Přeskočit na obsah

Antonín Presl

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Antonín Presl OFM
kněz
Zasvěcený život
Institutfrantiškáni
Slibyokolo roku 1735
Svěcení
Kněžské svěcení1758
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození1718
Místo narozeníUherské Hradiště
Datum úmrtí8. dubna 1785 (ve věku 66–67 let)
Místo úmrtíSkalica
Povolánílektor filozofie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Presl (cca 1718?–1785), jinak též Anton Presl, byl františkán moravského původu působící na Slovensku. Narodil se okolo roku 1718 v Uherském Hradišti.[1]. Již v rodném městě se jistě seznámil s františkány, jejichž hradišťský konvent tehdy administrativně náležel do uherské řádové salvatoriánské provincie. Do řehole vstoupil v roce 1733 v Hlohovci, svátost kněžství však přijal až v roce 1758.[2] Bratr Antonín působil ve vícero slovenských františkánských konventech, například v Beckove, Kremnici[3] nebo Žilině (zde 1765). Od roku 1771 byl kvardiánem ve Skalici,[4] s místním konventem však byl spojen hlouběji a pobýval zde i v jiných obdobích. Moravsko–slovenský františkán Antonín Presl „napsal v duchu tradiční křesťanské filozofie devět latinských filozoficko-teologických traktátů“[5] a je podle těchto pramenů považován za typického františkánského filozofa.[6] Jeho práce z oblasti filozofie naznačují na Preslovo lektorské působení na klášterních školách františkánů. Jako lektor filozofie je doložen v roce 1748 v klášteře v Skalici, což můžeme odvodit ze zápisků z jeho přednášek, které, jako i u jiných františkánů, vycházely z učení Jana Dunse Scota.[7] V roce 1758 byl zase učitelem kanonického práva v klášteře v Skalici, kde tehdy prezidoval teze pro čtyři studium končící františkány.[8]

Další Antonínovo dílo se kromě toho ale více zaměřuje na františkánskou spiritualitu a výklady řehole sv. Františka z Assisi. Podle toho byl rovněž aktivní ve formaci a výchově řádových noviců a juniorů po časných řeholních slibech. Jeho zřejmě vlastním autorským dílem je tiskem vydaný:

  • Gruntovní a krátký výklad na Regulu Bratrův Menších svatého otce Františka (1767)[9]

Antonín Presl dále přeložil příručku pro novice od německého františkána Hermanna Motta (1624–1704) Manus religiosorum[10] jenž byl vytištěn pod názvem:

  • Zpráva duchovní na pěti slovách rádu serafínského gruntovně založená (1768).[11]

Obě knihy napsal bratr Antonín v skalickém nářečí, kterou sám označil za slovenský jazyk.[12] Dílo však bylo srozumitelné i spolubratřím v Čechách nebo dolních Uhrách, jak dokládá jeho rozšíření ve františkánských konventech.[13] Použití obecného jazyka naznačuje, že dílo sepsal pro vzdělávání a podporu duchovního života co nejširšího spektra bratří františkánů, včetně laiků. Kapesní, mnohatránskový formát obou děl byl zase charakteristický pro příruční knížečky, které si řeholníci ukládali pro osobní potřebu ve svých celách, aby je měli kdykoli k dispozici k četbě či rozjímání.[14] Obě zmíněné knihy vytisk v Skalici v Olomouci zaučený tiskař Josef Antonín Škarnicl. Již v Olomouci tiskl tento řádový příznivec knihy pro františkány[15] a v této praxi evidentě pokračoval i v Skalici,[16] snad přičiněním samotného Presla, jehož životní cesta byla se Skalicí rovněž silně provázána.

Františkán Antonín Presl zemřel v Skalici v roce 1785.[12]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ SOBOLOVÁ, Božena. Moravskí františkáni v Žilině. In: Bibliografický zborník za roky 2008–2009. Martin: Slovenská národná knižnica, 2008. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-03. ISBN 978-80-89301-31-7. S. 111–114. Archivováno 3. 9. 2014 na Wayback Machine..
  2. ↑ SOBOLOVÁ, 'Moravskí františkáni... (cit.). Předpokládáme li Preslovo narození okolo roku 1718, je zde jako „vstup do řádu“ míněn vstup do novicátu, nikoli řeholní sliby.
  3. ↑ SABOV, Peter a kol. Sprievodca po historických knižniciach na Slovensku. Zv. 2. Martin: Slovenská národná kniřnica, 2004. S. 56. 
  4. ↑ SOBOLOVÁ, 'Moravskí františkáni... (cit.).
  5. ↑ SOBOLOVÁ, Moravskí františkáni... (cit.).
  6. ↑ SABOV a kol. Sprievodca po historických knižniciach na Slovensku. Zv. 2 (cit.), s. 56. Peter Sabov zde vychází z Preslova díla původem z františkánské nihovny v Prešově - Nižnej Šebastovej.
  7. ↑ Srov. rukopis: Presl, Antonius. Logica Aristotelico-Scotistica., 1748. Dochováno v Slovenskej národnej knižnici, Matica slovenská, Literárny archív: RHKS 392 / (J) MS-Ba A 124. Viz ŠARLUŠKA, Vojtech. Inventár rukopisov Literárneho archívu Matice slovenskej. Rukopisy historických knižníc na Slovensku I. [online]. Martin: Matica slovenská, 1992 [cit. 2011-12-01]. S. 101. Dostupné online.  Další blíže neidentifikovaný rukopis na téma filozofie: Tomulus I. Philosophicus P. Antony [i.e. Antonii ?] Presl... , snad též záznamy přednášek je dochován rovněž v Slovenskej národnej knižnici, Archív literatury a umenia (ALU), fond Vševlad Gajdoš – osobní pozůstalost (fond), signatura 155 R 17. Františkán Gajdoš jej získal z blíže nezjištěného kláštera, snad však rovněž ze Skalice, kde hojně působil.
  8. ↑ Decisiones canonisticae ex quinque libris Decretalium Gregorii Papae IX. selectae.... Vytištěno pravděpodobně v Trnavě. Dochováno ve 2 verzích: a) defendenty byli Florian Primavesy a Michael Erdeli (Moravská zemská knihovna v Brně – signatura ST1-0746.189, Knihovna františkánů v klášteře v Moravské Třebové), b) Gothard Vrabel a Matern Oszvold (obhajoba proběhla v dubnu 1758, Vědecká knihovna v Olomouci – signatura 602.573).
  9. ↑ V soudobé ortografii doslovně: Gruntownj a Krátký Wýklad na Regulu Bratruw Menssých Swateho Otce Frantisska... Wytjsstěný w Vherské Skalicy v Jozeffa Antonjna Sskarnycla, 1767. cca 400 stran, formát 8°. Viz Knihopis č. 14356. VOBR, Jaroslav. České tisky Moravské zemské knihovny v Brně a jihomoravských klášterních knihoven z let 1501–1800. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2005. Č. 2309.  Vobr zde popisuje exempláře v Moravské zemské knihovně v Brně, původně pocházející z františkánských klášterních knihoven v Dačicích (pravděpodobně restituováno františkánům), Žilině a Hlohovcu. Další exempláře z františkánských konventů v Hájku a Kadani jsou uloženy v knihovně františkánů u P. Marie Sněžné v Praze. Viz též MAGYAR, Arpád; ZVARA, Edina. A Kaplonyi Ferences rendház könyvtárának régi állománya : katalógus = Altbücherstand der Bibliothek des Franziskanerklosters in Kaplau. Budapest: Országos Széchényi könyvtár, 2009. Č. 1495, 1496.  zaznamenávající exempláře ve františkánském klášteře v Căpleni (Kaplau) v dnešním Rumunsku (signatura Kaplony 1409, Kaplonz 1486).
  10. ↑ Exemplář vydaný v Kolině nad Rýnem roku 1670 dostupný online na Google Books (cit. 20.12.2017),
  11. ↑ V soudobé ortografii doslovně: Zpráwa duchownj na pěti slowách rádu serafinského gruntowně založená. W Uherskeg Skalicy, v Jozeffa Antonjna Škarnycla, 1777. cca 600 stran. formát 8°. Viz Knihopis – dodatky, č. . MAGYAR – ZVARA, A Kaplonyi Ferences rendház könyvtárának... (cit.), č. 1247–1249 (Kaplony 1598, 1057, 1058). Jako spoluautoři Antonína Presla jsou zde navíc uvedeni Hermann Mott a Bernardin Presl.
  12. ↑ a b SOBOLOVÁ, 'Moravskí františkáni... (cit.), s. 113.
  13. ↑ Srov. (původní) uložení exemplářů v předchozích poznámkách.
  14. ↑ Srov. podobné užívání drobných kapesních knížeček v kapucínském řádu viz BAJGER, Matyáš Franciszek. Česká františkánská knižní kultura : knihovny minoritů, františkánů a kapucínů v průběhu staletí. Ostrava, 2007 [cit. 1.10.2014]. Rigorózní práce. FF Ostravské univerzity. Vedoucí práce Nina Pavelčíková. s. 149–153. Dostupné online. Přípis v knize svolující osobní užívání viz např. VOBR, Jaroslav. České tisky Moravské zemské knihovny v Brně a jihomoravských klášterních knihoven z let 1501-1800. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2005. S. č. 1066.  (jedná se rovněž o výklad řehole od J.D. Charvátav lidovém jazyce vytištěný v Skalici).
  15. ↑ BAJGER, Matyáš Franciszek. České františkánské knihovny od reformace až do moderní doby. In: Františkánský kontext teologického a filozofického myšlení. Praha: Univerzita Karlova : Filosofia, 2002. ISBN 978-80-7308-436-3. S. 323–355, zde s. 324. BAJGER, Česká františkánská knižní kultura (cit.), s. 419 (kapitola „Olomouc, klášter františkánů u chrámu Neposkvrněného početí P. Marie“)
  16. ↑ Více o tiskařském působení Škarniclů v Skalici viz ŠPETKO, Jozef. Dejiny Škrniclovskej kníhtlačiarne v Skalici. Martin: Matica slovenská, 1958.  V Skalici Josef Antonín Škarnicl rovněž v roce 1765 vytiskl další výklad františkánské řehole lidovém jazyce Fractio panis ...Neb: Lámánj Chléba K Požjwánj Bratrůw Menssých. To gest: Krátký Wýklad Na Regulu Bratrůw Menssých, jehož autorem byl Charvath, Damasus Jan. Viz Knihopis č. 3299.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Antonín_Presl&oldid=24069471“