Přeskočit na obsah

Jiří Křeček

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.
Prof. MUDr. Jiří Křeček, DrSc.
Prof. MUDr. Jiří Křeček, DrSc.
Prof. MUDr. Jiří Křeček, DrSc.
Narození11. dubna 1923
Most
Úmrtí30. ledna 2014 (ve věku 90 let)
Povolánílékař a pedagog
Funkcestarosta
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Křeček (11. dubna 1923[1] Most – 30. ledna 2014[1]) byl český patofyziolog a autor vědeckých publikací z oblasti teoretické medicíny a biochemie.

Život

Jiří Křeček se narodil v roce 1923, své nejranější dětství prožil s mladší sestrou Alenou v Lomu u Mostu. Oba rodiče byli učitelé, po otci zdědil lásku k vážné hudbě. Vystudoval reálné gymnázium v Mostě, po přijetí Mnichovské dohody se rodina přesunula ze Sudet k příbuzným do Příbrami a později do zámku v Kounicích. Středoškolská studia dokončil v Českém Brodě, poté absolvoval abiturientský kurz se zaměřením na chemii a za války byl nasazen v biologické laboratoři farmaceutické továrny Remed. Po osvobození se přihlásil na medicínu (úspěšně ji dokončil roku 1950) a pracoval ve Výzkumném a kontrolním ústavu farmaceutických závodů Spofa.

Po druhé světové válce byl členem Komunistické strany Československa a to podle vlastních slov velmi přesvědčeným. Jeho vědeckou kariéru v Československé akademii věd přerušila normalizace, protože nesouhlasil s okupací Československa a byl vyloučen z KSČ. V roce 1970 ještě ale krátce převzal vedení Fyziologického ústavu Akademie věd. Pak přišel o všechny stálé funkce v akademii věd a byla s ním přerušena spolupráce na pedagogické fakultě, kde přednášel. V osmdesátých letech odjel díky nabídce kádrového oddělení pracovně do Kuvajtu, kde mezi lety 1980–1985 působil jako profesor lékařské fakulty na ústavu klinické patologie.[2][3]

V roce 1989 se zapojil do událostí okolo sametové revoluce. Sám vzpomínal, že vlastním autem vezl s Věnkem Šilhánem Alexandera Dubčeka na jednání s Václavem Havlem v divadle Laterna magika.[2] Po revoluci byl zvolen starostou obce Jinočany. Z prvního sňatku měl děti Jitku (gynekoložka MUDr. Jitka Řezáčová) a Jana (chemik, Ing. Jan Křeček). Žil s druhou manželkou Helenou Dlouhou v Jinočanech u Prahy.

Zemřel 30. ledna 2014.[1]

Vědecká práce

V raném období se zabýval antihistaminiky, záhy se ale specializoval na vývojovou biologii. V 50. letech se ujal vedení oddělení individuálního vývoje fyziologického ústavu Akademie věd a navázal na studie Eduarda Babáka. Pořádal vědecká sympózia, přednášel na významných mezinárodních kongresech, v roce 1967 podnikl přednáškové turné po USA. Později zaměřil svůj výzkum na téma období odstavu ve spojení s vodním metabolismem a na tzv. kritické vývojové periody. V publikaci Údobí odstavu a vodní metabolismus, za níž získal titul DrSc., shrnul poznatky svědčící o tom, že odstav potkanů začíná s vymizením kojeneckého mikčního reflexu a končí s dozráním mechanizmů udržujících rovnovážný stav vodního metabolismu. Kniha obsahuje kapitolu popisující následky předčasného odstavu, které se projeví teprve v pozdějším životě. Významné výsledky bádání, které shrnul mj. ve filmu Generace, se v 60. letech pokusil prokázat i u lidí, kteří strávili nejranější období vývoje v kojeneckém ústavu. Studie pozdních důsledků časných adaptací na odstav byla ale přerušena normalizací s následným obdobím perzekuce a nepodařilo se ji znovu obnovit. V roce 2007 vyšla knižní podoba jeho shrnující práce Jedinec: gen – prostředí – vývoj.

Zajímavosti

Byl nedobrovolným členem týmu expertů, kteří od roku 1955 pečovali o mumifikované ostatky Klementa Gottwalda.[2]

Publikace

Publikace v odborných časopisech

  • V. Jelínek, J. Křeček: Stanovení vitaminu E se zřetelem k zvláštním potřebám klinickým, ČLČ, 84, 432, 1945.
  • J. Křeček: Contribution a l´étude du mode d´action des substances antihiminiques, C. R. Soc. Biol. 142, 1039-1041, 1948.
  • J. Šterzl, J. Křeček: Competitive Inhibition by Histamine and Thiamine of the Metabolic Influence of Antihistamines on Bacteria, Nature 164, 700-702, 1949.
  • J. Křeček, J. Křečková: Farmakologie antihistaminik u nás připravených, Biol. listy. Supplemenum I (ed. O. Poupa), 30-38, 1950.
  • J. Kržeček, F. Štěpanek: Fosfatnyj energetičeskij metabolizm v mozgach molodych krys, Čechoslovackaja fyziologia, 2, 297-302, 1953.
  • J. Křeček, J. Křečková, H. Dlouhá: On Problems of the Regulation of Water Intake in Newborn Mammals, Physiol. Bohemoslov. 5. Suppl., 33-37, 1956.
  • M. Kraus, J. Anděl, H. Dlouhá, V. Flandera, J. Křeček, J. Křečková and J. Rokos: The Development and Length of Life of Rats Weaned Normally and Prematurely and Living on a Free Choice of Electrolyte Solutions. In: The development of homeostasis. Proc. of the Symposium of CSAV. Chairman E. F. Adolph, 117-121, 1961. Publishing House of CzASc.
  • J. Křeček, V. Palatý: The Effect of Premature Weaning on the Development of Androgenic Activity in Male Rats, Physiol. Bohemosl. 16, 501-507, 1967.
  • J. Křeček: The Weaning Period as a Critical Period of Development. In: The Postnatal Development of Phenotype, Proc. of the Symposium CSAV, Chairman M. A. McCance, 33-44, 1970. Academia and Butterworth.
  • J. Křeček: The Theory of Critical Developmental Periods and Postnatal Development of Endocrine Function. In: The Biopsychology of Development. Ed. E. Tobach, L. R. Aronson and E. Shaw. 233-248, 1971. Academic Press.
  • J. Křeček, V. Nováková, K. Stibral: Sex Differences in the Taste Preference for a Salt Solution in the Rat. Physiol. Behav. 8, 183-188, 1972.
  • H. Dlouhá, J. Křeček, J. Zicha: The Renal Concentrating Ability of Newly Born Brattleboro Rats (Hereditary Diabetes Insipidus). Experientia 32, 59-60, 1976.
  • H. Illnerová, J. Vaněček, J. Křeček, L. Wettenberg, J. Sääf: Effect of one minute exposure to light at night on rat pineal serotonin N-acetyltransferase and melatonin. Journal of Neurochemistry 32, 673-675, 1979.
  • J. Křeček: Holismus and Life Manifestations: Molecular and Space-Time Biology, Physiol. Res., 59, 157-163, 2010.

Autorství a spoluautorství knih

  • K. Čapek, P. Hahn, J. Křeček, J. Martínek: Studie o fyziologii novorozených mláďat. Rozpravy Československé Akademie Věd. Nakladatelství ČSAV, 1956.
  • J. Křeček: Údobí odstavu a vodní metabolismus. Babákova sbírka 28, Státní zdravotnické nakladatelství, 1962.
  • J. Křeček: Patologická fysiologie ledvin. Státní pedagogické nakladatelství, 1972
  • G. Dlouga, I. Kržeček, J. Natočin: Ontogenez počky. Nauka, Leningrad, 1981.
  • J. Křeček: Jedinec: gen, prostředí, vývoj. Academia, 2007

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Zemřel přední český fyziolog prof. Jiří Křeček [online]. cas.cz [cit. 2014-03-27]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  2. ↑ a b c I na někdejšího strážce Gottwaldových ostatků dolehly represe po roce 1968 [online]. denik.cz [cit. 2013-03-28]. Dostupné online. 
  3. ↑ Historie [online]. biomed.cas.cz [cit. 2013-03-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-25. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jiří_Křeček&oldid=24017402“