako '''sirotci'''. Na rozdíl od táborského svazu zde výraznou roli stejně jako v původním orebském svazu hrála [[šlechta]], na úkor měst a radikálních kněží, jak tomu bylo právě v [[Tábor|Táboře]]. Mezi nejdůležitější osobnosti sirotků patřili Jan Žižka z Trocnova (vlastně ještě v době Menšího Tábora), kněz [[Ambrož z Hradce]], Viktorin z Kunštátu na Liticích a Pardubicích, Jan Královec z Hrádku, [[Kuneš z Bělovic]], [[Jan Roháč z Dubé]], [[Jan Čapek ze Sán]], [[Prokop Malý]] či [[Jakub Vlk]]. Hlavním centrem svazu bylo královnino věnné město [[Hradec Králové]].
 == Historie ==
 === Pod vedením Jana Žižky ===
 [[Soubor:Věnceslav Černý - Jan Rokycana s poselstvím Pražanů u Jana Žižky, táhnoucího na Prahu r. 1424.jpg|thumb|250px|vpravo|[[Jan Žižka]] v rozhovoru s [[Jan Rokycana|Janem Rokycanou]] před [[Praha|Prahou]] roku [[1424]]]]
-Na jaře roku 1423 se vojevůdce Jan Žižka ve zlém rozešel s táborským svazem a začal ve východních [[Čechy|Čechách]] budovat tzv. Menší Tábor. Pod Žižkovu moc byli postupně zahrnuti i původní východočeští husité-orebité vedení Žižkovým přítelem knězem Ambrožem z Hradce. Svaz Menšího Tábora se po svém založení v Německém Brodě 8. března 1423 zpočátku opíral zejména o bývalou táborskou polní obec a orebskou a táborskou šlechtu. Vzrůstající moc slepého [[hejtman (vojenství)|hejtman]]a se nelíbila zemskému panstvu a [[Čeněk z Vartemberka]] proti Žižkovi vytáhl. [[20. duben|20. dubna]] 1423 jej Jan Žižka porazil v [[Bitva u Hořic|bitvě u Hořic]]. V červenci Žižka obsadil Hradec Králové, který do té doby patřil husitskému šlechtici [[Diviš Bořek z Miletínka|Diviši Bořkovi z Miletínka]]. V létě došlo k vůbec prvnímu střetu mezi husitskými vojsky. [[4. srpen|4. srpna]] 1423 porazil slepý hejtman bývalého spojence Diviše Bořka z Miletínka v [[Bitva u Strachova dvora|bitvě u Strachova dvora]]. Patrně v září 1423 byl vydán [[Žižkův vojenský řád]], který byl sirotky vždy dodržován.
+Na jaře roku 1423 se vojevůdce Jan Žižka ve zlém rozešel s táborským svazem a začal ve východních [[Čechy|Čechách]] budovat tzv. Menší Tábor. Pod Žižkovu moc byli postupně zahrnuti i původní východočeští husité-orebité vedení Žižkovým přítelem knězem Ambrožem z Hradce. Svaz Menšího Tábora se po svém založení v Německém Brodě 8. března 1423 zpočátku opíral zejména o bývalou táborskou polní obec a orebskou a táborskou šlechtu. Vzrůstající moc slepého [[hejtman (vojenství)|hejtmana]] se nelíbila zemskému panstvu a [[Čeněk z Vartemberka]] proti Žižkovi vytáhl. [[20. duben|20. dubna]] 1423 jej Jan Žižka porazil v [[Bitva u Hořic|bitvě u Hořic]]. V červenci Žižka obsadil Hradec Králové, který do té doby patřil husitskému šlechtici [[Diviš Bořek z Miletínka|Diviši Bořkovi z Miletínka]]. V létě došlo k vůbec prvnímu střetu mezi husitskými vojsky. [[4. srpen|4. srpna]] 1423 porazil slepý hejtman bývalého spojence Diviše Bořka z Miletínka v [[Bitva u Strachova dvora|bitvě u Strachova dvora]]. Patrně v září 1423 byl vydán [[Žižkův vojenský řád]], který byl sirotky vždy dodržován.
 [[6. leden|6. ledna]] [[1424]] porazil Žižka katolické šlechtice v [[Bitva u České Skalice|bitvě u České Skalice]] a [[7. červen|7. června]] [[1424]] rozdrtil [[Svatohavelský sněm|spojené]] [[Pražský svaz|pražany]] a kališnickou a katolickou šlechtu v [[Bitva u Malešova|bitvě u Malešova]]. K bratrstvu Menšího Tábora postupně připojil města Hradec Králové, [[Čáslav]], [[Jaroměř]], [[Dvůr Králové nad Labem|Dvůr Králové]] a [[Trutnov]]. Pod tíhou krvavých porážek se téměř rozpadl pražský městský svaz. Vojsko východočeského svazu poté táhlo k samotné [[Praha|Praze]], kterou byl Žižka rozhodnut za její zradu ztrestat. Od krveprolití ho až [[14. září]] odradil [[Jan Rokycana]] smírem na [[Karlín|Špitálském poli]]. Místo boje došlo k vzájemné dohodě a spojené husitské armády vytáhly na [[Morava|Moravu]] proti vojsku [[Albrecht II. Habsburský|Albrechta Habsburského]]. Před obleženou [[Přibyslav]]í však Jan Žižka [[11. říjen|11. října]] 1424 zemřel.
 === Období 1424–1434 ===
 [[Soubor:Mikolas Ales - Jan Capek ze San (1901).jpg|thumb|200px|right|Sirotčí velitel [[Jan Čapek ze Sán]]]]
 Ambrož z Hradce odvezl tělo mrtvého velitele do Hradce Králové, kde bylo pohřbeno v [[Katedrála svatého Ducha|kostele sv. Ducha]] a o něco později v Čáslavi. Pravděpodobně na popud samotného Ambrože si od té doby východočeští husité začali říkat sirotci. Pod vrchním velením táborského hejtmana [[Prokop Holý|Prokopa Holého]], se sirotci zúčastnili krvavé [[Bitva u Ústí nad Labem|bitvy u Ústí]]. Po vítězství v [[Bitva u Světlé|bitvě u Světlé]] v roce [[1427]] se husitům otevřela cesta pro [[spanilé jízdy]]. V květnu vyplenila spojená vojska sirotků a táborů [[Horní Lužice|Horní Lužici]] a [[Slezsko]]. [[4. srpen|4. srpna]] 1427 byla spojenými [[Husitství|kališníky]] rozehnána [[Třetí křížová výprava proti husitům|třetí křížová výprava]] v [[Bitva u Tachova|bitvě u Tachova]]. Od roku [[1428]] stál v duchovním čele sirotků kněz [[Prokop Malý]] zvaný Prokůpek. Na jaře roku 1428 spojená husitská vojska protáhla skrz [[Horní Uhry]] a Slezsko. Zmocnila se měst [[Uherský Brod|Uherského Brodu]], [[Ostrava|Ostravy]], [[Osoblaha|Osoblahy]], [[Hlohov]]a a dalších a s obrovskou kořistí se vrátila domů. V roce [[1429]] plenili sirotci [[Horní Falc]] a v roce [[1430]] Horní Uhry.
 V letech [[1431]]-[[1434]] se vrchním sirotčím hejtmanem stal [[Jan Čapek ze Sán]]. [[14. srpen|14. srpna 1431]] byla poslední [[Čtvrtá křížová výprava proti husitům|křížová výprava]] rozprášena spojenými husitskými vojsky v [[Bitva u Domažlic|bitvě u Domažlic]]. Na podzim byli sirotci vedení Janem Čapkem drtivě poraženi [[Uhersko|uherským]] vojskem na jižním [[Slovensko|Slovensku]] v [[Povodí Váhu|Pováží]]. V létě roku 1433 podnikli sirotčí oddíly vedené Janem Čapkem ze Sán slavnou [[Husitské tažení k Baltu|rejsu]] na pomoc [[Polsko|polskému]] králi [[Vladislav II. Jagello|Vladislavu Jagellovi]], přičemž se dostali až k [[Baltské moře|Baltu]]. Po nezdaru u [[Obléhání Plzně (1433–1434)|obležené Plzně]], se radikálové (sirotci a táboři) pod vrchním velením Prokopa Holého střetli s panskou jednotou (umírněná husitská šlechta a katolíci) [[30. květen|30. května]] [[1434]] v [[Bitva u Lipan|bitvě u Lipan]]. Radikálové byli drtivě poraženi. V boji padli vůdci Prokop Holý a Prokop Malý. Jan Čapek ze Sán s jízdou opustil bojiště. Po bitvě bylo ve stodolách nedaleko bitevního pole upáleno na 700 zajatých radikálů. Z této rány se již sirotčí svaz nevzpamatoval a v podstatě zaniknul. Pouze načas se ještě naposledy od [[27. září]] [[1436]] do [[3. březen|3. března]] [[1437]] vlády v Hradci Králové zmocnil radikální kněz Ambrož. Poté se Hradec Králové usmířil s císařem [[Zikmund Lucemburský|Zikmundem Lucemburským]].
 == Města ovládaná sirotčím svazem ==
-[[File:Czaslau in Böhmen.jpg|thumb|200px|[[Čáslav]] v roce [[1650]]. V pravém dolním rohu je zobrazen údajný [[Jan Žižka|Žižkův]] hrob.]]
+[[Soubor:Czaslau in Böhmen.jpg|thumb|200px|[[Čáslav]] v roce [[1650]]. V pravém dolním rohu je zobrazen údajný [[Jan Žižka|Žižkův]] hrob.]]
 {|
 | valign="top" |
@@ Řádek 84: / Řádek 84: @@
 == Šlechta na straně sirotčího svazu ==
-[[File:Kuneš z Bělovic.gif|thumb|200px|Sirotčí hejtman [[Kuneš z Bělovic]] na ilustraci [[Mikoláš Aleš|Mikoláše Alše]] z roku [[1897]]]]
+[[Soubor:Kuneš z Bělovic.gif|thumb|200px|Sirotčí hejtman [[Kuneš z Bělovic]] na ilustraci [[Mikoláš Aleš|Mikoláše Alše]] z roku [[1897]]]]
 {|
 | valign="top" |