Boleslav II. Malý
Boleslav II. Malý | |
---|---|
Narození | květen 1308 |
Úmrtí | 28. července 1368 (ve věku 60 let) nebo 1368 (ve věku 59–60 let) Svídnice |
Místo pohřbení | Klášter Křesobor |
Povolání | aristokrat |
Choť | Anežka Habsburská (od 1338)[1] |
Rodiče | Bernard Svídnický a Kunhuta Lokýtkovna |
Rod | slezští Piastovci |
Příbuzní | Jindřich II. Svídnický, Alžběta Svídnická a Konstancie Svídnická (sourozenci) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Boleslav II. Malý často také Bolko II. (1312 – 28. července 1368) byl svídnicko-javorský kníže z dynastie slezských Piastovců, manžel Anežky, dcery rakouského vévody Leopolda I.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Bolko II. byl nejstarším synem javorského knížete Bernarda Svídnického a jeho manželky Kunhuty Lokýtkovny, dcery polského krále Vladislava Lokýtka. Stejně jako jeho královský děd Vladislav, také Bolko byl vzrůstem nevysoký - jako už naznačuje jeho přídomek.
Jako mladý jinoch bojoval na straně císaře Ludvíka IV. Bavora v bitvě u Pavie.[2] Knížetem se Bolko stal v roce 1326 po smrti svého otce. Protože mu bylo teprve čtrnáct let, zpočátku se o vládu dělil se svými dvěma strýci Boleslavem Minsterberským a Jindřichem Javorským, stejně jako se svou matkou. Vlády se plně chopil v roce 1328.[3] Po smrti strýce Jindřicha získal Javorsko a dostal se tak mezi nejmocnější šlechtu v kraji a jeho knížectví se stalo nejbohatším v celém Slezsku.
V roce 1338 se oženil s Anežkou Habsburskou, dcerou rakouského vévody Leopolda I.
Boleslav vzdoroval mocenskému pronikání českého krále Jana Lucemburského do Slezska, s Lucemburky se ale sblížil formou provdání své neteře Anny za českého krále Karla roku 1353. Tím byl dokončen obrat k Lucemburkům nepřátelského knížete na jejich spojence. Bolkovi se podařilo do konce svého života zůstat suverénním panovníkem. Roku 1356 se i polský král Kazimír III. Veliký zřekl práv na svídnicko-javorské knížectví. V roce 1361 odkoupil od těšínského knížete Přemysla Nošáka Seveřsko a od svého českého zetě získal do doživotní zástavy polovinu Hlohovska se Stínavskem.[4]
Vzrůstem malý kníže zřejmě zemřel bez dědice 28. července 1368, pochován je v cisterciáckém klášteře v Křešově, nedaleko českých hranic. Správkyní knížectví se stala jeho manželka Anežka.
Předkové
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 91. Dále jen Neznámá země.
- ↑ Neznámá země, s. 90
- ↑ Neznámá země, s. 94
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Boleslav II. Malý na Wikimedia Commons
- Bolko II. Malý
Předchůdce: Bernard Svídnický |
Svídnický kníže 1326–1368 s bratrem Jindřichem II. (ok. 1334–1343/5) |
Nástupce: Anežka Habsburská |
Předchůdce: Jindřich I. Javorský |
Javorský kníže 1346–1368 |
Nástupce: Anežka Habsburská |
Předchůdce: Jindřich I. Javorský |
Lemberský kníže 1346–1368 |
Nástupce: Anežka Habsburská |
Předchůdce: Kateřina Chorvatská |
Břežský kníže 1358–1368 s Václavem Lehnickým (1358) s Ludvíkem I. Lehnicko-Břežským |
Nástupce: Ludvík I. Lehnicko-Břežský |
Předchůdce: Přemysl I. Nošák |
Seveřský kníže 1359–1368 |
Nástupce: Přemysl I. Nošák |
Předchůdce: – |
Kníže (1/2) Hlohova a Stínavy 1361–1368 |
Nástupce: Přemysl I. Nošák (1384–1404) |