Přeskočit na obsah

Wikipedista:Maximun02/Pískoviště: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 2: Řádek 2:
| název = Spironucleus barkhanus
| název = Spironucleus barkhanus
| obrázek = Large-genomic-differences-between-the-morphologically-indistinguishable-diplomonads-Spironucleus-1471-2164-11-258-S1.ogv
| obrázek = Large-genomic-differences-between-the-morphologically-indistinguishable-diplomonads-Spironucleus-1471-2164-11-258-S1.ogv
| popisek =
| popisek = Genomické rozdíly mezi druhy rodu ''Spironucleus''
| doména = [[Eukaryota]]
| doména = [[Eukaryota]]
| říše = [[Excavata]]
| říše = [[Excavata]]

Verze z 21. 11. 2024, 17:49

Jak číst taxoboxWikipedista:Maximun02/Pískoviště
Vědecká klasifikace
DoménaEukaryota
ŘíšeExcavata
KmenMetamonada
TřídaDiplomonadida
ŘádDiplomonadida
ČeleďHexamitidae
RodSpironucleus
Binomické jméno
Spironucleus barkhanus

Spironucleus barkhanus je druh parazitických prvoků z rodu Spironucleus a čeledi Hexamitidae. Tento bičíkovec se vyskytuje ve sladkovodních prostředích, kde infikuje zejména lososovité ryby. Infekce způsobená tímto prvokem ovlivňuje zdravotní stav ryb a může vést k vážným ekonomickým ztrátám v akvakultuře[1][2].

Popis

Spironucleus barkhanus je mikroskopický prvok, jehož tělo má oválný až vřetenovitý tvar o délce přibližně 5–15 µm. Parazit je vybaven bičíky, které mu umožňují pohyb ve vodním prostředí a orientaci na buňky hostitele. Tento druh má charakteristické dvě buněčné jádra a několik specializovaných organel, jež podporují anaerobní metabolismus, což mu umožňuje přežívat v prostředí s nízkou hladinou kyslíku[1].

Morfologie a vnitřní struktura

  • Dvě jádra: Spironucleus barkhanus má dvě samostatná jádra, což je znak typický pro diplomonády. Jádra se nacházejí ve střední části těla a podílejí se na řízení základních buněčných funkcí[1].
  • Cytostom: Cytostom umožňuje parazitovi přijímat potravu a živiny z prostředí uvnitř střevní stěny hostitele[2].
  • Mitozomy: Parazit neobsahuje mitochondrie, ale místo nich má mitozomy – organely, které podporují anaerobní metabolismus. Tyto struktury neprodukují ATP jako klasické mitochondrie[3].
  • Axonémy a mikrotubuly: Bičíky, složené z axoném a mikrotubulů, zajišťují pohyb parazita, což mu umožňuje přežít a efektivně se pohybovat v tělních tekutinách hostitele[2].
  • Cytoplazma: Cytoplazma obsahuje různé organely a enzymy, které parazit využívá k metabolismu a trávení živin.

Význam

Spironucleus barkhanus je parazit, který infikuje především lososovité ryby, ale může se vyskytovat i u jiných druhů. Infekce způsobená tímto prvokem může vést ke zpomalení růstu ryb, snížené chuti k jídlu, anémii a zvýšené náchylnosti k dalším onemocněním[1][2]. U ryb v akvakultuře může parazit způsobit významné ekonomické ztráty.

Příznaky

Ryby infikované Spironucleus barkhanus mohou vykazovat:

  • letargii
  • ztrátu chuti k jídlu
  • anémii
  • zvýšenou náchylnost k sekundárním infekcím

Tyto příznaky jsou důsledkem poškození střevní tkáně a narušení příjmu živin, což oslabuje celkový zdravotní stav ryb[1].

Diagnostika a léčba

Diagnostika infekce Spironucleus barkhanus se provádí mikroskopickým vyšetřením vzorků tkáně a střevních tekutin nakažených ryb. K léčbě se využívají antiparazitární látky. Prevence zahrnuje kontrolu podmínek chovu ryb, zejména kvality vody, hustoty chovu a dalších faktorů, které mohou pomoci omezit šíření parazita[3].

Reference

  1. a b c d e STERUD, E.; MO, T. A. Intracellular infection with Spironucleus barkhanus (Diplomonadida: Hexamitidae) in farmed Arctic char Salvelinus alpinus: Ultrastructure and pathogenesis. *Diseases of Aquatic Organisms*. 1997-06, roč. 29, čís. 2, s. 141–148. DOI: [10.3354/dao029141](https://doi.org/10.3354/dao029141). (anglicky)
  2. a b c d POPPE, T. T.; MO, T. A.; IVERSEN, L. Disorders caused by Spironucleus barkhanus-like organisms in farmed salmonids in Norway. *Journal of Fish Diseases*. 1992-02, roč. 15, čís. 2, s. 143–145. DOI: [10.1111/j.1365-2761.1992.tb00652.x](https://doi.org/10.1111/j.1365-2761.1992.tb00652.x). (anglicky)
  3. a b JØRGENSEN, A.; STERUD, E.; MO, T. A. Molecular identification of diplomonad species in fish: Taxonomy, ecology, and pathogenesis. *Parasitology*. 2011-10, roč. 138, čís. 10, s. 1317–1331. DOI: [10.1017/S003118201100067X](https://doi.org/10.1017/S003118201100067X). (anglicky)