Mistři světa ITF
Mistři světa ITF (anglicky ITF World Champions) jsou každoročně vyhlašováni od roku 1978 Mezinárodní tenisovou federací (ITF)[1] na základě dosažených výsledků v uplyné sezóně včetně výkonů na Grand Slamu,[2] turnajích mistrů a mistryň, stejně jako v týmových soutěžích – Davis Cupu a Billie Jean King Cupu.[3][4] Někdy jsou vítězové označováni jako „Hráč a hráčka roku ITF“ (ITF Player of the Year) v souvislosti s obdobnými výročními cenami ATP a WTA.[5]
Mistři světa mužů, žen, juniorů a juniorek ve dvouhře jsou vyhlašováni od roku 1978, kategorie juniorských čtyřher byly doplněny v roce 1982, vozíčkáři pak v roce 1991 a konečně mužská a ženská čtyřhra se vyhlašuje od roku 1996.[6] Juniorské singlové a deblové kategorie byly v roce 2003 sjednoceny do jediné.[7]
Slavnostní ceremoniál večeře mistrů světa ITF každoročně probíhá v Paříži během druhého majoru sezóny French Open, kde jsou oceněni světoví šampioni uplynulého roku,[8] za obdržení trofejí, ovšem bez finančního ohodnocení.[9]
V roce 2020 nebyli mistři vyhlášeni pro pandemii covidu-19, která přerušila mužský i ženský okruh na pět měsíců. V letech 2020 a 2021 neproběhla pařížská slavnostní večeře kvůli pandemickým omezením.[10]
Mužská dvouhra
[editovat | editovat zdroj]Mezinárodní tenisová federace se při výběru mistra světa ve většině případů shodla s všeobecným názorem fanoušků a odborných médií. K rozkolu došlo v roce 1990, kdy byla ITF silně kritizována za volbu Ivana Lendla, protože podle kritiků poškodila Stefana Edberga kvůli jeho kritice Grand Slam Cupu.[11] Daný rok získal Edberg titul hráče roku od Asociace tenisových profesionálů (ATP), což korespondovalo s konečným pořadím světového žebříčku a pořadím francouzského periodika Tennis Magazine, kde v obou případech na prvním místě figuroval Edberg, před druhým Agassim a třetím Lendlem. Další rozdílné, již méně kontroverzní, výsledky organizací ITF a ATP přinesly roky 1978 (Jimmy Connors, 1 .místo v konečném žebříčku), 1982 (John McEnroe), 1989 (Lendl), 2013 (Rafael Nadal) a 2022 (Carlos Alcaraz)
Mistři světa ve dvouhře
[editovat | editovat zdroj]Vícenásobní vítězové
[editovat | editovat zdroj]Celkem | Tenista | Stát |
---|---|---|
8 | Novak Djoković | Srbsko |
6 | Pete Sampras | Spojené státy |
5 | Roger Federer | Švýcarsko |
5 | Rafael Nadal | Španělsko |
4 | Ivan Lendl | Československo |
3 | Björn Borg | Švédsko |
3 | John McEnroe | Spojené státy |
2 | Lleyton Hewitt | Austrálie |
Ženská dvouhra
[editovat | editovat zdroj]ITF zvolila mistryní světa jinou tenistku, než konečnou světovou jedničku na žebříčku WTA v následujících letech: 1978 (nezvolená světová jednička: Martina Navrátilová), 1994 (Steffi Grafová), 2001 (Lindsay Davenportová), 2004 (Lindsay Davenportová), 2005 (Lindsay Davenportová), 2011 (Caroline Wozniacká), 2012 (Viktoria Azarenková), 2017 (Simona Halepová) a 2023 (Iga Świąteková).[12]
Mistryně světa ve dvouhře
[editovat | editovat zdroj]Vícenásobné vítězky
[editovat | editovat zdroj]Mužská čtyřhra
[editovat | editovat zdroj]Ženská čtyřhra
[editovat | editovat zdroj]Junioři
[editovat | editovat zdroj]Dvouhra juniorů (1978–2003)
[editovat | editovat zdroj]Rok | Tenista | Stát |
1978 | Ivan Lendl | Československo |
1979 | Raúl Viver | Ekvádor |
1980 | Thierry Tulasne | Francie |
1981 | Pat Cash | Austrálie |
1982 | Guy Forget | Francie |
1983 | Stefan Edberg | Švédsko |
1984 | Mark Kratzmann | Austrálie |
1985 | Claudio Pistolesi | Itálie |
1986 | Javier Sánchez | Španělsko |
1987 | Jason Stoltenberg | Austrálie |
1988 | Nicolas Pereira | Venezuela |
1989 | Nicklas Kulti | Švédsko |
1990 | Andrea Gaudenzi | Itálie |
1991 | Thomas Enqvist | Švédsko |
1992 | Brian Dunn | Spojené státy |
1993 | Marcelo Ríos | Chile |
1994 | Federico Browne | Argentina |
1995 | Mariano Zabaleta | Argentina |
1996 | Sébastien Grosjean | Francie |
1997 | Arnaud Di Pasquale | Francie |
1998 | Roger Federer | Švýcarsko |
1999 | Kristian Pless | Dánsko |
2000 | Andy Roddick | Spojené státy |
2001 | Gilles Müller | Lucembursko |
2002 | Richard Gasquet | Francie |
2003 | Marcos Baghdatis | Kypr |
Čtyřhra juniorů (1982–2003)
[editovat | editovat zdroj]Rok | Tenisté | Státy |
1982 | Fernando Pérez | Mexiko |
1983 | Mark Kratzmann | Austrálie |
1984 | Agustín Moreno | Mexiko |
1985 | Petr Korda Cyril Suk |
Československo Československo |
1986 | Tomás Carbonell | Španělsko |
1987 | Jason Stoltenberg | Austrálie |
1988 | David Rikl Tomáš Zdražila |
Československo Československo |
1989 | Wayne Ferreira | Jihoafrická republika |
1990 | Marten Renström | Švédsko |
1991 | Karim Alami | Maroko |
1992 | Enrique Abaroa | Mexiko |
1993 | Steven Downs | Nový Zéland |
1994 | Benjamin Ellwood | Austrálie |
1995 | Kepler Orellana | Venezuela |
1996 | Sébastien Grosjean | Francie |
1997 | Nicolás Massú | Chile |
1998 | José de Armas | Venezuela |
1999 | Julien Benneteau Nicolas Mahut |
Francie Francie |
2000 | Lee Childs James Nelson |
Spojené království Spojené království |
2001 | Bruno Echagaray Santiago González |
Mexiko Mexiko |
2002 | Florin Mergea Horia Tecău |
Rumunsko Rumunsko |
2003 | Scott Oudsema | Spojené státy |
Junioři kombinovaně (od 2003)
[editovat | editovat zdroj]Od roku 2003 byly obě kategorie – dvouhra a čtyřhra, sjednoceny.
Rok | Tenista | Stát | |
2004 | Gaël Monfils | Francie | |
2005 | Donald Young | Spojené státy | |
2006 | Thiemo de Bakker | Nizozemsko | |
2007 | Ričardas Berankis | Litva | |
2008 | Jang Cung-chua | Tchaj-wan | |
2009 | Daniel Berta | Švédsko | |
2010 | Juan Sebastián Gómez | Kolumbie | |
2011 | Jiří Veselý | Česko | |
2012 | Filip Peliwo | Kanada | |
2013 | Alexander Zverev | Německo | |
2014 | Andrej Rubljov | Rusko | |
2015 | Taylor Fritz | Spojené státy | |
2016 | Miomir Kecmanović | Srbsko | |
2017 | Axel Geller | Argentina | |
2018 | Ceng Čchun-sin | Čínská Tchaj-pej | |
2019 | Thiago Agustín Tirante | Argentina | |
2020 | neuděleno pro pandemii covidu-19 | ||
2021 | Šang Ťün-čcheng | Čína | |
2022 | Gilles-Arnaud Bailly | Belgie | |
2023 | João Fonseca | Brazílie |
Juniorky
[editovat | editovat zdroj]Dvouhra juniorek (1978–2003)
[editovat | editovat zdroj]Rok | Tenistka | Stát |
1978 | Hana Mandlíková | Československo |
1979 | Mary-Lou Piateková | Spojené státy |
1980 | Susan Mascarinová | Spojené státy |
1981 | Zina Garrisonová | Spojené státy |
1982 | Gretchen Rushová | Spojené státy |
1983 | Pascale Paradisová | Francie |
1984 | Gabriela Sabatini | Argentina |
1985 | Laura Garroneová | Itálie |
1986 | Patricia Tarabiniová | Argentina |
1987 | Nataša Zverevová | Sovětský svaz |
1988 | Cristina Tessiová | Argentina |
1989 | Florencia Labatová | Argentina |
1990 | Karina Habšudová | Československo |
1991 | Zdeňka Málková | Československo |
1992 | Rossana de los Ríosová | Paraguay |
1993 | Nino Luarsabišviliová | Gruzie |
1994 | Martina Hingisová | Švýcarsko |
1995 | Anna Kurnikovová | Rusko |
1996 | Amélie Mauresmová | Francie |
1997 | Cara Blacková | Zimbabwe |
1998 | Jelena Dokićová | Austrálie |
1999 | Lina Krasnorucká | Rusko |
2000 | María Emilia Salerniová | Argentina |
2001 | Světlana Kuzněcovová | Rusko |
2002 | Barbora Strýcová | Česko |
2003 | Kirsten Flipkensová | Belgie |
Čtyřhra juniorek (1982–2003)
[editovat | editovat zdroj]Rok | Tenistky | Stát |
---|---|---|
1982 | Beth Herrová | Spojené státy |
1983 | Larisa Savčenková | Sovětský svaz |
1984 | Mercedes Pazová | Argentina |
1985 | Mariana Perezová-Roldanová Patricia Tarabiniová |
Argentina Argentina |
1986 | Leila Meschiová | Sovětský svaz |
1987 | Natalia Medveděvová | Sovětský svaz |
1988 | Jo-Anne Faullová | Austrálie |
1989 | Andrea Strnadová | Československo |
1990 | Karina Habšudová | Československo |
1991 | Eva Martincová | Československo |
1992 | Nancy Feberová Laurence Courtoisová |
Belgie Belgie |
1993 | Cristina Morosová | Spojené státy |
1994 | Martina Nedělková | Slovensko |
1995 | Ludmila Varmužová | Česko |
1996 | Jitka Schönfeldová Michaela Paštiková |
Česko |
1997 | Irina Seljutinová Cara Blacková |
Kazachstán Zimbabwe |
1998 | Eva Dyrbergová | Dánsko |
1999 | Dája Bedáňová | Česko |
2000 | María Emilia Salerniová | Argentina |
2001 | Petra Cetkovská | Česko |
2002 | Elke Clijstersová | Belgie |
2003 | Andrea Hlaváčková | Česko |
Juniorky kombinovaně (od 2003)
[editovat | editovat zdroj]Od roku 2003 byly obě kategorie – dvouhra a čtyřhra, sjednoceny.
Rok | Tenistka | Stát | |
2004 | Michaëlla Krajiceková | Nizozemsko | |
2005 | Viktoria Azarenková | Bělorusko | |
2006 | Anastasija Pavljučenkovová | Rusko | |
2007 | Urszula Radwańská | Polsko | |
2008 | Noppawan Lertčívakarnová | Thajsko | |
2009 | Kristina Mladenovicová | Francie | |
2010 | Darja Gavrilovová | Rusko | |
2011 | Irina Chromačovová | Rusko | |
2012 | Taylor Townsendová | Spojené státy | |
2013 | Belinda Bencicová | Švýcarsko | |
2014 | Catherine Bellisová | Spojené státy | |
2015 | Dalma Gálfiová | Maďarsko | |
2016 | Anastasija Potapovová | Rusko | |
2017 | Whitney Osuigweová | USA | |
2018 | Clara Burelová | Francie | |
2019 | Diane Parryová | Francie | |
2020 | neuděleno pro pandemii covidu-19 | ||
2021 | Petra Marčinková | Chorvatsko | |
2022 | Lucie Havlíčková | Česko | |
2023 | Alina Kornějevová | neutrální status[p 1] |
Vozíčkáři
[editovat | editovat zdroj]Rok | Tenista | Stát | |
---|---|---|---|
1991 | Randy Snow | Spojené státy | |
1992 | Laurent Giammartini | Francie | |
1993 | Kai Schrameyer | Německo | |
1994 | Laurent Giammartini (2) | Francie | |
1995 | David Hall | Austrálie | |
1996 | Ricky Molier | Nizozemsko | |
1997 | Ricky Molier (2) | Nizozemsko | |
1998 | David Hall (2) | Austrálie | |
1999 | Stephen Welch | Spojené státy | |
2000 | David Hall (3) | Austrálie | |
2001 | Ricky Molier (3) | Nizozemsko | |
2002 | David Hall (4) | Austrálie | |
2003 | David Hall (5) | Austrálie | |
2004 | David Hall (6) | Austrálie | |
2005 | Michael Jeremiasz | Francie | |
2006 | Robin Ammerlaan | Nizozemsko | |
2007 | Šingo Kunieda | Japonsko | |
2008 | Šingo Kunieda (2) | Japonsko | |
2009 | Šingo Kunieda (3) | Japonsko | |
2010 | Šingo Kunieda (4) | Japonsko | |
2011 | Maikel Scheffers | Nizozemsko | |
2012 | Stephane Houdet | Francie | |
2013 | Šingo Kunieda (5) | Japonsko | |
2014 | Šingo Kunieda (6) | Japonsko | |
2015 | Šingo Kunieda (7) | Japonsko | |
2016 | Gordon Reid | Spojené království | |
2016 | Gustavo Fernandez | Argentina | |
2017 | Gustavo Fernández | Argentina | |
2018 | Šingo Kunieda (8) | Japonsko | |
2019 | Gustavo Fernández (2) | Argentina | |
2020 | neuděleno pro pandemii covidu-19 | ||
2021 | Šingo Kunieda (9) | Japonsko | |
2022 | Šingo Kunieda (10) | Japonsko | |
2023 | Alfie Hewett | Spojené království |
Vozíčářky
[editovat | editovat zdroj]Rok | Tenistka | Stát | |
---|---|---|---|
1991 | Chantal Vandierendoncková | Nizozemsko | |
1992 | Monique Van Den Boschová | Nizozemsko | |
1993 | Monique Kalkmanová (2) | Nizozemsko | |
1994 | Monique Kalkmanová (3) | Nizozemsko | |
1995 | Monique Kalkmanová (4) | Nizozemsko | |
1996 | Chantal Vandierendoncková (2) | Nizozemsko | |
1997 | Chantal Vandierendoncková (3) | Nizozemsko | |
1998 | Daniela Di Torová | Austrálie | |
1999 | Daniela Di Torová (2) | Austrálie | |
2000 | Esther Vergeerová | Nizozemsko | |
2001 | Esther Vergeerová (2) | Nizozemsko | |
2002 | Esther Vergeerová (3) | Nizozemsko | |
2003 | Esther Vergeerová (4) | Nizozemsko | |
2004 | Esther Vergeerová (5) | Nizozemsko | |
2005 | Esther Vergeerová (6) | Nizozemsko | |
2006 | Esther Vergeerová (7) | Nizozemsko | |
2007 | Esther Vergeerová (8) | Nizozemsko | |
2008 | Esther Vergeerová (9) | Nizozemsko | |
2009 | Esther Vergeerová (10) | Nizozemsko | |
2010 | Esther Vergeerová (11) | Nizozemsko | |
2011 | Esther Vergeerová (12) | Nizozemsko | |
2012 | Esther Vergeerová (13) | Nizozemsko | |
2013 | Aniek van Kootová | Nizozemsko | |
2014 | Jui Kamidžiová | Japonsko | |
2015 | Jiske Griffioenová | Nizozemsko | |
2016 | Jiske Griffioenová (2) | Nizozemsko | |
2017 | Jui Kamidžiová (2) | Japonsko | |
2018 | Diede de Grootová | Nizozemsko | |
2019 | Diede de Grootová (2) | Nizozemsko | |
2020 | neuděleno pro pandemii covidu-19 | ||
2021 | Diede de Grootová (3) | Nizozemsko | |
2022 | Diede de Grootová (4) | Nizozemsko | |
2023 | Diede de Grootová (5) | Nizozemsko |
Vozíčkáři kvadruplegici
[editovat | editovat zdroj]Rok | Tenista | Stát | |
---|---|---|---|
2017 | David Wagner | Spojené státy | |
2018 | Dylan Alcott | Austrálie | |
2019 | Dylan Alcott (2) | Austrálie | |
2020 | neuděleno pro pandemii covidu-19 | ||
2021 | Dylan Alcott (3) | Austrálie | |
2022 | Niels Vink | Nizozemsko | |
2023 | Niels Vink (2) | Nizozemsko |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b V důsledku invaze Ruska na Ukrajinu na konci února 2022 řídící organizace tenisu ATP, WTA a ITF s grandslamy 1. března téhož roku rozhodly, že ruští a běloruští tenisté mohou dále na okruzích startovat, ale do odvolání nikoli pod vlajkami Ruska a Běloruska.[13]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku ITF World Champions na anglické Wikipedii.
- ↑ ANNUAL ITF WORLD CHAMPIONS AWARDS. www.itftennis.com [online]. [cit. 2011-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-18.
- ↑ ITF Constitution, s. 26, Pravidlo 2.2(a)(iii)
- ↑ Rafael Nadal, Garbine Muguruza win ITF Player of the Year awards [online]. 2017-12-08 [cit. 2018-12-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ITF opt for Hewitt and Capriati. BBC Online. 2-12-2001. Dostupné online [cit. 20-12-2013)].
- ↑ Associated Press. Rafael Nadal, Garbine Muguruza win ITF Player of the Year awards. ESPN [online]. 2017-12-08 [cit. 2022-02-03]. [ttps://www.espn.com/tennis/story/_/id/21711645 Dostupné online]. (anglicky)
- ↑ ITF Constitution, s. 53 Appendix E
- ↑ ITF Constitution, Appendix E, s. 53, 60
- ↑ World Champions Dinner [online]. ITF, 2013 [cit. 2013-12-20]. Dostupné online.
- ↑ Google News Archive. Borg: Sitting on top of the World. Evening Independent. St. Petersburg, Florida: 17-01-1979, s. 11C. Dostupné online [cit. 20-12-2013].
- ↑ ITF celebrates 2019 World Champions. www.itftennis.com [online]. Mezinárodní tenisová federace, 2019-05-24 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online.
- ↑ Tennis Magazine (France), February 1991, issue no. 179. Časopis sdělil, "'One' has chosen to sanction a champion who hadn't feared to publicly confess the little importance he granted to the Grand Slam Cup, the famous ITF invention to 'break' the ATP Tour." (anglicky)
- ↑ Novak Djokovic, Aryna Sabalenka named 2023 ITF World Champions. Tennis.com [online]. 2023-12-15 [cit. 2023-12-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Joint Statement by the International Governing Bodies of Tennis. Women's Tennis Association [online]. 2022-03-01 [cit. 2023-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-01. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Mistři světa ITF na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)