Kyselina arachidonová: Porovnání verzí
m odebrána Kategorie:Mastné kyseliny; přidána Kategorie:Nenasycené mastné kyseliny za použití HotCat |
m r2.7.1) (robot přidal: sr:Arahidonska kiselina |
||
| Řádek 31: | Řádek 31: | ||
[[es:Ácido araquidónico]] |
[[es:Ácido araquidónico]] |
||
[[fa:اسید آراشیدونیک]] |
[[fa:اسید آراشیدونیک]] |
||
| ⚫ | |||
[[fr:Acide arachidonique]] |
[[fr:Acide arachidonique]] |
||
| ⚫ | |||
[[he:חומצה ארכידונית]] |
[[he:חומצה ארכידונית]] |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
[[lv:Arahidonskābe]] |
[[lv:Arahidonskābe]] |
||
[[nl:Arachidonzuur]] |
[[nl:Arachidonzuur]] |
||
| ⚫ | |||
[[pl:Kwas arachidonowy]] |
[[pl:Kwas arachidonowy]] |
||
[[pt:Ácido araquidônico]] |
[[pt:Ácido araquidônico]] |
||
[[ru:Арахидоновая кислота]] |
[[ru:Арахидоновая кислота]] |
||
[[sl:Arahidonska kislina]] |
[[sl:Arahidonska kislina]] |
||
[[sr:Arahidonska kiselina]] |
|||
| ⚫ | |||
[[sv:Arakidonsyra]] |
[[sv:Arakidonsyra]] |
||
Verze z 29. 8. 2011, 07:10
Šablona:Infobox Chemická sloučenina Kyselina arachidonová (resp. konjugovaná báze arachidonát) je dvacetiuhlíkatá nenasycená mastná kyselina, důležitá v metabolismu celé řady rostlin i živočichů včetně člověka. Z kyseliny arachidonové jsou chemicky odvozeny eikosanoidy[1] – tedy zejména různé leukotrieny, prostaglandiny, prostacycliny a tromboxany, důležité signální látky či hormony.
Arachidonová kyselina je důležitou složkou buněčných membrán živočichů, ale ve velkém se vyskytuje i v tukové tkáni či např. v arašídovém oleji.[2]
Metabolismus
Kyselina arachidonová není považována za esenciální mastnou kyselinu, protože většina živočichů včetně člověka je schopna ji vyrábět.[2] V posledních letech se však ukazuje, že přítomnost arachidonové kyseliny v potravě má pozitivní vliv na zdraví dětí[3] a situace je sporná.
Syntéza arachidonové kyseliny probíhá z kyseliny linoleové, což však již je esenciální mastná kyselina, neboť živočichové neumí zavádět dvojné vazby dále než na devátém uhlíku. Linoleová (omega-6) kyselina je nejprve za pomoci NADH redukována na šestém uhlíku, čímž vzniká gama-linoleová kyselina, načež elongázovým systémem dochází k přidání dvou uhlíků. V posledním kroku vzniká za spotřeby NADH nenasycená vazba mezi 5. a 6. uhlíkem.[2]
Kyselina arachidonová je hlavní výchozí látkou pro tvorbu různých eikosanoidů. Nejčastěji se pro tyto potřeby arachidonová kyselina uvolňuje z druhé uhlíkové pozice glycerolového skeletu fosfolipidů, tuto hydrolýzu katalyzuje fosfolipáza A2. Následně může být arachidonát použit v různých metabolických drahách. Tzv. cyklooxygenázovou cestou dochází k syntéze prostanoidů, lipoxygenázovou cestou vznikají leukotrieny a lipoxiny.[2]
Reference
- ↑ LEHNINGER, Albert L., David L. Nelson, Michael M. Cox. Lehninger principles of biochemistry. 3rd. vyd. New York: Worth Publishers, 2000. ISBN 1-57259-931-6.
- ↑ a b c d Robert K. Murray; Daryl K. Granner; Joe C. Davis; Peter A. Mayes; Victor W. Rodwell. Harper’s Illustrated Biochemistry; twenty-sixth edition. [s.l.]: [s.n.], 2003. ISBN 0-07-138901-6.
- ↑ ROSS, Don. Food and Nutrition. Jaipur, Indie: Oxford Book Company, 2010. ISBN 978-93-80179-13-1.