Svítiplyn: Porovnání verzí
Upřesnění geopolitického názvu. |
Kategorie:Zdroje světla, členění a drobnosti... a odstraněna smradlavá šablona pahýl, fuj, to je puch |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Svítiplyn''' je [[technický plyn]], tvořený směsí [[vodík]]u, [[oxid uhelnatý|oxidu uhelnatého]], [[Methan|metanu]], a dalších [[plyn]]ů ([[dusík]], [[oxid uhličitý]]), používaný v 19. a 20. století především ke svícení, ale i k výrobě tepla. Je obdobou [[Koksárenský plyn|koksárenského plynu]], ale má lepší vlastnosti, potřebné pro rozvod po městech. |
'''Svítiplyn''' je [[technický plyn]], tvořený směsí [[vodík]]u, [[oxid uhelnatý|oxidu uhelnatého]], [[Methan|metanu]], a dalších [[plyn]]ů ([[dusík]], [[oxid uhličitý]]), používaný v 19. a 20. století především ke svícení, ale i k výrobě tepla. Je obdobou [[Koksárenský plyn|koksárenského plynu]], ale má lepší vlastnosti, potřebné pro rozvod po městech. |
||
== Historie používání svítiplynu == |
|||
⚫ | |||
Svítiplyn se používá pro osvětlování od počátku [[19. století]]. První veřejné [[plynové osvětlení]] bylo zprovozněno 31. prosince [[1813]] v [[Londýn]]ě. Postupně se využívání tohoto plynu rozšířilo po celém světě. |
|||
⚫ | V [[Praha|Praze]] a [[Brno|Brně]] bylo plynové osvětlení zavedeno v roce [[1847]].<ref>[http://www.brno.cz/turista-volny-cas/historie-mesta/historie-mesta-brna/ Brno - Historie města Brna]</ref> Na přelomu 19. a 20. století byl pro svou širokou dostupnost používán i pro plnění [[balón]]ů. Roku [[1802]] došlo i k prvnímu použití svítiplynu během [[vaření]] pro ohřívání potravy, když byl použit [[Zachaus Winkler|Zachausem Winklerem]]. |
||
⚫ | Od konce první světové války začal být svítiplyn využíván k pohonu motorových vozidel. Ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století jezdily na svítiplynový pohon osobní i nákladní automobily, autobusy, omnibusy, ale |
||
⚫ | Od konce první světové války začal být svítiplyn využíván k pohonu motorových vozidel. Ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století jezdily na svítiplynový pohon osobní i nákladní automobily, autobusy, omnibusy, ale taky traktory a jiná zemědělská technika.<ref>[http://lpg-cng.ochranamotoru.cz/auta-na-plyn-pohon-svitiplyn-koks-cechy-morava-slezsko.htm Silniční vozidla poháněná svítiplynem]</ref> |
||
Rozvody svítiplynu byly prvním veřejným rozvodem energie. Po překonání nedůvěry, vyvolané několika výbuchy prvních nedokonalých zařízení, se začal svítiplyn široce využívat i pro osvětlování domácností, vytápění a vaření. Hromadná výroba a distribuce svítiplynu si vyžádala vybudování rozsáhlé infrastruktury plynáren, [[plynojem]]ů a potrubních sítí. |
Rozvody svítiplynu byly prvním veřejným rozvodem energie. Po překonání nedůvěry, vyvolané několika výbuchy prvních nedokonalých zařízení, se začal svítiplyn široce využívat i pro osvětlování domácností, vytápění a vaření. Hromadná výroba a distribuce svítiplynu si vyžádala vybudování rozsáhlé infrastruktury plynáren, [[plynojem]]ů a potrubních sítí. |
||
Ve [[20. století]] byl však postupně vytlačován elektřinou a levnějším a bezpečnějším [[zemní plyn|zemním plynem]]. Výměna za zemní plyn začala v |
Ve [[20. století]] byl však postupně vytlačován elektřinou a levnějším a bezpečnějším [[zemní plyn|zemním plynem]]. Výměna za zemní plyn začala v Česku v roce [[1969]] na jižní Moravě a skončila v severních Čechách až v roce [[1996]]. |
||
== Výroba svítiplynu == |
== Výroba svítiplynu == |
||
Řádek 15: | Řádek 16: | ||
== Otrava svítiplynem == |
== Otrava svítiplynem == |
||
Otrava svítiplynem je v podstatě [[ |
Otrava svítiplynem je v podstatě [[Otrava oxidem uhelnatým|otrava oxidem uhelnatým]], který je ve svítiplynu obsažen v různém množství, podle toho, z čeho je vyroben. |
||
Otrávil se jím například [[Jiří Šlitr]] († 1969), básník [[Václav Hrabě]] († 1965) nebo herečka [[Jana Rybářová]] († 1957). |
Otrávil se jím například [[Jiří Šlitr]] († 1969), básník [[Václav Hrabě]] († 1965) nebo herečka [[Jana Rybářová]] († 1957). |
||
Řádek 31: | Řádek 32: | ||
* [http://lpg-cng.ochranamotoru.cz/svitiplynovy-pohon-na-svitiplyn-karbonizace-mestsky-plyn.htm Pohon automobilů na svítiplyn] |
* [http://lpg-cng.ochranamotoru.cz/svitiplynovy-pohon-na-svitiplyn-karbonizace-mestsky-plyn.htm Pohon automobilů na svítiplyn] |
||
{{Pahýl}} |
|||
{{Fosilní paliva}} |
{{Fosilní paliva}} |
||
{{Autoritní data}} |
{{Autoritní data}} |
||
[[Kategorie:Zdroje světla]] |
|||
[[Kategorie:Zdroje energie]] |
[[Kategorie:Zdroje energie]] |
Verze z 19. 6. 2020, 16:48
Svítiplyn je technický plyn, tvořený směsí vodíku, oxidu uhelnatého, metanu, a dalších plynů (dusík, oxid uhličitý), používaný v 19. a 20. století především ke svícení, ale i k výrobě tepla. Je obdobou koksárenského plynu, ale má lepší vlastnosti, potřebné pro rozvod po městech.
Historie používání svítiplynu
Svítiplyn se používá pro osvětlování od počátku 19. století. První veřejné plynové osvětlení bylo zprovozněno 31. prosince 1813 v Londýně. Postupně se využívání tohoto plynu rozšířilo po celém světě.
V Praze a Brně bylo plynové osvětlení zavedeno v roce 1847.[1] Na přelomu 19. a 20. století byl pro svou širokou dostupnost používán i pro plnění balónů. Roku 1802 došlo i k prvnímu použití svítiplynu během vaření pro ohřívání potravy, když byl použit Zachausem Winklerem.
Od konce první světové války začal být svítiplyn využíván k pohonu motorových vozidel. Ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století jezdily na svítiplynový pohon osobní i nákladní automobily, autobusy, omnibusy, ale taky traktory a jiná zemědělská technika.[2]
Rozvody svítiplynu byly prvním veřejným rozvodem energie. Po překonání nedůvěry, vyvolané několika výbuchy prvních nedokonalých zařízení, se začal svítiplyn široce využívat i pro osvětlování domácností, vytápění a vaření. Hromadná výroba a distribuce svítiplynu si vyžádala vybudování rozsáhlé infrastruktury plynáren, plynojemů a potrubních sítí.
Ve 20. století byl však postupně vytlačován elektřinou a levnějším a bezpečnějším zemním plynem. Výměna za zemní plyn začala v Česku v roce 1969 na jižní Moravě a skončila v severních Čechách až v roce 1996.
Výroba svítiplynu
Svítiplyn se vyrábí uměle, buď karbonizací (vzniká jako “vedlejší” produkt v koksárnách), tlakovým zplyněním hnědého uhlí, nebo štěpením zemního plynu, a úpravou jiných plynů.
Otrava svítiplynem
Otrava svítiplynem je v podstatě otrava oxidem uhelnatým, který je ve svítiplynu obsažen v různém množství, podle toho, z čeho je vyroben.
Otrávil se jím například Jiří Šlitr († 1969), básník Václav Hrabě († 1965) nebo herečka Jana Rybářová († 1957).
Reference
Související články
Externí odkazy
- Slovníkové heslo svítiplyn ve Wikislovníku
- Článek o plynovém osvětlení
- Pohon automobilů na svítiplyn