Friedrich August Kekulé
| Friedrich August Kekulé | |
|---|---|
 Friedrich August Kekulé (Desetiletí od 1890) | |
| Narození | 7. září 1829 Darmstadt |
| Úmrtí | 13. července 1896 (ve věku 66 let) Bonn |
| Místo pohřbení | Bonn |
| Alma mater | Univerzita Gießen University of France Technická univerzita Darmstadt Ludwig-Georgs-Gymnasium Gentská univerzita |
| Povolání | chemik, pedagog a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatelé | Gentská univerzita (1858–1865) Univerzita v Bonnu (1867–1896) Univerzita Heidelberg |
| Ocenění | zahraniční člen Královské společnosti (1875) Copleyho medaile (1885) Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1888) Řád za zásluhy v oblasti umění a věd |
| Choť | Stephanie Drory (1862–1863) Luise Högel (od 1876) |
| Děti | Stephan Kekulé von Stradonitz |
| Rodiče | Karl Kekulé |
| Příbuzní | Emil Kekulé a Maria Wilhelmine Kekulé (sourozenci) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Friedrich August Kekulé, později Friedrich August Kekulé von Stradonitz (7. září 1829 Darmstadt – 13. července 1896), byl německý organický chemik, příslušník rodu Kekulů ze Stradonic.[1][2] Od 50. let 19. století až do své smrti byl Kekulé jedním z nejvýznamnějších chemiků v Evropě, zejména v teoretické chemii. Byl hlavním zakladatelem teorie chemické struktury a zejména objevitel struktury benzenu.[3]
V roce 1856 se F. A. Kekulé habilitoval jako docent organické chemie a v roce 1858 působil jako profesor v belgickém Gentu. V následujících letech působil jako profesor organické chemie v Bonnu. Ve školním roce 1877/78 působil jako rektor Univerzity v Bonnu.
S jeho jménem je spojen objev struktury benzenu, koncepce čtyřmocného uhlíku a nauka o jeho řetězení. Dále byl autorem významných učebnic organické chemie a knihy Chemie derivátů benzenu.
Jméno
Kekulé nepoužíval své první jméno; během svého života byl znám jako August Kekulé. Poté, co byl v roce 1895 císařem povýšen do šlechtického stavu, přijal jméno August Kekule von Stradonitz, bez čárky nad druhým „e“. Čárka nad „e“ byla podle všeho přidána ke jménu Kekulého otcem během napoleonské okupace Hesenska Francií, aby bylo zajištěno, že francouzsky mluvící budou vyslovovat třetí slabiku.[4]
Ocenění
V letech 1878, 1886 a 1891 působil jako předseda Deutsche Chemische Gesellschaft v Berlíně. Královská společnost v Londýně mu v roce 1885 udělila Copleyho medaili. V roce 1892 byl zvolen členem Národní akademie věd Spojených států amerických, v roce 1893 členem Americké akademie umění a věd.
V roce 2010 byl na jeho počest pojmenován asteroid (13254) Kekulé.
V Ústí nad Labem je na jeho počest pojmenována Kekulova ulice, která se nachází mimo jiné podél chemického závodu Spolchemie.
Odkazy
Reference
- ↑ HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Kekulové ze Stradonic, s. 71–72.
- ↑ Friedrich August Kekulé von Stradonitz. Historie chemie [online]. [cit. 2024-09-15]. Dostupné online.
- ↑ NOVÁK, Miroslav. Friedrich August Kekulé – mýty a realita. Chemické listy. 2020-04-15, roč. 114, čís. 4, s. 271–276. Dostupné online [cit. 2024-09-15]. ISSN 1213-7103.
- ↑ NICKON, Alex; SILVERSMITH, Ernest F. Organic Chemistry: The Name Game: Modern Coined Terms and Their Origins. [s.l.]: Elsevier 360 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4831-4523-5. (anglicky) Google-Books-ID: 1jb9BAAAQBAJ.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Friedrich August Kekulé na Wikimedia Commons - Die wissenschaftlichen Ziele und Leistungen der Chemie Archivováno 10. 6. 2020 na Wayback Machine. – projev F. A. Kekulého, 1878
