Obřany
| Obřany | |
|---|---|
 Pohled od západu | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Městská část | Brno-Maloměřice a Obřany |
| Obec | Brno |
| Okres | Brno-město |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°13′50″ s. š., 16°38′56″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 014 (2021)[1] |
| Katastrální území | Obřany (5,28 km²) |
| Nadmořská výška | 220 m n. m. |
| PSČ | 614 00 |
| Počet domů | 616 (2011)[2] |
 | |
  Obřany | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 411841 |
| Kód k. ú. | 612553 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obřany (německy Oberseß) jsou městská čtvrť na severovýchodním okraji statutárního města Brna. Její katastrální území má rozlohu 5,28 km². Původně samostatná obec byla k Brnu připojena v roce 1919, od 24. listopadu 1990 je součástí samosprávné městské části Brno-Maloměřice a Obřany. Žije zde přibližně 2 600 obyvatel.
V Obřanech se také nachází několik viničních tratí (Nad loučí, U doubku).
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Obřany se rozkládají na pravém břehu Svitavy a mají charakter větší vesnice, který je narušený malým sídlištěm na konci zástavby. Osu čtvrti tvoří Fryčajova ulice, spojující Obřany jak se sousedními Maloměřicemi, tak i se sousední obcí Bílovice nad Svitavou. Východně od Fryčajovy ulice se na kopci nachází zdejší farní kostel sv. Václava. Na jihu Obřan se v těsné blízkosti mostu přes Svitavu nachází nepřehlédnutelná chátrající budova někdejší Obřanské textilní továrny, kterou do roku 1939 vlastnil židovský podnikatel Adolf Essler.
Východně od zástavby Obřan se na vysoké ostrožně nad řekou Svitavou (na jejím pravém břehu) nachází pravěké hradiště. Ještě východněji, avšak na levé straně Svitavy, již v katastru obce Kanice, se nacházejí ruiny hradu Obřany.
Sousedící katastrální území a obce
[editovat | editovat zdroj]Obřany sousedí v rámci Brna s těmito katastrálními územími: s Lesnou na západě, s Husovicemi na jihozápadě, s Maloměřicemi na jihu a se Soběšicemi na severu. Dále pak sousedí s těmito obcemi: s Kanicemi na východě, a s Bílovicemi nad Svitavou na severu.
Název
[editovat | editovat zdroj]Na osadu bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Obřané, jehož základem bylo přídavné jméno obří. Motivaci pojmenování není možné přesně určit: mohlo se jednat o pojmenování lidí velké postavy nebo označení obyvatel místa, které bylo v něčem obří (při postupu údolím Svitavy od Brna se v oblasti Obřan narazí na skaliska čnějící do výše), nebo o označení lidí (příchozích) z vesnice jménem Obry (nicméně vesnice takového jména není známa).[3]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Dopravní spojení s ostatními částmi Brna zajišťuje Dopravní podnik města Brna prostřednictvím autobusové linky 75 a noční autobusové linky N94, které zajíždějí i do obce Bílovice nad Svitavou. Občané se také mohou dopravit tramvajovou linkou č. 4, která staví u Obřanského mostu v sousedních Maloměřicích, kde se také nachází tramvajová smyčka Obřany, Babická (na katastru Maloměřic).
Přes intravilán Obřan vede železniční trať Brno – Havlíčkův Brod (zprovozněna 1953), na které se nachází Obřanský tunel a viadukt přes Svitavu. Na okraji obřanského katastru je údolím Svitavy trasována železniční trať Brno – Česká Třebová (zprovozněna 1849) se soustavou Blanenských tunelů.
Na havlíčkobrodské trati je připravována možná realizace železniční zastávky, která by se měla nacházet v prostoru Fryčajovy ulice. O vzniku zastávky se diskutuje od roku 2014. V roce 2018 byla pro Správu železniční dopravní cesty dokončena studie proveditelnosti.[4]
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- František Adámek (1907–1989) – český bankovní úředník a archeolog
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel sv. Václava -
Bývalá Esslerova textilní továrna -
Orlovna a hostinec -
Busta J. A. Komenského před školou -
Pamětní deska Vincence Makovského
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 156, 157.
- ↑ PROKOPOVÁ, Milada. Z Obřan do centra za deset minut. V Brně vznikne nová zastávka pro vlaky. iDNES.cz [online]. 2018-07-01 [cit. 2018-07-07]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- FLODROVÁ, Milena. Brno v proměnách času (Malá zamyšlení). Brno: Šimon Ryšavý, 2008. 179 s. ISBN 80-86137-79-1. Kapitola Spletité Obřany, s. 145–148.
- Obřanská farní kronika. 1. vyd. Brno: Ivo Sperát, 2013. 141 s.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Obřany na Wikimedia Commons - Obřany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Katastrální mapa Obřan na webu ČÚZK
- Císařské otisky stabilního katastru – historická mapa Obřan v roce 1826 Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Studánka Přátelství
