Přeskočit na obsah

Chorvatsko: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele "213.202.108.86" vrácena do předchozího stavu, jehož autorem je "Wiki-vr"
Historie: Doplnění informací
Řádek 46: Řádek 46:
== Historie ==
== Historie ==


V dobách před naším letopočtem žily v dnešním Chorvatsku [[Ilyrské kmeny]], které se později stáhly na území dnešní [[Albánie]]. Někdy v [[2. století]] n.l. se toto území stalo provincií [[Ilyria]] v římské říši. Po jejím pádu se sem nastěhovali [[Slované]], v [[9. století]] se tu rozšířila [[hlaholice]]. Prvním významným chorvatským králem byl [[Tomislav I]]. Za dob Rakouska-Uherska trpěla země pod uherskou nadvládou, a byla jediným přístupem Uherska k moři. V té době ale také čelila výbojům z [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. V roce [[1919]] vzniklo [[Království SHS]], které se roku [[1929]] přetransformovalo v Jugoslávii. V rámci [[Jugoslávie]] bylo [[Chorvatsko]] po Slovinsku druhé nerozvinutější. V roce [[1991]] sice vyhlásilo nezávislost, ale díky se zapojilo do války, která se s přestávkami vlekla až do roku [[1998]]. Od dob války jsou Chorvaté silní nacionalisté. Dnes usilují o vstup do [[Evropská unie|EU]], který by mohl být proveden roku [[2009]].
V dobách před naším letopočtem žily v dnešním Chorvatsku [[Ilyrské kmeny]], které se později stáhly na území dnešní [[Albánie]]. Někdy v [[2. století]] n.l. se toto území stalo provincií [[Ilyria]] v římské říši. Po jejím pádu se sem nastěhovali [[Slované]], v [[9. století]] se tu rozšířila [[hlaholice]]. Prvním významným chorvatským králem byl [[Tomislav I]]. Za dob Rakouska-Uherska trpěla země pod uherskou nadvládou, a byla jediným přístupem Uherska k moři. V té době ale také čelila výbojům z [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. 1. prosince [[1918]] vzniklo [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] (Království SHS), a to spojením Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů, který se na podzim [[1918]] utvořil z jihoslovanských území [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]] (Centrální Chorvatsko, Slavonie, Dalmácie, [[Bosna a Hercegovina]], Kraňsko a Dolní Štýrsko), a [[Srbsko|Srbského království]], které se z v letech 1913-1918 rozšířilo o Vardarskou Makedonii, Kosovo, Vojvodinu a Černou Horu. Roku [[1929]] se Království SHS přejmenovalo na Království Jugoslávie. V rámci královské [[Jugoslávie]] získalo Chorvatsko jistou autonomii vytvořením Chorvatské bánoviny [[1939]]. Po faktické likvidaci Jugoslávie nacistickým Německem [[1941]] vyhlásili chorvatští [[ustašovci]] Nezávislý stát Chorvatsko, obsahující větší část chorvatských zemí a rovněž Bosnu a Hercegovinu. V poválečném období je Chorvatsko Lidovou (1945-1963), resp. Socialistickou (1963-1990) republikou v rámci Federativní lidové, resp. Socialistické federativní republiky [[Jugoslávie]]. V období 1945-1990 bylo [[Chorvatsko]] po Slovinsku druhou nerozvinutější jugoslávskou republikou. V roce [[1990]] byl oficiální název změněn na Republiku Chorvatsko a v červnu [[1991]] vyhlásilo Chorvatsko spolu se Slovinskem nezávislost, což rozpoutalo válečný konflikt, který se s přestávkami vlekl až do roku [[1995]]. Chorvatsko dnes usiluje o vstup do [[Evropská unie|EU]], který by se mohl uskutečnit roku [[2009]].


<!-- == Administrativní dělení ==
<!-- == Administrativní dělení ==

Verze z 7. 12. 2005, 14:02

Šablona:Infobox stát

Chorvatsko je evropská země, která se geograficky nachází na pomezí Střední Evropy, Jižní Evropy a Balkánu. Hlavním městem je Záhřeb. Země se skládá ze čtyř částí - Slavonie, která se nachází od Záhřebu na východ, Dalmácie, což je území na jih od Rijeky, Istrie, tou je Istrijský poloostrov a Krajiny, Krajina je území mezi Rijekou a Záhřebem, uprostřed Krajiny se nachází město Karlovac.

Historické části

Moderní Chorvatsko se skládá z vlastního Chorvatska, Dalmácie bez Kotoru ale s územím bývalé republiky Dubrovníku, většiny Slavonie, většiny bývalého markrabství Istrie, Rijeky, původně uherských oblastí Mezimuří a jižní části Baranji. Znaky hlavních zemí jsou vyobrazeny i ve složeném znaku moderního Chorvatska, který mimoo chorvatského šachovnicového štítu, znaky Slavonie (kuna), Dalmácie (tři korunované lví hlavy), Istrie (koza), Dubrovníku (barevné pruhy), vlastního Chorvatska (měsíc a hevězda).

Historie

V dobách před naším letopočtem žily v dnešním Chorvatsku Ilyrské kmeny, které se později stáhly na území dnešní Albánie. Někdy v 2. století n.l. se toto území stalo provincií Ilyria v římské říši. Po jejím pádu se sem nastěhovali Slované, v 9. století se tu rozšířila hlaholice. Prvním významným chorvatským králem byl Tomislav I. Za dob Rakouska-Uherska trpěla země pod uherskou nadvládou, a byla jediným přístupem Uherska k moři. V té době ale také čelila výbojům z Osmanské říše. 1. prosince 1918 vzniklo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (Království SHS), a to spojením Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů, který se na podzim 1918 utvořil z jihoslovanských území Rakousko-Uherska (Centrální Chorvatsko, Slavonie, Dalmácie, Bosna a Hercegovina, Kraňsko a Dolní Štýrsko), a Srbského království, které se z v letech 1913-1918 rozšířilo o Vardarskou Makedonii, Kosovo, Vojvodinu a Černou Horu. Roku 1929 se Království SHS přejmenovalo na Království Jugoslávie. V rámci královské Jugoslávie získalo Chorvatsko jistou autonomii vytvořením Chorvatské bánoviny 1939. Po faktické likvidaci Jugoslávie nacistickým Německem 1941 vyhlásili chorvatští ustašovci Nezávislý stát Chorvatsko, obsahující větší část chorvatských zemí a rovněž Bosnu a Hercegovinu. V poválečném období je Chorvatsko Lidovou (1945-1963), resp. Socialistickou (1963-1990) republikou v rámci Federativní lidové, resp. Socialistické federativní republiky Jugoslávie. V období 1945-1990 bylo Chorvatsko po Slovinsku druhou nerozvinutější jugoslávskou republikou. V roce 1990 byl oficiální název změněn na Republiku Chorvatsko a v červnu 1991 vyhlásilo Chorvatsko spolu se Slovinskem nezávislost, což rozpoutalo válečný konflikt, který se s přestávkami vlekl až do roku 1995. Chorvatsko dnes usiluje o vstup do EU, který by se mohl uskutečnit roku 2009.


Turistická místa

Vlastně celé Jadranské pobřeží s četnými ostrovy je velmi lákavé - města Rijeka, Split, Zadar, Makarska a další, dále ve vnitrozemí Plitvická Jezera - soustava jezer ve vápencové krajině. Chorvatsko je pro Čechy jedna z nejnavštěvovanějších zemí.

Podívejte se také na

Externí odkazy

Šablona:Geografický pahýl