Dirck Jaspersz. van Baburen

Dirck van Baburen
	Hráč na loutnu - pravděpodobný autoportrét
Narození	1595; Wijk bij Duurstede nebo Utrecht
Úmrtí	21. února 1624 (ve věku 28–29 let); Utrecht
Povolání	malíř
Významná díla	Prometheus Being Chained by Vulcan; The Procuress by Dirck van Baburen
Mecenáš	Vincenzo Giustiniani
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dirck Jaspersz. van Baburen (okolo 1590 Utrecht – 21. února 1624, Utrecht) byl nizozemský malíř, známý také pod jménem Teodoer van Baburen či Theodor Baburen, člen spolku Bentvueghels, kde dostal přezdívku „Biervlieg“.

Život

Baburen se pravděpodobně narodil v nizozemském Wijk bij Duurstede, ale jeho rodina se přestěhovala do Utrechtu, když byl ještě velmi mladý. Nejstarší zmínka o Baburetovi je z roku 1611, kde je v zápise v utrechtském cechu Svatého Lukáše zmíněn jako žák Pauluse Moreelse. Někdy mezi roky 1612 a 1615 odcestoval Baburen do Říma, kde v letech 1617 až 1622 spolupracoval s krajanem Davidem de Haenem. Baburena inspiroval Bartolomeo Manfredi a Carlo Saraceni, jenž byl žákem Caravaggia (1571–1610). V Římě jeho tvorba zaujala sběratele umění Vincenza Giustinianiho, a ten se stal Baburenovým uměleckým patronem. Římský kardinál Scipione Borghese (1577–1633) byl velký sběratel umění a patron umělců (z jeho dědictví pochází část uměleckých sbírek ve Ville Borghese v Římě) a stal se i Baburenovým mecenášem. Pod patronací těchto mecenášů zřejmě získal Baburen kolem roku 1617 zakázku na namalování oltářního obrazu pro kostel San Pietro in Montorio v Římě. Koncem roku 1620 se Baburen vrátil do Utrechtu a vstoupil do malířského utrechtského cechu Svatého Lukáše. Dirck van Baburen byl pohřben dne 28. února 1624 v městě Buurkerk, ve středověkém kostele, kde nyní sídlí muzeum Speelklok.

Dílo

Jeho kariéra byla krátká a dochovalo se jen nemnoho jeho obrazů. Dirck van Baburen je oceňován jako jeden z hlavních představitelů nizozemských caravaggistů, kteří výrazně ovlivnili další generace umělců jako byli Frans Hals, Rembrandt van Rijn a Jan Vermeer. Jeho obrazy ukazují vyhraněné typy lidí, kontrastem světla a stínu dokázal zdůrazňovat jejich tělesnost. Byl jedním z prvních umělců, kteří popularizovali žánrové výjevy jako jsou hudebníci nebo hráči karet. Jedním z jeho nejznámějších prací je Kuplířka (Muzeum výtvarných umění, Boston). Zobrazuje muže, který nabízí minci za služby prostitutky, hrající na loutnu, zatímco stará žena, kuplířka, kontroluje své peníze. Tento obraz (nebo kopii) vlastnila tchyně Jana Vermeera a objevuje se na pozadí dvou děl tohoto umělce: Koncert (ukradený z muzea Isabella Stewart Gardner v Bostonu) a Žena sedící u klavíru (Národní galerie v Londýně). Nejznámějším Baburenovým dílem je oltářní obraz v kostele San Pietro in Montorio. Pro kardinála Scipione Borghese Baburen namaloval obraz Zatčení Krista (Galerie Borghese) a pro Vincenza Giustinianiho obraz Kristus umývající nohy apoštolům (Gemäldegalerie, Berlín).

Zajímavost

Han van Meegeren – jeden z nejznámějších padělatelů – zhotovil kopii Baburenova obrazu Kuplířka; padělek chtěl pravděpodobně použít jako podklad pro své padělky Vermeerových děl.

Významná díla

Kladení do hrobu – 1617, San Pietro in Montorio, Řím
Chlapec s bubínkem – 1621, Centraal Museum, Utrecht
Spoutaný Prométheus – 1623, Rijksmuseum, Amsterodam
Zatčení Krista – 1619, Galleria Borghese, olej na plátně, 139 x 202 cm
Kristus umývající apoštolům nohy – 1616, olej na plátně, 199 x 297 cm, Gemäldegalerie Berlin. Baburen velmi emotivně vyjadřuje bezvýchodnou Kristovu situaci uprostřed ozbrojených vojáků. Jidáš právě gestem ruky, kterou pokládá na Kristovu hruď, dokončuje svou zradu. Kontrastem k dramatičnosti výjevu jsou Kristovy dlaně, zobrazené jako bezbranné, sevřené a tvořící protiklad drsného výjevu.^[1]

Galerie

Zatýkání Krista
Kristus umývající apoštolům nohy, 1616, olej na plátně, 199 x 297 cm, Gemäldegalerie Berlin
Zatčení Krista, olej na plátně
Kuplířka, 1622
Koncert, mezi 1621–1623
Prométheus spoutaný Vulkánem, 1623

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dirck van Baburen na anglické Wikipedii.

↑ STUKENBROCK, Christine; TÖPPER, Barbora. 1000 mistrovských děl Evropského malířství. Příprava vydání Andrea Poláčková; redakce Jan Heller. [s.l.]: Nakl. Slovart, s.r.o., 2008. ISBN 978-80-7391-129-4, ISBN 978-3-8331-2128-9.

Související články

Koncert (obraz)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Dirck van Baburen na Wikimedia Commons

[1] STUKENBROCK, Christine; TÖPPER, Barbora. 1000 mistrovských děl Evropského malířství. Příprava vydání Andrea Poláčková; redakce Jan Heller. [s.l.]: Nakl. Slovart, s.r.o., 2008. ISBN 978-80-7391-129-4, ISBN 978-3-8331-2128-9.

[1]