Kamala Harrisová
Kamala Harrisová | |
---|---|
Kamala Harrisová, 2021 | |
49. viceprezidentka Spojených států amerických | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 20. ledna 2021 | |
Prezident | Joe Biden |
Předchůdce | Mike Pence |
Senátorka Senátu USA za stát Kalifornie | |
Ve funkci: 3. ledna 2017 – 18. ledna 2021 | |
Předchůdkyně | Barbara Boxerová |
Nástupce | Alex Padilla |
Stranická příslušnost | |
Členství | Demokratická strana |
Rodné jméno | Kamala Devi Harris |
Narození | 20. října 1964 (60 let) Oakland, Kalifornie, USA |
Národnost | Afroameričanka a jihoasijská Američanka |
Choť | Douglas Emhoff (od 2014) |
Partner(ka) | Willie Brown, Jr. (1994–1996) |
Rodiče | Donald J. Harris a Shyamala Gopalanová |
Příbuzní | Maya Harris[1] (sourozenec) Tony West (švagr) Meena Harris (neteř) Cole Emhoff (nevlastní syn)[2] Ella Emhoff (nevlastní dcera)[3] Sharada Balachandran Orihuela (sestřenice)[4] |
Sídlo | Number One Observatory Circle |
Alma mater | Westmount High School (do 1981) Howardova univerzita (do 1986) University of California College of the Law, San Francisco (do 1989) F.A.C.E. School |
Profese | politička, advokátka, státní zástupkyně, spisovatelka, kandidát na prezidenta a právnička |
Náboženství | baptisté |
Ocenění | Thurgood Marshall Award (2005) čestný doktor Univerzity Jižní Kalifornie (2015) čestný doktorát z Howard University (2017) Time 100 (2021) |
Podpis | |
Webová stránka | kamalaharris |
Commons | Kamala Harris |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kamala Harrisová (celým jménem Kamala Devi Harris, (* 20. října 1964 Oakland, Kalifornie) je americká právnička a politička Demokratické strany, od ledna 2021 viceprezidentka Spojených států amerických.
V letech 2004 až 2010 působila jako okresní státní zástupkyně v San Franciscu a v období 2011 až 2017 na pozici kalifornské ministryně spravedlnosti z titulu nejvyšší státní zástupkyně. Od roku 2017 byla senátorkou za stát Kalifornie, když ve volbách v roce 2016 porazila kongresmanku Lorettu Sanchezovou a v horní komoře tak vystřídala dlouholetou senátorku Barbaru Boxerovou, která se již neucházela o znovuzvolení. Stala se tak teprve třetí senátorkou za stát Kalifornie, po otci první s jamajským a po matce první s indickým, respektive tamilským, původem.[5][6] Po výhře v prezidentských volbách 2020, kde kandidovala po boku Joea Bidena, se stala viceprezidentkou Spojených států amerických, a to jakožto první žena v této funkci a nejvýše postavená v historii amerických volených úřadů, stejně tak jako i první Afroameričanka i asijská Američanka ve funkci viceprezidenta bez ohledu na pohlaví.[7][8][9] Rovněž se stala první nebělošskou osobou v této funkci od domorodého Američana Charlese Curtise, který sloužil s prezidentem Herbertem Hooverem v letech 1929–1933.[10]
Časopis Time ji společně s Bidenem vyhlásil Osobností roku 2020.[11]
Osobní život
Původ a vzdělání
Její otec Donald Jasper Harris (* 1938), který do Spojených států amerických imigroval z Jamajky, je emeritním profesorem ekonomie na Stanfordově univerzitě.[12] Matka Shyamala Harrisová, rozená Gopalanová (1938–2009), původem z Indie, byla onkoložka. Jediná sestra Kamaly se jmenuje Maya Lakshmi Westová, rozená Harrisová (* 1967).
Vystudovala politologii, ekonomii a právo na Howardově univerzitě a Hastings College of the Law Kalifornské univerzity. V letech 2004 až 2017 působila jako státní zástupkyně, z toho v letech 2011 až 2017 jako zvolená ministryně spravedlnosti Kalifornie (formálně nejvyšší státní zástupkyně).
Rodinný život
V kalifornské Santa Barbaře se 22. srpna 2014 vdala za advokáta Douglase Emhoffa.[13][14] Hlásí se k baptistickému vyznání; o sedm dní starší Emhoff má židovský původ.[15] Až do jejího potvrzení za demokratickou viceprezidentskou kandidátku 19. srpna 2020 pracoval jako advokát pro právnickou firmu DLA Piper. Následně využil neplacené dovolené.[7] Společný majetek obou manželů byl v roce 2019 vyčíslen na 5,8 milionu dolarů.[16] Zatímco Harrisová je bezdětná, Emhoff přivedl do svazku dvě děti z předchozího 25letého manželství s Kerstin Emhoffovou, syna Colea a dceru Ellu.
Politická kariéra
2017–2021
Ve volbách v roce 2016 byla zvolena senátorkou za stát Kalifornie. Svého úřadu se ujala 3. ledna 2017.
2019–2020: Kandidatura na úřad prezidentky a viceprezidentky
V lednu 2019 oznámila záměr kandidovat v prezidentských volbách v roce 2020.[17] Svou kandidaturu kvůli nedostatku finančních prostředků stáhla v prosinci téhož roku a do primárních voleb se tak nezapojila.[18] Ve volbách poté získal největší podporu bývalý viceprezident Joe Biden. Harrisová byla brzy považována za jednu z vážných čekatelek na pozici jeho spolukandidátky. Biden si senátorku 11. srpna 2020 vybral za kandidátku na post viceprezidentky Spojených států.[19] Joe Biden se po své předběžné nominaci jako kandidát Demokratické strany na prezidenta zavázal, že za svého spolukandidáta vybere ženu. Bidenův poradní sbor pod vedením bývalého senátora Chrise Dodda se poté rozhodoval mezi 11 ženami. Vybrána byla Harrisová coby „barevná osoba“ (person of color) a zároveň profilovaná politička s obdobně středovými názory, jako má Biden sám.[13]
Sjezd demokratů v Milwaukee mezi 17. až 20. srpnem 2020, pro pandemii koronaviru zčásti přesunutý na internet, potvrdil její viceprezidentskou nominaci.[20] Jako jediná kanditátka byla 19. srpna 2020 prohlášena za nominantku předsedou konvence Benniem Thompsonem.
Od 2021: Viceprezidentka USA
Při inauguraci prezidenta Bidena 20. ledna 2021 složila Kamala Harrisová viceprezidentský slib jako první nebělošská žena do rukou první nebělošské soudkyně Nejvyššího soudu Sonii Sotomayorové.[21][22][23][24] Ceremoniál proběhl ve slavnostním rámci, avšak bez účasti většího počtu obecenstva v důsledku opatření kvůli pandemii covidu-19.[23]
Prezident Biden pověřil v březnu 2021 Harrisovou řešením migrační krize na americko-mexické hranici.[25][26] Podle kritiků ze strany republikánské opozice nárůst nelegální migrace do Spojených států způsobila údajně vstřícná imigrační politika Bidenovy administrativy.[27][28] Ta se namísto výdajů do pohraniční ochrany zaměřovala na zlepšení situace v zemích, odkud migranti nejvíc přicházejí („root causing strategy“).[29] Krizi na hranicích to nicméně nepovedlo zmírnit. Dne 31. října 2023 ministr vnitřní bezpečnosti Alejandro Mayorkas při veřejném slyšení před senátním výborem pro vnitřní bezpečnost uvedl, že od začátku roku nelegálně překročilo americko-mexickou hranici do Spojených států více než 600 000 lidí, které se nepovedlo zadržet.[30]
Prezident Biden podstoupil 9. listopadu 2021 kolonoskopii, vyšetření prováděné v narkóze. Proto v časovém období od 10:10 do 11:35 hodin byl aktivován XXV. dodatek americké ústavy a předal na tuto dobu své pravomoci Harrisové jako úřadující prezidentce.
2024: Kandidatura na prezidentku USA
V červenci 2024 jí prezident Biden krátce po svém odstoupení z prezidentských voleb oficiálně vyjádřil podporu pro její vlastní kandidaturu.[31] Tu Harrisová obratem oznámila.[32] Dne 6. srpna ji demokraté oficiálně zvolili za svou stranickou nominantku.[33] Za svého viceprezidenta si vybrala guvernéra Minnesoty Tima Walze.[34]
Postoje
V rámci Demokratické strany se řadí spíše k progresivnímu křídlu. Podle hodnocení serveru GovTrack.us vypracovaného na základě jejího hlasování v Senátu v letech 2015 až 2021 se jednalo o čtvrtou nejlevicovější členku horní komory.[35]
Je zastánkyní práva na potrat a důrazně se staví proti snahám omezovat ženám přístup k umělému ukončení těhotenství.[36] Jako senátorka prosazovala zákony na ochranu přistěhovalců, LGBT osob, legalizaci konopí, omezení držení zbraní nebo podporu rasové rovnosti.[37][38][39]
V ekonomických otázkách zastává přístup, který během svého prezidenství načrtl Joe Biden a který by se dal shrnout pod pojmem bidenomika. Ta do jisté míry upouští od neoliberálních paradigmat, která dominovala administrativám předchozích amerických prezidentů, a zaměřuje se na podporu odborů a práv zaměstnanců, veřejného zdravotního pojištění, politiku dostupného bydlení a masivní infrastrukturní investice hrazené z vyššího zdanění korporací a vysokopříjmových osob. Harrisová mimo jiné podpořila zvýšení minimální mzdy, narovnání příjmových nerovností nebo odpuštění studentských půjček.[40][41][42]
Podpořila rovněž přechod na zelenou ekonomiku a politiku ochrany klimatu, která se pro ni stala jedním z klíčových témat. Předložila plán na ochranu klimatu včetně ukončení federální dotace fosilních paliv, zákaz frakování nebo masivní rozvoj zelené energie.[43][44]
Harrisová se prezentovala jako jednoznačný stoupenec Izraele.[45] Byla spoluautorkou senátní rezoluce kritizující rezoluci RB OSN č. 2334 z 23. prosince 2016, jež odsoudila výstavbu nelegálních izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu, deklarovaného budoucího jádra samostatného státu Palestina.[46] Během války Izraele s Hamásem vyjádřila podporu Izraeli,[47] v březnu 2024 nicméně vyzvala k dočasnému příměří a kritizovala vysoký počet palestinských civilních obětí.[48]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kamala Harris na anglické Wikipedii.
- ↑ Andrew Bell: Encyclopædia Britannica. Encyclopædia Britannica Inc.. Dostupné online. [cit. 2020-08-17].
- ↑ Kamala Harrisová: Senate Biography of Kamala D. Harris. Senát Spojených států amerických. Dostupné online.
- ↑ Senate Biography of Kamala D. Harris. Senát Spojených států amerických. Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Congresswoman Loretta Sanchez finally concedes Senate race to Kamala Harris [online]. ABC 7, 2016-11-09 [cit. 2019-01-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WILLON, Phil. Kamala Harris is elected California's new U.S. senator [online]. Los Angeles Times, 2016-11-06 [cit. 2019-01-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b BONOS, Lisa: The story of Kamala and Doug, a match made in Hollywood (literally). The Washington Post, [1], 19. srpna 2020 (anglicky).
- ↑ HOROWITZ, Juliana Menasce; BUDIMAN, Abby. Key findings about multiracial identity in the U.S. as Harris becomes vice presidential nominee [online]. 2020-08-18 [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kamala Harris Makes History As First Female, Black, Asian American Vice President [online]. 2020-11-07 [cit. 2020-11-13]. Dostupné online.
- ↑ SOLENDER, Andrew. Here Are The 'Firsts' Kamala Harris Represents With VP Candidacy. Forbes. 12-08-2020. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2-9-2020.
- ↑ Joe Biden and Kamala Harris Are TIME's 2020 Person of the Year [online]. Time [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jamaica Global Online [online]. 2020-08-19 [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b SATTAR, Majid: Trumps Herausforderin (Trumpova vyzyvatelka). Frankfurter Allgemeine Zeitung, 13. srpna 2020, s. 3. Internetová verze: SATTAR, Majid, Nominierung von Kamala Harris: „Furchtlose Kämpferin für die kleinen Leute“. Faz.net, Dostupné online, 12. srpna 2020 (německy).
- ↑ SIDERS, David: Kamala Harris married in Santa Barbara ceremony. The Sacramento Bee, Dostupné online, 25. srpna 2014 (anglicky).
- ↑ SCHOR, Elana: Harris brings Baptist, interfaith roots to Democratic ticket. The Washington Post, Dostupné online, 12. srpna 2020 (anglicky).
- ↑ The Net Worth Of Every 2020 Presidential Candidate. Forbes, Dostupné online, 14. srpna 2019 (anglicky).
- ↑ Americká senátorka Kamala Harrisová oznámila kandidaturu na prezidentku. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-1-21 [cit. 2019-2-12]. Dostupné online.
- ↑ KAPLAN, Thomas; MARTIN, Jonathan. Kamala Harris Endorses Joe Biden for President. The New York Times. 2020-03-08. Dostupné online [cit. 2020-08-12]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ Biden si za viceprezidentku vybral senátorku Harrisovou, první Afroameričanku v historii. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-08-11 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online.
- ↑ Harrisová se stala kandidátkou demokratů na viceprezidentku USA |. České noviny [online]. 2020-08-20 [cit. 2020-08-21]. Dostupné online.
- ↑ CROWLEY, Michael. Sonia Sotomayor will swear in Kamala Harris on Inauguration Day.. The New York Times [online]. 2021-01-16. Dostupné online. ISSN 0362-4331.
- ↑ ZARETSKY, Staci. Sonia Sotomayor Will Swear In Kamala Harris On Inauguration Day. Above the Law [online]. 2021-01-19 [cit. 2021-01-27]. Dostupné online.
- ↑ a b NADWORNY, Elissa. Kamala Harris Sworn In As Vice President. National Public Radio [online]. 2021-01-20 [cit. 2021-01-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FONTES, Kristina. Reader callout: What does having a woman as vice president mean to you?. Taunton Daily Gazette [online]. 2021-01-21 [cit. 2021-01-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Harrisová dostala na starost zmírnění imigrace ze Střední Ameriky. ČTK [online]. 24. března 2021. Dostupné online.
- ↑ Bidena tíží krize na jižní hranici. Migrace z Mexika může výrazně pomoci republikánům. Lidovky.cz [online]. 29. března 2021. Dostupné online.
- ↑ Bidenova migrační krize. Vstřícnost vábí k hranici USA čím dál víc rodin. iDNES.cz [online]. 9. února 2021. Dostupné online.
- ↑ Někteří pašeráci házejí děti přes plot. USA čekají největší vlnu migrantů za 20 let. Aktuálně.cz [online]. Economia, 3. dubna 2021. Dostupné online.
- ↑ BIERMAN, Noah. Kamala Harris was tapped to fix the immigration crisis. Then the problem shifted. Los Angeles Times [online]. 2024-02-05. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WATCH LIVE: FBI Director Wray, DHS head Mayorkas testify in Senate hearing on threats to U.S.. PBS NewsHour. October 31, 2023. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne December 11, 2023.
- ↑ JOHN, Arit. Biden endorses Harris to be the next Democratic presidential nominee | CNN Politics. CNN [online]. 2024-07-21 [cit. 2024-07-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Budu usilovat o prezidentskou nominaci, potvrdila Harrisová - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-07-21 [cit. 2024-07-21]. Dostupné online.
- ↑ GANS, Jared. Garris officially secures Democratic nomination with 99 percent of delegates. The Hill [online]. 2024-06-08. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NOVÁK, Martin. Liberál, který prosadil bezplatné školní obědy. Harrisová sáhla po Obamově oblíbenci. Aktuálně.cz [online]. 2024-08-06. Dostupné online.
- ↑ Kamala Harris, Senator for California. GovTrack.us [online]. [cit. 2020-08-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kamala Harris on Abortion. www.ontheissues.org [online]. [cit. 2020-08-13]. Dostupné online.
- ↑ JOHNSON, Chris. Kamala Harris rises as LGBT favorite for 2020. Washington Blade. 25. října 2017. Dostupné online.
- ↑ STAFF, C. N. N. Joe Biden is the only Democrat left running for president. These are the others who were once in the race.. CNN [online]. [cit. 2020-08-12]. Dostupné online.
- ↑ CNN, Tami Luhby and Gregory Krieg. Harris backs 'Medicare for all' and eliminating private insurance as we know it. CNN [online]. [cit. 2020-08-12]. Dostupné online.
- ↑ JUDGE, Glock. Kamalanomics: The presumptive presidential nominee is no moderate.. City Journal [online]. 2024-07-25. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FOSTER, Sarah. How could a Harris presidency impact your finances? Her record offers some clues — and diverges some from Biden. Bankrate [online]. 2024-07-24. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ REIFF, Nathan. Bidenomics: How Joe Biden’s Policies Are Shaping the U.S. Economy. Investopedia [online]. 2024-02-21. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Pro Trumpa je komunistka. Harrisová by v mnohém zašla dál než Biden. iDNES.cz [online]. 23. července 2024. Dostupné online.
- ↑ Kamala Harris: Where does she stand on key issues?. BBC [online]. 2020-10-09. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 5 Jewish things to know about Kamala Harris. www.jta.org. Jewish Telegraphic Agency, 11. ledna 2019. Dostupné online.
- ↑ Record at a Glance: California Presidential Candidate Sen. Kamala Harris on Jewish Issues. JNS News Service. 22. ledna 2019. Dostupné online.
- ↑ US will not impose conditions on support for Israel to defend itself -VP Harris. Reuters. November 2, 2023. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne March 12, 2024.
- ↑ US VP Harris calls for 'immediate' Gaza truce in rare rebuke of Israel. Al Jazeera. March 4, 2024. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne May 24, 2024.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kamala Harrisová na Wikimedia Commons
- Viceprezidentský účet na Instagramu (anglicky)
- Kamala Harrisová na Instagramu (anglicky)
- Kamala Harrisová na Facebooku (anglicky)
- Kamala Harrisová na X (dříve Twitteru) (anglicky)
- Kamala Harrisová na stránkách Bílého domu (anglicky)
- Kamala Harrisová na stránkách Senátu USA (anglicky)