Přeskočit na obsah

Life (časopis): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m ženský rod
 
Řádek 39: Řádek 39:
* [[Mary Leatherbee]] (movie editor)
* [[Mary Leatherbee]] (movie editor)
* [[Henry Luce]] ([[Publicistika|publicista]], editor-chief, 1936-1964)
* [[Henry Luce]] ([[Publicistika|publicista]], editor-chief, 1936-1964)
* [[Hansel Mieth]]ová (fotožurnalistka)
* [[Hansel Miethová]] (fotožurnalistka)
* [[Lee Miller|Lee Millerová]] (fotožurnalistka)
* [[Lee Millerová]] (fotožurnalistka)
* [[Gjon Mili]] (fotožurnalista)
* [[Gjon Mili]] (fotožurnalista)
* [[Gordon Parks]] (fotožurnalista)
* [[Gordon Parks]] (fotožurnalista)

Aktuální verze z 1. 9. 2024, 16:32

Life
Obálka mladého časopisu Life z roku 1911
Obálka mladého časopisu Life z roku 1911
Základní informace
Datum založení1883
Datum zániku2007
Jazykangličtina
Země původuSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Klíčové osoby
MajitelTime Inc.
VydavatelClair Maxwell
EditorGeorge Cary Eggleston
Odkazy
ISSN0024-3019 a 2169-1576
WebOficiální web
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Obálka z roku 1922 s názvem „The Flapper“ od F. X. Leyendeckera

Life mohou být tyto tři americké časopisy:

  • Humorný časopis vydávaný 1883–1936. Henry Luce koupil veškerá práva na tento časopis.
  • Magazín, který založil Henry Luce v roce 1936 se silným důrazem na fotožurnalistiku. Life začal vycházet jako týdeník až roku 1972 a jako „speciál“ vycházel do roku 1978, jako měsíčník od roku 1978 do roku 2000.[1]
  • Týdeník vydávaný společností Time v letech 2004 – 2007; zahrnoval i některé další americké noviny.

Časopis Life má nezanedbatelné místo v historii fotožurnalistiky za svůj významný přínos v publikování obrazových zpráv.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Časopis Life začal vycházet už na začátku 20. století jako jiný typ časopisu: humoristický týdeník plný kreslených vtipů, humorných povídek a kulturních reportáží. Když během Velké deprese zbankrotoval, vlivný americký vydavatel Henry Luce odkoupil jméno časopisu, a začal ho vydávat jako časopis, založený na fotografiích a obrazových reportážích. V té době už sklízel Luce velký úspěch se svým časopisem Time, týdeníkem zpráv a informací ze světa. Jestliže posláním časopisu Time bylo zprávy popsat zprávy, Life měl zprávy ukazovat. Podle motta zakladatele časopisu "časopis byl myšlen jako prostředek, aby Američané mohli "vidět život, vidět svět, stát se očitými svědky světových událostí, byť by byly tisíce mil daleko. Vidět a být ohromeni, vidět a být informování” Luce vtiskl časopisu styl už úvodním fotem na obálce prvního čísla, kam umístil ohromující fotografii přehrady Fort Peck Dam Margaret Bourke-Whitové. Přehrada byla výsledek jednoho z mnoha veřejně prospěšných projektů Rooseveltova Nového údělu (New Deal). Formát Life prodělal v roce 1936 velké změny: text byl zkrácen na pouhé titulky a na 50 stránkách byly tištěny obrázky. Časopis byl tištěn na silný křídový papír. Life předčil všechny firemní předpovědi, původní počet prvního vydání 380.000 výtisků za týden vzrostl na více než jeden milion o čtyři měsíce později.[2]

Již po prvním roce zaznamenal Life obrovský úspěch. Téměř přes noc změnil způsob, jakým se lidé dívali na svět. Jeho velkolepé obrazové a fotografické reportáže ovlivnily, jak jeho čtenáři vnímali svět, odrážely názory a nálady společnost. Ve své vrcholné době vycházel Life až ve 8 milionech výtiscích a měl bezesporu významný vliv na americkou veřejnost na začátku a uprostřed 20. století.

Na podzim roku 1936 začal spolupracovat na přípravách tohoto časopisu Alfred Eisenstaedt. S úplnou samozřejmostí do něho vnášel reportérský styl, běžný v Německu již několik let, avšak stále narážel na nepochopení. Po pár letech, konkrétně v září roku 1938, se podařilo Alfredu Eisenstaedtovi prolomit vlnu nesouhlasu. Napomohl tomu vznik londýnského časopisu Picture Post, jehož obrazový redaktor Stefan Lorant a reportér Felix H. Man se spolu s Eisenstaedtem řadí k tvůrcům moderní fotoreportáže. Po tomto zlomovém okamžiku vytvořil Eisenstaedt ve službách časopisu Life až tisíc osm set reportáží, pomocí nichž poznaly miliony čtenářů život filmových hvězd, vědců, hudebníků, korunovaných hlav, ale i obyčejných lidí. Spolupráce s časopisem Life dala vzniknout portrétům např. Sophie Lorenové či Ernesta Hemingwaye. Po skončení druhé světové válce otiskl na titulní straně jeho fotografii Den vítězství na Times Square.

Protože důraz časopisu byl položen na fotografiích a vizuální dokumentaci, není divu, že popularita časopisu utrpěla příchodem televize, která se stala dominantním zdrojem informací z celého světa. Proto v roce 1972 přestal Life vycházet jako týdeník, když začal ztrácet své čtenáře a finanční přínos svých inzerentů, kteří se rovněž přesunuli do televize. V roce 2004 se opět vrátil k týdennímu schématu, ale jen jako doplněk jiných amerických novin, což ho vrátilo zpět k milionovým výtiskům. Definitivně ukončil své vydávání 20. dubna 2007. Pod svou značkou pokračuje na internetu.[3][1]

Přispěvatelé

[editovat | editovat zdroj]

Nejznámější autoři od roku 1936 byli mimo jiné:

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Life (magazine) na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b Time Inc. to Close LIFE Magazine Newspaper Supplement. www.timewarner.com [online]. [cit. 2009-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-11-18. 
  2. ↑ “Pictorial to Sleep”, Time, March 8, 1937.
  3. ↑ End comes again for 'Life,' but all its photos going on the Web

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Life_(časopis)&oldid=24207510“