Přeskočit na obsah

Javier Milei: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
redukce jména, částečný převod do min. času, chtělo by revizi textu WP:ES, – bití bez refu WP:BLP, požadavky na zdroje
Řádek 21: Řádek 21:
}}</ref>
}}</ref>


Ekonomicky se Milei řadí mezi zastánce [[Rakouská škola|Rakouské ekonomické školy]], stavějící se proti [[Ekonomický intervencionismus|státnímu intervencionismu]] a prosazující [[Ekonomická liberalizace|ekonomickou liberalizaci]]. Kritizoval fiskální politiku různých argentinských správ a obhajoval snížení vládních výdajů. Přes dvacet let působil jako [[profesor]] ekonomie. Je autorem mnoha publikací a moderoval rozhlasové pořady. V roce 2021 vstoupil do politiky a byl zvolen poslancem za město Buenos Aires jako kandidát [[Libertarianismus#Pravicový libertarianismus|pravicově-libertariánské]] strany La Libertad Avanza. Během svého funkčního období se zaměřil na kritiku toho, co popisuje jako argentinskou ''„[[Teorie elit|politickou elitu]]“'' a její sklon k vysokým [[Veřejné výdaje|veřejným výdajům]]. Milei se zavázal, že nebude zvyšovat daně a vzdal se svého platu poslance prostřednictvím měsíční tomboly. Byl prezidentským kandidátem v argentinských volbách roku 2023 společně s Victorií Villarruelovou jako jeho viceprezidentskou kandidátkou. Nečekaně postoupil do druhého kola prezidentských voleb, ve kterých se utkal se Sergiem Massou. Dne 19. listopadu 2023 vyhrál druhé kolo prezidentských voleb 59 % ku 41 % a stal se tak zvoleným prezidentem.
Ekonomicky se řadí mezi zastánce [[Rakouská škola|Rakouské ekonomické školy]], stavějící se proti [[Ekonomický intervencionismus|státnímu intervencionismu]] a prosazující [[Ekonomická liberalizace|ekonomickou liberalizaci]]. Kritizoval fiskální politiku různých argentinských správ a obhajoval snížení vládních výdajů. Přes dvacet let působil jako [[profesor]] ekonomie. Je autorem mnoha publikací a moderoval rozhlasové pořady. V roce 2021 vstoupil do politiky a byl zvolen poslancem za město Buenos Aires jako kandidát [[Libertarianismus#Pravicový libertarianismus|pravicově-libertariánské]] strany La Libertad Avanza. Během svého funkčního období se zaměřil na kritiku toho, co popisuje jako argentinskou ''„[[Teorie elit|politickou elitu]]“'' a její sklon k vysokým [[Veřejné výdaje|veřejným výdajům]]. Milei se zavázal, že nebude zvyšovat daně a vzdal se svého platu poslance prostřednictvím měsíční tomboly. Byl prezidentským kandidátem v argentinských volbách roku 2023 společně s Victorií Villarruelovou jako jeho viceprezidentskou kandidátkou. Nečekaně postoupil do druhého kola prezidentských voleb, ve kterých se utkal se Sergiem Massou. Dne 19. listopadu 2023 vyhrál druhé kolo prezidentských voleb 59 % ku 41 % a stal se tak zvoleným prezidentem.


Politicky je Milei rozličně označován jako [[Krajní pravice|krajně-pravicový]] či [[Extremismus|extrémní]] [[Libertarianismus|libertarián]], ultralibertarián, [[Fiskální konzervatismus|ultrakonzervativec]] či [[Ekonomický liberalismus|ultraliberál]], zatímco on sám se označuje jako ''„[[Klasický liberalismus|liberální]] libertarián,“'' shodující se [[Minarchismus|minarchistickými]] a [[Anarchokapitalismus|anarchokapitalistickými]] principy a následující myšlenky osobností jakož jsou [[Henry Hazlitt]], [[Ludwig von Mises]], [[Murray Rothbard]], [[Friedrich August von Hayek]], [[Walter Block]], [[Milton Friedman]], [[Robert Lucas mladší|Robert Lucas]] a [[Ayn Randová]]. Filozofickým přesvědčením je Milei anarchokapitalista, který se v přechodném období ze [[Stát|státního zřízení]] k [[Anarchie|anarchii]], [[Pragmatismus|pragmaticky]] chová jako minarchista, což upřesňuje tak, že je ''„anarchokapitalista, protože [[anarchismus|stát je nepřítel]]. Ale žijete v realitě a musíte stát oběma nohama na zemi. V tomto kontextu jsem minarchista – tedy někdo, kdo věří, že stát by měl mít na starosti pouze bezpečnost a spravedlnost.“''
Politicky je rozličně označován jako [[Krajní pravice|krajně-pravicový]] či [[Extremismus|extrémní]] [[Libertarianismus|libertarián]], ultralibertarián, [[Fiskální konzervatismus|ultrakonzervativec]] či [[Ekonomický liberalismus|ultraliberál]], zatímco on sám se označuje jako ''„[[Klasický liberalismus|liberální]] libertarián,“'' shodující se [[Minarchismus|minarchistickými]] a [[Anarchokapitalismus|anarchokapitalistickými]] principy a následující myšlenky osobností jakož jsou [[Henry Hazlitt]], [[Ludwig von Mises]], [[Murray Rothbard]], [[Friedrich August von Hayek]], [[Walter Block]], [[Milton Friedman]], [[Robert Lucas mladší|Robert Lucas]] a [[Ayn Randová]]. Filozofickým přesvědčením je anarchokapitalista, který se v přechodném období ze [[Stát|státního zřízení]] k [[Anarchie|anarchii]], [[Pragmatismus|pragmaticky]] chová jako minarchista, což upřesňuje tak, že je ''„anarchokapitalista, protože [[anarchismus|stát je nepřítel]]. Ale žijete v realitě a musíte stát oběma nohama na zemi. V tomto kontextu jsem minarchista – tedy někdo, kdo věří, že stát by měl mít na starosti pouze bezpečnost a spravedlnost.“''


== Život a kariéra ==
== Život a kariéra ==
=== Dětství a mládí ===
=== Dětství a mládí ===
Javier Gerardo Milei se narodil v roce 1970 ve čtvrti [[Palermo (Buenos Aires)|Palermo]] v [[Buenos Aires]]. Jeho otec, Norberto, byl řidičem autobusu, matka, Alicia, byla ženou v domácnosti. Javier Milei později prohlásil, že ho rodiče bili a psychicky týrali, kvůli čemu s nimi několik let nemluvil.
Javier Gerardo Milei se narodil v roce 1970 ve čtvrti [[Palermo (Buenos Aires)|Palermo]] v [[Buenos Aires]]. Jeho otec, Norberto, byl řidičem autobusu, matka, Alicia, byla ženou v domácnosti.


V dětství navštěvoval [[Katolická církev|katolické]] školy, kde dostal přezdívku ''El Loco'' („Šílenec“), a to kvůli svým výbuchům hněvu a agresivním projevům. Jako mladistvý zpíval v lokální skupině Everest, která hrála zejména cover verze písní [[The Rolling Stones|Rolling Stones]]. Do roku 1989 také hrál na pozici brankáře ve fotbalovém týmu [[CA Chacarita Juniors]].
V dětství navštěvoval [[Katolická církev|katolické]] školy, kde dostal přezdívku ''El Loco'' („Šílenec“), a to kvůli svým výbuchům hněvu a agresivním projevům. Jako mladistvý zpíval v lokální skupině Everest, která hrála zejména cover verze písní [[The Rolling Stones|Rolling Stones]]. Do roku 1989 také hrál na pozici brankáře ve fotbalovém týmu [[CA Chacarita Juniors]].
Řádek 40: Řádek 40:
Je členem ekonomické skupiny v [[Mezinárodní obchodní komora|Mezinárodní obchodní komoře]], poradce v [[G20]] a člen [[Světové ekonomické fórum|Světového ekonomického fóra]].
Je členem ekonomické skupiny v [[Mezinárodní obchodní komora|Mezinárodní obchodní komoře]], poradce v [[G20]] a člen [[Světové ekonomické fórum|Světového ekonomického fóra]].


Za svou kariéru sepsal několik knih, včetně ''El camino del libertario'' („Cesta libertariána“) z roku 2022. Velmi často byl zván jako odborník do televizních zpravodajských a jiných pořadů. V roce 2018 byl vyhodnocen jako nejzvanější argentinský ekonom, kdy účinkoval v 235 rozhovorech. Milei měl také vlastní rádiový pořad s názvem ''Demoliendo mitos'' („Demolice mýtů“).
Za svou kariéru sepsal několik knih, včetně ''El camino del libertario'' („Cesta libertariána“) z roku 2022. Velmi často byl zván jako odborník do televizních zpravodajských a jiných pořadů. V roce 2018 byl vyhodnocen jako nejzvanější argentinský ekonom, kdy účinkoval v 235 rozhovorech. Měl také vlastní rádiový pořad s názvem ''Demoliendo mitos'' („Demolice mýtů“).


=== Politická kariéra ===
=== Politická kariéra ===
Řádek 46: Řádek 46:
Již v období desátých let 21. století si vybudoval kontroverzní pověst, kdy v televizních pořadech opakovaně hrubě urážel své názorové oponenty.
Již v období desátých let 21. století si vybudoval kontroverzní pověst, kdy v televizních pořadech opakovaně hrubě urážel své názorové oponenty.


V roce 2017 se Milei kontroverzně vyznal z obdivu k [[Domingo Cavallo]]vi, který byl v devadesátých letech 20. století argentinským ministrem pro ekonomiku. Cavallovi se pomocí navázání měny na [[americký dolar]] podařilo zastavit inflaci. Současně učinil řadu kroků k podpoře [[Tržní ekonomika|tržní ekonomiky]] včetně [[privatizace]] [[Státní podnik|státních podniků]]. Ovšem během svého druhého působení ve funkci ministra v roce 2001 prosadil během hospodářské krize radikální restriktivní návrh vůči výběrům úspor občanů, což vedlo k násilným nepokojům z prosince 2001 a rezignaci prezidenta [[Fernando de la Rúa|Fernanda de la Rúa]]. Mezi občany Argentiny se tak Cavallo stal velmi neoblíbeným politikem. Téhož roku Milei vyvolal pozdvižení, když obvinil [[Univerzita v Buenos Aires|Univerzitu v Buenos Aires]], respektive tamní fakultu ekonomie, že je ovládána [[Keynesiánství|keynesiánstvím]] a [[Marxismus|marxismem]] a ovlivňuje tak budoucí ekonomy.
V roce 2017 se kontroverzně vyznal z obdivu k [[Domingo Cavallo]]vi, který byl v devadesátých letech 20. století argentinským ministrem pro ekonomiku. Cavallovi se pomocí navázání měny na [[americký dolar]] podařilo zastavit inflaci. Současně učinil řadu kroků k podpoře [[Tržní ekonomika|tržní ekonomiky]] včetně [[privatizace]] [[Státní podnik|státních podniků]]. Ovšem během svého druhého působení ve funkci ministra v roce 2001 prosadil během hospodářské krize radikální restriktivní návrh vůči výběrům úspor občanů, což vedlo k násilným nepokojům z prosince 2001 a rezignaci prezidenta [[Fernando de la Rúa|Fernanda de la Rúa]]. Mezi občany Argentiny se tak Cavallo stal velmi neoblíbeným politikem. Téhož roku Milei vyvolal pozdvižení, když obvinil [[Univerzita v Buenos Aires|Univerzitu v Buenos Aires]], respektive tamní fakultu ekonomie, že je ovládána [[Keynesiánství|keynesiánstvím]] a [[Marxismus|marxismem]] a ovlivňuje tak budoucí ekonomy.


V červnu 2018 označil novinářku Teresitu Frías za „oslici“, poté, co jeho názory označila za [[Totalitarismus|totalitární]]. Milei se odmítl omluvit a byl obviněn z genderového násilí. Místní soud nařídil jeho psychologické vyšetření a následně mu bylo zakázáno účastnit se politických debat na území města Metan.
V červnu 2018 označil novinářku Teresitu Frías za „oslici“, poté, co jeho názory označila za [[Totalitarismus|totalitární]]. Milei se odmítl omluvit a byl obviněn z genderového násilí. Místní soud nařídil jeho psychologické vyšetření a následně mu bylo zakázáno účastnit se politických debat na území města Metan.
Řádek 58: Řádek 58:
V roce 2021 kandidoval za Avanza Libertad do Poslanecké sněmovny argentinského Kongresu. Jeho kampaň byla levná a soustředila se na podomní návštěvy obyvatel daného okrsku Buenos Aires. Jeho preference postupně rostly. Největší úspěch měl mezi generací narozenou během [[Argentinská krize v letech 1999 až 2002|argentinské krize v letech 1999 až 2002]], na kterou navíc začala dopadat nová ekonomická [[stagnace]]. V březnu 2023 průzkumy ukazovaly, že by ho téměř pětina voličů Argentiny chtěla za prezidenta. Podle rozborů k němu přešli i dřívější voliči [[Néstor Kirchner|Néstora Kirchnera]], kteří s ním sice nesouhlasili v ekonomických otázkách, ale přesto dostal jejich protestní hlasy.
V roce 2021 kandidoval za Avanza Libertad do Poslanecké sněmovny argentinského Kongresu. Jeho kampaň byla levná a soustředila se na podomní návštěvy obyvatel daného okrsku Buenos Aires. Jeho preference postupně rostly. Největší úspěch měl mezi generací narozenou během [[Argentinská krize v letech 1999 až 2002|argentinské krize v letech 1999 až 2002]], na kterou navíc začala dopadat nová ekonomická [[stagnace]]. V březnu 2023 průzkumy ukazovaly, že by ho téměř pětina voličů Argentiny chtěla za prezidenta. Podle rozborů k němu přešli i dřívější voliči [[Néstor Kirchner|Néstora Kirchnera]], kteří s ním sice nesouhlasili v ekonomických otázkách, ale přesto dostal jejich protestní hlasy.


V červenci 2021 skrze stranu [[Partido Libertario]], kterou vedl, zformoval politickou koalici [[La Libertad Avanza]] a ve volbách do Poslanecké sněmovny s ní skončil na třetím místě s 17 % hlasů. Koalice byla definována jako [[Antisystémová strana|antisystémové]] a antipolitické usupení [[Krajní pravice|krajně pravicových]] a pravicových stran spojující libertariány a konzervativce. Milei vedl kampaň pod sloganem ''Nepřišel jsem sem vodit jehňata, ale probouzet lvy''. Odsoudil ostatní politiky, které označil za „zločince a neužitečné parazity, kteří nikdy nepracovali“. Odezvu zaznamenal hlavně u mladých, na které svou agresivní rétorikou cílil i na sociálních sítích. Ve svých slibech se zavázal, že nikdy nezvedne daně ani nezavede nové a nikdy nesáhne na soukromé vlastnictví. Již coby poslanec odmítl brát poslanecký plat (ze státních financí) a každý měsíc ho daroval náhodnému člověku pod heslem „navrácení peněz daňovým poplatníkům“.
V červenci 2021 skrze stranu [[Partido Libertario]], kterou vedl, zformoval politickou koalici [[La Libertad Avanza]] a ve volbách do Poslanecké sněmovny s ní skončil na třetím místě s 17 % hlasů. Koalice byla definována jako [[Antisystémová strana|antisystémové]] a antipolitické usupení [[Krajní pravice|krajně pravicových]] a pravicových stran spojující libertariány a konzervativce. Vedl kampaň pod sloganem ''Nepřišel jsem sem vodit jehňata, ale probouzet lvy''. Odsoudil ostatní politiky, které označil za „zločince a neužitečné parazity, kteří nikdy nepracovali“. Odezvu zaznamenal hlavně u mladých, na které svou agresivní rétorikou cílil i na sociálních sítích. Ve svých slibech se zavázal, že nikdy nezvedne daně ani nezavede nové a nikdy nesáhne na soukromé vlastnictví. Již coby poslanec odmítl brát poslanecký plat (ze státních financí) a každý měsíc ho daroval náhodnému člověku pod heslem „navrácení peněz daňovým poplatníkům“.


Coby poslanec byl do půky roku 2023 na jednáních sněmovny přítomen v 52 % případů, avšak nepodal žádný návrh zákona ani se neúčastnil žádných poslaneckých výborů. Sklidil kritiku za to, že kvůli jedné své absenci umožnil vládě prohlasovat zvýšení daní.
Coby poslanec byl do půky roku 2023 na jednáních sněmovny přítomen v 52 % případů, avšak nepodal žádný návrh zákona ani se neúčastnil žádných poslaneckých výborů. Sklidil kritiku za to, že kvůli jedné své absenci umožnil vládě prohlasovat zvýšení daní.
Řádek 66: Řádek 66:
==== Prezident ====
==== Prezident ====
[[Soubor:Javier Milei VIVA22 (3).jpg|náhled|Javier Milei a [[Victoria Villarruel]] (2022).]]
[[Soubor:Javier Milei VIVA22 (3).jpg|náhled|Javier Milei a [[Victoria Villarruel]] (2022).]]
V roce 2023 coby předseda Partido Libertario kandidoval na prezidenta Argentiny. Jeho kandidátkou na viceprezidentku byla poslankyně [[Victoria Villarruel]]. Volby se konaly za situace, kdy v květnu 2023 inflace překonala hranici 100 %. Během kampaně v prezidentských primárkách pronesl řadu kontroverzních výroků, včetně záměru umožnit volný prodej zbraní a lidských orgánů. Současně odmítl právo na [[Interrupce|interrupci]] a naopak podpořil právo na život. Postupem roku se ekonomická krize zhoršovala a do chudoby se propadlo již 40 % obyvatel Argentiny. Milei následně uvedl, že nemá v úmyslu rušit programy sociální podpory. V srpnových primárkách Milei zvítězil s téměř 30 % hlasů. Na druhém místě se umístil poslanec [[Sergio Massa]] ze středo-levé koalice [[Frente de Todos]]. K vítězství mu poblahopřáli politici z krajní pravice [[Jair Bolsonaro]], [[José Antonio Kast]], [[Santiago Abascal]], nebo americký republikánský senátor [[Ted Cruz]].
V roce 2023 coby předseda Partido Libertario kandidoval na prezidenta Argentiny. Jeho kandidátkou na viceprezidentku byla poslankyně [[Victoria Villarruel]]. Volby se konaly za situace, kdy v květnu 2023 inflace překonala hranici 100 %. Během kampaně v prezidentských primárkách pronesl řadu kontroverzních výroků, včetně záměru umožnit volný prodej zbraní a lidských orgánů. Současně odmítl právo na [[Interrupce|interrupci]] a naopak podpořil právo na život. Postupem roku se ekonomická krize zhoršovala a do chudoby se propadlo již 40 % obyvatel Argentiny. Milei následně uvedl, že nemá v úmyslu rušit programy sociální podpory. V srpnových primárkách zvítězil s téměř 30 % hlasů. Na druhém místě se umístil poslanec [[Sergio Massa]] ze středo-levé koalice [[Frente de Todos]]. K vítězství mu poblahopřáli politici z krajní pravice [[Jair Bolsonaro]], [[José Antonio Kast]], [[Santiago Abascal]], nebo americký republikánský senátor [[Ted Cruz]].{{Fakt/dne|20231125120736|}}


[[Soubor:Javier Milei and Santiago Abascal.jpg|náhled|Javier Milei a [[Santiago Abascal]] (2022).]]
[[Soubor:Javier Milei and Santiago Abascal.jpg|náhled|Javier Milei a [[Santiago Abascal]] (2022).]]


Před řádnými říjnovými volbami vyvolal další kontroverze svými prohlášeními, že například nastaví výhodný [[měnový kurz]] na výměnu [[Argentinské peso|pesa]] za americký dolar a podmaní si argentinskou centrální banku. Milei ve volbách s účastí 77 % voličů zvítězil proti Massaovi se ziskem 55,69 % hlasů. [[Inaugurace|Inaugurován]] bude v prosinci 2023. Jeho akceschopnost k plnění slibů byla ihned zpochybněna, jelikož nedržel politickou většinu v kongresu.
Před řádnými říjnovými volbami vyvolal další kontroverze svými prohlášeními, že například nastaví výhodný [[měnový kurz]] na výměnu [[Argentinské peso|pesa]] za americký dolar a podmaní si argentinskou centrální banku.{{Fakt/dne|20231125120736|}} Ve volbách s účastí 77 % voličů zvítězil proti Massaovi se ziskem 55,69 % hlasů. [[Inaugurace|Inaugurován]] bude v prosinci 2023. Jeho akceschopnost k plnění slibů byla ihned zpochybněna, jelikož nedržel politickou většinu v kongresu.


== Politické a osobní postoje ==
== Politické a osobní postoje ==
Na argentinské politické scéně se se svými radikálními a heterodoxními postoji vymyká zaběhlým zvyklostem, navrhuje například [[Centrální banka#Kritika centrální anky|zrušení]] Argentinské centrální banky, což by mělo de facto za následek [[Měnová substituce|dolarizovanou ekonomiku]] a rozsáhlou přestavbu fiskální a strukturální politiky země. Milei se rovněž důrazně staví [[Interrupce#Spor o oprávněnost interrupce|proti interrupci]], kterou považuje za porušení [[Princip neagrese|libertariánského principu neagrese]], otázku potratů pokládá za [[Majetek|majetkový spor]], přesněji [[Vlastnictví|vlastnickou otázku]] než [[Etika|otázku etickou]], a přirovnává potraty ke [[krádež]]i. Stejný důraz klade na [[Antikomunismus|odpor]] vůči [[Marxismus|marxistickému myšlení]], včetně toho, co označuje za ''„[[kulturní marxismus]],“'' jehož existence je považována za výmysl a krajně pravicovou [[Konspirační teorie|konspirační teorii]]. V rámci svého anarchokapitalistického přesvědčení navrhuje umožnění volného trhu [[Obchod s lidmi#Obchod s lidskými orgány a tkáněmi|s lidskými orgány]].
Na argentinské politické scéně se se svými radikálními a heterodoxními postoji vymyká zaběhlým zvyklostem, navrhl například [[Centrální banka#Kritika centrální anky|zrušení]] Argentinské centrální banky, což by mělo de facto za následek [[Měnová substituce|dolarizovanou ekonomiku]] a rozsáhlou přestavbu fiskální a strukturální politiky země. Rovněž se důrazně postavil [[Interrupce#Spor o oprávněnost interrupce|proti interrupci]], kterou považoval za porušení [[Princip neagrese|libertariánského principu neagrese]], otázku potratů pokládal za [[Majetek|majetkový spor]], přesněji [[Vlastnictví|vlastnickou otázku]] než [[Etika|otázku etickou]], a potraty přirovnal ke [[krádež]]i. Stejný důraz kladl na [[Antikomunismus|odpor]] vůči [[Marxismus|marxistickému myšlení]], včetně toho, co označil za ''„[[kulturní marxismus]],“'' jehož existence je považována za výmysl a krajně pravicovou [[Konspirační teorie|konspirační teorii]]. V rámci svého anarchokapitalistického přesvědčení navrhl umožnění volného trhu [[Obchod s lidmi#Obchod s lidskými orgány a tkáněmi|s lidskými orgány]].{{Fakt/dne|20231125120736|}}


Milei se sice hlásil ke katolické víře, ale současně kritizoval [[Katolická církev v Argentině|katolickou církev]] pod vedením [[František (papež)|papeže Františka]], kterého při různých příležitostech označil za ''„[[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitu]], který propaguje [[Teologie osvobození|komunismus]]“''. Při své kritice státního zřízení nezřídka cituje z Bible, stát označuje za ''„[[Satan|dílo ďáblovo]]“'' a jeho pohrdání státem je takové, že sám sebe postavil před radikální dilema: ''„Kdybych si měl vybrat mezi státem a mafií, [[Agorismus|vybral bych si mafii]]. Protože mafie má svůj kodex, mafie se adaptuje, mafie neklame. A především, mafie [[Hospodářská soutěž|soutěží]].“'' V současné době je pod vedením [[Moderní ortodoxní judaismus|moderně orthodoxního]] rabína Shimona Axela Wahnisha v procesu [[Gijur|konverze k judaismus]], denně se věnuje studiu [[Tóra|Tóry]] a již stačil navštívit hrob [[Chasidismus|chasidského rabína]] [[Menachem Mendel Schneerson|Menachema Mendela Schneersona]].
Milei se sice hlásil ke katolické víře, ale současně kritizoval [[Katolická církev v Argentině|katolickou církev]] pod vedením [[František (papež)|papeže Františka]], kterého při různých příležitostech označil za ''„[[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitu]], který propaguje [[Teologie osvobození|komunismus]]“''. Při své kritice státního zřízení nezřídka citoval z Bible, stát označil za ''„[[Satan|dílo ďáblovo]]“'' a jeho pohrdání státem bylo takové, že sám sebe postavil před radikální dilema: ''„Kdybych si měl vybrat mezi státem a mafií, [[Agorismus|vybral bych si mafii]]. Protože mafie má svůj kodex, mafie se adaptuje, mafie neklame. A především, mafie [[Hospodářská soutěž|soutěží]].“''{{Fakt/dne|20231125120736|}} K roku 2023 byl pod vedením [[Moderní ortodoxní judaismus|moderně orthodoxního]] rabína Shimona Axela Wahnisha v procesu [[Gijur|konverze k judaismus]], denně se věnoval studiu [[Tóra|Tóry]] a navštívil hrob [[Chasidismus|chasidského rabína]] [[Menachem Mendel Schneerson|Menachema Mendela Schneersona]].{{Fakt/dne|20231125120736|}}


Milei se věnuje [[cosplay]]i se svojí superhrdinskou postavou jménem ''„Generál AnKap“'', odkazující na jeho anarchokapitalistické přesvědčení.
Milei se věnuje [[cosplay]]i se svojí superhrdinskou postavou jménem ''„Generál AnKap“'', odkazující na jeho anarchokapitalistické přesvědčení.{{Fakt/dne|20231125120736|}}


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 25. 11. 2023, 13:07

Javier Milei
Javier Gerardo Milei (2022)
Javier Gerardo Milei (2022)
Zvolený prezident Argentiny
Úřadu se ujme:
10. prosince 2023
Nastupující zaAlberta Fernándeze
Stranická příslušnost
ČlenstvíLibertariánská strana
Avanza Libertad (2020–2021)
Rodné jménoJavier Gerardo Milei
Narození22. října 1970 (54 let)
Buenos Aires
ArgentinaArgentina Argentina
NárodnostCroats in Argentina
Partner(ka)Daniela Mori (2018–2019)
Lilia Lemoine (2020–2021)
Fátima Flórez (2023–2024)
Yuyito González (od 2024)
PříbuzníKarina Milei[1] (sourozenec)
Rodrigo Lussich (bratranec)[2]
SídloBuenos Aires
Alma materUniversidad de Belgrano
Instituto de Desarrollo Económico y Social
Torcuato di Tella University
Profeseekonom, spisovatel, učitel, moderátor, rozhlasový moderátor, politik, komentátor, státní úředník a fotbalový brankář
Náboženstvíkatolicismus (do 2021)
ortodoxní judaismus
OceněníŘád svobody (2024)
Cena Juana de Mariany (2024)
Hayekova medaile (2024)
PodpisJavier Milei, podpis
Webová stránkajaviermilei.com
CommonsJavier Milei
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Javier Gerardo Milei (* 22. října 1970 Buenos Aires) je argentinský ekonom, spisovatel a politik, od listopadu 2023 zvolený prezident Argentiny. Úřadu se ujme složením slibu 10. prosince 2023.[3]

Ekonomicky se řadí mezi zastánce Rakouské ekonomické školy, stavějící se proti státnímu intervencionismu a prosazující ekonomickou liberalizaci. Kritizoval fiskální politiku různých argentinských správ a obhajoval snížení vládních výdajů. Přes dvacet let působil jako profesor ekonomie. Je autorem mnoha publikací a moderoval rozhlasové pořady. V roce 2021 vstoupil do politiky a byl zvolen poslancem za město Buenos Aires jako kandidát pravicově-libertariánské strany La Libertad Avanza. Během svého funkčního období se zaměřil na kritiku toho, co popisuje jako argentinskou „politickou elitu“ a její sklon k vysokým veřejným výdajům. Milei se zavázal, že nebude zvyšovat daně a vzdal se svého platu poslance prostřednictvím měsíční tomboly. Byl prezidentským kandidátem v argentinských volbách roku 2023 společně s Victorií Villarruelovou jako jeho viceprezidentskou kandidátkou. Nečekaně postoupil do druhého kola prezidentských voleb, ve kterých se utkal se Sergiem Massou. Dne 19. listopadu 2023 vyhrál druhé kolo prezidentských voleb 59 % ku 41 % a stal se tak zvoleným prezidentem.

Politicky je rozličně označován jako krajně-pravicový či extrémní libertarián, ultralibertarián, ultrakonzervativec či ultraliberál, zatímco on sám se označuje jako „liberální libertarián,“ shodující se minarchistickými a anarchokapitalistickými principy a následující myšlenky osobností jakož jsou Henry Hazlitt, Ludwig von Mises, Murray Rothbard, Friedrich August von Hayek, Walter Block, Milton Friedman, Robert Lucas a Ayn Randová. Filozofickým přesvědčením je anarchokapitalista, který se v přechodném období ze státního zřízení k anarchii, pragmaticky chová jako minarchista, což upřesňuje tak, že je „anarchokapitalista, protože stát je nepřítel. Ale žijete v realitě a musíte stát oběma nohama na zemi. V tomto kontextu jsem minarchista – tedy někdo, kdo věří, že stát by měl mít na starosti pouze bezpečnost a spravedlnost.“

Život a kariéra

Dětství a mládí

Javier Gerardo Milei se narodil v roce 1970 ve čtvrti Palermo v Buenos Aires. Jeho otec, Norberto, byl řidičem autobusu, matka, Alicia, byla ženou v domácnosti.

V dětství navštěvoval katolické školy, kde dostal přezdívku El Loco („Šílenec“), a to kvůli svým výbuchům hněvu a agresivním projevům. Jako mladistvý zpíval v lokální skupině Everest, která hrála zejména cover verze písní Rolling Stones. Do roku 1989 také hrál na pozici brankáře ve fotbalovém týmu CA Chacarita Juniors.

Vyrůstal v období vlády vojenské junty (1976–1983). Během tohoto období se výrazně zhoršila ekonomická situace země. Ekonomické represe vojenské junty přivedly kolem 400 000 podniků ke krachu a projevovaly se vysokou mírou korupce. Situace vyústila v krizi platební bilance a stagflaci. V letech 1989 a 1990 se již jednalo o hyperinflaci. Mileie stav ekonomiky země velmi zaujal, i proto se rozhodl studovat ekonomii. Tu vystudoval na soukromé Universidad de Belgrano v Buenos Aires. Druhý magisterský titul získal na soukromé Universidad Torcuato Di Tella.

Kariéra ekonoma

Celkem 21 let působil jako univerzitní profesor makroekonomie, mikroekonomie a matematiky pro ekonomy. Zaměřoval se zejména na hospodářský růst.

Současně působil jako ekonom v privátních fondech a finanční poradce v poradenských firmách. Byl také vládním poradcem. Od roku 2012 vedl ekonomický úsek think-tanku Fundación Acordar. Patnáct let pracoval jako hlavní ekonom společnosti Corporación América.

Je členem ekonomické skupiny v Mezinárodní obchodní komoře, poradce v G20 a člen Světového ekonomického fóra.

Za svou kariéru sepsal několik knih, včetně El camino del libertario („Cesta libertariána“) z roku 2022. Velmi často byl zván jako odborník do televizních zpravodajských a jiných pořadů. V roce 2018 byl vyhodnocen jako nejzvanější argentinský ekonom, kdy účinkoval v 235 rozhovorech. Měl také vlastní rádiový pořad s názvem Demoliendo mitos („Demolice mýtů“).

Politická kariéra

Počátky

Již v období desátých let 21. století si vybudoval kontroverzní pověst, kdy v televizních pořadech opakovaně hrubě urážel své názorové oponenty.

V roce 2017 se kontroverzně vyznal z obdivu k Domingo Cavallovi, který byl v devadesátých letech 20. století argentinským ministrem pro ekonomiku. Cavallovi se pomocí navázání měny na americký dolar podařilo zastavit inflaci. Současně učinil řadu kroků k podpoře tržní ekonomiky včetně privatizace státních podniků. Ovšem během svého druhého působení ve funkci ministra v roce 2001 prosadil během hospodářské krize radikální restriktivní návrh vůči výběrům úspor občanů, což vedlo k násilným nepokojům z prosince 2001 a rezignaci prezidenta Fernanda de la Rúa. Mezi občany Argentiny se tak Cavallo stal velmi neoblíbeným politikem. Téhož roku Milei vyvolal pozdvižení, když obvinil Univerzitu v Buenos Aires, respektive tamní fakultu ekonomie, že je ovládána keynesiánstvím a marxismem a ovlivňuje tak budoucí ekonomy.

V červnu 2018 označil novinářku Teresitu Frías za „oslici“, poté, co jeho názory označila za totalitární. Milei se odmítl omluvit a byl obviněn z genderového násilí. Místní soud nařídil jeho psychologické vyšetření a následně mu bylo zakázáno účastnit se politických debat na území města Metan.

V roce 2019 ho týdeník Noticias vyhlásil jednou z nejvlivnějších osobností v zemi.

Javier Milei ve vysílání TV stanice Todo Noticias (2019).

Poslanec

Roku 2020 vstoupil do pravicové libertariální a konzervativní frakce Avanza Libertad. Programově frakce deklarovala, že chce Argentinu vrátit do její ekonomické a kulturní velikosti, kterou měla v roce 1900. Frakce byla kritizována, že mezi jejími členy byli i neonacisté a podporovatelé vlády vojenské junty.

V roce 2021 kandidoval za Avanza Libertad do Poslanecké sněmovny argentinského Kongresu. Jeho kampaň byla levná a soustředila se na podomní návštěvy obyvatel daného okrsku Buenos Aires. Jeho preference postupně rostly. Největší úspěch měl mezi generací narozenou během argentinské krize v letech 1999 až 2002, na kterou navíc začala dopadat nová ekonomická stagnace. V březnu 2023 průzkumy ukazovaly, že by ho téměř pětina voličů Argentiny chtěla za prezidenta. Podle rozborů k němu přešli i dřívější voliči Néstora Kirchnera, kteří s ním sice nesouhlasili v ekonomických otázkách, ale přesto dostal jejich protestní hlasy.

V červenci 2021 skrze stranu Partido Libertario, kterou vedl, zformoval politickou koalici La Libertad Avanza a ve volbách do Poslanecké sněmovny s ní skončil na třetím místě s 17 % hlasů. Koalice byla definována jako antisystémové a antipolitické usupení krajně pravicových a pravicových stran spojující libertariány a konzervativce. Vedl kampaň pod sloganem Nepřišel jsem sem vodit jehňata, ale probouzet lvy. Odsoudil ostatní politiky, které označil za „zločince a neužitečné parazity, kteří nikdy nepracovali“. Odezvu zaznamenal hlavně u mladých, na které svou agresivní rétorikou cílil i na sociálních sítích. Ve svých slibech se zavázal, že nikdy nezvedne daně ani nezavede nové a nikdy nesáhne na soukromé vlastnictví. Již coby poslanec odmítl brát poslanecký plat (ze státních financí) a každý měsíc ho daroval náhodnému člověku pod heslem „navrácení peněz daňovým poplatníkům“.

Coby poslanec byl do půky roku 2023 na jednáních sněmovny přítomen v 52 % případů, avšak nepodal žádný návrh zákona ani se neúčastnil žádných poslaneckých výborů. Sklidil kritiku za to, že kvůli jedné své absenci umožnil vládě prohlasovat zvýšení daní.

V července 2023 čelil vyšetřování za údajný prodej míst na kandidátních listinách La Libertad Avanza, Milei ale obvinění odmítl.

Prezident

Javier Milei a Victoria Villarruel (2022).

V roce 2023 coby předseda Partido Libertario kandidoval na prezidenta Argentiny. Jeho kandidátkou na viceprezidentku byla poslankyně Victoria Villarruel. Volby se konaly za situace, kdy v květnu 2023 inflace překonala hranici 100 %. Během kampaně v prezidentských primárkách pronesl řadu kontroverzních výroků, včetně záměru umožnit volný prodej zbraní a lidských orgánů. Současně odmítl právo na interrupci a naopak podpořil právo na život. Postupem roku se ekonomická krize zhoršovala a do chudoby se propadlo již 40 % obyvatel Argentiny. Milei následně uvedl, že nemá v úmyslu rušit programy sociální podpory. V srpnových primárkách zvítězil s téměř 30 % hlasů. Na druhém místě se umístil poslanec Sergio Massa ze středo-levé koalice Frente de Todos. K vítězství mu poblahopřáli politici z krajní pravice Jair Bolsonaro, José Antonio Kast, Santiago Abascal, nebo americký republikánský senátor Ted Cruz.[zdroj⁠?!]

Javier Milei a Santiago Abascal (2022).

Před řádnými říjnovými volbami vyvolal další kontroverze svými prohlášeními, že například nastaví výhodný měnový kurz na výměnu pesa za americký dolar a podmaní si argentinskou centrální banku.[zdroj⁠?!] Ve volbách s účastí 77 % voličů zvítězil proti Massaovi se ziskem 55,69 % hlasů. Inaugurován bude v prosinci 2023. Jeho akceschopnost k plnění slibů byla ihned zpochybněna, jelikož nedržel politickou většinu v kongresu.

Politické a osobní postoje

Na argentinské politické scéně se se svými radikálními a heterodoxními postoji vymyká zaběhlým zvyklostem, navrhl například zrušení Argentinské centrální banky, což by mělo de facto za následek dolarizovanou ekonomiku a rozsáhlou přestavbu fiskální a strukturální politiky země. Rovněž se důrazně postavil proti interrupci, kterou považoval za porušení libertariánského principu neagrese, otázku potratů pokládal za majetkový spor, přesněji vlastnickou otázku než otázku etickou, a potraty přirovnal ke krádeži. Stejný důraz kladl na odpor vůči marxistickému myšlení, včetně toho, co označil za „kulturní marxismus,“ jehož existence je považována za výmysl a krajně pravicovou konspirační teorii. V rámci svého anarchokapitalistického přesvědčení navrhl umožnění volného trhu s lidskými orgány.[zdroj⁠?!]

Milei se sice hlásil ke katolické víře, ale současně kritizoval katolickou církev pod vedením papeže Františka, kterého při různých příležitostech označil za „jezuitu, který propaguje komunismus“. Při své kritice státního zřízení nezřídka citoval z Bible, stát označil za „dílo ďáblovo“ a jeho pohrdání státem bylo takové, že sám sebe postavil před radikální dilema: „Kdybych si měl vybrat mezi státem a mafií, vybral bych si mafii. Protože mafie má svůj kodex, mafie se adaptuje, mafie neklame. A především, mafie soutěží.“[zdroj⁠?!] K roku 2023 byl pod vedením moderně orthodoxního rabína Shimona Axela Wahnisha v procesu konverze k judaismus, denně se věnoval studiu Tóry a navštívil hrob chasidského rabína Menachema Mendela Schneersona.[zdroj⁠?!]

Milei se věnuje cosplayi se svojí superhrdinskou postavou jménem „Generál AnKap“, odkazující na jeho anarchokapitalistické přesvědčení.[zdroj⁠?!]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Javier Milei na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Dostupné online. [cit. 2023-10-23].
  2. ↑ Dostupné online.
  3. ↑ Javier Milei confirms visits to United States, Israel before December 10 inauguration. Buenos Aires Times [online]. 2023-11-20 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Javier Milei na Wikimedia Commons
Prezidenti Argentiny
Bernardino Rivadavia (1826–1827) • Vicente López y Planes (1827) • Justo José de Urquiza (1854–1860) • Santiago Derqui (1860–1861) • Juan Esteban Pedernera (1861) • Bartolomé Mitre (1862–1868) • Domingo Faustino Sarmiento (1868–1874) • Nicolás Avellaneda (1874–1880) • Julio Argentino Roca (1880–1886) • Miguel Juárez Celman (1886–1890) • Carlos Pellegrini (1890–1892) • Luis Sáenz Peña (1892–1895) • José Evaristo Uriburu (1895–1898) • Julio Argentino Roca (1898–1904) • Manuel Quintana (1904–1906) • José Figueroa Alcorta (1906–1910) • Roque Sáenz Peña (1910–1914) • Victorino de la Plaza (1914–1916) • Hipólito Yrigoyen (1916–1922) • Marcelo Torcuato de Alvear (1922–1928) • Hipólito Yrigoyen (1928–1930) • José Félix Uriburu (1930–1932) • Agustín Pedro Justo (1932–1938) • Roberto María Ortiz (1938–1942) • Ramón Castillo (1942–1943) • Pedro Pablo Ramírez (1943–1944) • Edelmiro Julián Farrell (1944–1946) • Juan Perón (1946–1955) • Eduardo Lonardi (1955) • Pedro Eugenio Aramburu (1955–1958) • Arturo Frondizi (1958–1962) • José María Guido (1962–1963) • Arturo Umberto Illia (1963–1966) • Juan Carlos Onganía (1966–1970) • Roberto Marcelo Levingston (1970–1971) • Alejandro Agustín Lanusse (1971–1973) • Juan Perón (1973–1974) • Isabel Martínez de Perón (1974–1976) • Jorge Rafael Videla (1976–1981) • Leopoldo Galtieri (1981–1982) • Reynaldo Bignone (1982–1983) • Raúl Alfonsín (1983–1989) • Carlos Menem (1989–1999) • Fernando de la Rúa (1999–2001) • Ramón Puerta (2001) • Adolfo Rodríguez Saá (2001) • Eduardo Camaño (2001–2002) • Eduardo Duhalde (2002–2003) • Néstor Kirchner (2003–2007) • Cristina Fernández de Kirchner (2007–2015) • Mauricio Macri (2015–2019) • Alberto Fernández (od 2019) • Javier Milei (od 2023)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Javier_Milei&oldid=23408202“