Přeskočit na obsah

Tritium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tritium
  1s1
  T
 
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
↓ Periodická tabulka ↓
Obecné
Název, značka, číslo Tritium, T, {{{protonové číslo}}}
Skupina, perioda, blok 1. skupina, 1. perioda, blok s
Chemická skupina Nekovy
Vzhled bezbarvý plyn
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost 3,016 049
Elektronová konfigurace 1s1
Oxidační čísla −I, I
Mechanické vlastnosti
Hustota 0,281 kg/m3
Skupenství plynné
Termické vlastnosti
Tepelná vodivost (30 K, kapalina) 134
Termodynamické vlastnosti
Tlak trojného bodu p3 21,55
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P

{{{izotopy}}}

Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
H
T Helium

Li

Tritium je radioaktivní izotop vodíku (3H). Jádro tritia (jako částice se nazývá triton) obsahuje jeden proton a dva neutrony, zatímco normální vodíkové jádro sestává pouze z jednoho protonu. Jeho relativní atomová hmotnost je 3,016049. Za standardního tlakuteploty je to plyn (T2 neboli 3H2).

Výskyt

Tritium se vlivem ionizujícího zářenívesmíru vyskytuje ve vrchních vrstvách zemské atmosféry a ve stopovém množství i v běžné vodě.[1]

Fyzikálně-chemické vlastnosti

Tritiem osvětlený ciferník hodinek

Tritium je beta zářič (β−), při svém rozpadu produkuje elektron (e−), antineutrino (ve) a vzniká 3He. Poločas rozpadu je 12,32 let.

Někdy mu bývá přiřazována i chemická značka T, přestože se nejedná o jiný prvek. Ve sloučeniněkyslíkem tvoří tritiovou vodu T2O.

Nebezpečnost

I když jde o beta zářič, jeho nebezpečnost je jen minimální.[2] Záření tritia zastaví už 6 mm silná vrstva vzduchu. Určité nebezpečí by hrozilo pouze při jeho požití, vdechnutí nebo kontaminaci pokožky na citlivém místě.

Využití

Tritia se využívá jako trvalého zdroje slabého světla, někdy označovaného jako GTLS (Gaseous Tritium Light Source). Plynné tritium je uzavřeno v skleněných mikrokapslích, na jejichž stěně je vrstva fosforeskující látky, které vlivem dopadajícího beta záření svítí. Obvykle se používá fosfor, u něhož je možné přidáním jiných látek měnit barvu světla. Nejintenzivnější je zelené světlo, ale zářič může svítit i žlutě, modře, fialově, červeně apod.[3]

Používá se na ciferníky hodinek, mířidla zbraní, jako přívěsky nebo nouzové svítilny.

Další obrázky

Odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu tritium na Wikimedia Commons

Reference

  1. Frequently Asked Questions: Tritium [online]. Canadian Nuclear Safety Commission [cit. 2013-02-21]. Kapitola Q8. Dostupné online. (anglicky)  – neplatný odkaz !
  2. Nuclide Safety Data Sheet Hydrogen-3 [online]. [cit. 2006-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-09-08. 
  3. Tritium, iluminace, GTLS – jak to celé funguje? [online]. TritiumShop [cit. 2013-02-21]. Dostupné online. 

Související články

Literatura

  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.