Josef Samsour
| Veledůstojný pán Mons. prof. ThDr. Josef Samsour | |
|---|---|
.jpeg) Mons. prof. ThDr. Josef Samsour | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 7. srpna 1870 |
| Místo narození | Vatín  Rakousko-Uhersko |
| Datum úmrtí | 4. března 1930 (ve věku 59 let) |
| Místo úmrtí | Brno-Černovice Československo |
| Vyznání | římskokatolické |
| Povolání |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef Samsour (7. srpna 1870 Vatín[1] – 4. března 1930 Brno-Černovice[2]) byl český římskokatolický kněz, profesor církevních dějin a církevní historik.
Život
[editovat | editovat zdroj]Syn Václava Samsoura, který se dne 17. února 1857 v Obyčtově oženil s Antonií, dcerou Jana Sedláčka.
Absolvoval gymnázium v Chrudimi a následně teologická studia v kněžském semináři v Brně. Kněžské svěcení přijal 21. prosince 1892 v Brně. V běžné duchovní správě působil poměrně krátce: jako administrátor farnosti Brod nad Dyjí (od 1. srpna 1893) a kooperátor ve farnosti Dolní Dunajovice (od 1. října 1893). Následně byl s ohledem na své intelektuální schopnosti uvolněn k dalšímu studiu. Tato studia vykonal na vídeňském Frintaneu (K. u k. höheres Weltpriesterbildungsinstitut zum hl. Augustin), kde také dosáhl doktorátu z teologie.
Od roku 1897 se stal katechetou na Českém ústavě ku vzdělávání učitelek v Brně, od roku 1899 na Státní německé reálce v Brně a od roku 1900 opětovně na Českém ústavě ku vzdělávání učitelek v Brně.
V roce 1902 byl jmenován profesorem církevních dějin a od roku 1907 navíc i kanonického práva v Biskupském alumnátě v Brně, kde setrval až do roku 1925. Mimo to byl také přísedícím biskupské konzistoře, cenzorem, spirituálem a zpovědníkem sester Řádu sv. Voršily v Brně. Bydlel v Brně na Sirotčí ulici, č. p. 14,[pozn 1][2] v domě, patřícím Kongregaci Milosrdných sester III. řádu sv. Františka pod ochranou sv. Rodiny. V roce 1926 byl v důsledku přepracování (které se značně podepsalo na jeho zdraví) uvolněn na zdravotní dovolenou z níž následně přešel do trvalé výslužby. Zpočátku zřejmě bydlel nadále u sester jako soukromá osoba. Kvůli dále progredujícím obtížím, které již nebyly zvládnutelné v domácím prostředí, však musel být později hospitalizován.
Zemřel dne 4. března 1930 v Zemském ústavu pro choromyslné v Brně-Černovicích, zaopatřen svátostmi církve.[pozn 2] Jako příčina smrti byla určena stařecká demence.[2] Jeho tělesné pozůstatky byly pohřbeny v Obyčtově do hrobu jeho rodičů. Pohřební obřady vedl R.D. František Petrle, emeritní farář z Ostrova nad Oslavou.[2]
Václav Petera jej zahrnul do svého díla Géniové církve a vlasti, kde v jeho biogramu poznamenal, že svému oboru obětoval i zdraví.[4]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]
Samostatné publikace
[editovat | editovat zdroj]- Compendium Historiae Ecclesiasticae: in usum clericorum seminarii Brunensis/concinnavit Franciscus Zeibert, Brno 1903
- Církevní dějiny obecné, Praha 1907
- Dějiny alumnátu brněnského, Brno 1908
- Tři časové otázky, Praha 1908
- Papežové v dějinách, Brno 1908
- Základy patrologie: Se zvláštním zřetelem k dějinám dogmatu 1908
- Několik statí z dějin a života církve katolické, Praha 1908
- Inkvisice církevní, 1908
- Obrazy z dějin církve katolické: Církev a vzdělanost ve středověku: Galileo Galilei a jeho odsouzení, Praha 1910
- Prodej věcí movitých ze zrušených klášterů za Josefa II. na Moravě, Brno 1911 (online)
- Rychlé rozšíření křesťanství v prvních třech stoletích a jeho příčiny, Praha 1917
Časopisecké studie
[editovat | editovat zdroj]- Sociální význam svěcení neděle (vych. v časopise Hlídka v r. 1900)
- Dějiny alumnátu brněnského. K stoletému výročí jeho trvání (vych. v časopise Hlídka v l. 1907-1908)[5]
- Církev a ordálie (vych. v časopise Hlídka v r. 1911)[5]
- K dějinám generálních seminářův (vych. v časopise Hlídka v l. 1917-1918)[5]
- Rozluka manželská a civilní sňatek (vych. v časopise Hlídka v r. 1919)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ a b c d e Matrika 17431, sn. 64 [online]. MZA [cit. 2022-10-15]. Dostupné online.
- ↑ CSZŠ Grohova (dostupné online)
- ↑ Géniové Církve a vlasti. www.cdct.cz [online]. [cit. 2019-04-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-03.
- ↑ a b c BLECHOVÁ, Klára: Církevní správa a kanonické právo na stránkách Hlídky, Bakalářská diplomová práce. FF MU Brno 2006 (dostupné online)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]Diecézní archiv Biskupství brněnského
- fond: Biskupský ordinariát Brno, inv. č. 3708, sign. P 114/17, kart. 560 – Brněnské diecézní bohoslovecké učiliště (alumnát) - Osobní spisy profesorů - Josef Samsour, profesor církevních dějin 1902 - 1926
- fond: Biskupská konsistoř Brno, inv. č. 10337, sign. S 1306, kart. 2382 - Dr. Josef Samsour, profesor bohosloví v Brně (mešní nadace (1892 - 1930)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Samsour na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Samsour
- Josef Samsour v Encyklopedii dějin města Brna
