Přeskočit na obsah

Vláda Eduarda Taaffeho

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.
Tento článek je o vládě, kterou Eduard Taaffe vedl v letech 1879–1893. O vládě, které předsedal provizorně v letech 1868–1870, pojednává článek vláda Karla von Auersperga.
Vláda Eduarda Taaffeho
Ministerský předseda Eduard Taaffe
Ministerský předseda Eduard Taaffe
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vláda Eduarda Taaffeho byla předlitavská vláda, úřadující od 13. srpna 1879 do 11. listopadu 1893.[1][2] Sestavil ji Eduard Taaffe (dosavadní ministr vnitra v Stremayrově kabinetu) a brzy získal na Říšské radě podporu Českého klubu (staročechů, mladočechů, konzervativní šlechty a moravských českých liberálů), Polského klubu a Hohenwartovy Strany práva. Toto uskupení získalo označení „železný kruh pravice“ a v opozici vůči němu stály německé ústavověrné strany.[3]

Taaffeho úspěch (jeho kabinet se stal nejdéle úřadujícím kabinetem za celou dobu existence Předlitavska) spočíval v politice, kterou on sám nazýval jako „vládu nad stranami“, „postupné prokousávání se od problému k problému“ či „vytloukání klínu klínem“, což znamenalo, že se dílčími ústupky snažil uspokojit co největší množství stran.[4] Pokud Taaffe pro své představy nezískal podporu v říšské radě, snažil se je prosazovat administrativní cestou, stále však s ohledem na zachování ústavnosti.[5]

Konkrétně se Taaffe snažil zejména o to, aby zmírnil alespoň nejožehavější napětí. Vůči českým nacionalistům projevil vstřícnost zrovnoprávněním češtiny s němčinou ve vnějším úředním styku (Stremayrova jazyková nařízení, 1880) nebo rozdělením pražské univerzity na českou a německou (1882).[6] Radikalizující se socialisty dočasně oslabil rozšířením volebního práva snížením volebního censu ve 4. kurii (volební reforma 1882), čímž si získal vrstvy drobných živnostníků, a sociálně-reformními zákony (zákazem dětské práce, snížením maximální pracovní doby na 11 hodin), zatímco představitele dělnického hnutí se snažil umlčet represemi.[7]

Politika „dvojí ruky“ však časem přestala uspokojovat zejména mladočechy, kteří byli nejdříve vyloučeni z Českého klubu (1887)[8] a po zveřejnění punktací roku 1890 zahájili proti vládě otevřený boj.[9] Proti vládě tak stáli již nejen německé ústavověrné strany, jež považovaly Taaffeho ústupky Čechům za přehnané, ale také mladočeši, kteří je naopak považovali za nedostatečné, a zejména pak sílící socialistické hnutí, vedené sociální demokracií a usilující o zavedení všeobecného, rovného, přímého a tajného hlasovacího práva. Taaffe sice připravil návrh volební reformy, v říšské radě se však proti ní zformovala silná opozice, jež jej donutila k demisi. Taaffeho vládu tak 11. listopadu 1893 po 14 letech nahradila vláda Alfreda Windischgrätze.[10]

Složení vlády

Resort Ministr Nástup do funkce Konec funkce
ministerský předseda Eduard Taaffe 13. srpna 1879 11. listopadu 1893
ministr zemědělství Julius von Falkenhayn 13. srpna 1879 11. listopadu 1893
ministr obchodu Karl Korb von Weidenheim 13. srpna 1879 26. června 1880
Alfred von Kremer 26. června 1880 14. ledna 1881
Felix Pino z Friedenthalu 14. ledna 1881 16. března 1886
Karl von Pusswald (správce) 16. března 1886 26. června 1886
Olivier de Bacquehem 26. června 1886 11. listopadu 1893
ministr kultu a vyučování Karl von Stremayr 13. srpna 1879 16. února 1880
Siegmund Conrad von Eybesfeld 16. února 1880 5. listopadu 1885
Paul Gautsch von Frankenthurn 5. listopadu 1885 11. listopadu 1893
ministr financí Emil Chertek (správce) 13. srpna 1879 16. února 1880
Adolf Kriegs-Au 16. února 1880 26. června 1880
Julian Dunajewski 26. června 1880 2. února 1891
Emil Steinbach 2. února 1891 11. listopadu 1893
ministr vnitra Eduard Taaffe 13. srpna 1879 11. listopadu 1893
ministr spravedlnosti Karl von Stremayr 13. srpna 1879 26. června 1880
Moritz von Streit 26. června 1880 14. ledna 1881
Alois Pražák 14. ledna 1881 11. října 1888
Friedrich Schönborn 11. října 1888 11. listopadu 1893
ministr zeměbrany Julius von Horst 13. srpna 1879 26. června 1880
Zeno Welsersheimb 26. června 1880 11. listopadu 1893
ministr pro haličské záležitosti Florian Ziemiałkowski 13. srpna 1879 11. října 1888
Filip Zaleski 11. října 1888 11. listopadu 1893
český ministr-krajan Alois Pražák 13. srpna 1879 4. srpna 1892
německý ministr-krajan Gandolph von Kuenburg 2. února 1891 27. listopadu 1892
společní ministři Rakouska-Uherska:
* ministr zahraničí Gyula Andrassy 13. srpna 1879 8. října 1879
Heinrich Karl von Haymerle 8. října 1879 10. října 1881
Gustav Kálnoky von Kőröspatak 20. listopadu 1881 11. listopadu 1893
* ministr války Artur M. von Bylandt-Rheidt 13. srpna 1879 16. března 1888
Ferdinand von Bauer 16. března 1888 24. července 1893
Rudolf Merkl 24. července 1893 23. září 1893
Edmund von Krieghammer 23. září 1893 11. listopadu 1893
* ministr financí Leopold Friedrich von Hofmann 13. srpna 1879 4. dubna 1880
József Szlávy 4. dubna 1880 4. června 1882
Benjámin Kállay 4. června 1882 11. listopadu 1893

Reference

  1. ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 587–588. 
  2. ↑ VLÁDY HABSBURSKÉ MONARCHIE V LETECH 1848-1867 [online]. libri [cit. 2013-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-04. 
  3. ↑ URBAN, Otto. Česká společnost 1848–1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 326–331. 
  4. ↑ Urban (1982), s. 335.
  5. ↑ Urban (1982), s. 333, 341.
  6. ↑ Zákon č. 24/1882 ř. z., jenž se týče c. k. university Karlo-Ferdinandské v Praze. dostupné online.
  7. ↑ Urban (1982), s. 342–361.
  8. ↑ Urban (1982), s. 386–387.
  9. ↑ Urban (1982), s. 391–399, 410–417.
  10. ↑ Urban (1982), s. 419–426.
Vlády Předlitavska 1867–1918
Beust (1867) • K. Auersperg, Taaffe, Plenner (1867–70) • Hasner (1870) • Potocki (1870–71) • Hohenwart (1871) • Holzgethan (1871) • A. Auersperg (1871–79) • Stremayr (1879) • Taaffe (1879–93) • Windischgrätz (1893–95) • Kielmansegg (1895) • Badeni (1895–97) • Gautsch I (1897–98) • Thun (1898–99) • Clary-Aldringen, Wittek (1899–1900) • Koerber I (1900–04) • Gautsch II (1905–06) • Hohenlohe (1906) • Beck (1906–08) • Bienerth (1908–11) • Gautsch III (1911) • Stürgkh (1911–16) • Koerber II (1916) • Clam-Martinic (1916–17) • Seidler (1917–18) • Hussarek (1918) • Lammasch (1918)
Vlajka Předlitavska
Vlajka Předlitavska
Vláda Eduarda Taaffeho (1879–1893)
Předseda vlády Předlitavska
Eduard Taaffe (13. srpna 1879 – 11. listopadu 1893)
Znak Předlitavska Ministři Předlitavska
Eduard Taaffe (vnitro) • Emil Chertek (finance; správce) •→ Adolf Kriegs-Au (finance) •→ Julian Dunajewski (finance) •→ Emil Steinbach (finance) • Karl von Stremayr (kult a vyučování) •→ Siegmund Conrad von Eybesfeld (kult a vyučování) •→ Paul Gautsch (kult a vyučování) • Karl von Stremayr (spravedlnost) •→ Moritz von Streit (spravedlnost) •→ Alois Pražák (spravedlnost) •→ Friedrich Schönborn (spravedlnost) • Karl Korb von Weidenheim (obchod) •→ Alfred von Kremer (obchod) •→ Felix Pino z Friedenthalu (obchod) •→ Karl von Pusswald (obchod; správce) •→ Olivier de Bacquehem (obchod) • Julius von Falkenhayn (zemědělství) • Julius von Horst (zeměbrana) •→ Zeno Welsersheimb (zeměbrana) • Florian Ziemiałkowski (haličské záležitosti) •→ Filip Zaleski (haličské záležitosti) • Alois Pražák (český krajan)  • Gandolph von Kuenburg (německý krajan)
Společní ministři Rakousko-Uherska
Gyula Andrassy (zahraniční věci) •→ Heinrich Karl von Haymerle (zahraniční věci) •→ Gustav Kálnoky von Kőröspatak (zahraniční věci) • Artur Maximilian von Bylandt-Rheidt (válka) •→ Ferdinand von Bauer (válka) •→ Rudolf Merkl (válka) •→ Edmund von Krieghammer (válka) • Leopold Friedrich von Hofmann (finance)  •→ József Szlávy (finance)  •→ Benjámin Kállay (finance)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vláda_Eduarda_Taaffeho&oldid=24322527“