Přeskočit na obsah

Archosauromorpha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxArchosauromorpha
Stratigrafický výskyt: Pozdní perm až současnost
alternativní popis obrázku chybí
Scleromochlus taylori, zástupce skupiny
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Sauropsida)
PodtřídaDiapsida
InfratřídaArchosauromorpha
von Huene, 1946
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Archosauromorfové („mající tvar archosaurů/‚vládnoucích ještěrů‘“) jsou velmi rozšířenou a evolučně úspěšnou skupinou plazů z podtřídy Diapsida.[1]

Význam a popis

[editovat | editovat zdroj]

První zástupci této skupiny se objevili v období prvohorního permu asi před 260 miliony let. Hojnými se stali v následujícím triasu, kdy se celosvětově rozšířili. Také dnes jsou velmi hojní a zahrnují mj. krokodýly a ptáky. Nejpopulárnější vyhynulou skupinu pak tvoří nepochybně „neptačí“ dinosauři, kteří tvořili po větší část druhohorní éry dominantní skupinu suchozemských živočichů.[2]

Nejúspěšnější skupinou se v období druhohor stali právě dinosauři, kteří dominovali po dobu 135 milionů let pevninským ekosystémům. Vznikli z pokročilého archosaurního plaza z kladu Ornithodira zhruba před 245 miliony let.[3]

Navzdory rozšířenému názoru nebyli populární dinosauři ani pterosauři zástupci skupiny šupinatých, nepatřili tedy mezi ještěry ani jejich blízké příbuzné. Dinosauři i ptakoještěři byli zástupci kladu Archosauria, nikoliv Lepidosauria.[4]

Do této skupiny patí například i dlouhokrký triasový archosauromorf Tanystropheus. Jednalo se o obojživelného dravého plaza, živícího se patrně převážně rybami. Při délce 3,6 metru dosahoval tento lehce stavěný živočich hmotnosti pouze kolem 50 kilogramů.[5]

Spadali sem například i rozmanití "mořští krokodýli", tedy druhohorní krokodýlovití plazi adaptovaní na život v mořích, jako jsou zástupci skupiny Metriorhynchidae. Ti se vyskytovali také na území dnešní České republiky, jejich fosilní pozůstatky byly objeveny například v okolí Štramberka.[6]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]