Švýcarská armáda
| Švýcarská armáda | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Švýcarsko |
| Složky armády | pozemní síly vzdušné síly |
| Velení | |
| Ministr obrany, civilní ochrany a sportu | Viola Amherd |
| Chef der Armee | Korpskommandant Philippe Rebord |
| Stav | |
| Věk odvodu | 19 let |
| Délka odvodu | 225 dnů[1] |
| K dispozici pro službu | 1 852 580 mužů, věk 16–49 (2009), 1 807 667 žen, věk 16–49 (2009) |
| Vhodných pro službu | 1 510 259 mužů, věk 16–49 (2009), 1 475 993 žen, věk 16–49 (2009) |
| Roční počet branců | (2009) |
| Aktivních vojáků | 120 496 (2017) |
| Rezervistů | 37 939 (2017) |
Švýcarská armáda (německy Schweizer Armee, francouzsky Armée suisse, italsky Esercito svizzero, rétorománsky Armada svizra) představuje ozbrojené síly Švýcarska, které jsou charakteristické důrazem na obranu neutrality země a svým miličním systémem, v němž většinu vojáků tvoří branci a záložníci. V roce 2017 sloužilo ve švýcarské armádě 120 496 vojáků, z nichž bylo 9163 stálých zaměstnanců. Dalších 37 939 osob se nacházelo v záloze.[2] Vojenská služba je ve Švýcarsku pro muže povinná, od roku 1990 však existuje alternativní možnost práce v sociálních službách. Vojáci v záloze mají doma tradičně – kromě uniformy – i své střelné zbraně.[3][1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Historie novodobé švýcarské armády sahá do roku 1815, přičemž ústava z roku 1848 sjednotila kantonální armády do federální armády a zároveň ustanovila všeobecnou brannou povinnost všech švýcarských občanů, kteří jsou povinni absolvovat základní vojenskou službu a následná vojenská cvičení záložníků.
Reforma armády
[editovat | editovat zdroj]Na základě rozhodnutí z roku 2010 prochází švýcarská armáda programem „dalšího rozvoje armády“ – Weiterentwicklung der Armee (WEA). V souladu s WEA dochází k postupnému snižování početního stavu armády na 100 tisíc mužů a reorganizaci řady jednotek a útvarů. Rozpuštěno bude 69 vojskových těles (17 aktivních a 52 záložních), přičemž celkový počet praporů a oddílů má být snížen ze 177 na 109. WEA posiluje roli teritoriálních útvarů, které byly reorganizovány a přejmenovány na teritoriální divize, jejichž úkolem je pomoc při živelních pohromách, jakož i zajištění bezpečnostních či podpůrných operací ve prospěch civilních orgánů. S účinností od 1. ledna 2018 bylo restrukturalizováno také velení švýcarské armády.[4]
Armádní zpráva pro rok 2018 (Armeebotschaft 2018) počítá s navýšením investic i připravenosti armády, vyřazováním či modernizací zastaralé výzbroje a akvizicí nové techniky. Pro vzdušné síly je plánováno pořízení primárních a sekundárních radarů systému řízení letového provozu a prostředků rádiové komunikace, modernizace 20 let starých vrtulníků AS532 Cougar a vyřazení 27 z 53 zbývajících stíhacích letounů F-5 Tiger. Pozemní síly by měly obdržet moderní modulární výstroj pro vojáky (především neprůstřelné vesty) a nové útočné a odstřelovací pušky. Vyřazeno bude naopak 106 stíhačů tanků na podvozku obrněných transportérů Piranha a 162 samohybných houfnic, přičemž ve výzbroji čtyř dělostřeleckých oddílů jich zůstane 96. V letech 2019 až 2024 budou – jakožto relikt studené války – odepsána také veškerá zbývající pevnostní děla.[5]
Organizace
[editovat | editovat zdroj]
- Velitel armády (Chef der Armee)
- Štáb armády (Armeestab)
- Operační velitelství (Kommando Operationen)
- Pozemní síly (Heer) se dělí na miliční a profesionální část. První (miliční) komponent zahrnuje tři mechanizované brigády (č. 1, 4 a 11), jimž jsou podřízeny prapory bojových jednotek, bojové podpory a velitelské podpory. Druhá (profesionální) část zajišťuje velení, řízení, organizaci a plánování operací či doktrín v součinnosti s teritoriálními divizemi.[6]
- Teritoriální divize (Territorialdivision 1–4)
- Vojenská policie (Militärpolizei)
- Vzdušné síly (Luftwaffe)
- Kompetenční centrum SWISSINT (Kompetenzzentrum SWISSINT)
- Velitelství speciálních sil (Kommando Spezialkräfte)
- Armádní logistická základna (Logistikbasis der Armee)
- Základna podpory velení a řízení (Führungsunterstützungsbasis)
- Velitelství výcviku (Kommando Ausbildung)
Technika (pozemní síly)
[editovat | editovat zdroj]
| Označení švýcarské armády | Typ | Počet[2] |
|---|---|---|
| Panzer 87 Leopard WE | tank Leopard 2 | 134 |
| Schützenpanzer Typ M 113 | obrněný transportér M113 | 369 |
| Schützenpanzer 2000 | bojové vozidlo pěchoty CV90 | 186 |
| Radschützenpanzer Piranha (I, II, III) | obrněný transportér Mowag Piranha | 925 |
| Genie- und Minenräumpanzer Leopard | ženijní a odminovací tank Leopard | 12 |
| Bergepanzer Büffel | vyprošťovací tank Büffel | 25 |
| Schiesskommandantenfahrzeug INTAFF | vozidlo řízení palby INTAFF | 119 |
| Aufklärungsfahrzeuge 93, 93/97, 97/06 | průzkumné vozidlo Mowag Eagle | 322 |
| Panzerhaubitzen M 109 KAWEST WE | samohybná houfnice M109 | 133 |
| GMTF Duro IIIP | terénní automobil Mowag Duro | 417 |
| Patrouillenboot 16 | hlídkový člun typu 16 | 14 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Švýcarská armáda na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Švýcarské vojsko zeštíhlí na půlku a zkrátí službu brancům. Týden.cz [online]. 2013-04-26 [cit. 2018-03-02]. Dostupné online.
- ↑ a b Die Armee in Zahlen [online]. Eidgenössisches Departement für Verteidigung, Bevölkerungsschutz und Sport [cit. 2018-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-02-05.
- ↑ BARET, Daniel. Švýcarská armáda chce nově zaměstnat i tlusté lidi, například odborníky na IT. Měli by to dělat i Češi. Reflex.cz [online]. 2017-01-25 [cit. 2018-03-02]. Dostupné online.
- ↑ Eidgenössisches Departement für Verteidigung, Bevölkerungsschutz und Sport. ANPASSUNG DER ARMEEORGANISATION [PDF]. Schweizer Armee [cit. 2018-03-02]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Armeebotschaft 2018 [online]. Eidgenössisches Departement für Verteidigung, Bevölkerungsschutz und Sport [cit. 2018-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-26.
- ↑ Heer [online]. Eidgenössisches Departement für Verteidigung, Bevölkerungsschutz und Sport [cit. 2018-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-22.
