Gustav VI. Adolf
Šablona:Infobox panovník Gustav VI. Adolf, celým jménem Oscar Fredrik Wilhelm Olaf Gustav VI. Adolf (11. listopadu 1882, Stockholm - 15. září 1973, Helsingborg)[1] byl doposud věkově nejstarší[2] švédský král (na trůn nastoupil v 67 letech) a archeolog. Založil Švédský archeologický institut v Římě či v řeckých Athénách.[3]
Život
Gustavovy osobní kvality mu zajistili popularitu mezi Švédy napomohla tomu, aby se veřejné mínění obrátilo k zachování konstituční monarchie. Gustav měl mnoho odborných zájmů a svým záběrem si získal respekt, stejně jako jeho neformální a skromné vystupování. Záměrně se vyvarovával okázalosti. Ústavní reforma, dokončená v roce 1975, ovšem znovu oslabila moc panovníka ve prospěch volené vlády.
Zemřel ve věku devadesáti let na zápal plic. Po jeho smrti na trůn nastoupil jeho sedmadvacetiletý vnuk Karel XVI. Gustav. Oproti zažité tradici nebyl pohřben v kostele Riddarholmen, ale na královském hřbitově vedle svých dvou manželek.
Rodina a potomstvo
Gustavovou první manželkou byla princezna Margareta z Connaughtu Setkali se v Káhiře, kde byl na studijní cestě k hrobkám faraónů. Její rodiče byli velmi spokojeni, neboť vévoda byl vnukem švédského krále a perspektivním následníkem švédského trůnu.
Po několika měsících zasnoubení se 15. června roku 1905 na hradě Windsor konala svatba a Margareta se stala vévodkyní ze Skåne. Když otec jejího manžela v roce 1907 nastoupil po smrti svého otce Oskara II. na švédský trůn, stal se Gustav jeho následníkem - korunním princem.
_Adolf_of_Sweden_w_fam_07729v.jpg)
Jejich manželství je popisováno jako šťastné a rodina se rozrostla o pět rychle po sobě narozených dětí:
- Gustav Adolf, vévoda z Västerbottenu (1906 – 1947, otec současného švédského krále Karla XVI. Gustava
- Sigvard, vévoda z Upplandu (1907 – 2002), později hrabě z Wisborgu
- Ingrid (1910 – 2000)
- Bertil, vévoda Hallandu (1912 – 1997)
- Karel Jan, vévoda Dalarny (*1916)
Přes svého nejstaršího syna Gustava Adolfova je Gustav dědem současného švédského krále, přes svou jedinou dceru princeznu Ingrid pak i dědem současné dánské královny Markéty II. a titulární řecké královny Anne-Marie.
Margareta s ním žila patnáct let - zemřela 1. května 1920. Smrt princezny byla velkou ztrátou, neboť byla právě v osmém měsíci těhotenství a čekala šesté dítě.
Se svou druhou manželkou Louisou Mountbatten, kterou si vzal 3. listopadu 1923, měl jen jednu dceru. Ta se ovšem 30. května 1925 narodila mrtvá.[4] I druhou manželku však přežil, zemřela v roce 1965.
