Boňov
| Boňov | |
|---|---|
 Pohled přes požární nádrž | |
| Lokalita | |
| Charakter | místní část |
| Obec | Jaroměřice nad Rokytnou |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°7′4″ s. š., 15°55′8″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 81 (2021)[1] |
| Katastrální území | Boňov (5,5 km²) |
| Nadmořská výška | 465 m n. m. |
| PSČ | 675 51 |
| Počet domů | 55 (2011)[2] |
 | |
  Boňov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 7234 |
| Kód k. ú. | 607231 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Boňov (s předložkou 2. pád do Boňova, 6. pád v Boňově, německy Boniau, do 17. století Bohuňov[3], poté Bouňov[4]) je vesnice, místní část Jaroměřic nad Rokytnou, památkově chráněná jako vesnická památková zóna.[5] Ve vesnici žije 81[1] obyvatel.
Geografická charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Zastavěné území místní části Boňov je od zastavěného území místní části Jaroměřic nad Rokytnou vzdáleno 2,8 km. Obě části města spojuje silnice II/401. Tato silnice Boňovem prochází a směřuje k severovýchodu k Lipníku a Dolním Vilémovicím. Silnice III/4015 spojuje Boňov s Ratibořicemi a Štěpánovicemi. Nadmořská výška Boňova se pohybuje mezi 460–475 m n. m. a stoupá směrem k severovýchodu.
Boňov má vlastní požární rybníček napájený bezejmenným potůčkem. Na jih od Boňova protéká potok Ostrý. Ten vytéká z Ostrého rybníka. Zdrojem jeho vod i vod dalšího přítoku potoka Ostrého přitékajícího ze severu je zalesněný vrch Na Skalném (557 m n. m.). Ostrý potok dál směřuje k Jaroměřicím a cestou napájí i rybníky Vlčák a Troubský (lidově „Troubák“).
Historie
[editovat | editovat zdroj]V Boňově je doloženo osídlení mladší doby kamenné. Nalezeny byly kamenné broušené nástroje, především sekery a mlaty. Dále jsou zastoupeny fragmenty lineární keramiky i moravské malované keramiky. Při silnici II/401 bylo objeveno sídliště lidu kultury zvoncovitých pohárů.[6] Žili zde i staří Slované, a to v místech, kde stávala zaniklá ves Pokleky (dnešní trať „Proklaty“).[7]
Boňov se poprvé zmiňuje v listině z 25. ledna 1361. Tehdy jej bítovští Lichtenburkové prodali žďárskému klášteru. V roce 1373 v obci stála tvrz.[8] Od poloviny 15. století se s Boňovem nakládalo jako se součástí jaroměřického panství. Od roku 1562 Boňov nalézáme v ratibořickém panství. Roku 1775 se místní občané zúčastnili nevolnického povstání a roku 1821 se vesnice nepřipojila k robotnímu povstání a bylo jí vyhrožováno vypálením, protože se nepřipojila.[9] V roce 1797 ve škole vznikla škola, ale školní budova pak byla postavena až v roce 1881. Do roku 1849 byla vesnice součástí lesonického panství, od roku 1850 pak patřila pod znojemský okres a od roku 1896 byla součástí okresu Moravské Budějovice. Do roku 1882 patřil Boňov pod Ratibořice, následně pak byl samostatnou obcí a od roku 1976 je součástí města Jaroměřice nad Rokytnou.[9]
V roce 1944 se v nedaleké hájence Na Ostrých ukrývali parašutisti z výsadku skupiny Spelter. Gestapo následně nechalo popravit tři občany Boňova.[10] Byli jimi Michal Kratochvíl, František Pelán a František Durda.[9]
Boňov byl elektrifikován v roce 1930 Západomoravskými elektrárnami (ZME). Jednotné zemědělské družstvo bylo zřízeno roce 1953, v roce 1973 pak bylo sloučeno s JZD Niva ve Výčapech.[9]
V roce 1995 se Boňov stal vesnickou památkovou zónou. Z důvodu vysokých nákladů na rekonstrukci domů v roce 2021 začali obyvatelé vesnice uvažovat o vystoupení ze zóny.[11]
Dne 17. listopadu 2018 byla u vesnice odpůrci úložiště jaderného odpadu vysazena lípa.[12]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 263 | 236 | 233 | 247 | 227 | 222 | 223 | 185 | 205 | 174 | 154 | 115 | 99 |
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- kaple svatých Cyrila a Metoděje – stavba z 60. let 18. století[14]
- obec byla v roce 1995 prohlášena vesnickou památkovou zónou pro téměř původně zachovalý půdorys vesnice a architektonickou hodnotu návesních stavení (štítově orientované uzavřené statky s branou a přízemní domy se zdobenými vjezdovými branami)[15]
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]- Natáčel se zde televizní seriál Četnické humoresky a Četníci z Luhačovic.
- Pohledy z Boňova
-
Kaple na návsi -
Opravená usedlost -
Památník boňovským obětem 1. a 2. světové války
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2023-04-15]. Dostupné online.
- ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2023-04-15]. Dostupné online.
- ↑ Světové dědictví, NKP, chráněná území [online]. monumnet.npu.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
- ↑ KOŠTUŘÍK, Pavel; KOVÁRNÍK, Jaromír; MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk; OLIVA, Martin. Pravěk Třebíčska. Ilustrace Petr Šindelář, Pavel Koštuřík, Josef Špaček. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Západomoravské muzeum v Třebíči, 1986. 282 s. S. 177–178. Vědecký redaktor Vladimír Nekuda; odpovědný redaktor Jaromír Kubíček.
- ↑ PLICHTA, A. Jaroměřicko. Dějiny Jaroměřic nad Rokytnou a okolí. I. Jaroměřice nad Rokytnou : Arca JiMfa, 1994. ISBN 80-85766-38-8
- ↑ NOVOTNÁ, Iva. Vybraná opevněná sídla nižší šlechty na jihozápadní Moravě. Brno, 2007 [cit. 2021-05-15]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Bohuslav Klíma. s. 120. Dostupné online.
- ↑ a b c d NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost 863, [40] s. s. Dostupné online. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 538–540.
- ↑ MAHEL, Luděk. V Boňově uctí památku gestapem popravených sousedů. Třebíčský deník. 2018-06-21. Dostupné online [cit. 2018-07-25].
- ↑ KUDRHALTOVÁ, Jana. Opravy domů v Boňově vyjdou draho, kvůli památkové zóně. Třebíčský deník. 2021-06-04. Dostupné online [cit. 2021-08-10].
- ↑ MAHEL, Luděk. Odpůrci jaderného úložiště vysadí symbolicky 17. listopadu lípu. Třebíčský deník. 2018-11-15. Dostupné online [cit. 2018-11-16].
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587.
- ↑ Město Jaroměřice nad Rokytnou. Boňov: Jaroměřice nad Rokytnou [online]. Město Jaroměřice nad Rokytnou, 2007-05-11 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
- ↑ POSPÍCHALOVÁ, Jana. Vesnická památková zóna Boňov (Jaroměřice nad Rokytnou) | Kraj Vysočina [online]. Kraj Vysočina, 2007-01-29 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Dějiny šly krajem – kniha od Jaroslava Krčála o příběhu Františka Durdy, Michala Kratochvíla a Františka Pelána
- Římskokatolická farnost Jaroměřice nad Rokytnou
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Boňov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Boňov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Spolek pro vojenská pietní místa – Pomník Obětem 1. a 2. světové války a pamětní desky
