Přeskočit na obsah

PKP Cargo International

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.
ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: Článek byl zbrkle přejmenován, ale ani po letech nebyl upraven. Kapitola „Ovládané společnosti" je v rozporu s infoboxem.
PKP CARGO INTERNATIONAL a.s.
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založení1952
ZakladatelOstravsko-karvinské doly
SídloOstrava, ČeskoČesko Česko
Adresa sídlaBetonářská 580/14, Ostrava, 712 00, Česko
Souřadnice sídla49°50′30″ s. š., 18°16′15″ v. d.
Klíčoví lidéDariusz Seliga
Charakteristika firmy
Rozsah působenístřední Evropa
Službyprovozování dráhy, železniční a kombinovaná nákladní doprava
ObratÚdaje k 31. 12. 2020 Obrat 3,4 mld. Kč
Výsledek hospodaření-0,06 mld. Kč
Celková aktiva2,9 mld. Kč
Vlastní kapitál1,9 mld. Kč
Zaměstnanci▼ 1 589 (2015)
Mateřská společnostPKP Cargo S.A.
Dceřiné společnostiPKP CARGO INTERNATIONAL HU Zrt., PKP CARGO INTERNATIONAL SK a.s., PKP CARGO INTERNATIONAL SI d.o.o., AWT ROSCO a.s., AWT REKULTIVACE a.s.
Identifikátory
Oficiální webhttps://www.pkpcargointernational.com/
IČO47675977
LEI31570010000000111742 a 259400CXXTS5M4SKB438
OpenCorporates IDcz/47675977
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PKP CARGO INTERNATIONAL a.s., do 2. října 2019 Advanced World Transport a.s. (AWT), do 30. dubna 2010 OKD, Doprava, akciová společnost,[1] (VKM: PCI a AWT,[2] dříve OKDD) je akciová společnost, která vznikla jako dceřiná společnost těžební firmy OKD (Ostravsko-karvinské doly) a od roku 2015 je součástí skupiny PKP Cargo.[3] Její nejvýznamnější aktivitou je provozování dráhy a provozování drážní dopravy. V roce 2019 se po společnostech ČD Cargo a Metrans Rail jednalo o třetího největšího nákladního železničního dopravce v ČR z hlediska objemu výkonů na železniční síti SŽDC.[4] Tržby společnosti dosáhly v roce 2013 výše 4,3 miliard Kč.

Historie

Bývalé sídlo společnosti na Nádražní ulici v Moravské Ostravě
Komplex Orchard, sídlo společnosti v letech 2010-2021
Sídlo společnosti v Muglinově

Tato firma byla založena ke dni 1. ledna 1952, kdy OKD založilo národní podnik OKR – Doprava. Tento podnik spravoval Báňskou dráhu, kolejiště koksoven v Ostravsko–karvinském revíru a postupně také jednotlivých dolů. Samotnou železniční dopravu na Báňské dráze však provozovaly státní dráhy ČSD a provoz na svých vlečkách si zajišťovaly jednotlivé doly samostatně. Postupně však OKR–Doprava začala přebírat provoz i v jednotlivých dolech, nejdříve na nově vznikajících.[5] První vlečkou mimo Ostravsko-karvinský revír, kterou podnik provozoval, se v roce 1972 stalo kolejiště elektrárny Dětmarovice.[6]

Do správy OKR – Doprava přešly postupně také některé tratě od ČSD:

  • Louky nad Olší – Doubrava k 1. lednu 1968
  • Havířov – Prostřední Suchá – Albrechtice u Českého Těšína k 1. lednu 1986
  • Doubrava – Orlová – Bohumín k 1. lednu 1988[5]

K 1. lednu 1994 vznikla privatizací podniku OKR – Doprava (přejmenovaného již v lednu 1991 na OKD, a.s. – Doprava) společnost OKD, Doprava, akciová společnost (zkratka OKD, Doprava a.s.).

Po záplavách v roce 1997 se OKD, Doprava vlastními silami a prostředky opravila těžce poškozenou regionální dráhu Milotice nad Opavou – Vrbno pod Pradědem a od 13. ledna 1998 na této dráze provozovala osobní i nákladní dopravu.[7]

Po vstupu mateřské firmy OKD do holdingu RPG a po následných majetkových transformacích byla OKD, Doprava od 27. srpna 2007 vlastněna jediným akcionářem – společností New World Resources Transportation B.V. se sídlem v Amsterdamu, když tento se v roce 2010 přejmenoval na Advanced World Transport B.V. K 1. květnu 2010 došlo v Obchodním rejstříku ke změně jména společnosti OKD, Doprava, akciová společnost na Advanced World Transport a.s. Současně došlo ke změně sídla společnosti, které bylo přeneseno do kancelářského a hotelového komplexu Orchard na Hornopolní ulici v Moravské Ostravě,[1] kde už vedení OKD, Doprava sídlilo od podzimu 2008.[8]

V roce 2010 majoritní 80 % podíl v AWT B.V. nepřímo vlastnila BXR Group[9][10] (tehdy ovládaná Zdeňkem Bakalou[11] ), 20 % podíl pak kyperská společnost Hattisburg Enterprises Limited (v roce přeměněna na českou Minezit SE [12]). V roce 2014, kdy Zdeněk Bakala opustil BXR Group, AWT B.V. přešla pod BMM Group Zdeňka Bakaly.[13] Počátkem září 2014 bylo oficiálně oznámeno, že o odkoupení AWT B.V. a tím i celé skupiny AWT jedná polský dopravce PKP Cargo.[14] Jednání byla završena v prosinci 2014, za 80% podíl zaplatí PKP Cargo 103,2 milionu euro (v přepočtu asi 2,9 miliardy korun).[15] V roce 2018 bylo rozhodnuto o přeshraniční přeměně, z nizozemské AWT B.V. se stala česká AWT CE s.r.o., která byla po fúzi s dceřinou společností Advanced World Transport a.s. k 1. červenci 2019 vymazána z obchodního rejstříku.[16]

Dne 2. října 2019 byla v obchodním rejstříku zapsána změna názvu společnosti Advanced World Transport a.s. na PKP CARGO INTERNATIONAL a.s.[1] V roce 2021 se společnost přestěhovala z komplexu Orchard do přestavěné budovy v Ostravě-Muglinově.[17] K oficiální změně sídla došlo k 1. březnu 2021.[1]

Ovládané společnosti

V rámci fungování pod vlastníkem New World Resources Transportation OKDD zahájila program akvizic společností z logistické branže. V červnu 2013 byla jedním ze tří zájemců o chorvatského železničního dopravce HŽ Cargo.[18][19]

Viamont Cargo

V srpnu 2008 firma oznámila, že od společnosti Viamont, odkoupila veškeré aktivity společnosti související s nákladní dopravou a provozováním vleček. Jedná se o činnosti, které byly z mateřského Viamontu vyčleněny do nově založené firmy Viamont Cargo.[20] Převzetí Viamontu Cargo firmou OKD, Doprava mělo být po schválení transakce ÚOHS dokončeno do konce roku 2008.[21] K převodu veškerého jmění firmy Viamont Cargo na mateřskou společnost OKD, Doprava došlo k 31. srpnu 2009 a k témuž datu společnost Viamont Cargo zanikla vymazáním z obchodního rejstříku.[22]

AWT Belterminal

Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2008 byl za 115 mil. Kč zakoupen 90% podíl v běloruské společnosti Belterminal, vlastnící překládkový terminál na styku normálního a širokého rozchodu v Brestu.[23][24] Terminál leží u hraničního přechodu Brest / Terespol a jedná se o hraniční bod, přes který směřuje většina zboží mezi Běloruskem a státy Evropské unie. V roce 2009 byla k investici vytvořena opravná položka ve výši 98 mil. Kč.[25] V roce 2012 byl podíl prodán.[26]

Karviná-Doly, jedna z největších stanic na vlečkové síti v Ostravsko-karvinském revíru

AWT Čechofracht

Podrobnější informace naleznete v článku AWT CFT.

V květnu 2009 NWRT B.V. oznámila, že kupuje společnost Čechofracht, největšího logistického operátora v Česku. Pod Čechofracht patřil železniční speditér SPEDI-TRANS Praha, silniční nákladní dopravce BlueTrucks a bohumínská společnost VADS, která se zabývala údržbou a pronájmem železničních kotlových vozů.[27] K faktickému začlenění Čechofrachtu do skupiny OKDD došlo k 12. lednu 2010, kdy se jediným akcionářem společnosti stala firma New World Resources Transportation B.V. (tj. matka OKDD).[28] Od 1. května 2010 se změnil název firmy na AWT Čechofracht, v roce 2023 pak na AWT CFT.[28] Od roku 2020 už společnost nevykonávala žádné podnikatelské aktivity, v roce 2022 už neměla ani žádné zaměstnance.[29]

AWT Rekultivace

V dubnu 2009 bylo oznámeno, že v rámci restrukturalizace se OKD, Doprava spojí s firmou OKD, Rekultivace (OKDR), zabývající se především obnovou krajiny postižené těžbou uhlí.[30] Původním akcionářem OKDR (do 13. srpna 2008) byla společnost OKD, na přechodnou dobu pak společnost RPG Rekultivace a od 5. října 2009 je jediným akcionářem OKD, Doprava.[31] K 1. květnu 2010 se název společnosti změnil na AWT Rekultivace a.s., v září 2010 se jediným akcionářem AWT Rekultivace stala AWT B.V.[32] V roce 2023 měla AWT Rekultivace 229 zaměstnanců a vykázala tržby ve výši jedné miliardy korun.[33]

Provozování dráhy

Společnost provozuje především vlastní rozsáhlou vlečkovou síť na Ostravsku sloužící především k propojení jednotlivých černouhelných dolů v rámci Ostravsko-karvinské a částečně též Podbeskydské uhelné pánve. Mezi tyto vlečky patří mj. Báňská dráha či někdejší Košicko-bohumínská dráha (KBD) v úseku Louky nad Olší – Bohumín.[5] Postupný útlum těžby uhlí ale znamenal též omezování provozu na vlečkách na Ostravsku. Od 25. listopadu 2019 tak byl například zastaven provoz na KBD v úseku Bohumín – odbočka Rychlvald.[34]

část pultu RZZ stanice Zárubek, zhlaví směr Doubrava (horní trať. kol.) a směr Nová huť (dole). V traťové koleji směr Doubrava vidíme reliéf dopravních kolejí stanice Josefova jáma, která je ze Zárubku dálkově řízena.

Vedle vlečkové sítě v rámci Ostravska firma provozuje (nebo provozovala) také několik větších či menších vleček, např. všechny vlečky na dolech a v koksovnách OKD, vlečku elektráren Dětmarovice, Mělník, Hodonín, Poříčí a Tušimice, vlečkový areál v bývalé firmě Poldi Kladno, dále vlečky Precheza Přerov, Fosfa Poštorná, Teplárna Dvůr Králové nad Labem aj.[5]

Nákladní železniční doprava

Vlak OKD, Dopravy složený z vozů řady Fals PKP Cargo v čele s dvojicí lokomotiv řady 740

Na základě zákona o dráhách platného od 1. ledna 1995, který umožnil volný vstup všech dopravců na celostátní a regionální dráhy, začala OKD, Doprava provozovat také železniční nákladní dopravu na těchto drahách. Společnost se začala zabývat železniční nákladní dopravou po celém území ČR, prostřednictvím dceřiné firmy ŽDD také na Slovensku. Ve spolupráci s dopravci z dalších států provozovala nákladní dopravu i do Německa a Polska.

V roce 2007 měl dopravce podíl 2,64 % na výkonech nákladní dopravy všech dopravců na síti tehdejší SŽDC (nyní Správa železnic) podle hrubých tunových kilometrů. To znamenalo druhou pozici na trhu po Českých drahách.[35] Za rok 2009 však již firma vykázala téměř dvojnásobný podíl na trhu – konkrétně 5,18 % – k čemuž přispělo mj. převzetí výkonů zaniklé společnosti VIAMONT Cargo.[36] Nejvyšší podíl na trhu společnost dosáhla v roce 2014 (přes 12 % dle hrtkm), od té doby její pozice slábne. Až do roku 2018 se firma trvale držela pozici druhého největšího nákladního železničního dopravce v Česku (za ČD Cargo), ale v roce 2019 ji vystřídal Metrans Rail.[37]

Výkony firmy v nákladní dopravě na síti Správy železnic[37]
rok tisíc hrtkm podíl hrtkm vlkm podíl vlkm
2006 847 936 2,24 % 643 892 1,53 %
2007 1 036 221 2,64 % 812 823 1,87 %
2008 1 193 080 3,14 % 939 248 2,15 %
2009 1 584 292 5,18 % 1 302 780 3,56 %
2010 1 830 682 5,63 % 1 528 749 4,14 %
2011 6,21 % 4,60 %
2012 8,03 % 6,11 %
2013 7,78 % 6,02 %
2014 12,43 % 9,48 %
2015 9,21 % 7,57 %
2016 8,99 % 7,65 %
2017 7,93 % 6,78 %
2018 7,62 % 6,76 %
2019 7,20 % 6,00 %
2020 7,33 % 6,31 %
2021 6,49 % 5,49 %
2022 5,47 % 4,60 %
2023 5,10 % 3,88 %

Vnitrostátní doprava

Základem vnitrostátní dopravy a jeho objemově nejvýznamnější částí je vozba nákladních vlaků na Ostravsku, a to jak po vlastní síti, tak na síti Správy železnic. Jedná se především o přepravu uhlí z jednotlivých dolů OKD k příjemcům v okolí, např. OKK Koksovny, Nová huť, Vítkovické železárny, elektrárna Dětmarovice aj.[38]

Mezi relace na delší vzdálenosti patří nebo patřila např. vozba černého uhlí z Ostravska do Přerova, Kladna–Dubí či Kamenných Žehrovic, vozba hnědého uhlí ze Světce–Ledvic do Kladna–Dubí.[39]

Mezinárodní doprava

Ostravský dispečink AWT.

Polsko

Jako vůbec první nestátní železniční dopravce odvezla firma nákladní vlak z Česka do Polska. Stalo se tak 29. června 2004, kdy OKD, Doprava odvezla vlak ze stanice Drahotuše přes hraniční přechod Bohumín/Chałupki do stanice Rybnik Towarowy, přičemž dopravcem na polském území byla firma PTKiGK Rybnik.[40] Na česko-polské hranici si společnost předává vlaky také se společnostmi PKP Cargo[40] a dalšími.[41]

Slovensko

První vlak OKD, Doprava ve směru na Slovensku byl veden 18. října 2004 přes hraniční přechod Lanžhot/Kúty, dopravcem na Slovensku přitom byla firma ŽDD, což byla dceřiná společnost OKD, Doprava na Slovensku. Vlaky tohoto dopravce jsou však vedeny také přes přechody Čadca či Horní Lideč,[40] byl však zaznamenán i případ vedení nákladního vlaku přes pohraniční stanici Vrbovce, kde jsou jinak provozovány pouze osobní vlaky.[42] Vlaky společnosti jsou na Slovensku vedeny jak pod hlavičkou dceřiné firmy PKP CARGO INTERNATIONAL SK,[43] tak přímo na vlastní českou licenci.[44]

Německo

Ve směru do Německa zahájila OKD, Doprava ve spolupráci s německým dopravcem ITL Eisenbahngesellschaft v roce 2005 dopravu uhlí z Mostecka do Kasselu přes hraniční přechod Děčín/Bad Schandau.[40] Přes stejný hraniční přechod OKD, Doprava ve spolupráci s německým dopravcem RAG Bahn- und Hafenbetriebe v roce 2006 realizovala přepravy pohonných hmot do skladu společnosti Čepro ve Střelicích.[45] Od roku 2007 pak probíhala přeprava koksu v kontejnerech ACTS z Ostravy do Neubergu (přes přechod Česká Kubice/Furth im Wald, dopravcem v Německu byla Bayerische CargoBahn), rozšířená v roce 2008 o křídlo do Porúří (přes Bad Schandau, dopravcem v Německu bylo RBH Logistics, tj. dřívější RAG Bahn- und Hafenbetriebe).[46]

Rakousko

Od 1. ledna 2009 firma převzala na českém území vozbu tranzitních uhelných vlaků z Horního Slezska k rakouským odběratelům. Přeprava probíhá na objednávku spediční společnosti Express Interfracht (součást skupiny ÖBB). Ačkoliv ČD Cargo přešlo do protiútoku a počínaje 1. únorem se jim podařilo převzít většinu přeprav zpět do svých rukou.[47]

Intermodální doprava

Terminál Paskov v roce 2010

Společnost se zabývá také kombinovanou dopravou systému ACTS a přepravu kontejnerů zajišťuje jak po železnici, tak po silnici.[48]

Pozici v oblasti intermodální dopravy firma posílila vybudováním kontejnerového terminálu v Paskově, který je v provozu od roku 2007.[49] Po dokončení výstavby, což bylo plánováno na rok 2013, měla překládková kapacita činit 300 kontejnerů denně, skladovat mělo být možné 1800 kontejnerů. Terminál sloužil především pro potřeby automobilky Hyundai v Nošovicích a její dodavatele.[50] V létě 2009 pak začal být terminál Paskov využíván pro překládku kontejnerů, které začal dopravce ČD Cargo vozit z terminálu Mělník.[51]

Osobní železniční doprava

Společnost provozovala od 13. ledna 1998 pravidelnou osobní dopravu na regionální trati Milotice nad Opavou – Vrbno pod Pradědem,[7] od 1. ledna 2010 však osobní provoz na této trati převzala společnost Viamont.[52] Podíl na výkonech dopravců v osobní dopravě na síti SŽDC podle vlakových kilometrů činil v roce 2007 0,12 %.[35] Příležitostně také provozuje osobní dopravu po vlastních vlečkách na Ostravsku.[53]

Motorová lokomotiva 740.618

Park železničních vozidel

V roce 2008 firma uváděla, že vlastní téměř 160 lokomotiv, především dieselových, a přes tři a půl tisíce železničních nákladních vozů.[48] V roce 2010 celá skupina AWT (nikoli jen samotná firma AWT) disponovala parkem téměř 170 lokomotiv a 6000 železničních vozů.[54]

Hnací vozidla

Základem lokomotivního parku společnosti jsou motorové lokomotivy řady 740 (ex T448.0), kterých firma vlastní několik desítek. Tyto lokomotivy jsou využívány jak pro posun, tak pro traťovou službu, v tom případě zpravidla ve dvojicích spojených dvojčlenným řízením.[55] Pro úsporu nafty byly některé lokomotivy této řady remotorizovány s použitím motorů Caterpillar 3406 DI-TA s výkonem nastaveným na 369 kW, oproti původním motorům ČKD K 6 S 230 DR o výkonu 880 kW.[56] Firma měla sedm lokomotiv s tímto nižším výkonem, které byly označeny řadou 740.3.[57]

Motorová lokomotiva 770.532

V traťové službě se dále používají motorové lokomotivy řad 770 a 771, přes 30 modernizovaných lokomotiv řady 753.7[39] a 4 řady 752.6, jedna lokomotiva řady 753 je v původním provedení. Pro provoz na menších vlečkách se používá také několik kusů menších lokomotiv řad 702, 703, 709, 710 a 720.[55]

Od roku 1998 OKD, Doprava provozovala také elektrické lokomotivy řady 181, pocházející od Českých drah.[55]

Od roku 2013 AWT vlastní a provozuje také 3 elektrické lokomotivy Siemens ES64U4 „Taurus“.[58]

Železniční vozy

Souprava vozů typu LH40

Park železničních nákladních vozů této společnosti byl v roce 2008 tvořen:[59]

  • samovýsypnými vozy pro přepravu sypkých substrátů (řady Fall, Falls, Fals, Fals–z, Facc, Faccpp, Faccs, Fcc)
  • vozy pro pneumatickou boční vykládku sypkých substrátů (Ua, Nass, LH40)
  • vysokostěnnými vozy (řady Eas, Eas–u, Es)
  • plošinovými vozy (Kbkks, Res, Sps)
  • vozy pro přepravu kontejnerů ACTS (Slps)
  • nádržkovými vozy (Uacs)
  • cisternovými vozy (Zaes)

Další aktivity

Vedle výše uvedených aktivit v železniční a intermodální dopravě se tato společnost zabývá silniční dopravou, spedičními službami, opravami silničních a železničních vozidel, stavební činností (především zemní práce a dopravní stavby), těžbou a úpravou uhelných kalů aj.[48]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d Obchodní rejstřík [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti České republiky, rev. 2019-10-21 [cit. 2019-10-21]. Kapitola IČ 47675977. Dostupné online. 
  2. ↑ Vehicle Keeper Marking Register [online]. Valenciennes: European Railway Agency, 2019-11-06 [cit. 2019-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-11-11. (anglicky) 
  3. ↑ TREJBAL, Václav. PKP Cargo dokončil akvizici Bakalova železničního přepravce AWT za tři miliardy korun. Hospodářské noviny [online]. 2015-05-28, rev. 2015-05-28 [cit. 2015-06-10]. Dostupné online. 
  4. ↑ Podíl dopravců na výkonech sítě SŽDC. www.spravazeleznic.cz [online]. 2019-12-19 [cit. 2020-01-09]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. ↑ a b c d ŠTEFEK, Petr. Uhelné dráhy v Ostravsko – karvinském revíru [online]. Stránky přátel železnic, 1998 [cit. 2008-07-11]. Dostupné online. 
  6. ↑ kolektiv autorů. 60 let zkušeností v dopravě a logistice. Ostrava: Advanced World Transport, 2012. 
  7. ↑ a b OKD, DOPRAVA. Obnova tratě Milotice nad Opavou - Vrbno pod Pradědem [online]. Stránky přátel železnic, 2000 [cit. 2008-07-11]. Dostupné online. 
  8. ↑ Kanceláře v Orchardu jsou žádané. The Orchard [online]. 2008-09-03 [cit. 2010-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-09. 
  9. ↑ BXR Group: Selected Current Investments. www.bxrgroup.com [online]. [cit. 2013-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-10. 
  10. ↑ AWT Group Report 2010 (str. 21)
  11. ↑ NWR: Shareholder Information
  12. ↑ Úplný výpis z obchodního rejstříku - Minezit SE, H 1172 vedená u Městského soudu v Praze
  13. ↑ Motejlek.com: BXR Group Petera Kadase a Zdeňka Bakaly definitivně rozdělena
  14. ↑ Polský železniční dopravce stojí o koupi AWT. Firmy uzavřely dohodu o vyjednávání
  15. ↑ Hospodářské noviny: Polské PKP Cargo kupuje od Bakaly za skoro tři miliardy dopravní skupinu AWT
  16. ↑ Veřejný rejstřík na or.justice.cz, IČ 074 42 084, AWT CE s.r.o.
  17. ↑ Sídlo fy PKP Cargo International. Stavby v MS kraji [online]. 2021-03-24 [cit. 2021-10-13]. Dostupné online. 
  18. ↑ Večernji list: Prodaja HŽ Carga - Stigle tri obvezujuće ponude
  19. ↑ E15: Bakalova AWT chce na chorvatské koleje
  20. ↑ Společnost OKD Doprava koupila Viamont Cargo. Patria Online [online]. 2008-08-07 [cit. 2008-08-11]. Dostupné online. 
  21. ↑ ČTK. OKD Doprava koupila společnost Viamont Cargo. FinančníNoviny.cz [online]. 2008-08-07 [cit. 2008-08-15]. Dostupné online. 
  22. ↑ Obchodní rejstřík [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti České republiky, rev. 2010-05-04 [cit. 2010-05-04]. Kapitola IČ 27330893. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-05-27. 
  23. ↑ Účetní závěrka OKD, Doprava, akciová společnost za rok 2008
  24. ↑ Martin Petříček. Bakala ovládl běloruský železniční uzel. HN.IHNED.CZ [online]. 2008-12-08 [cit. 2009-05-06]. Dostupné online. 
  25. ↑ Účetní závěrka OKD, Doprava, akciová společnost za rok 2009
  26. ↑ Účetní závěrka Advanced World Transport a.s. za rok 2012
  27. ↑ ČTK. Bakala ovládne největší logistickou firmu v Česku. FinančníNoviny.cz [online]. 2009-05-06 [cit. 2009-05-06]. Dostupné online. 
  28. ↑ a b Obchodní rejstřík [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti České republiky, rev. 2024-12-02 [cit. 2024-12-02]. Kapitola IČ 00001066. Dostupné online. 
  29. ↑ Výroční zpráva za rok 2023 AWT CFT a.s.. Ostrava: AWT CFT, 2024. Dostupné online. 
  30. ↑ ČTK. OKD, Rekultivace se spojí s OKD, Doprava, o práci přijde 140 lidí. FinančníNoviny.cz [online]. 2009-04-27 [cit. 2010-03-02]. Dostupné online. 
  31. ↑ Obchodní rejstřík (IČO: 47676175) [online]. Ministerstvo spravedlnosti České republiky [cit. 2010-03-02]. Dostupné online. 
  32. ↑ Úplný výpis z obchodního rejstříku - AWT Rekultivace a.s., B 777 vedená u Krajského soudu v Ostravě
  33. ↑ Výroční zpráva AWT Rekultivace a.s. za rok 2023
  34. ↑ ŠTEFEK, Petr. Po 150 letech byl ukončen provoz na části Košicko-bohumínské dráhy. Stránky přátel železnic [online]. Duben 2020 [cit. 2020-10-22]. Dostupné online. 
  35. ↑ a b SŽDC. Výroční zpráva za rok 2007 [online]. SŽDC, 2008 [cit. 2010-05-03]. Kapitola VI. Používání železniční dopravní cesty dopravci, s. 18–19. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-13. 
  36. ↑ SŽDC. Výroční zpráva 2009 - Správa železniční dopravní cesty, státní organizace. [s.l.]: [s.n.] Kapitola VII. Používání železniční dopravní cesty dopravci, s. 14. 
  37. ↑ a b Výroční zprávy SŽDC/Správy železnic za roky 2006 až 2023
  38. ↑ ŠTEFEK, Petr. Současný provoz nákladních vlaků OKD, Dopravy [online]. Stránky přátel železnic, 2006 [cit. 2008-07-11]. Dostupné online. 
  39. ↑ a b DI GIUSEPPE, Marco; MĚCHURA, Zdeněk. Bývalé lokomotivy Českých drah ve službách OKD, Doprava, a. s. [online]. Stránky přátel železnic, 2004 [cit. 2008-07-11]. Dostupné online. 
  40. ↑ a b c d NOVÁČEK, Libor; SONDERMANN, Detlef. „Crossborder“ nákladní vlaky [online]. K-report, 2005-03-24 [cit. 2008-07-11]. Dostupné online. 
  41. ↑ ŠTEFEK, Petr. Přepravy sádrovce v relaci Kravaře ve Slezsku - Czarnowąsy. Stránky přátel železnic [online]. Srpen 2007 [cit. 2008-07-11]. Dostupné online. 
  42. ↑ TOMANČÁK, Leoš. Malý průlom na „Čachtické trati“. Stránky přátel železnic [online]. Březen 2008 [cit. 2008-07-11]. Dostupné online. 
  43. ↑ Marketing - Dopravcovia: ŽDD [online]. Bratislava: Železnice Slovenskej republiky [cit. 2008-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-26. (slovensky) 
  44. ↑ Marketing - Dopravcovia: OKD [online]. Bratislava: Železnice Slovenskej republiky [cit. 2008-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-26. (slovensky) 
  45. ↑ ZUKAL, Jan; BOHLEN, Dieter. Další přepravy OKD, D přes hraniční přechod Děčín – Bad Schandau [online]. K-report, 2006-06-22 [cit. 2008-07-11]. Dostupné online. 
  46. ↑ SOUKUP, Lukáš. Kombinovaná doprava OKD, D v nových relacích [online]. K-report, 2008-02-19 [cit. 2008-07-12]. Dostupné online. 
  47. ↑ LATTEN, Richard. Spoorwegen 2010. Alkmaar: Uitgeverij de Alk, 2009. ISBN 978-90-6013-494-8. (nizozemsky) 
  48. ↑ a b c Naše nabídka [online]. Ostrava: OKD, Doprava [cit. 2008-07-18]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  49. ↑ ČTK. OKD přivedly do nošovické zóny koleje pro Hyundai. Moravskoslezský deník [online]. 29. květen 2007 [cit. 2008-07-30]. Dostupné online. 
  50. ↑ syl; vs. Modernizují náš suchozemský přístav. Horník. 4. června 2009, roč. 39, čís. 22, s. 4. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-08.  Archivováno 8. 7. 2011 na Wayback Machine.
  51. ↑ ŠTEFEK, Petr. Přeprava kontejnerů Mělník - Paskov. Stránky přátel železnic [online]. Září 2009 [cit. 2009-01-05]. Dostupné online. 
  52. ↑ SMRČKA, Milan. Lokálku do Vrbna převezme Viamont. K-Report [online]. 2009-12-13 [cit. 2010-01-05]. Dostupné online. 
  53. ↑ VYKA, Miroslav. Oslavy 160 let železnice na Ostravsku. Dopravní web [online]. 2007-09-30 [cit. 2008-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  54. ↑ JOHÁNEK, Tomáš. Cílem AWT bude letos především konsolidace skupiny. Dopravní noviny [online]. [cit. 2010-06-24]. Roč. 2010, čís. 23. Dostupné online. 
  55. ↑ a b c ŠTEFEK, Petr. Lokomotivy na Báňské dráze. Stránky přátel železnic [online]. 2000 [cit. 2008-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-09-17. 
  56. ↑ BRABENEC, Daniel. Pokračující přestavby lokomotiv 740.3 pro AWT. Stránky přátel železnic [online]. Srpen 2003 [cit. 2008-07-30]. Dostupné online. 
  57. ↑ BRABENEC, Daniel. Dokončena výroba lokomotivy 740.308. Stránky přátel železnic [online]. Květen 2006 [cit. 2008-07-30]. Dostupné online. 
  58. ↑ www.siemens.cz [online]. www.siemens.cz [cit. 2016-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-08. 
  59. ↑ Katalog železničních vozů [online]. Ostrava: OKD, Doprava [cit. 2008-07-18]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Literatura

  • Grof, Leopold: Kročeje ostravskou železniční historií. České dráhy, Ostrava, 1994
  • OKD, Doprava – 50 let společnosti. OKD, Doprava, Ostrava, 2002

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=PKP_Cargo_International&oldid=24471912“