Neuroglie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava |
m ++{{Nervová tkáň}} |
||
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
* [[Oligodendroglie]] (oligodendrocyty) - nacházejí se v bílé hmotě CNS, mají opornou funkci, produkují [[myelin]]; najdeme jak v šedé tak i v bílé hmotě. V šedé hmotě jsou především v blízkosti těl neuronů a v hmotě bílé podél myelinizovaných nervových vláken. Oligodendrocyty jsou téměř identické se [[Schwannova buňka|Schwannovými buňkami]] periferního nervového systému, avšak na rozdíl od nich mohou myelinizovat více než jedno vlákno. |
* [[Oligodendroglie]] (oligodendrocyty) - nacházejí se v bílé hmotě CNS, mají opornou funkci, produkují [[myelin]]; najdeme jak v šedé tak i v bílé hmotě. V šedé hmotě jsou především v blízkosti těl neuronů a v hmotě bílé podél myelinizovaných nervových vláken. Oligodendrocyty jsou téměř identické se [[Schwannova buňka|Schwannovými buňkami]] periferního nervového systému, avšak na rozdíl od nich mohou myelinizovat více než jedno vlákno. |
||
* [[Ependymální buňka|Ependymální buňky]] vystýlají centrální kanál míšní a mozkové komory. Ependymové buňky také tvoří tzv. [[plexus chorioideus]] v [[mozková komora|mozkových komorách]], jež produkuje [[mozkomíšní mok]] (likvor). Buňky nejsou navzájem těsně spojeny, proto látky obsažené v moku mohou pronikat až k buňkám v nižších vrstvách. |
* [[Ependymální buňka|Ependymální buňky]] vystýlají centrální kanál míšní a mozkové komory. Ependymové buňky také tvoří tzv. [[plexus chorioideus]] v [[mozková komora|mozkových komorách]], jež produkuje [[mozkomíšní mok]] (likvor). Buňky nejsou navzájem těsně spojeny, proto látky obsažené v moku mohou pronikat až k buňkám v nižších vrstvách. |
||
==== Mikroglie ==== |
==== Mikroglie ==== |
||
[[Mikroglie]] - jsou nejmenší, mají obrannou funkci - schopnost [[fagocytóza|fagocytózy]]; jsou součástí [[monocyto-makrofágový systém|monocyto-makrofágového systému]]. Byla u nich prokázána schopnost dělení. Slouží k regulaci plasticity a ovlivňují vývoj mozku (synaptogeneze, apoptóza) |
[[Mikroglie]] - jsou nejmenší, mají obrannou funkci - schopnost [[fagocytóza|fagocytózy]]; jsou součástí [[monocyto-makrofágový systém|monocyto-makrofágového systému]]. Byla u nich prokázána schopnost dělení. Slouží k regulaci plasticity a ovlivňují vývoj mozku (synaptogeneze, apoptóza) |
||
| Řádek 14: | Řádek 15: | ||
* [[Schwannova buňka]] - obdoba [[oligodendroglie]] v periferním nervovém systému, ale myelinisuje pouze jedno vlákno. |
* [[Schwannova buňka]] - obdoba [[oligodendroglie]] v periferním nervovém systému, ale myelinisuje pouze jedno vlákno. |
||
* [[Satelitní buňka]] - malé kubické buňky obalující [[neuron]]y v [[ganglion|gangliích]]. |
* [[Satelitní buňka]] - malé kubické buňky obalující [[neuron]]y v [[ganglion|gangliích]]. |
||
=== Specialisovaná glie === |
=== Specialisovaná glie === |
||
* [[Pinealocyty]] - buňky tvořící hlavní část [[epifýza|epifýzy]]. |
* [[Pinealocyty]] - buňky tvořící hlavní část [[epifýza|epifýzy]]. |
||
| Řádek 22: | Řádek 24: | ||
{{Mozek}} |
{{Mozek}} |
||
{{Nervová tkáň}} |
|||
[[Kategorie:Typy buněk]] |
[[Kategorie:Typy buněk]] |
||
[[Kategorie:Nervová tkáň]] |
[[Kategorie:Nervová tkáň]] |
||
Verze z 4. 10. 2019, 03:52
Neuroglie (gliové buňky, glie) jsou podpůrné buňky neuronů. Neuroglie byly objeveny v roce 1856 patologem Rudolfem Virchowem a jejich název pochází z řeckého γλία a γλοία (lepidlo), což mělo symbolizovat spojení nervové tkáně. Průměrně připadá na jeden neuron jedna glie.
Klasifikace
Centrální glie
Makroglie
- Astroglie (astrocyty) - velké, podpírají a vyživují neurony, mají schopnost regenerace (tvoří gliovou jizvu), jsou největší z neurogliových buněk. Vysílají dlouhé výběžky opatřené nožkami (vaskulární pedikly), které obalují všechny cévy centrálního nervového systému. Pedikly vytvářejí souvislou vrstvu pod měkkou plenou mozkovou (pia mater). Existují astrocyty dvou typů: plazmatické a vláknité (fibrilární). Plazmatické astrocyty najdeme v šedé hmotě mozku a míchy. Jejich výběžky jsou kratší a širší než u fibrilárních astrocytů. Fibrilární astrocyty se nacházejí hlavně v bílé hmotě mozku a míchy a jejich výběžky jsou dlouhé a štíhlé.
- Oligodendroglie (oligodendrocyty) - nacházejí se v bílé hmotě CNS, mají opornou funkci, produkují myelin; najdeme jak v šedé tak i v bílé hmotě. V šedé hmotě jsou především v blízkosti těl neuronů a v hmotě bílé podél myelinizovaných nervových vláken. Oligodendrocyty jsou téměř identické se Schwannovými buňkami periferního nervového systému, avšak na rozdíl od nich mohou myelinizovat více než jedno vlákno.
- Ependymální buňky vystýlají centrální kanál míšní a mozkové komory. Ependymové buňky také tvoří tzv. plexus chorioideus v mozkových komorách, jež produkuje mozkomíšní mok (likvor). Buňky nejsou navzájem těsně spojeny, proto látky obsažené v moku mohou pronikat až k buňkám v nižších vrstvách.
Mikroglie
Mikroglie - jsou nejmenší, mají obrannou funkci - schopnost fagocytózy; jsou součástí monocyto-makrofágového systému. Byla u nich prokázána schopnost dělení. Slouží k regulaci plasticity a ovlivňují vývoj mozku (synaptogeneze, apoptóza)
Periferní glie
- Schwannova buňka - obdoba oligodendroglie v periferním nervovém systému, ale myelinisuje pouze jedno vlákno.
- Satelitní buňka - malé kubické buňky obalující neurony v gangliích.
Specialisovaná glie
- Pinealocyty - buňky tvořící hlavní část epifýzy.
- Pituicyty - specialisované astrocyty v zadním laloku hypofýzy.
- Müllerovy buňky - glie tvořící podpůrnou tkáň a ohraničující membrány sítnice.
Obrázky, zvuky či videa k tématu neuroglie na Wikimedia Commons - Polydendrocyt