Židovská obec v Bzenci
Židovská obec v Bzenci (německy dříve Bisenz), ve městě ležícím v okrese Hodonín (Jihomoravský kraj), byla jednou z největších židovských obcí na Moravě, zejména v 18. století.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Židovská komunita ve Bzenci, která existovala pravděpodobně již ve 14. století, je jednou z nejstarších židovských obcí na Moravě. Písemná svědectví o obci sahají ovšem jen do 16. století. Prvním doloženým rabínem byl Moyses ben Jicchak v roce 1589. Roku 1726 začal platit tzv. familiantský zákon, který omezoval počet židovských rodin a z nichž z každé se směl oženit pouze nejstarší syn. Tato nařízení však byla později opět uvolněna. V trestních případech podléhala židovská obec až do roku 1782 městu Bzenec, jinak však byla pod ochranou vrchnosti. Místní židovská obec patřila mezi největší na Moravě. V roce 1830 zde žilo 637 Židů a roku 1850 jejich počet přesáhl devíti stovek. Prudký nárůst židovského obyvatelstva vedl také k rozšíření ghetta. V obci byla úřední řečí němčina, kterou se povětšině bzenečtí židé mezi sebou domlouvali. To vysvětluje statistiky z té doby, kdy je ve Bzenci uváděno 23 % německy mluvícího obyvatelstva. Také v židovské škole byla vyučovací řečí němčina. Na konci 19. století však došlo k poklesu židovské populace: Židé se raději stěhovali do větších měst v Čechách a také do Vídně, takže na začátku 20. století žilo ve Bzenci pouze 416 osob židovské víry.[1][2][3]
Tento trend pokračoval i po rozpadu monarchie a založení samostatného Československa 1918. V roce 1919 došlo ke sloučení samostatné židovské obce s vlastním městem pod jedinou politickou obec a samostatná židovská správa, která zde existovala od roku 1852 zanikla. V roce 1930 čítalo židovské obyvatelstvo ve Bzenci pouze 138 osob. Mezi začleněním Sudet do Německé říše (2. října 1938) a okupací zbytku Československa 15./16. března 1939 došlo ke krátkodobému nárůstu židovské populace, když Židé z okupovaných území hledali ochranu na území ještě neobsazeného Československa.[2]
Vyhlazení obce nacisty (šoa)
[editovat | editovat zdroj]Již 15. března 1939 do Bzence dorazily první německé vojenské útvary. 27. ledna 1941 pak došlo k hromadné deportaci všech Židů z města, a to nejprve do Uherského Brodu a poté 31. ledna 1943 do koncentračního tábora Terezín (transport Cp, ve kterém bylo celkově 837 osob),[4] následně pak do vyhlazovacího tábora Auschwitz II (Auschwitz-Birkenau, česky Osvětim-Březinka; transport Cu, 1001 osob).[5] Až na šest osob byli všichni Židé z Bzence ihned po příjezdu do Březinky zavražděni v plynových komorách. Konce druhé světové války se dožily pouze dvě osoby původem z Bzence.[2][6]
Povolání, řemesla
[editovat | editovat zdroj]Kromě obchodu s různým zbožím (i mimo město: Bzenec se nacházel na obchodní cestě z Brna do severních Uher) byli Židé úspěšní v pěstování vína na jižní Moravě (vlastnili přes 20 % vinic); věnovali se také pěstování ovoce a zeleniny, přibližně od roku 1850 praktikovali potravinářskou výrobu a pracovali jako řezníci. Kromě toho to byli řemeslníci: zabývali se sklenářstvím, kožešnictvím a krejčovstvím, byli také aktivní v hotelnictví.[2][7]
Demografie
[editovat | editovat zdroj]Obyvatelstvo židovské komunity v Bzenci se vyvíjelo takto:[8]
rok
|
počet
|
poznámka
|
|---|---|---|
| kolem 1585 | 25 rodin | |
| 1604 | 67 rodin | asi 400 rodin[1] |
| kolem 1810/1820 | 130 rodin | |
| 1830 | 657 osob | [pozn. 1] |
| 1834 | 772 osob rovná se 27 % všech obyvatel[1] | |
| 1848 | 910 osob | 1850: 900 osob tj. ¼ obyvatel;[1] 1850: více než 900 osob[2][3][9] |
| 1857 | 965 osob | |
| 1869 | 540 osob | |
| 1880 | 272 osob | |
| 1890 | 228 osob | |
| 1900 | 182 osob | [pozn. 2] |
| 1900 | 416 osob | 10 % obyvatel[pozn. 2] |
| 1924 | asi 290 osob | |
| 1930 | 138 osob | 3 % obyvatel |
Rabíni ve Bzenci
[editovat | editovat zdroj]Ve Bzenci byli činní následující rabíni[3]:
- Moyses ben Jizchak, 1589
- Mordechai b. Abraham Moders
- Josef Schalom, 1670–1696
- Zewi Hirsch b. Jochanan Nikolsburger, 1720
- David Hamburger, 1722–1752
- Moses Zewi Hirsch ha-Levi, 1754–1758
- Reb Wolf
- Jakob Günsberger
- Zewi Hirsch Toff, 1840
- Pessach Toff (jeho syn), 1840–1865
- Nehemias Brüll, 1866–1870
- Samuel Mühsam, 1872–1877
- Josef Cohn, 1878–1887
- N. Taubeles
- Jakob Spira, 1893–1894
- Moses Rosenmann, 1894–1897
- Josef Hoff, 1898–1921
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Pramen starybzenec.cz/... zde uvádí 637 osob.
- ↑ a b D. Alicke (jüdische-gemeinden.de/...) zmiňuje bez komentáře jak údaj 182 osob tak i 416 osob, zatímco J. Fiedler (holocaust.cz/...) uvádí pouze 416 osob (s příslušným procentuálním podílem); pramen starybzenec.cz/... uvádí také jen 416 osob ve formulaci „na počátku 20. století“.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d Jiří Fiedler: Židovské památky v Čechách a na Moravě, heslo Bzenec, dostupné na: holocaust.cz/...
- ↑ a b c d e Židovská obec ve Bzenci, shrnutí z více pramenů, portál spolku “Starý Bzenec”, dostupné na: starybzenec.cz
- ↑ a b c M. Stein: Příspěvky k životopisu moravských rabínů, ročenka svazu rabínů na Slovensku, r. 1925–26 Trnava, citováno podle: Hugo Gold: Die Juden und Judengemeinden in Mähren, Brno 1929. Dějiny Židů ve Bzenci (Zpracoval Josef Hoff), dostupné na: starybzenec.cz/...
- ↑ Seznam všech transportů do Terezína (řazeno podle místa odjezdu), databáze portálu "Terezínské iniciativy" a "Institutu Terezínské iniciativy", dostupné na: katalog.terezinstudies.cz/...
- ↑ Seznam transportů z Terezína (řazeno podle cíle transportu), databáze portálu "Terezínské iniciativy" a "Institutu Terezínské iniciativy", dostupné na: katalog.terezinstudies.cz/...
- ↑ Náhle se započalo všechno měnit, materiál iniciativy “Zmizelí sousedé” a projektu “Pocta obětem” (za účasti místních škol), dostupné na: pocta-obetem.cz/...
- ↑ Bzenečtí židé, materiál iniciativy “Zmizelí sousedé” a projektu “Pocta obětem” (za účasti místních škol), dostupné na: pocta-obetem.cz/...
- ↑ Theodor Haas: Juden in Mähren - Darstellung der Rechtsgeschichte und Statistik unter besonderer Berücksichtigung des 19.Jahrhunderts, Brünn 1908, S. 63; Josef Hoff: Geschichte der Juden in Bisenz, in: Hugo Gold (vyd.), Die Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart, Jüdischer Verlag, Brünn 1929, S. 119 – 123; oba citování podle: Klaus-Dieter Alicke: Lexikon der jüdischen Gemeinden im deutschen Sprachraum, 3 svazky, Gütersloher Verlagshaus, Gütersloh 2008, ISBN 978-3-579-08035-2, heslo Bisenz, dostupné na: jüdische-gemeinden.de/...
- ↑ Něco z historie, materiál iniciativy “Zmizelí sousedé” a projektu “Pocta obětem” (za účasti místních škol), dostupné na: pocta-obetem.cz/...