Slovenská země (1938–1939): Porovnání verzí
Verze 18047045 uživatele R-bahn (diskuse) zrušena, stejně jako u Moravy, čechoslovakismus je mrtvá záležitost, píšeme pro současného čtenáře značka: vrácení zpět |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
| před 1 = První republika |
| před 1 = První republika |
||
| před 1 vlajka = Flag of Czechoslovakia.svg |
| před 1 vlajka = Flag of Czechoslovakia.svg |
||
| před 2 = Země Slovenská |
|||
| před 2 vlajka = |
|||
| více po = ne |
| více po = ne |
||
| po 1 = Slovenská republika (1939–1945) |
| po 1 = Slovenská republika (1939–1945) |
||
Verze z 28. 4. 2020, 13:15
| Slovenská autonomní země Slovenská autonómna krajina
| |||||||||
| Hymna Hej, Slováci | |||||||||
Geografie
| |||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||
| Státní útvar | |||||||||
Vznik
|
|||||||||
Zánik
|
|||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
.svg)
.svg)
.svg)
Slovenská autonomní země byla autonomní země v Československu, respektive druhé republice existující krátce od 23. listopadu 1938 do 14. března 1939, kdy byl prohlášen samostatný Slovenský stát.
Ke vzniku slovenské autonomie došlo na základě ústavního zákona č. 299/1938 Sb., o autonomii Slovenskej krajiny, který tím zásadně změnil dosavadní československou ústavu, prohlašující republiku za unitární stát. Tímto aktem došlo de facto ke vzniku federace, ačkoli autonomní bylo pouze Slovensko a na základě podobného zákona také Podkarpatská Rus, historické české země autonomii nezískaly a byly nadále spravovány ústředními československými orgány. Zákonodárnou moc na území Slovenska měl vykonávat Sněm Slovenské země a spravovat ji měla Slovenská zemská vláda, úřední řečí zde byla už jen slovenština. Autonomie Slovenska se projevila formálně také v tom, že celý stát se dále označoval jako „Česko-Slovensko“.
Nezávislost
Slovenský stát vznikl 14. března 1939 na území Slovenska z pomnichovské Československé republiky po předcházejícím Hitlerově rozhovoru (dohodě či pohrůžce, že v případě nesouhlasu Německo přenechá celý slovenský prostor horthyovskému Maďarskému království a Polsku) s Jozefem Tisem a Ferdinandem Ďurčanským dne 13. března 1939 v Berlíně. Před tímto jednáním odmítl nezávislost vyhlásit Karol Sidor, který se jako osobnost rovná Jozefu Tisovi a zástupce Hlinkovců v pražské vládě stal v průběhu Homolova převratu na Slovensku novým předsedou slovenské autonomní vlády. Jako prostředek nátlaku se pokusili němečtí agenti umístit pod vilou tohoto hlavního velitele Hlinkových gard a nejvlivnějšího slovenského politika po Jozefu Tisovi výbušný systém, jeho ochranka však Němce včas zadržela. Podobné štěstí chybělo Jozefu Tisovi, před jehož klášterem v Bratislavě explodovala bomba, která zabila jednoho člověka.
