Přeskočit na obsah

Galileo (navigační systém): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Řádek 25: Řádek 25:


== Postup uvádění do provozu ==
== Postup uvádění do provozu ==
<!--
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Galileo_satellites
-->
{| class="wikitable" style="float: right;"
{| class="wikitable" style="float: right;"
|+Seznam družic<ref>https://www.gsc-europa.eu/system-status/almanac-data</ref><ref>SkyRocket: [http://space.skyrocket.de/doc_sdat/galileo-iov.htm Galileo IOV]</ref><ref>Michaël MASTIER: [http://mars.jrc.it/mars/content/download/1920/10288/file/2_Mastier_Statut%20EGNOS%20GALILEO.pdf The EU Satellite Navigation programmes status Applications for the CAP] in GPS Workshop 2010, 11. 10. 2010</ref><ref>http://space.skyrocket.de/doc_sdat/galileo-foc.htm</ref><ref>http://www.egnos-pro.esa.int/IMAGEtech/imagetech_realtime.html</ref>
|+Seznam družic<ref>https://www.gsc-europa.eu/system-status/Constellation-Information</ref><ref>https://www.gsc-europa.eu/system-status/almanac-data</ref><ref>SkyRocket: [http://space.skyrocket.de/doc_sdat/galileo-iov.htm Galileo IOV]</ref><ref>Michaël MASTIER: [http://mars.jrc.it/mars/content/download/1920/10288/file/2_Mastier_Statut%20EGNOS%20GALILEO.pdf The EU Satellite Navigation programmes status Applications for the CAP] in GPS Workshop 2010, 11. 10. 2010</ref><ref>http://space.skyrocket.de/doc_sdat/galileo-foc.htm</ref><ref>http://www.egnos-pro.esa.int/IMAGEtech/imagetech_realtime.html</ref>
|-
|-
! Blok || Období || Vypuštěno || Aktivní
! Blok || Období || Vypuštěno || Aktivní
Řádek 45: Řádek 48:
|26 + 2<sup>✝</sup> + 4<sup>$</sup> + 8<sup>v</sup> + 4<sup>G</sup>||18 + 4<sup>*</sup> + 2<sup>G</sup>
|26 + 2<sup>✝</sup> + 4<sup>$</sup> + 8<sup>v</sup> + 4<sup>G</sup>||18 + 4<sup>*</sup> + 2<sup>G</sup>
|-
|-
| colspan="5" style="font-size: smaller;" |<sup>V</sup> Výhled, plán<br /><sup>$</sup> V přípravě<br /><sup>✝</sup> Ztracena při startu nebo selhalo oživení<br /><sup>*</sup> Zavádění do provozu po vypuštění<br /><sup>G</sup> Geostacionární (pronájem soukromých družic)<br />Poslední změna: 21. listopadu 2018
| colspan="5" style="font-size: smaller;" |<sup>V</sup> Výhled, plán<br /><sup>$</sup> V přípravě<br /><sup>✝</sup> Ztracena při startu nebo selhalo oživení<br /><sup>*</sup> Zavádění do provozu po vypuštění<br /><sup>G</sup> Geostacionární (pronájem soukromých družic)<br />Poslední změna: 28. ledna 2019
|-
|-
|}
|}

Verze z 28. 1. 2019, 14:10

Galileo logo

Navigační systém Galileo je evropský autonomní globální družicový polohový systém (GNSS), který je vytvářený Evropskou unií prostřednictvím Evropské kosmické agentury (ESA). Cílem Galilea je poskytnutí vysoce přesného nezávislého polohovacího systému, aby státy Evropské unie nebyly závislé na americkém GPS a ruském GLONASS. Projekt byl pojmenován podle toskánského vědce Galilea Galileiho, který se mimo jiné zajímal i o problémy námořní navigace. Administrativní sídlo Agentury GSA provozující systém Galileo je v pražských Holešovicích.

První satelit systému Galileo byl vypuštěn raketou Sojuz dne 21. října 2011. V prosinci 2016 byla vyhlášena první dostupnost otevřených služeb, kdy bylo použitelných prvních 10 družic[1] a očekává se, že dosáhne plné operační schopnosti v roce 2019. Kompletní aktivní systém třiceti družic (27 provozních a 3 aktivních náhradních) se očekává k roku 2020.

V roce 2018 byl na trh uveden první čip, který umí využívat kromě signálu E1 též signál E5, který umožňuje zpřesnit pozici z původních 5 metrů na 30 cm[2] a prvním telefonem bylo Xiaomi Mi 8.[3]

Realizace projektu

Názorná animace

Vznik projektu Galileo se skládá ze dvou částí. První fáze, takzvaná In-Orbit validation phase (IOV), byla zahájena v roce 2011, respektive už v roce 2005, kdy byl vypuštěn první zkušební satelit. Tato fáze má za úkol testování funkčnosti satelitů a jejich vzájemnou propojenost. V této fázi vývoje byly na oběžnou dráhu umístěny čtyři operační satelity. Od roku 2016 je spuštěna druhá fáze vývoje, tedy plné uvedení do provozu (Full operational capacity phase – FOC). V současnosti je tedy na oběžné dráze 18 satelitů, 4 původní operační a 14 nových. Do budoucna je v plánu zvýšit počet na 30 satelitů.[4] Všechny tyto satelity jsou zároveň kompatibilní se americkými satelity GPS i ruskými GLONASS2,[5] lze je tedy využívat všechny dohromady a tím zlepšovat služby jako přesnost navigací. Právě kvůli možnosti přesnější navigace na mapách, využívá systém Galileo například značka mobilních telefonů Huawei. Technologie se ale uplatňuje také při předpovídání počasí nebo slouží vojenským účelům. 

Postup uvádění do provozu

Seznam družic[6][7][8][9][10][11]
Blok Období Vypuštěno Aktivní
EGNOS 1996–2001 4G 2G
GIOVE 2003–2005 2 -
IOV 2011–2012 4 3
FOC 2014–2022+ 20 + 2✝ + 4$ + 8v 15 + 4*
Celkem 26 + 2✝ + 4$ + 8v + 4G 18 + 4* + 2G
V Výhled, plán
$ V přípravě
✝ Ztracena při startu nebo selhalo oživení
* Zavádění do provozu po vypuštění
G Geostacionární (pronájem soukromých družic)
Poslední změna: 28. ledna 2019
Galileo na raketě Sojuz v roce 2011
  • Dne 28. prosince 2005 byla do vesmíru vyslána první technologická navigační družice pro testování komponent tohoto systému, pojmenovaná GIOVE-A. Vynesla ji z kazašského kosmodromu Bajkonur ruská raketa Sojuz-FG/Fregat.
  • Druhá družice, pojmenovaná Giove-B, byla z Bajkonuru vynesena na oběžnou dráhu raketou Soyuz/Fregat 27. dubna 2008.
  • Dne 21. října 2011 vynesla raketa Sojuz ST-B z Guyanského kosmického centra na oběžnou dráhu dva satelity systému Galileo.[12]
  • Dne 12. října 2012 vypuštěny další dvě družice, jedna z nich se jmenuje David – podle Davida Markarjance z Hradce Králové, českého chlapce česko-arménského původu, vítěze celostátní výtvarné soutěže, jež byla součástí soutěže celoevropské (ostatní družice mají též jména podle dětí z různých zemí EU).[13][14]
  • Dne 12. března 2013 bylo provedeno zaměření prvního cíle na zemském povrchu. Podle ESA se tak stalo s přesností na deset až 15 metrů. To je v souladu s očekáváním. Přesnost se přitom bude zvyšovat s tím, jak bude přibývat satelitů, které jsou do systému Galileo zapojeny.[15]
  • Dne 22. srpna 2014 přišel systém o dvě nové družice, které měl vynést ruský nosič. Kvůli selhání posledního stupně rakety se družice dostaly na špatnou oběžnou dráhu a je nemožné je dostat na tu správnou (i když s oběma navázalo řídící středisko agentury ESA v Darmstadtu spojení).[16]
  • Dne 3. prosince 2014 evropská vesmírná organizace ESA oznámila úspěšné vystoupání první družice na správnou oběžnou dráhu. Druhá družice by měla provést stejný manévr. O začlenění obou družic do systému bude rozhodnuto později na základě testů.[17]
  • Dne 11. září 2015 byly raketou Sojuz vyneseny dvě družice a celkový počet družic Galileo tak dosáhl čísla deset.[18]
  • Dne 17. prosince 2015 raketa Sojuz vynesla dvě družice a celkový počet družic Galileo je dvanáct.
  • Dne 24. května 2016 raketa Sojuz vynesla dvě družice a celkový počet družic Galileo je čtrnáct.
  • Dne 16. listopadu 2016 byly raketou Ariane 5ES vyneseny čtyři družice a celkový počet družic je osmnáct.

Politická jednání

Model satelitu Galileo

První impulsy ke spuštění vlastního evropského navigačního systému se objevily už koncem 90. let. Iniciátorem těchto plánů byl britský politik Neil Kinnock, který pracoval od roku 1995 jako evropský komisař pro dopravu. Kinnock prosazoval myšlenku samostatného navigačního systému, díky kterému by Evropa nebyla závislá na americkém systému GPS, který dosud pokrýval celé území. V roce 1999 poté představil konkrétní plán Galileo. Následný evropský komisař pro dopravu, Loyola de Palacio, spolu s předsedou Evropské Vesmírné Agentury (ESA) zahájili spuštění projektu.[19]

Projekt byl podporován a organizován především Itálií, Francií a Německem, které bylo ovšem v jednáních zdrženlivější. Ambivalentní postoj Německa se projevil například v kauze uniklé komunikace mezi americkou ambasádou a ředitelem jedné z německých firem zapojených do projektu Berryho Smutnyho, kde Smutny údajně označoval Galileo jako zbytečné utrácení peněz, které vyhovuje hlavně francouzským zájmům.[20]

Dalším problémem pro vývoj evropského GNSS byla nevole Washingtonu připustit konkurenční systém. Po teroristickém útoku z 11. září 2001 bylo USA obezřetnější k potenciálnímu nebezpečí, které by v rukou nepřítele mohl systém Galileo představovat.

Náměstek ministra obrany Paul Wolfowitz proto poslal dopis vyzývající k přehodnocení evropského projektu. Argumentoval budoucím možným křížením GPS a systému Galileo, které by podle něj mohlo ohrozit vojenské využití GPS v případě konfliktu. Dále Wolfowitz kritizoval zapojení neodborné veřejnosti.

Evropa však reagovala ještě větší podporou vývoji Galilea, kterou symbolizovala snaha Jacquea Chiraca a Tonyho Blaira najít konsenzus nad jeho fungováním. Nakonec byl dohodnut systém Partnerství veřejného a soukromého sektoru (Public-Private Partnership), v rámci něhož, měl soukromý sektor pokrýt dvě třetiny výdajů.[21]

Do vývoje se následně zapojily soukromé společnosti z Británie, Francie, Itálie nebo Španělska. V roce 2007 ovšem Evropská komise, jednající za EU, spolu s Evropskou kosmickou agenturou rozhodly převést projekt kompletně pod Evropskou Unii.[22]

Na projektu měla spolupracovat i Čína, ta ale nakonec začala vyvíjet svůj vlastní systém (Beidou), stejně jako Japonsko nebo Indie.[23]

Momentálně se na projektu podílí tři partneři. Finance a organizaci zařizuje Evropská komise, vývoj a veřejné zakázky má na starosti Evropská kosmická agentura a provozovat projekt po jeho dokončení má Agentura pro evropský GNSS.[24]

Princip fungování

Konfigurace satelitů Galileo

Systém má být tvořen 30 operačními družicemi (27+3), obíhajícími ve výšce přibližně 23 222 km nad povrchem Země po drahách se sklonem 56° k zemskému rovníku ve třech rovinách, vzájemně vůči sobě posunutých o 120°. Každá dráha bude mít 9 pozic pro družice a 1 pozici jako zálohu, aby systém mohl být při selhání družice rychle doplněn na plný počet. To umožní také využívat systém až na 75° zeměpisné šířky. Díky počtu družic bude systém spolehlivý a může překonat i svého největšího konkurenta GPS. Pokrytí Galilea je větší než u GPS, a to především v severských zemích kde navigace byla problematická.[25]

Také to, že se nejedná o vojenský (GPS, GLONASS...),[26] ale civilní projekt a přináší tu výhodu, že nehrozí výpadek služby ani při vyhrocených mezinárodních situacích. Největší uplatnění najde Galileo především v dopravě ale i například oblasti bezpečnosti. Ať se jedná o zabezpečení průmyslu nebo systému Search and Rescue (SAR). Tato služba se týká především automobilové dopravy. Po nehodě je možná oboustranná komunikace a lokalizace. V případě neschopnosti reagovat z důvodu vážného zranění je vozidlo schopno samo zavolat a přesně určit polohu pro snazší práci záchranářů. Tuto možnost by měla mít vozidla od roku 2018.

Další služby, které bude Galileo poskytovat jsou:[27] 

  • Open Service (OS) bude volně dostupná. Jeho signály budou využívat 2 pásma: 1164–1214 MHz a 1563–1591MHz. Přijímače mají mít horizontální přesnost lepší než 4 m a vertikální lepší než 8 m (nebo horizontálně pod 15 m a vertikálně pod 35 m při použití jednoho pásma). Protože bylo dosaženo dohody o kompatibilitě s americkým systémem, budoucí přijímače navíc budou zároveň využívat i GPS.
  • Commercial Service (CS), šifrovaný servis, má být zpoplatněn a má poskytnout přesnost lepší než OS.
  • Safety of Life Service (SOL), která bude také kódovaná s důrazem na integritu a bezpečnost, pro nasazení např. v řízení letového provozu
  • Public Regulated Service (PRS), bude zašifrovaná, s kontrolovaným přístupem a dlouhodobou podporou, určená pro armády a bezpečnostní složky států 

Struktura systému

Sídlo GSA v Praze

Kosmický segment

Systém má být tvořen 30 operačními družicemi (27+3), obíhajícími ve výšce přibližně &0000000000023222.00000023 222 km nad povrchem Země po drahách se sklonem 56° k zemskému rovníku ve třech rovinách, vzájemně vůči sobě posunutých o 120°. Každá dráha bude mít 9 pozic pro družice a 1 pozici jako zálohu, aby systém mohl být při selhání družice rychle doplněn na plný počet.

Pozemní centra

V roce 2004 bylo založeno administrativní centrum Galileo Supervising Authority (GSA) v Bruselu a technologické centrum Galileo Control Centre (GCC) v Oberpfaffenhofenu u německého Mnichova. Pro vývoj technologií bylo využito centra European Space Research and Technology Centre (ESTEC) ESA v holandském Noordwijk.[28]

V roce 2010 bylo rozhodnuto, že administrativní sídlo GSA bude v Praze.[29] Nové sídlo v budově v Holešovicích na předpolí Hlávkova mostu bylo uvedeno do provozu v roce 2012.

Vesmírná politika Evropské Unie

Evropská unie má celkem tři vesmírné projekty, a to Copernicus, systém pro pozorování Země, EGNOS, družicový systém předcházející programu Galileo, který má zvyšovat přesnost GPS v Evropě, a samotný Galileo

Účelem vytvoření Galilea bylo dosažení nezávislosti na Spojených státech amerických, které provozují GPS, na kterém byla dosud Evropa závislá. S GPS i ruským GLONASSem je však Galileo kompatibilní.[30] Vlastní navigační systém umožňuje mimo jiné kontrolu infrastruktury a telekomunikace. Na rozdíl od amerického systému je jeho primárním účelem civilní servis, nikoliv vojenské účely. Galileo má povzbudit a usnadnit využití kosmických dat na trhu, především v dopravě, kde jsou stále více využívána. Jedním ze strategických cílů EU je také podpora technologického výzkumu, inovací a obchodních příležitosti včetně vytvoření nových pracovních míst. V neposlední řadě Galileo posiluje mezinárodní spolupráci, postavení Evropy jako světového hráče a zajišťuje Evropě vlastní nezávislý přístup k radiofrekvenčnímu spektru.[31] Využití navigačního systému má také v důsledku přispět k efektivnější dopravě a tím pádem snížení emisí.[32]

Úspěch a ocenění

Pro Českou republiku je zásadní úspěch, že agentura Galileo, tedy celoevropská agentura sídlí od roku 2012 v Praze. Navíc je Galileo jedna z nejlépe hodnocených agentur v EU. Vyjednávání o přestěhování agentury z Bruselu je považováno za politický úspěch české diplomacie.

Agentura Galileo je důkaz o technologické vyspělosti Evropy a také kooperaci zemí EU na vesmírně-technologické . Její největší přednosti jsou přesnost, konkurenceschopnost projektu GPS a zároveň kompatibilita s GPS i jinými projekty, díky které lze satelity využívat lépe a přesněji. 

Kritika

Projekt Galileo čelí značné kritice z úst odborníků, předních evropských politiků i vlastních dodavatelů a vývojářů v podstatě již od počátku debat o svém zavedení. Bývá označován za zbytečný, příliš nákladný (již odhady z roku 2011 mluví o zhruba 4 mld. eur, nejčerstvější údaje stouply zhruba na 10 mld.)[33] a neinovativní z technologického hlediska. Primárním problémem je pro něj efektivní konkurenceschopnost vůči systému GPS,[34] za který zodpovídá Ministerstvo obrany Spojených států. Kromě přesnějšího zaměřování totiž nenabízí žádné užitečnější výhody. V prvé řadě má navíc sloužit pro veřejné a komerční účely, jeho strategická hodnota tak ztrácí na relevanci a bude nejspíš omezena na koordinaci a monitorování bezpečnostních složek vybraných států skrze šifrovaný kanál.

Dalším z problémů je financování, které rovněž trápí Galileo už od fáze návrhů. Původně se počítalo s přispěním soukromých investorů, většina z nich však nakonec účast na projektu odmítla. Zdroje proto musely být nahrazeny přímo z financí Evropské komise, která na sebe veškeré náklady na navýšení rozpočtu převzala. Předpokládá se navíc, že provozem projektu bude vznikat celkový deficit až 750 miliónů eur ročně.[35]

Mezi nejznámější kritiky projektu Galileo patří např. Berry Smutny, bývalý ředitel dodavatelské společnosti OHB-Systems (zodpovědné za 14 satelitů pro Galileo v hodnotě 566 mil. EUR), jež byl ze své pozice propuštěn poté, co server WikiLeaks zveřejnil jeho prohlášení, ve kterém označil Galileo za „stupidní nápad“ a „vyhozené peníze evropských daňových poplatníků“.[36]

Česká účast na projektu

Česká republika měla zájem o spolupráci s ESA již na konci 90. let minulého století. V roce 1996 podepsala ČR s ESA rámcovou dohodu o spolupráci ve výzkumu a využívání kosmického prostoru pro mírové účely. Roku 2003 byla podepsána dohoda o statutu spolupracujícího státu mezi Českou republikou a ESA. 8. července 2008 došlo k podepsání dohody o vstupu ČR do ESA. Tato dohoda vstoupila v platnost 12. listopadu 2008. Zlomový okamžik nastal v roce 2012. V tomto roce bylo otevřeno sídlo Agentury pro evropský globální navigační družicový systém (GSA) v Praze.

Přesněji, 6. září 2012 došlo k slavnostnímu otevření nového sídla agentury na adrese Janovského 438/2, 170 00 Praha 7-Holešovice. Ta nyní zaměstnává již více než 200 pracovníků ze kterých je nemalá část “domácích” a to i ve výzkumném centru, kde se podílejí na přípravě a řízení projektů jako je např. Galileo. O toto sídlo soupeřila Praha s Nizozemským Noordwijkem. Ten však získal podporu pouze 4 zemí oproti 22 hlasům pro Prahu. Praha usilovalo o toto sídlo již od roku 2006. Jedná se nejdůležitější agenturu EU sídlící v ČR. Také to sebou nese mnoho možností pro české technologické firmy díky veřejným zakázkám, které tato agentura vypisuje. Mohou se tak v budoucnu podílet jako subdodavatelé i u jiných projektů ESA. Od roku 2012, tedy od přesunutí sídla GSA do Prahy, přinesly projekty spojené s agenturou české ekonomice téměř 1 miliardu korun.[37]

Zařízení využívající Galileo

Systém Galileo v telefonech Samsung S8

Se systémem Galileo je kompatibilních několik zařízení.[38][39] Mezi první mainsteam smartphony z roku 2017 patřily Samsung Galaxy S8,[40][41] Moto X4,[42][43] Apple iPhone 8 a iPhone X.[44][45]

Ke konci roku 2018 bylo na trhu více než 70 smartphonů se systémem Galileo. Od roku 2018 se Galileo nachází v každém novém schváleném vozidle prodávaném v Evropské unii a umožňuje tak provoz automatického tísňového volání eCall.[46]

Na začátku roku 2019 byla podpora dvoufrekvenčního GNSS (sleduje více než jeden rádiový signál z každého družice, pro Galileo frekvence E1/E5) potvrzena jen na Android telefonech Xiaomi Mi 8 and Xiaomi Mi Mix 3 (podle aplikace GPSTest). Podpora Androidu pro dvoufrekvenční GNSS bývá proto zpochybněna.[47][48]

Odkazy

Bibliografie

  • European GNSS (Galileo) Open Service - Signal In Space, Interface Control Document, 2006-2015
  • Evropská vesmírná politika. Evropský parlament: Zpravodajství [online]. Praha/Brussels, 2017 [cit. 2017-12-22]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/security/20160606STO30624/evropska-vesmirna-politika-seznamte-se-s-galileem-kopernikem-a-egnosem
  • ESPI Report 62: The governance of Galileo [online]. Vienna, 2017 [cit. 2017-12-22]. Dostupné z: https://www.espi.or.at/images/Rep62_online_170203_1142.pdf. European Space Policy Institute.
  • „European Court of Auditors Lambastes Galileo Satellite Navigation Program | Inside GNSS". [Online]. Dostupné z: http://www.insidegnss.com/node/1426. [Viděno: 22-pro-2017].
  • Financování programu Galileo. In: Český kosmický portál [online]. Praha, 2017 [cit. 2017-12-22]. Dostupné z: http://www.czechspaceportal.cz/3-sekce/gnss-systemy/galileo/financovani-programu-galileo/
  • Galileo - poskytované služby. In: Český kosmický portál [online]. Praha, 2017 [cit. 2017-12-22]. Dostupné z: http://www.czechspaceportal.cz/3-sekce/gnss-systemy/galileo/galileo---poskytovane-sluzby/
  • LAPIŠ, Richard. Srovnání navigačních systémů GPS, GLONASS, Galileo, Beidou [online]. [cit. 2017-12-22]. Dostupné z: http://wiki.cs.vsb.cz/images/8/88/Gis_lap028.pdf
  • MERAVÁ, Tereza. WikiLeaks: Evropská navigace Galileo je podle Němců stupidní nápad. In: Mobil.idnes.cz[online]. Praha: MAFRA, 2011 [cit. 2017-12-22]. Dostupné z: https://mobil.idnes.cz/wikileaks-evropska-navigace-galileo-je-podle-nemcu-stupidni-napad-p9y-/navigace.aspx?c=A110114_123158_navigace_mer
  • „The Galileo Project", Air & Space Magazine. [Online]. Dostupné z: http://www.airspacemag.com/space/the-galileo-project-4098287/. [Viděno: 22-pro-2017].
  • Anonymous, „EUROPA - Výzkum a využití vesmíru", Evropská unie, 16-čer-2016. [Online]. Dostupné z: https://europa.eu/european-union/topics/space_cs. [Viděno: 22-pro-2017].
  • The history of Galileo. European Commission: Space [online]. Brussels, 2017 [cit. 2017-12-22]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/growth/sectors/space/galileo/history_en
  • „Space Policies, Issues and Trends in 2016-2017 now available online | News Archive". [Online]. Dostupné z: https://www.espi.or.at/News-Archive/space-policies-issues-and-trends-in-2016-2017-now-available-online. [Viděno: 22-pro-2017].

Reference

  1. ↑ NOTICE ADVISORY TO GALILEO USERS (NAGU) 2016063 a dále NAGU2016064-NAGU2016074
  2. ↑ MOORE, Samuel K. Superaccurate GPS Chips Coming to Smartphones in 2018. IEEE Spectrum [online]. 2017-09-21 [cit. 2018-09-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ World’s first dual-frequency GNSS smartphone hits the market. EGSA [online]. 2018-06-04 [cit. 2018-11-30]. Dostupné online. 
  4. ↑ The history of Galileo. European Commission: Space [online]. Brussels, 2017 [cit. 2017-12-22]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/growth/sectors/space/galileo/history_en
  5. ↑ Evropská vesmírná politika. Evropský parlament: Zpravodajství [online]. Praha/Brussels, 2017 [cit. 2017-12-22]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/security/20160606STO30624/evropska-vesmirna-politika-seznamte-se-s-galileem-kopernikem-a-egnosem
  6. ↑ https://www.gsc-europa.eu/system-status/Constellation-Information
  7. ↑ https://www.gsc-europa.eu/system-status/almanac-data
  8. ↑ SkyRocket: Galileo IOV
  9. ↑ Michaël MASTIER: The EU Satellite Navigation programmes status Applications for the CAP in GPS Workshop 2010, 11. 10. 2010
  10. ↑ http://space.skyrocket.de/doc_sdat/galileo-foc.htm
  11. ↑ http://www.egnos-pro.esa.int/IMAGEtech/imagetech_realtime.html
  12. ↑ Z džungle odstartovaly první dva satelity navigačního systému Galileo [online]. Novinky.cz, 2011-10-21 [cit. 2011-10-21]. Dostupné online. 
  13. ↑ ČTK. Na orbitu byly vyslány dvě družice Galileo, jedna se jmenuje po českém školákovi. Novinky.cz [online]. 2012-10-13 [cit. 2012-10-13]. Dostupné online. 
  14. ↑ Michaela Rambousková. Družice systému Galileo dostala jméno po hradeckém školákovi. iDnes.cz [online]. 2012-10-12 [cit. 2013-03-05]. Dostupné online. 
  15. ↑ ČTK, iDNES.cz. http://mobil.idnes.cz [online]. iDNES.cz. Dostupné online. 
  16. ↑ http://technet.idnes.cz/navigacni-satelit-mimo-drahu-dip-/tec_vesmir.aspx?c=A140825_083216_tec_vesmir_vse
  17. ↑ Zbloudilá družice systému Galileo se dostala na správnou orbitu
  18. ↑ Evropská navigace se pomalu blíží. Galileo má 10 satelitů, chybí ještě 20 na Technet.cz
  19. ↑ „The Galileo Project", Air & Space Magazine. [Online]. Dostupné z: http://www.airspacemag.com/space/the-galileo-project-4098287/ . [Viděno: 22-pro-2017].
  20. ↑ „WikiLeaks: Evropská navigace Galileo je podle Němců stupidní nápad", iDNES.cz, 14-led-2011. [Online]. Dostupné z: http://mobil.idnes.cz/wikileaks-evropska-navigace-galileo-je-podle-nemcu-stupidni-napad-p9y-/navigace.aspx?c=A110114_123158_navigace_mer. [Viděno: 22-pro-2017].
  21. ↑ „The Galileo Project", Air & Space Magazine. [Online]. Dostupné z: http://www.airspacemag.com/space/the-galileo-project-4098287/. [Viděno: 22-pro-2017].
  22. ↑ „European Court of Auditors Lambastes Galileo Satellite Navigation Program | Inside GNSS". [Online]. Dostupné z: http://www.insidegnss.com/node/1426 Archivováno 12. 1. 2014 na Wayback Machine. . [Viděno: 22-pro-2017]
  23. ↑ „The Galileo Project", Air & Space Magazine. [Online]. Dostupné z: http://www.airspacemag.com/space/the-galileo-project-4098287/. [Viděno: 22-pro-2017].
  24. ↑ Anonymous, „EUROPA - Výzkum a využití vesmíru", Evropská unie, 16-čer-2016. [Online]. Dostupné z: https://europa.eu/european-union/topics/space_cs. [Viděno: 22-pro-2017].
  25. ↑ Konec GPS se neodvratně blíží, předčí ho Galileo. Zapni mozek [online]. [cit. 2018-01-09]. Dostupné z: http://www.zapnimozek.cz/konec-gps-se-neodvratne-blizi-predci-ho-galileo/
  26. ↑ LAPIŠ, Richard. Srovnání navigačních systémů GPS, GLONASS, Galileo, Beidou [online]. [cit. 2017-12-22]. Dostupné z: http://wiki.cs.vsb.cz/images/8/88/Gis_lap028.pdf
  27. ↑ Galileo - poskytované služby. In: Český kosmický portál [online]. Praha, 2017 [cit. 2017-12-22]. Dostupné z: http://www.czechspaceportal.cz/3-sekce/gnss-systemy/galileo/galileo---poskytovane-sluzby/
  28. ↑ Martin Shabu: Dřeváky, nebo satelity? in Euro, 25. leden 2010
  29. ↑ Česko vyhrálo: Sídlo navigačního systému Galileo bude v Praze [1]
  30. ↑ Anonymous, „EUROPA - Výzkum a využití vesmíru", Evropská unie, 16-čer-2016. [Online]. Dostupné z: https://europa.eu/european-union/topics/space_cs. [Viděno: 22-pro-2017].
  31. ↑ „Space Policies, Issues and Trends in 2016-2017 now available online | News Archive". [Online]. Dostupné z: https://www.espi.or.at/News-Archive/space-policies-issues-and-trends-in-2016-2017-now-available-online. [Viděno: 22-pro-2017].
  32. ↑ „The Galileo Project", Air & Space Magazine. [Online]. Dostupné z: http://www.airspacemag.com/space/the-galileo-project-4098287/ . [Viděno: 22-pro-2017].
  33. ↑ Financování programu Galileo. In: Český kosmický portál [online]. Praha, 2017 [cit. 2017-12-22]. Dostupné z: http://www.czechspaceportal.cz/3-sekce/gnss-systemy/galileo/financovani-programu-galileo/.
  34. ↑ LAPIŠ, Richard. Srovnání navigačních systémů GPS, GLONASS, Galileo, Beidou [online]. [cit. 2017-12-22]. Dostupné z: http://wiki.cs.vsb.cz/images/8/88/Gis_lap028.pdf
  35. ↑ EU Expects Galileo Project Costs to Explode. www.spiegel.de. Spiegel, 2011. Dostupné online. 
  36. ↑ MERAVÁ, Tereza. WikiLeaks: Evropská navigace Galileo je podle Němců stupidní nápad. In: Mobil.idnes.cz[online]. Praha: MAFRA, 2011 [cit. 2017-12-22]. Dostupné z: https://mobil.idnes.cz/wikileaks-evropska-navigace-galileo-je-podle-nemcu-stupidni-napad-p9y- /navigace.aspx?c=A110114_123158_navigace_mer/
  37. ↑ Miliardový příjem. Účast v evropském satelitním programu Galileo se Česku vyplácí. Česká televize [online]. [cit. 2018-01-09]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/veda/2326294-miliardovy-prijem-ucast-v- evropskem-satelitnim-programu-galileo-se-cesku-vyplaci/
  38. ↑ Galileo-enabled devices | European GNSS Service Centre [online]. [cit. 2017-02-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ UseGalileo - Find a galileo-enabled device to use today [online]. [cit. 2017-02-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ http://www.samsung.com/global/galaxy/galaxy-s8/specs/
  41. ↑ Samsung Galaxy S8 - Full phone specifications [online]. [cit. 2018-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ Motorola Moto X4 - Full phone specifications [online]. [cit. 2017-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ MOTOROLA. Moto X4 | Smartphones Motorola - brmoto [online]. [cit. 2017-10-19]. Dostupné online. (portugalsky) 
  44. ↑ https://www.apple.com/iphone-8/specs/
  45. ↑ https://www.apple.com/iphone-x/specs/
  46. ↑ Galileo-enabled devices. European GNSS Service Centre [online]. [cit. 2019-01-02]. Dostupné online. 
  47. ↑ BARBEAU, Sean. Dual-frequency GNSS on Android devices [online]. 2018-04-04 [cit. 2019-01-23]. Dostupné online. 
  48. ↑ GPSTest. Gogle Play [online]. [cit. 2019-01-23]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Globální družicové polohové systémy (GNSS)
Zastaralé
Provozované
USA GPS • Rusko GLONASS • Francie DORIS
Ve vývoji
Evropská unie Galileo • Čína BeiDou • Japonsko QZSS • Indie IRNSS
Rozšiřující
Evropská unie EGNOS • USA WAAS • Japonsko MSAS • Indie GAGAN • Rusko SDCM
Technologie
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Galileo_(navigační_systém)&oldid=16896532“