Hans Küng: Porovnání verzí
m přidána Kategorie:Muži za použití HotCat |
rekat, link fix |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[File:Küng3.JPG|thumb|Hans Küng (2009)]] |
[[File:Küng3.JPG|thumb|Hans Küng (2009)]] |
||
'''Hans Küng''' (* [[19. březen|19. března]] [[1928]] [[Sursee]], [[Kanton Lucern]]) je původem [[švýcarsko|švýcarský]] teolog, autor mnoha knih, [[Katolictví|katolický]] [[kněz]]. Byl významným teologem [[ |
'''Hans Küng''' (* [[19. březen|19. března]] [[1928]] [[Sursee]], [[Kanton Lucern]]) je původem [[švýcarsko|švýcarský]] teolog, autor mnoha knih, [[Katolictví|katolický]] [[kněz]]. Byl významným teologem [[Druhý vatikánský koncil|Druhého vatikánského koncilu]], patří mezi nejvýznamnější a nejkontroverznější představitele liberálního katolicismu, od 70. let je pak známý především jako ostrý kritik vládnoucích katolických církevních kruhů a [[tradicionalismus|tradicionalismu]].<ref name=schlemmer>Martin Schlemmer: [http://glosy.info/texty/hans-kung-male-dejiny-katolicke-cirkve Hans Küng - Malé dějiny katolické církve], Glosy.info, 14. 6. 2006</ref> |
||
== Životopis == |
== Životopis == |
||
| Řádek 10: | Řádek 11: | ||
V roce 1970 v knize ''Unfehlbar? Eine Anfrage'' kritizoval dogma o papežské neomylnosti. Napsal obsáhlou trilogii o křesťanství, judaismu a islámu. Zkrácenou verzí knihy o křesťanství jsou ''Malé dějiny katolické církve'', který vyšly i v českém překladu. Küng se hlásí k myšlence světového étosu a mezináboženské tolerance.<ref name=schlemmer /> |
V roce 1970 v knize ''Unfehlbar? Eine Anfrage'' kritizoval dogma o papežské neomylnosti. Napsal obsáhlou trilogii o křesťanství, judaismu a islámu. Zkrácenou verzí knihy o křesťanství jsou ''Malé dějiny katolické církve'', který vyšly i v českém překladu. Küng se hlásí k myšlence světového étosu a mezináboženské tolerance.<ref name=schlemmer /> |
||
Küng kritizuje tzv. [[papalismus]], hierarchické pojetí církve a její ustrnulost, s čímž by se podle něj Ježíš nesmířil. Tvrdí, že papežský právní a teologický primát je zčásti postaven na falzifikátech, t. j. smyšlené legendě o papeži [[Silvestr I.|Silvestrovi]], zfalšovaném obsahu [[Konstantinova donace|Konstantinovy donace]], spisech falešného Pavlova žáka [[Pseudo-Dionysios Areopagita|Dionýsia Areopagity]], na [[symmachovské falzifikáty|symmachovských falzifikátech]] a [[Pseudoisidorské dekretálie|Pseudoisidorských dekretáliích]]. Vinu za [[Velké schizma]] stejně jako za [[reformace|reformační]] rozštěpení církve vidí Küng především na římské straně. Za příčinu moderního úpadku katolické církve považuje její obranářství a uzavřenost a neschopnost konstruktivně reagovat na nové společenské fenomény a myšlenkové proudy. Naději představoval pro Künga [[ |
Küng kritizuje tzv. [[papalismus]], hierarchické pojetí církve a její ustrnulost, s čímž by se podle něj Ježíš nesmířil. Tvrdí, že papežský právní a teologický primát je zčásti postaven na falzifikátech, t. j. smyšlené legendě o papeži [[Silvestr I.|Silvestrovi]], zfalšovaném obsahu [[Konstantinova donace|Konstantinovy donace]], spisech falešného Pavlova žáka [[Pseudo-Dionysios Areopagita|Dionýsia Areopagity]], na [[symmachovské falzifikáty|symmachovských falzifikátech]] a [[Pseudoisidorské dekretálie|Pseudoisidorských dekretáliích]]. Vinu za [[Velké schizma]] stejně jako za [[reformace|reformační]] rozštěpení církve vidí Küng především na římské straně. Za příčinu moderního úpadku katolické církve považuje její obranářství a uzavřenost a neschopnost konstruktivně reagovat na nové společenské fenomény a myšlenkové proudy. Naději představoval pro Künga [[Druhý vatikánský koncil]], avšak jeho závěry považuje Küng za rozmělněné předčasnou smrtí [[Jan XXIII.|Jana XXIII]]. [[Jan Pavel II.|Jana Pavla II.]] přímo obviňuje z toho, že se svými činy pokoušel koncilní závěry zvrátit a že koncilní myšlenky zradil.<ref name=schlemmer /> Ostře kritizuje také [[Benedikt XVI.|Benedikta XVI.]], jehož vstřícné kroky vůči [[lefebvrismus|lefebvristům]] i vůči odpůrcům moderních tendencí z řad [[anglikánství|anglikánské církve]] a [[starokatolictví|starokatolických církví]] hodnotí slovy: „Rybář lidí se vydává na lov do vod krajní náboženské pravice“, a obviňuje papeže Benedikta, že opouští principy skutečného ekumenismu a usiluje o obnovu římského impéria namísto o společenství církví.<ref>Hans Küng: [http://www.getsemany.cz/node/2630 Žízeň Vatikánu po moci rozděluje křesťanstvo a poškozuje katolicismus], The Guardian, 28. října 2009, český překlad Filip Outrata, Getsemany č. 211, prosinec 2009</ref> |
||
Küng ovšem také tvrdí, že jeho posláním není být kritikem papeže a papežství a že je přívržencem reformy, nikoliv revolucionář, a nesnáší, aby byl označován za církevního buřiče.<ref name=sedm>[http://www.getsemany.cz/node/2658 Hans Küng: Žil jsem sedm životů - Teď jsem připraven na smrt], týdeník Stern č. 43/2009, 15. 10. 2009, s. 124-131, český překlad Getsemany č. 213, únor 2010</ref> Současný stav katolické církve popisuje jako rozštěpení na horní a dolní církev, přičemž za horní církev označuje autoritářské držitele moci v církvi a za představitele dolní církve považuje sebe. Přiznává svůj pramalý úspěch ve snaze změnit „horní“ církev, avšak je přesvědčen, že současná vatikánská politika musí skončit fiaskem.<ref name=sedm /> |
Küng ovšem také tvrdí, že jeho posláním není být kritikem papeže a papežství a že je přívržencem reformy, nikoliv revolucionář, a nesnáší, aby byl označován za církevního buřiče.<ref name=sedm>[http://www.getsemany.cz/node/2658 Hans Küng: Žil jsem sedm životů - Teď jsem připraven na smrt], týdeník Stern č. 43/2009, 15. 10. 2009, s. 124-131, český překlad Getsemany č. 213, únor 2010</ref> Současný stav katolické církve popisuje jako rozštěpení na horní a dolní církev, přičemž za horní církev označuje autoritářské držitele moci v církvi a za představitele dolní církve považuje sebe. Přiznává svůj pramalý úspěch ve snaze změnit „horní“ církev, avšak je přesvědčen, že současná vatikánská politika musí skončit fiaskem.<ref name=sedm /> |
||
| Řádek 19: | Řádek 20: | ||
{{Commonscat|Hans Küng}} |
{{Commonscat|Hans Küng}} |
||
{{ |
{{pahýl - teolog}} |
||
{{DEFAULTSORT:Küng, Hans}} |
{{DEFAULTSORT:Küng, Hans}} |
||
[[Kategorie:Katoličtí teologové]] |
[[Kategorie:Katoličtí teologové]] |
||
[[Kategorie:Švýcarští teologové]] |
[[Kategorie:Švýcarští teologové]] |
||
[[Kategorie:Osobnosti |
[[Kategorie:Osobnosti Druhého vatikánského koncilu]] |
||
[[Kategorie:Švýcarští římskokatoličtí duchovní]] |
[[Kategorie:Švýcarští římskokatoličtí duchovní]] |
||
[[Kategorie:Narození 1928]] |
[[Kategorie:Narození 1928]] |
||
Verze z 10. 7. 2011, 10:22
Hans Küng (* 19. března 1928 Sursee, Kanton Lucern) je původem švýcarský teolog, autor mnoha knih, katolický kněz. Byl významným teologem Druhého vatikánského koncilu, patří mezi nejvýznamnější a nejkontroverznější představitele liberálního katolicismu, od 70. let je pak známý především jako ostrý kritik vládnoucích katolických církevních kruhů a tradicionalismu.[1]
Životopis
Vystudoval teologii a filosofii na Papežské univerzitě v Římě.[zdroj?] V roce 1954 byl vysvěcen na kněze a mezi lety 1957–1959 působil jako kněz v Hofkirche v Lucernu.[zdroj?] Mezi lety 1960 - 1996 pak zastával post profesora na Eberhard Karls Universität Tübingen.[zdroj?] Z jeho popudu přišel v roce 1966 na tuto univerzitu působit i Joseph Ratzinger, s nímž se později názorově rozešel.[2]
V roce 1980 mu římskokatolická církev[kdo?] odebrala kanonickou misi (misio canonica - povolení vyučovat katolickou teologii) pro rozpory mezi jeho učením a katolickou věroukou (šlo zejména o Küngovo odmítnutí papežské neomylnosti). Poté začal vyučovat ekumenickou teologii.
Dílo a názory
V roce 1970 v knize Unfehlbar? Eine Anfrage kritizoval dogma o papežské neomylnosti. Napsal obsáhlou trilogii o křesťanství, judaismu a islámu. Zkrácenou verzí knihy o křesťanství jsou Malé dějiny katolické církve, který vyšly i v českém překladu. Küng se hlásí k myšlence světového étosu a mezináboženské tolerance.[1]
Küng kritizuje tzv. papalismus, hierarchické pojetí církve a její ustrnulost, s čímž by se podle něj Ježíš nesmířil. Tvrdí, že papežský právní a teologický primát je zčásti postaven na falzifikátech, t. j. smyšlené legendě o papeži Silvestrovi, zfalšovaném obsahu Konstantinovy donace, spisech falešného Pavlova žáka Dionýsia Areopagity, na symmachovských falzifikátech a Pseudoisidorských dekretáliích. Vinu za Velké schizma stejně jako za reformační rozštěpení církve vidí Küng především na římské straně. Za příčinu moderního úpadku katolické církve považuje její obranářství a uzavřenost a neschopnost konstruktivně reagovat na nové společenské fenomény a myšlenkové proudy. Naději představoval pro Künga Druhý vatikánský koncil, avšak jeho závěry považuje Küng za rozmělněné předčasnou smrtí Jana XXIII. Jana Pavla II. přímo obviňuje z toho, že se svými činy pokoušel koncilní závěry zvrátit a že koncilní myšlenky zradil.[1] Ostře kritizuje také Benedikta XVI., jehož vstřícné kroky vůči lefebvristům i vůči odpůrcům moderních tendencí z řad anglikánské církve a starokatolických církví hodnotí slovy: „Rybář lidí se vydává na lov do vod krajní náboženské pravice“, a obviňuje papeže Benedikta, že opouští principy skutečného ekumenismu a usiluje o obnovu římského impéria namísto o společenství církví.[3]
Küng ovšem také tvrdí, že jeho posláním není být kritikem papeže a papežství a že je přívržencem reformy, nikoliv revolucionář, a nesnáší, aby byl označován za církevního buřiče.[2] Současný stav katolické církve popisuje jako rozštěpení na horní a dolní církev, přičemž za horní církev označuje autoritářské držitele moci v církvi a za představitele dolní církve považuje sebe. Přiznává svůj pramalý úspěch ve snaze změnit „horní“ církev, avšak je přesvědčen, že současná vatikánská politika musí skončit fiaskem.[2]
Reference
- ↑ a b c Martin Schlemmer: Hans Küng - Malé dějiny katolické církve, Glosy.info, 14. 6. 2006
- ↑ a b c Hans Küng: Žil jsem sedm životů - Teď jsem připraven na smrt, týdeník Stern č. 43/2009, 15. 10. 2009, s. 124-131, český překlad Getsemany č. 213, únor 2010
- ↑ Hans Küng: Žízeň Vatikánu po moci rozděluje křesťanstvo a poškozuje katolicismus, The Guardian, 28. října 2009, český překlad Filip Outrata, Getsemany č. 211, prosinec 2009
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hans Küng na Wikimedia Commons