Politický proces: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 25. 1. 2021, 09:13

Jako politický proces se označují soudní řízení, kde rozhodnutí a výsledek neleží v rukou příslušné jurisdikce, ale je předurčeno či vymáháno ze strany politické moci. V tomto smyslu se často hovoří o demonstračních procesech (anglicky show trial, německy Schauprozess atd.), případně o inscenovaných, vykonstruovaných procesech či monstrprocesech.

Problémy definice

Označení demonstrační proces se začalo používat v souvislosti s procesy v SSSR a východní Evropě proti skutečným či domnělým odpůrcům komunistického režimu, kde soud a soudci byli buď loutkami moci, nebo přímo jejími zástupci. Jak v případě východní Evropy, tak i soudů v nacistickém Německu se jedná o soudní jednání za podmínek diktatury.

Mnohdy je pojem politický proces používán i na řadu jiných procesů, kde přímé ovlivňování bylo jen okrajové nebo ho nelze prokázat.

Moskevské procesy

Stalinovy čistky pozdních dvacátých a třicátých let minulého století v SSSR, které ve většině případů končily soudem a rozsudky smrti, vešly ve známost též jako Moskevské procesy. Po vyrovnání se s Trockým a jeho stoupenci^[1] se zde Stalin vypořádal se zbytkem své opozice, mezi tím i s mnohým spolubojovníky V. I. Lenina. Nejen velká část stranické prominence, ale i miliony dalších občanů ztratily život nebo byly zavlečeny do táborů gulagu.

Nacistický Volksgerichtshof

Během nacistického režimu v Německu byl ustanoven takzvaný Volksgerichtshof (lidový soudní dvůr), který měl řešit případy zrady, resp. velezrady. Jednalo se ve většině případů o řízení proti politickým odpůrcům, zastáncům tehdy nekonvenčních názorů. K nejznámějším procesům patří řízení proti skupině důstojníků, kteří připravovali atentát na Hitlera 20. července 1944.

Poválečná východní Evropa

Východní Evropa po druhé světové válce se vyznačuje situací, kdy mnohé ze zemí, jež podle Jaltské dohody připadly do sféry vlivu SSSR, byly ve smyslu zahraniční politiky SSSR nestabilní, tedy nespolehlivé. Odpomoc se měla uskutečnit po vzoru Moskevských procesů – stranickými čistkami a eliminováním názorových odpůrců. Příprava a průběh následujících procesů přinesl několik koncepčních změn.

Základním problémem byla poválečná situace v Jugoslávii, která se pod vedením maršála Tita vymykala naprosto Stalinovým snahám o ovlivnění. Původní koncepce procesů, namířená proti buržoaznímu nacionalismu, byla rychle změněna a předpokládala využít procesy jako propagačních instrumentů proti Titovi a označit „neposlušná“ vedení různých komunistických stran z velezrady a špionáže ve prospěch Jugoslávie (v této době vzniká pojem titoismus). Mezinárodní situace pak podnítila další obrat: se změnou politiky SSSR vůči Izraeli bylo v dalším průběhu procesů využito i antisionistické komponenty. Následovala obvinění z trockismu.

K nejznámějším fingovaným a inscenovaným procesům ve východní Evropě patří následující procesy^[2]:

proces v Maďarsku s László Rajkem
politické procesy v Československu, z nichž nejznámější je proces s tzv. protistátním centrem Slánského nebo proces s Miladou Horákovou a spol.

Související články

Reference

↑ Koncem roku 1928 se ve vězení či vyhnanství nacházelo 8000 z trockismu obviněných komunistů, spoluzakladatelů SSSR. Viz informační materiály, č. 4/5, ročník 1972, Hon na čarodějnice, str. 17
↑ Touto otázkou se podrobněji zabývá Karel Kaplan, Zamyšlení nad politickými procesy, Nová mysl 6, 7 a 8, 1968 (tři části).

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu politický proces na Wikimedia Commons
totalita.cz - seznam 242 lidí popravených v Československu v politických procesech

[1] Koncem roku 1928 se ve vězení či vyhnanství nacházelo 8000 z trockismu obviněných komunistů, spoluzakladatelů SSSR. Viz informační materiály, č. 4/5, ročník 1972, Hon na čarodějnice, str. 17

[2] Touto otázkou se podrobněji zabývá Karel Kaplan, Zamyšlení nad politickými procesy, Nová mysl 6, 7 a 8, 1968 (tři části).

[1]

[2]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{neověřeno}}
+Jako '''politický proces''' se označují soudní řízení, kde rozhodnutí a výsledek neleží v rukou příslušné [[jurisdikce]], ale je předurčeno či vymáháno ze strany [[Politická moc|politické moci]]. V tomto smyslu se často hovoří o '''demonstračních procesech''' (anglicky ''show trial'', německy ''Schauprozess'' atd.), případně o inscenovaných, [[Vykonstruovaný proces|vykonstruovaných procesech]] či [[monstrproces]]ech.
-{{NPOV}}
-Jako '''politický proces''' se označují soudní řízení, kde rozhodnutí a výsledek neleží v rukou příslušné [[jurisdikce]], ale je předurčeno či vymáháno ze strany politické moci. V tomto smyslu se často hovoří hanlivě o '''demonstračních procesech''' (anglicky ''show trial'', německy ''Schauprozess'' atd.).
 == Problémy definice ==
@@ Řádek 8: / Řádek 7: @@
 Mnohdy je pojem politický proces používán i na řadu jiných procesů, kde přímé ovlivňování bylo jen okrajové nebo ho nelze prokázat.
-== Politické procesy ==
+== Moskevské procesy ==
+{{Podrobně|Moskevské procesy}}
-Politické procesy, které lze označit i jako ''inscenované procesy'', resp. ''demonstrační procesy'', jsou význačnou komponentou diktatur dvacátého století. Souhrnně je lze rozdělit do několika málo kategorií.
+Stalinovy čistky pozdních dvacátých a třicátých let minulého století v SSSR, které ve většině případů končily soudem a rozsudky smrti, vešly ve známost též jako [[Moskevské procesy]]. Po vyrovnání se s [[Lev Davidovič Trockij|Trockým]] a jeho stoupenci<ref>Koncem roku 1928 se ve vězení či vyhnanství nacházelo 8000 z trockismu obviněných komunistů, spoluzakladatelů SSSR. Viz [[informační materiály]], č. 4/5, ročník 1972, Hon na čarodějnice, str. 17</ref> se zde [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] vypořádal se zbytkem své opozice, mezi tím i s mnohým spolubojovníky [[Vladimir Iljič Lenin|V. I. Lenina]]. Nejen velká část stranické prominence, ale i miliony dalších občanů ztratily život nebo byly zavlečeny do táborů [[gulag]]u.
-=== Moskevské procesy ===
-Stalinovy čistky pozdních dvacátých a třicátých let minulého století v SSSR, které ve většině případů končily soudem a rozsudky smrti, vešly ve známost též jako '''[[Moskevské procesy]]'''. Po vyrovnání se s [[Lev Davidovič Trockij|Trockým]] a jeho stoupenci<ref>Koncem roku 1928 se ve vězení či vyhnanství nacházelo 8000 z trockismu obviněných komunistů, spoluzakladatelů SSSR. Viz [[informační materiály]], č. 4/5, ročník 1972, Hon na čarodějnice, str. 17</ref> se zde [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] vypořádal se zbytkem své opozice, mezi tím i s mnohým spolubojovníky [[Vladimir Iljič Lenin|V. I. Lenina]]. Nejen velká část stranické prominence, ale i miliony dalších občanů ztratily život nebo byly zavlečeny do táborů [[gulag]]u.
 <!--Kirov a další - doplnit-->
-=== Nacistický Volksgerichtshof ===
+== Nacistický Volksgerichtshof ==
 Během nacistického režimu v Německu byl ustanoven takzvaný [[Volksgerichtshof]] (''lidový soudní dvůr''), který měl řešit případy zrady, resp. velezrady. Jednalo se ve většině případů o řízení proti politickým odpůrcům, zastáncům tehdy nekonvenčních názorů. K nejznámějším procesům patří řízení proti skupině důstojníků, kteří připravovali [[Atentát na Hitlera z 20. července 1944|atentát na Hitlera]] 20. července 1944.
-=== Poválečná východní Evropa ===
+== Poválečná východní Evropa ==
 [[Východní Evropa]] po druhé světové válce se vyznačuje situací, kdy mnohé ze zemí, jež podle [[Jaltská dohoda|Jaltské dohody]] připadly do sféry vlivu SSSR, byly ve smyslu zahraniční politiky SSSR nestabilní, tedy nespolehlivé. Odpomoc se měla uskutečnit po vzoru Moskevských procesů – stranickými čistkami a eliminováním názorových odpůrců. Příprava a průběh následujících procesů přinesl několik koncepčních změn.