Čepro
| ČEPRO, a.s. | |
|---|---|
| Základní údaje | |
| Právní forma | akciová společnost |
| Datum založení | 1994 |
| Zakladatel | Fond národního majetku České republiky |
| Adresa sídla | Dělnická 213/12, Praha, 170 04, Česko |
| Charakteristika firmy | |
| Oblast činnosti | potrubní doprava a čerpací stanice pohonných hmot |
| Obrat | 39,3 mld. Kč (2020)[1] 53,6 mld. Kč (2019)[1] |
| Provozní zisk | 2 mld. Kč (2020)[1] 1,5 mld. Kč (2019)[1] |
| Výsledek hospodaření | 1,6 mld. Kč (2020)[1] 1,3 mld. Kč (2019)[1] |
| Celková aktiva | 19 mld. Kč (2020)[1] 19,5 mld. Kč (2019)[1] |
| Vlastní kapitál | 10 mld. Kč (2020)[1] 9,5 mld. Kč (2019)[1] |
| Zaměstnanci | 792 (2020)[1] |
| Majitel | Ministerstvo financí České republiky (100 %) |
| Identifikátory | |
| Oficiální web | www |
| IČO | 60193531 |
| LEI | 31570010000000084679 |
| OpenCorporates ID | cz/60193531 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
_C._CeproOdPlanan.jpg)
ČEPRO, a.s., je akciová společnost, která vznikla 1. ledna 1994 na základě privatizačního projektu státního podniku Benzina. Do 31. prosince 2005 byl jediným akcionářem Čepra Fond národního majetku ČR. S platností od 7. února 2006 je jediným akcionářem Ministerstvo financí České republiky. Do 3. listopadu 1997 nesla společnost název ČESKÉ PRODUKTOVODY A ROPOVODY a.s. (ČEPRO je jeho akronym).[2]
Činnost společnosti
[editovat | editovat zdroj]Činnost Čepra spočívá především v přepravě, skladování a prodeji ropných produktů. Provozuje síť čerpacích stanic pod obchodní značkou EuroOil a ochraňuje zásoby státních hmotných rezerv.[3] V 17 střediscích a skladech[4] má Správa státních hmotných rezerv uloženy různé druhy paliv v takovém množství, aby v souladu se závazky České republiky, vyplývajícími z členství v Evropské unii, dosáhly tyto zásoby (spolu se zásobami ropy v zásobnících firmy MERO ČR, a.s. a u dalších ochraňovatelů) 90násobku průměrné denní spotřeby.[5] Areál skladů tvoří nadzemní a podzemní zásobníky, manipulační nádrže, plnicí lávky automobilových cisteren, objekty pro stáčení a plnění železničních cisteren, dílny, technologické rozvody, kotelny, administrativní budovy, hasičské zbrojnice, laboratoře, strojovny, požární nádrže, elektrické rozvodny, železniční vlečky aj. Laboratoř kontroluje kvalitu přijímaného a vydávaného zboží, které se dále ze skladu přepravuje autocisternami, železnicí nebo produktovodem.[6]
Mafián Radovan Krejčíř se v minulosti pokusil vytáhnout z podniku peníze. Jako nástroj k tomu měly sloužit fiktivní pohledávky, které vůči podniku nárokovalo několik obchodních společností spřízněných s Krejčířem. Tímto způsobem chtěl Čepro připravit o téměř 3 miliardy korun. Krejčíř byl za tyto podvody odsouzen na 15 let odnětí svobody.[7]
Kontroverze
[editovat | editovat zdroj]Podle investigativní novinářky Sabiny Slonkové byla společnost v roce 2005 ovládnutá budoucím premiérem Andrejem Babišem.[zdroj?]
V roce 2005 se na popud Jiřího Paroubka stal generálním ředitelem Pavel Švarc. Zaměnil tak po sedmi letech pozici generálního ředitele Unipetrolu za roli v jiné státní firmě.[8] Švarc ke konci roku 2008 z firmy odešel za nabídkou holdingu KKCG na působení v Rusku.[9]
Čepro je velkým odběratelem složek pro biopaliva od holdingu Agrofert. V roce 2018 měl Agrofert díky svému závodu v Lovosicích[10] na dodávky biosložky MEŘO do bionafty Agrofert téměř monopolní podíl. Významný podíl držel i v dodávkách bioetanolu.[zdroj?]
Podle Slonkové Švarc pracoval tajně pro Babiše od dob svého působení v Lovochemii vlastněné Agrofertem v 90. letech a jeho jmenování bylo prosazeno Babišem s cílem ovládnutí Čepra. Později se dle Slonkové spolupráce mezi Agrofertem a Čeprem stala ještě těsnější když Babiš nastoupil ve vládě Bohuslava Sobotky (2013-2017) na ministerstvo financí, do jehož gesce státní firma spadá.[11]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h i j k výroční zpráva. Dostupné online.
- ↑ Úplný výpis z obchodního rejstříku ČEPRO, a.s., B 2341 vedená u Městského soudu v Praze [online]. Rev. 2015-03-03 [cit. 2015-03-03]. Dostupné online.
- ↑ O společnosti [online]. ČEPRO, a. s. [cit. 2015-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-17.
- ↑ Produktovodní síť a sklady [online]. ČEPRO, a. s. [cit. 2015-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-17.
- ↑ http://www.sshr.cz/pro-verejnost/Stranky/ropna_bezpecnost.aspx
- ↑ Produktovodní síť a střediska [online]. ČEPRO a. s. [cit. 2014-08-12]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ 15 let pro Krejčíře za tunel Čepro? Nemusí to nic znamenat, ve hře je nový proces [online]. Lidovky.cz [cit. 2018-04-05]. Dostupné online.
- ↑ Generálním ředitelem Čepra se stal Pavel Švarc, nahradil Kadlece [online]. finance.cz, 01.09.2005, rev. 01.09.2005 [cit. 2020-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Švarc opouští Čepro, bude v Rusku pracovat pro Komárka [online]. tyden.cz, 18.12.2008, rev. 18.12.2008 [cit. 2020-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Babiš si postaví vlastní továrnu na bionaftu [online]. idnes.cz, 2007-09-13, rev. 2007-09-13 [cit. 2020-06-27]. Dostupné online.
- ↑ SLONKOVÁ, Sabina. Babišův deal s gangsterem [online]. Neovlivní.cz [cit. 2018-03-18]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čepro na Wikimedia Commons
