Fall Grün: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 22. 1. 2012, 21:09

Fall Grün (případ zelená) byl nikdy neuskutečněný německý plán vojenského úderu proti Československu připravený roku 1937, v předvečer druhé světové války. K jeho realizaci nedošlo, neboť Německo dokázalo svých cílů dosáhnout již na politické úrovni na Mnichovské konferenci.

Vývoj plánu

První návrh plánu byl vytvořen v červnu 1937 generálem V. Blombergem ^[1] a postupně byl přepracováván podle toho, jak se vyvíjela vojenská situace. K obsazení měla pomoci i Henleinova strana Sudetendeutsche Partei (SdP) a speciální polovojenské jednotky Sudetendeutscher Freikorps, které byly vytvořeny právě pro tento plán. Obě tyto složky měly vyprovokovat nepokoje v československém pohraničí – měly zaútočit na české školy a úřady, na což byli členové Sudetendeutscher Freikorps speciálně vycvičeni v německých táborech, kam tajně utíkali přes hranice. Poté, co se začala soustřeďovat německá vojska u československých hranic ve Slezsku a severním Rakousku, vyhlásila československá vláda 20. 5. 1938 částečnou mobilizaci ^[2]. V Německu byla mobilizace považována za provokaci a 30. 5. podepsal Hitler novou direktivu, podle které měl být vojenský útok na Československo zahájen nejpozději 1. 10. 1938 ^[3]. Německý generální štáb byl ale od samého začátku rozhodně proti útoku na Československo, jelikož existovala reálná obava, že by tento útok vedl Velkou Británii a Francii do války proti Německu. Generál Ludwig Beck zorganizoval spiknutí proti Hitlerovi, ale mezitím došlo 29. září 1938 k uzavření Mnichovské dohody ^[4]. Po ní byl plán Fall Grün úplně zrušen.

Ztrátou Sudet ztratilo Československo většinu svých pohraničních pevností a tím i možnost se bránit. Později, 15. března 1939, bylo Československo Německem obsazeno úplně (Unternehmen Südost, Akce jihovýchod) a byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava (Protektorat Böhmen und Mähren).

Reference

↑ PhDr. Milan Sládek, Němci v Čechách, Pragma 2002, ISBN 80-7205-901-7, str. 78
↑ PhDr. Milan Sládek, Němci v Čechách, Pragma 2002, ISBN 80-7205-901-7, str 88
↑ PhDr. Milan Sládek, Němci v Čechách, Pragma 2002, ISBN 80-7205-901-7, str 88
↑ David Welch, Němci proti Hitlerovi, Opozice ve třetí říši, Euromedia Group k. s. 2005, ISBN 80-242-19379-6, str.148-149

Související články

Operace Bruntál – cvičný výsadek německých jednotek u linie československého opevnění u obce Košetice u Bruntálu
Československé opevnění

[1] PhDr. Milan Sládek, Němci v Čechách, Pragma 2002, ISBN 80-7205-901-7, str. 78

[2] PhDr. Milan Sládek, Němci v Čechách, Pragma 2002, ISBN 80-7205-901-7, str 88

[3] PhDr. Milan Sládek, Němci v Čechách, Pragma 2002, ISBN 80-7205-901-7, str 88

[4] David Welch, Němci proti Hitlerovi, Opozice ve třetí říši, Euromedia Group k. s. 2005, ISBN 80-242-19379-6, str.148-149

[1]

[2]

[3]

[4]

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 První návrh plánu byl vytvořen v červnu [[1937]] generálem V. Blombergem <ref>PhDr. Milan Sládek, Němci v Čechách, Pragma 2002, ISBN 80-7205-901-7, str. 78</ref> a postupně byl přepracováván podle toho, jak se vyvíjela vojenská situace. K obsazení měla pomoci i [[Konrad Henlein|Henleinova]] strana ''[[Sudetendeutsche Partei]]'' (SdP) a speciální polovojenské jednotky Sudetendeutscher Freikorps, které byly vytvořeny právě pro tento plán. Obě tyto složky měly vyprovokovat nepokoje v československém pohraničí – měly zaútočit na české školy a úřady, na což byli členové Sudetendeutscher Freikorps speciálně vycvičeni v německých táborech, kam tajně utíkali přes hranice. Poté, co se začala soustřeďovat německá vojska u československých hranic ve [[Slezsko|Slezsku]] a severním [[Rakousko|Rakousku]], vyhlásila československá vláda 20. 5. [[1938]] částečnou [[mobilizace|mobilizaci]] <ref>PhDr. Milan Sládek, Němci v Čechách, Pragma 2002, ISBN 80-7205-901-7, str 88</ref>. V Německu byla mobilizace považována za provokaci a 30. 5. podepsal [[Adolf Hitler|Hitler]] novou direktivu, podle které měl být vojenský útok na Československo zahájen nejpozději 1. 10. [[1938]] <ref>PhDr. Milan Sládek, Němci v Čechách, Pragma 2002, ISBN 80-7205-901-7, str 88</ref>. Německý generální štáb byl ale od samého začátku rozhodně proti útoku na Československo, jelikož existovala reálná obava, že by tento útok vedl [[Spojené království|Velkou Británii]] a [[Francie|Francii]] do války proti Německu. Generál [[Ludwig Beck]] zorganizoval spiknutí proti Hitlerovi, ale mezitím došlo [[29. září]] [[1938]] k uzavření [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]] <ref>David Welch, Němci proti Hitlerovi, Opozice ve třetí říši, Euromedia Group k. s. 2005, ISBN 80-242-19379-6, str.148-149</ref>. Po ní byl plán Fall Grün úplně zrušen.
-Ztrátou [[Sudety|Sudet]] ztratilo Československo většinu svých pohraničních pevností a tím i možnost se bránit. Později, [[15. březen|15. března]] [[1939]], bylo Československo Německem obsazeno úplně (''Unternehmen Südost'', ''Akce jihovýchod'') a byl vyhlášen [[Protektorát Čechy a Morava]] (''Protektorat Böhmen und Mähren''). To vše se odehrálo jen s minimálním odporem.
+Ztrátou [[Sudety|Sudet]] ztratilo Československo většinu svých pohraničních pevností a tím i možnost se bránit. Později, [[15. březen|15. března]] [[1939]], bylo Československo Německem obsazeno úplně (''Unternehmen Südost'', ''Akce jihovýchod'') a byl vyhlášen [[Protektorát Čechy a Morava]] (''Protektorat Böhmen und Mähren'').
 == Reference ==