Diskuse:Tsunami

Z hesla Tsunami byla v období od 31. srpna do 14. září 2005 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … tsunami může na hlubokém moři dosáhnout rychlosti až 700 km/h, ale u pobřeží se značně zpomalí, čímž se však zároveň zvýší výška vlny?“

Tsunami versus Cunami

Myslíte si, že správně se má používat "Tsunami" nebo "Cunami"? Některá média píší tak, jiná onak. Osobně bych se klonil k Tsunami. Přesto, že je to japonské slovo, do češtiny zřejmě přislo přes angličtinu. Miraceti 09:58, 27. 12. 2004 (UTC)

• Cunami jsou údajně správnější a už tento název začaly užívat i sdělovací prostředky. :--Jilm 14:21, 31. 8. 2005 (UTC)

Cunami je správný přepis japonského slabičného písma (systémem v ČR užívaným); výraz tsunami, jak bylo uvedeno, přešel z angličtiny, zde se jedná o anglický systém přepisu. Dle Ústavu pro jazyk český je možno užívat obě varianty. Varianta tsunami u nás zdomácněla a působí na čtenáře dle mého názoru "správněji". --Zirland 14:48, 31. 8. 2005 (UTC)

Právě, cunami má správnější (ano, vím že tohle slovo je podivné) původ, jelikož vzniklo stejným způsobem, jakým vznikají slova překládaná z japonštiny. Tsunami zdomácnělo pouze proto, že bylo českými novináři opisováno z anglických zdrojů. Jinak se prý u přepisů používá pravidlo, že přepis má být fonetický, takže pro použití ts není žádný důvod. --Jilm 14:21, 1. 9. 2005 (UTC)

Také si myslím, že jedině správné je cunami. Doporučuji se v tomto případě držet české transkripce, stejně jako pečliví redaktoři českého National Geograhic. Letos paravopisu slova cunami věnovali diskuzní stránku, ve kterém bylo i vysvětlení šéfredaktora. (Snad někdy přidám i odkaz.) Navíc akademická Pravidla českého pravopisu doporučují používat jinou než českou transkripci pouze „u slov, která si zachovávají cizí a citátový charakter (vůz zn. Toyota, koncern Mitsubishi)“. --Světlík 16:57, 12. 9. 2005 (UTC)

To skoro i tsunami je, kdyz vidim "cunami" tak mi to prijde jako pest na oko. Ono nekteri lide to skoro vysluvuji uz jako t-sunami, cili s "ts" misto "c" na zacatku. --Bilboq 17:24, 16. 8. 2006 (UTC)

Wikipedie by měla používat to, co se v češtině běžněji vyskytuje, bez ohledu na jakékoli názory kohokoli na správnost. --Wikimol 20:37, 12. 9. 2005 (UTC)

Ale v češtině se vyskutuje obojí. Stačí si vybrat. Pokud možno správně. --Světlík 14:04, 17. 1. 2006 (UTC)

Kolego, o tom diskutují i jinde, zde máte google (jen české hledání) – tsunami: 603'000; cunami: 146'000. Zadáte-li obojí, vypadne Vám i ta diskuse. wiki-vr 14:10, 17. 1. 2006 (UTC)

Mně to nachází 197 000 cunami. Přestože i tak je tvar tsunami absolutně častější, troufám si tvrdit, že na Wikipedii by mělo být použito cunami. Ještě před pár měsíci byl rozdíl daleko větší, cunami rozhodně tsunami dohání. Dokonce bych řekl, že dnes velká většina médií používá právě tento tvar. Je v tom případě nutné čekat na chvíli, kdy tvorba nových stránek s cunami dožene leta budovaný okruh stránek s tsunami? --Jilm 15:19, 17. 1. 2006 (UTC)

Jsem za. Stejne jako tady mame treba Suši. Konecne to vypada, ze se novinari probudili a hodili anglictinu za hlavu. Mne googlefight na dotazy "site:cz cunami" a "site:cz tsunami" vraci necelych 20 mil., resp. 800 tis. --Jirislaby (diskuse) 13. 8. 2012, 22:21 (UTC)

Já bych zatím ponechal tsunami, ona rostoucí používání nějakého slova na internetu [1] ještě neznamená, že se tak rychle začne vyskytovat i třeba v literatuře. --che 15:31, 17. 1. 2006 (UTC)

Nechal bych tsunami. Cunami je novotvar ktery se vyskytuje jen poslednich par let. --Bilboq 02:17, 29. 7. 2006 (UTC)

"Tsunami" je vžité, "Cunami" je správný přepis. Pokud se to nepíše japonskými znaky je tedy správné používat fonetický přepis. Rusové taky do azbuky nepřepisují Shakespeare, ale používají šejkspír. Je-li fonetiky česky správně "c" tak proč používat anglický přepis "ts", který vede k chybnému vyslovování u neangličtinářů. Toto je česká wikipedie, měla by tedy být psána česky. A hlavně by měla poskytovat správné informace a nikoho neuvádět v omyl. --TAA 19. 8. 2010, 11:13 (UTC)

A Co říkáte na tohle? http://www.rozhlas.cz/plzen/jazykovykoutek/_zprava/cunami-nebo-tsunami--887763 --Dominik Matus  _diskuse^příspěvky 4. 3. 2012, 20:21 (UTC)

Mluvnický rod Tsunami

Myslíte si, že Tsunami je rodu středního nebo ženského? Opět, je možno se setkat s několika variantami. Klonil bych se k ženskému, podle vlna. Samozřejmě, je to nesklonné. Miraceti 09:58, 27. 12. 2004 (UTC)

Já bych se taky klonil k rodu ženskému

Já spíše k tomu rodu střednímu. To Tsunami mi přijde takové, jak to říct, přirozenější.-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 88.103.61.12 (diskuse)

Já nevím, ale mě to tsunami je ta vlna příliš přirozené nepřipadá ;-) Jedudědek 21. 9. 2010, 10:05 (UTC)

No nevím, co byste pak říkal třeba na (Ty) Bučovice jsou (to) město... pořpípadě (Ta) Matylda je (ten) tank... Konstrukce jako že tsunami musí být ta, protože je to TA vlna, jsou dosti přitažené za vlasy. --Silesianus 21. 9. 2010, 10:17 (UTC)

No jen jsem napsaljak mi to přirozeně připadá. To přirovnání s Bučovicema není imo úplně ideální, neb jde o jméno a to je imo trochu něco jiného. Cunami=přístavní vlna, jen se prostě zažil nepřeložený výraz.

No ale nemá cenu to tu nějak rozebírat,

cunami je rodu středního (tak tvrdí Akademický slovník cizích slov;-)

Jedudědek 21. 9. 2010, 10:41 (UTC)

Neberte mě ve zlém, jen mě ta vaše úvaha zaujala, že jsem musel zareagovat ;-) Jinak všichni modří již ví, že tsunami je ona ;-).

Zajímavosti

Tento článek je ode dneška v Zajímavostech na hlavní stránce. Pokud nutno, dobruste to během pár příštích hodin a pak klid, ať se na to dá dívat. Dík, -jkb- ✉ 12:56, 31. 8. 2005 (UTC)

Obrázek

Obrázek Image:Tsunami_by_hokusai_19th_century.jpg podle všeho nezobrazuje vlnu tsunami (津波), ale pouze „velkou vlnu“ (沖波, okinami). Viz en:Hokusai#Biography a také popisek u obrázku na commons. --Pazuzu 10:26, 27. 8. 2006 (UTC)

Hebonšiki rómadži vs. čekošiki rómadži

Pro japonštinu existuje チェコ式ローマ字 (čekošiki rómadži) - český styl přepisu z japonštiny do latinky, proto není vhodné používat ヘボン式ローマ字 (hebonšiki rómadži) - hepburnův styl přepisu z japonštiny do latinky (nebo jiné, odvozené systémy přepisu, vhodné pro anglicky mluvící), vhodný pro anglicky mluvící, který zavedl James Curtis Hepburn ve svém japonsko-anglickém slovníku, publikovaném v roce 1886. Kromě těchto zmíněných je ještě několik dalších systémů přepisu z japonštiny do latinky. Podobně jsem proti zlozvyku používat anglický styl přepisu z azbuky, řecké abecedy a podobně. Nejsme Angličané a není vhodné kazit již tak značně anglicizmy (germanizmy a dalšími -izmy) ohrožený mateřský český jazyk. Touto poznámkou se opakuji, dělám to nerad, ale občas není vyhnutí. Diskuse zde nepokračuje a nic se nevyřešilo. --Kusurija 9. 7. 2010, 08:38 (UTC)

Obávám se, že kolegové budou argumentovat největším zlem na Wikipedii. Tsunami vs. Cunami. Je to smutné, ale je to tak, viz třeba Andrej Ivanovič Jerjomenko. --Silesianus 9. 7. 2010, 09:32 (UTC)

Google test se nedá používat bez rozmyslu. Je třeba rozlišit kvalitu vyhledaných zdrojů. Například velká média podle všeho nejsou nijak sjednocená (cunami užívá většinově Česká tisková kancelář, naopak Novinky, iDNES nebo Lidovky preferují tsunami, nicméně v poměru tak 2:1 - tedy žádná jasná shoda). Malá ilustrovaná encyklopedie uvádí cunami jako první tvar. České knížky: Jakeš, Kozák: Vlny hrůzy : zemětřesení, sopky a tsunami; Cílek: Tsunami je stále s námi. Ale na druhou stranu některé populárně-odborné nebo odborné články: (tentýž) Cílek: Cunami a pytláci korálů (Vesmír 06), Skramlík: Cunami v Asii rok poté (Svět vědy 06), Petr: Tsunami (EKO - Ekologie a společnost 05), Štrajblová: Tsunami očima fyzika (Svět vědy 05). Google test na stránkách Geologického ústavu AV ČR: cunami 43, tsunami 2. Na stránkách Hydrometeorologického ústavu tsunami 21, cunami 4. Tedy to vypadá spíš na plichtu. Ještě se kouknu na některé další zdroje. Jinak ale dodám třeba tenhle hezký článek na iHNed, kde jazykovědec velmi citlivě hodnotí, že existují určité oprávněné důvody domnívat se, že v budoucnu v tomto případě převáží anglický přepis. Okino 9. 7. 2010, 10:48 (UTC)

K tomuhle by mohl být relevantní také Korpus, který dává výsledek 76:1 pro tsunami. --marv1N 9. 7. 2010, 11:51 (UTC)

Doufám, že se nenajdou tací, kteří by byli ochotni nepřátele setrvačné koncepce jako za renezance upálit. Smím mít naději, že aspoň někteří ve stylu myšlení pokročili aspoň o píď dále? P.S.: Důrazně upozorňuji, že tato narážka se netýká těch, kteří jsou schopni vnímat i jiné argumenty, než je většinový názor. A pokud má někdo pocit, že se jej narážka týká, vězte, že jsem jí nechtěl nikoho ani urazit ani zesměšnit ani ji použít ve zlé vůli. --Kusurija 9. 7. 2010, 14:08 (UTC)

Tak tohle je ukázkové neopatrné použití googlu. Těch 21 cunami Geologického ústavu jsou pouze a jedině odkazy na varianty adresy natur.cuni.cz. Cunami je tam ve skutečnosti 0, 2 tsunami jsou skutečné. U Hydrometeorologického ústavu ty 4 cunami jsou všechny z textu mff.cuni.cz, čili zase 0, těch 21 tsunami je vesměs anglických nebo zkratka nějakého úřadu (TSUNA), skutečné české tsunami jsou jen 3. Takže cunami/tsunami 0/2 a 0/3. Osobně by se mi líbilo užití "oficiálního" přepisu vždy, ale jsem ochoten se podřídit pravidlu očekávaného názvu, pokud existuje jednoznačná převaha zažitého nesprávného přepisu. Která, zdá se podle Okinových příkladů, není. --Jann 9. 7. 2010, 15:20 (UTC)

Měli bychom si snad zopakovat, jaká jsou čí stanoviska: Je posláním Wikipedie šířit informaci nebo desinformaci?? Je vědomé šíření desinformace ospravedlnitelné tím, že se jedná o očekávaný název/tvrzení/škatulkování?? Je vědomé šíření desinformace ospravedlnitelné tím, že někde něco odporuje (podle někoho) teď právě platným pravidlům Wikipedie?? Je toto jejím původním záměrem?? Pokud ano, tak já tu nemám co dělat. V tom případě jsem tu byl omylem. Ale ještě mám naději, že se mýlí mnozí z těch zuřivě aktivních, zatím co rozumná převážná většina ostatních mlčí a raději se věnuje poctivé a náročné práci na zdokonalování wikipedie a to v nemalé míře spíš tvorbou článků, než jejich destrukcí či křivením. P.S. za desinformaci nepovažuji informaci o omylech, zcestných teoriích apod. pokud z článku vyplývá, že jde o mylnou teorii nebo neověřený názor. --Kusurija 9. 7. 2010, 18:31 (UTC)

Za nepozornost u Google testu se omlouvám, koneckonců jsem sám nechtěně potvrdil, že se s ním musí zacházet opravdu opatrně. Doplňuji další zdroje z návštěvy v knihovně, všechno jediné, nebo první tvary:

• Universum. Všeobecná encyklopedie, sv. 9: tsunami
• Všeobecná encyklopedie v 8 svazcích, sv. 8: tsunami
• Encyklopedický slovník geologických věd, vyd. Academia, 1983 - tsunami
• a třeba ještě popularizační: S.E.Hough: Richterova škála, vyd. Kolumbus, 2009 - tsunami.
• K tomu Nový akademický slovník cizích slov, ten uvádí obě varianty rovnocenně. K tomu se hodí doplnit odkaz na Jazykovou poradnu ÚJČ, která konstatuje, že "Praxe ukazuje, že se obě podoby skutečně užívají, ale že podoba tsunami zcela převažuje. Anglickému přepisu dává přednost většina deníků, preferují ho i odborníci."

Z toho mi vychází, že odborné i všeobecně vzdělávací zdroje se skutečně většinově (z neznámého důvodu) přiklánějí k názvu tsunami nebo tolerují oba názvy, jedinou výjimkou, která se staví bez výjimky za cunami, jsou japanologové, kteří ale přece jen u mne nebudou mít takovou váhu pro uvažování o počeštěném termínu, než čeští jazykovědci a geologové. Takže i když obecně zastávám názor, že je lepší užívat české zásady transkripce, v tomto případě nevidím problém v tom, aby článek zůstal na svém obvyklejším a jazykovědci tolerovaném názvu. Okino 9. 7. 2010, 19:25 (UTC)

Hm, takže další výjimka. Navrhuji první větu takto: „ Tsunami (korektním přepisem cunami; japonsky 津波, doslova vlna v přístavu)... “ Tím nebudeme šířit dezinformace, když uvedeme správný přepis hned ze začátku. --Jann 9. 7. 2010, 20:00 (UTC)

Nepsal bych "korektním". Korektní je i tsunami. Z určitého hlediska. Vždyť si uvědomte, že i některé odborné termíny převzaté z jiných jazyků se používají (třeba) v jiném pravopisu než v laickém textu, dobrý příklad jsou i ty Mitsubishi a Toyota uváděné v článku z iHNedu - taky asi nebudeme psát Mitsubishi (korektním přepisem Micubiši...), ne? Spíš bych to formuloval takto nějak: "Tsunami (v češtině zažitá anglická transkripce, též cunami podle zásad české transkripce..." , přičemž by se velmi hodilo doplnit článek rómadži a vhodně na něj v tomto úvodu odkázat. Okino 9. 7. 2010, 20:10 (UTC)

To máte pravdu, správné jsou obě. Kratší by bylo "Tsunami (v české transkripci cunami...". --Jann 10. 7. 2010, 08:48 (UTC)

Jenže Mitsubishi a Toyota jsou zaregistrované značky, pod kterými firmy Micubiši (celý název 三菱グループ) a Tojota (celý originální název トヨタ自動車株式会社) prodávají v západním světě, to je trochu rozdíl. --Silesianus 10. 7. 2010, 10:17 (UTC)

Tohle se tu už probíralo. A jediný argument (a nejspíš stále rozhodující) podporující "tsunami" je ten, že se tenhle "pravopis" používá více. Proč, to už je nejspíš spekulace. Asi tohle slovo do češtiny přišlo přes angličtinu. V zásadě se článek může klidně přesunout. "Cunami" vždycky obhájíme. 91.155.183.203 26. 7. 2010, 19:28 (UTC)

Na to bych moc nespoléhal, ONČ-klika je nebývale silná. --Silesianus 26. 7. 2010, 19:31 (UTC)

Argumenty o častosti užití mne nepřesvedčily, opakovaně navrhuji přesunutí

Nepovažuji argumenty o vyšším výskytu nesprávného názvu a o "očekávatelnosti" tohoto názvu za dostačující pro to, abychom záměrně, úmyslně, (kdo ví, zda dokonce ne zlomyslně) klamali a desinformovali veřejnost. Dokonce i zneužívání doslovného výkladu litery zákonů (nemluvě již o podstatně méně závazným pravidlům a doporučením wikipedie) k realizování zlého úmyslu je trestné. Proto vyzývám k obnovení diskuse, případně k přecunu názvu na na tvar Cunami. Děkuji za pochopení. --Kusurija 31. 8. 2010, 14:43 (UTC)

Mírný souhlas s přesunem. Důvod pro: Cunami je víc česky. Důvod proti: Většina lidí mluvících česky ani neví, že existuje česká transpikce japonštiny a budou si myslet, že to je špatně. Ale Wikipedie by měla být encyklopedie, která vysvětluje lidem neznámé věci. Návrh znění první věty Cunami (mezinárodní transpikcí tsunami; japonsky 津波 (vlna v přístavu)) je jedna nebo několik po sobě jdoucích vln na hladině moře, které vznikají při silném zemětřesení pod hladinou moře, podmořském sesuvu nebo dopadu meteoritu do moře nebo jeho blízkosti. Zagothal 1. 9. 2010, 08:13 (UTC)

Takovou variantu podporuji. --Tchoř 1. 9. 2010, 12:05 (UTC)

Taky jsem pro, koneckonců podpořím každý správný přepis z nelatinkového písma dle zásad českého jazyka, ale když už je tu taková shoda, nemohl by někdo něco udělat s tímto? --Silesianus 1. 9. 2010, 13:32 (UTC)

Tam bych to nechal, přece jen správný přepis Jerjomenko skoro nikde nenajdeš a v článku je napsán správný přepis. A navíc [2] vs. [3]. Zagothal 1. 9. 2010, 14:06 (UTC)

Návrh upřesněného (oproti Zagothalově návrhu) znění první věty Cunami (jinak také Hepburnovou (vhodnou pro anglofonní uživatele a zároveň podstatně častější) transkripcí tsunami; japonsky 津波 (cunami - vlna v přístavu)) je jedna nebo několik po sobě jdoucích vln na hladině moře, které vznikají při silném zemětřesení pod hladinou moře, podmořském sesuvu nebo dopadu meteoritu do moře nebo jeho blízkosti. Je to sice dosti dlouhé, ale vzhledem k vášnivým diskusím na to téma by to (ta délka) mohlo být ospravedlnitelné. Pochopitelně velice by té formulaci přispěla i existence odkazovaného článku Hebonšiki rómadži + ještě z toho článku odkazovaný čl. Čekošiki rómadži (ten úplně stěžejně). Jeden háček je v tom, že nemám dostatek citací externích, internetových či jiných odkazů a důkazů, takže zatím nehodlám ten jinak velmi důležitý článek psát, aby nebyl urychleně poslán do DoSu. Důvodem takovéhoto mého chování není uražená ješitnost, ale pravděpodobný konečný výsledek - neexistence článku, což by bylo nevýhodné pro uživatele Wikipedie. Nemám tolik času, abych jím plýtval na tvorbu článků, odsouzených do koše. --Kusurija 1. 9. 2010, 15:52 (UTC)

Tohle vlákno diskuse je celé špatně. Oba tvary jsou stejně dobře česky a ten s přepisem ts je používanější, a to jak v běžné řeči, tak v odborné literatuře. Těžko k tomu dodat víc (argumenty padly výše, zejména Okino přispěl zatím nerozporovaným argumentem pro tsunami). Přirozeně je potřeba popsat problematiku přepisu, ale je nutné si dát pozor na neutralitu, protože například to co navrhuje Kusuriju určitě není neutrální (fakta jsou možná pravdivá, ale na mě to působí jakoby byla tsunami v češtině jaksi méněcenná, to je samozřejmě nesmysl). --marv1N 1. 9. 2010, 18:37 (UTC)

S touto variantou nesouhlasím, byl bych ochoten ve svém návrhu změnit mezinárodní na anglickou (nebo se sebezapřením i Hepburnovou), ale takový popis, se kterého vyplívá, že je to transpikce nevhodná pro jiné než jazyky než angličtiny, to tedy ne. Zagothal 2. 9. 2010, 08:33 (UTC)

1. Nepopírám, že tvar s "ts-" je častější. Ale tvrdím, že po tom, co již bylo napsáno a probráno v diskuzi (-ích - i jinde) tvrdošíjné argumentování častostí, "očekávatelností" a podobně na úkor správnosti a logiky použití českého přepisu podle stylu Čekošiki rómadži začíná zavánět zlomyslností (promiňte za vyjádření, podobné osobnímu útoku, již nevím, jak bych to vysvětlil a tato podobnost osobnímu útoku je neúmyslná, prostě již nenacházím způsob, jak to lépe/jinak vysvětlit, když předchozí pokusy selhaly). Možná by mohla pomoci žádost o argumentaci pro upřednostnění použití tvaru s "ts-", jinou, než častost (cf.: stokrát opakovaná lež se stává pravdou?!?), "očekávatelnost" (kritériem očekávatelnosti je opět častost - není to důkaz v kruhu?) a konečně "povolení" pravidly českého pravopisu - ta reflektují opět výskyt, zvyk a podobně, od jisté doby již nejsou absolutně závazná. Jistě, můžete mne začít obviňovat z toho, že i mé argumenty začínají zavánět zlým úmyslem, trolováním a kdoví co ještě. Pokud skutečně jste takového názoru, mohlo by to (nebo také nemuselo - podle okolností) vést k žádosti o arbitráž. Ale prosím Vás, bylo by to skutečně to nejlepší/jediné, čeho jsou čeští wikipedisté schopni? Vážně? Já si to nemyslím. Stále věřím tomu, že je možné se dohodnout. A zcela jistě někdy k dohodě dojde. Buďme také hrdí na to, v čem je čeština kultivovanější (samozřejmě díky komu jinému než Čechům), než některé jiné jazyky, mimo jiné na to, že zatím dosud respektuje originální pravopis/diakritiku slov, pocházejících z jiných jazyků, používajících latinku (mezi takové japonština nepatří - tedy s výjimkou komerčních, patentovaných, firemních a pod. názvů - ostatně to se v různé míře vyskytuje i v jiných jazycích) a naopak se snaží přepisovat slova, pocházející z jazyků, používajících jiné formy zápisu, než latinka, v mezích možností a srozumitelnosti co nejblíže fonetickému přepisu, za použití českého (nikoliv vypůjčeného) stylu diakritiky. Pokud se někomu tyto naznačené přednosti češtiny nelíbí, nechť si přiměřené závěry vyvodí sám, podle vlastního svědomí. Stále věřím tomu, že snad aspoň mezi Čechy nemají navrch ti, kteří by chtěli češtině záměrně škodit. (P.S. zamyslete se: proč věrozvěstové na území dnešního Česka/Čech prosazovali použití lidem srozumitelného (srozumitelnějšího, než do té doby) jazyka v liturgii? Bylo to dobře nebo to bylo špatně? Proč existovalo Národní obrození? Bylo to dobře nebo to bylo špatně? Mají naše dějiny nějaký smysl?) (vyplývá z toho, že toto vlákno celé této diskuse je špatně?) --Kusurija 1. 9. 2010, 21:06 (UTC)

Je mi líto, ale pokud na základě průzkumu, který zabral poměrně dost času, složím na hromádku relevantní argumenty, které jasně dokazují, že odborné autority upřednostňují jednu variantu - a z druhé strany se dovím pouze to, že tato varianta "dezinformuje a klame" a že je to snad dokonce zlomyslnost, že na ní trváme (což jsem já nikdy nedělal, pouze jsem se k ní přiklonil), tak kromě toho, že se cítím poněkud dotčen, mi chybí hlavně jedna věc: Nějaký nezvratný konkrétní argument, proč bychom měli jít proti úzu. Opakuji: Wikipedie neklame a ani nedezinformuje, to argument není, námi užitý tvar je zavedený, nevadí českým jazykovědcům a ani odborníkům, kteří se fenoménem zabývají. A pokud tu ten argument nebude, je mi líto, ale není o čem diskutovat, zvláště ne tímto tónem... (P.S. V národním obrození se taky preferovaly čistonosoplenky a břinkotruhly, přesto se neujaly. Národní obrození je právě proto ideálním příkladem toho, že ne všechno počešťování se uchytí.) A když už je tu řeč o žádosti o arbitráž, tak raději předem upozorním, že arbitrážní výbor by v žádném případě tuto věc rozhodnout nemohl (a ani nesměl - nezasahuje do obsahu Wikipedie), nástrojem, který by to mohl vyřešit, je žádost o komentář. Okino 1. 9. 2010, 21:14 (UTC)

Já jsem pro přesun na cunami. Wikipedie preferuje český přepis z lantinku nepoužívajících jazyků, takže i pouze češtiny znalý čtenář dokáže takto zapsaná slova (přibližně) přesně přečíst. Používáním hepburnova přepisu (a jiných) se do článků zanáší nekonzistence, kdy je něco přepsáno česky, něco hepburnem (a něco kdoví čím…). Když pak třeba čtenář narazí na japonské slovo taji, nebude vědět (pokud není japanolog a rovnou si nepřečte znaky 大尉), jestli ho má přečíst česky jako „taji“, či podle hepburna jako „tadži“ (druhá varianta je pochopitelně špatně). --Ozzy 22. 3. 2011, 09:59 (UTC)

Už v okamžiku založení článku ve mně hlodaly pochybnosti. Nakonec jsem zvolil tsunami, jak vysvětluju nahoře. Proti přesunu nejsem. Nicméně si nejsem jistý, jestli ten něco vyřeší. Ještě doplním, že v tomto případě výslovnost není problém. I když by to někdo vyslovil jako "ts-", budou mu všichni Češi rozumět. Zároveň je třeba si uvědomit, že původní japonská výslovnost je sice zajímavá, ale pro tento spor nerozhodující - článek je česky, nikoli japonsky. (Zrovna tak by se dalo namítnout, že někdo bude "cunami" číst jako "kunami". Blbost, ale stát se to může.) Miraceti 24. 3. 2011, 14:35 (UTC)

@Ozzy: taji je pochopitelně špatně jak v hepburnově přepisu, tak v čekošiki rómadži, neboť se čte tai'i (nebo v jiné souvislosti taidžó; hepburn: taijō), neboť 大 se čte dai nebo tai a 尉 - i nebo džó. @Miraceti... až Vás někdo [šodí] ze [šodů], tak by se to klidně i mohlo stát +-) (pardon, na vtipné argumenty se dá odpovědět vtipně?) --Kusurija (diskuse) 17. 6. 2013, 13:24 (UTC)

Vznik a místa tsunami - nedostatečně popsáno

V úvodu článku vyjmenované příčiny a místa tsunami jsou nedostatečné. Z bohaté kategorie sesuvů je zde uveden pouze sesuv podmořský, pobřežní sesuvy chybí. Navíc to nemusí být jen sesuv půdy, nebo jen sesuv přímořský, ale třeba i pád ledovce do jezera viz Peru 2010.

Dále v článku je sice psáno: existují důkazy, že se mohou také vyskytnout megatsunami způsobené například zřícením ostrova do oceánu, ale nevím, proč je to zastrčené jen v sekci Další drobné poznámky a proč se tam píše hnedle o megatsunami.

Dálší příčinou tsunami je sopečná erupce v okolí vodní plochy. Sesuv půdy způsobený erupcí je jasný, ale tsunami může vyvolat i samotný pyroklastický mrak: u podmořské (podvodní) erupce bezpochyby, i když následná tsunami nebývá tak výrazná jako u jiných příčin, u nadvodní erupce (Krakatoa, Théra) asi není široká vědecká shoda (viz. výzkum ve filmu Pravda o výbuchu sopky Krakatoa), zda obří vlny vyvolal sesuv, pyroklastický mrak či kombinace obojího. --LaSo 22. 3. 2011, 12:11 (UTC)

Zmínka o podvodních vlnách je též pofidérní. Já osobně jsem o tomto nikdy neslyšel. Pokud nemá nikdo námitky, tak chci článek upravit ve smyslu navržených bodů. --LaSo 24. 3. 2011, 01:43 (UTC)

Imho směle do toho... --Ozzy 24. 3. 2011, 07:40 (UTC)

Vznik je určitě potřeba ještě doplnit. Pobřežní sesuv, když dojde do moře, stává se podmořským, ne? Pád ledovce je vlastně také sesuv, ne? Ale všechno tohle lze aspoň trochu rozvést.

Zmínka o megatsunami se váže jen k té megatsunami, aby bylo kam plácnout link. Otázka je, jestli ta věta o megatsunami je správně, protože megatsunami je spíš záležitost zvláštních podmínek u pobřeží, kam udeří. Způsob jejího vzniku je pak irelevantní.

Podvodní vlny také potřebují vylepšit. O nich více třeba na en:Seiche. Miraceti 24. 3. 2011, 14:46 (UTC)

U sesuvů půdy je důležitý původ, pobřežní a podmořský jsou dvě různá místa, pobřeží a dno oceánu. Pád ledovce je samozřejmě taky sesuv, ale jiný materiál. Zmínka o megatsunami (btw. článek megatsunami jsem si přečetl až dnes) je v pořádku, jen jsem chtěl naznačit, že sesuv půdy může způsobit nejen mega, ale i normální tsunami. Ty se o megatsunami nějak víc zajímáš? Vypadá to, že zpochybňuješ ty běžné teorie. V článku megatsunami jsou taky nějaké rozpory. Jak to, že způsob jejího vzniku je irelevantní? Za jediné původce jsou udávány masivní sesuvy a meteority/asteroidy, zemětřesení ne.

Podvodní vlny jsem dnes studoval, resp. ty vlny seiche. O seiche se na českém netu nepíše skoro nic, na zahraničním hodně, ale je to docela komplikované. Je to nějaká povrchová stojatá vlna, pohybující se nahoru a dolů. Termín podvodní vlna nechápu. Na českém netu je o ní jenom jedna zkopírovaná věta, ta samá co v článku tsunami. --LaSo 25. 3. 2011, 01:13 (UTC)

Beru to tak, že původ sesuvu je sice zajímavý, ale pro mechanismus vznik tsunami ne tak moc podstatný.

Sesuv samozřejmě může způsobit i normální tsunami.

Nijak moc extra se o to nezajímám. Nezpochybňuju, naopak - spíš opakuju, co jsem četl jinde. Je sice možné, že nějaká extrémní tsunami vznikne i na běžném pobřeží, ale zatím, co jsem kdy četl, vždycky ty obrovské tsunami (až stovky metrů výšky) vznikly na místech, kde pobřeží bylo nějak uzavřené. Samozřejmě vysoká vlna může taky vzniknout, pokud do malého objemu vody (nějaká ta přehrada) sklouzne poměrně velké množství jiného materiálu. Vlna je v takovém případě vysoká, ale důsledky už z důvodu menšího množství takhle vytlačené vody musí být výrazně lokálnějšího charakteru.

Komentoval jsem větu "...mohou také vyskytnout megatsunami způsobené například zřícením ostrova do oceánu." To je sice asi pravda, ale jak píšu výše, je vcelku jedno, co pohnulo těmi masami vody - podstatné je, jak vypadá pobřeží, kam se ta masa dostane. I poměrně malé množství vody (třeba v té přehradě) pak dokáže nadělat obrovskou paseku. Nezávisle na tom, jestli vlna vznikla kvůli sesuvu, výbuchu, pád meteoritu, nebo zemětřesení. U toho zemětřesení je právě ta komplikace, že známé megatsunami vznikly vždy jen na nějak uzavřeném prostoru. Do toho prostoru pak "nacpak" účinky zemětřesení není jednoduché. Nedá se ale podle mě vyloučit, že v nějakém téměř uzavřeném zálivu je geologický zlom, který se při zemětřesení pohne, tím vytlačí masu vody a megatsunami je na světě. Nemusí to pak být ani moc velké zemětřesení.

Co je podvodní vlna, je napsáno v tom článku o seiche. Myslím, že v článku o tsunami zmínku o nich můžeme zatím v klidu odstranit.

Seiche je stojatá vlna vyvolaná tím, že něco někde vodní masu stlačilo, nebo nadzvedlo - stačí třeba i tlak vzduchu nebo právě tsunami, která přiletí někde z dálky. V uzavřeném bazénu to pak pěkně kmitá. Asi jako když rozhoupeš vodu ve vaně.

Miraceti 25. 3. 2011, 11:14 (UTC)

Každopádně se shodneme, že původ sesuvu je podstatný natolik, aby byly všechny druhy uvedeny v článku :-) A jinak když jsem tak studoval ty druhy vln a jejich amplitudy, možná je i rozdíl ve způsobených vlnách při sesuvu podmořském, kde je zdroj pohybu pod vodou a nad ním celý sloupec vody, a při sesuvu pobřežním, kdy se materiál sune z boku. Možná se v tom dá hledat i nějaké vysvětlení té lokálnosti megatsunami. Problém je, že ty novodobé sesuvy (Lituya Bay, Lake Spirit, Vajont Dam) se všechny konaly v nějakých skoro uzavřených zátokách, jezerech či přehradách, takže nevíme, jak by se chovalo podobné megatsunami po sesuvu na volném mořském pobřeží. To by v praxi ukázal až třeba ten známý případ se sesuvem Cumbre Vieja do Atlantiku. V 19. století se něco podobného stalo u Krakatoi, kde vlny u protějšího pobřeží dosahovaly prý až 45 m, ale tam jsou zase ty dohady, jaký podíl na tsunami měl samotný sesuv a jaký podíl pyroklastický proud. Kolik vlny měřily zpočátku a v průběhu, to dnes nevíme. Nevím, jaká je definice megatsunami co do výšky, jestli je minimum těch 40 m, jak je psáno v cs.wiki článku. Opravdu masivní sesuvy na volném pobřeží jsou velmi vzácné, v prehistorii k nim došlo třeba u Havaje v Pacifiku, nebo u Etny ve Středozemím moři (možná isnpirace k Biblické potopě světa).

Ty říkáš, že u megatsunami vlastně nezáleží na síle zdroje, ale jen na tvaru pobřeží (jakože strmější pobřeží = vyšší vlna?). Já myslím, že pokud budou splněny podmínky, že sesuv bude opravdu masivní, iniciační pobřeží bude dostatečně strmé, sesuv zajede dostatečně hluboko do moře (co nejvyšší vodní sloupec), tím pádem bude počáteční vlna obří (třeba jako v Lituya Bay), ale i cílová vlna bude nakonec mnohem vyšší než běžné tsunami. Myslím, že tvar cílového pobřeží umí vlnu více či méně zvýšit/zpomalit, ale megatsunami nevyrobí.

Ty vlny seiche jsou takové zvláštní. Nepřipadají mi tak nebezpečné jako tsunami, spíš jako celkem běžné, ale rozbouřené vlny, oproti jedné dlouhé neúprosné vlně tsunami. Jo četl jsem o Underwater (internal) waves, a taky o Thermocline a Clapotis, ale nechápu, jak nějaké vlnky někde na rozhraní teplého a studeného vodního sloupce mohou být nebezpečné, a proto taky nevidím důvod pro přítomnost těchto vln v článku o tsunami.

--LaSo 25. 3. 2011, 18:42 (UTC)

V první řadě si myslím, že megatsunami je krávovina - jen umělý pojem, který dobře vypadá v bulváru. Pořádnou definici megatsunami asi nezná nikdo. Lze se jen odkázat na nějakou soukromou definici, pokud nějakou najdeme.

Na otevřeném pobřeží by ten hypotetický sesuv někde na druhém konci moře musel být opravdu masivní.

Ano, při dostatečně velkém sesuvu (či čemkoli jiném velkém) by jistě došlo k megatsunami všude. To, co říkám, je to, že nikdy jsme nic takového s určitostí neviděli, takže můžeme říct, že megatsunami vzniká hlavně (a téměř výhradně) v těch uzavřených bazénech. Že právě ta uzavřenost, čili tvar pobřeží je proto téměř výhradně příčinou jejich vzniků, je tedy nasnadě. Ony i ty sesuvy byly velké jen v porovnání s velikostí těch bazénů. Na síle zdroje samozřejmě záleží, ale mnohem častěji se megatsunami vyskytne tam, kde je k tomu vhodné pobřeží.

Neřekl bych, že strmější pobřeží = vyšší vlna, to nedává moc smysl - spíš naopak. Obecně výška tsunami je dána tvarem pobřeží - třeba tím, jak se zužují zálivy nebo jak rychle/pomalu stoupá mořské dno. Tam, kde jsou proto vhodné podmínky, tsunami vyletí u pobřeží do vyšších výšek, než tam, kde ke zkrácení její vlnové délky nemůže tak snadno dojít.

K seiche - ony to nejsou jen tak nějaké vlnky. Může jít o přesuny velkých mas vody, a to velmi nečekaných. Jasně, pobřeží bežně neničí na padrť. Kdyby ale nebyly problém, nestavěla by se kvůli nim třeba obrovská hráz před Petrohradem. Ale o nebezpečnost snad v článku nešlo, ne? Miraceti 28. 3. 2011, 08:21 (UTC)

Termín megatsunami je určitě kravina v tom, že nemá žádnou definici a ohraničení od kdy je to už "mega". Nikdy jsme nic "mega" mimo zátoky nezažili, nicméně výzkumy o dávných obřích tsunami po sesuvech či kombinaci faktorů se prováděly (Etna, Théra, Storegga), včetně dosahu tsunami na zasažených pobřežích, takže já bych to rozhodně nevylučoval.

S tou rovnicí strmější pobřeží = vyšší vlna jsem si nebyl moc jistý, narazil jsem na protichůdné informace, nebo jsem to špatně pochopil, nebo jen špatně formuloval. Bral jsem to podle této stránky. Jestli jseš si jistý, tak to uprav podle uvážení.

Těmi "vlnkami" jsem nemyslel seiche (taky proto jsem je nově zařadil do článku), nýbrž ty podvodní vlny (underwater waves), není to snad to samé ne? Ty podvodní se prý vyskytují někde na rozhraní vrchní teplé a spodní studené vody, jak jsem pochopil, a proto nechápu jejich nebezpečnost (a proto jsem je vyřadil z článku), leda, že by teprve aktivovaly ty seiche. --LaSo 28. 3. 2011, 13:50 (UTC)

Jenomže i ta megatsunami je jenom tsunami. Jen hodně velká. Jinak se to fyzikálně moc neliší. Snad jen v tom, že tam kde se prokazatelně vyskytla, se nedalo mluvit o hluboké vodě, takže její matematický popis není tak jednoduchý.

Předpokládám, že když by bylo pobřeží kolmé a hluboké, vlna by se prostě odrazila. Ale je velmi pravděpodobné, že je to celé složitější. Chování tsunami na mělké vodě není tak jednoduché.

Podvodní vlny jsou druh seiche. Je to i napsané na en:Seiche#Underwater (internal) waves. O jejich nebezpečnosti nic nevím, počítám, že je to podobné - tedy opět problémem obecně je přesun velké masy energie.

Miraceti 28. 3. 2011, 15:16 (UTC)

Argumenty o častosti užití mne nepřesvedčily, opakovaně navrhuji přesunutí (3)

Je mi líto, ale opět vyzvu k přehodnocení diskuse a především jejího výsledku. Argumentů v předchozí diskusi už bylo požehnaně, proto je opakovat nebudu. Několik bodů k přehodnocení:

• Může někdo doložit, že výraz byl přejat z angličtiny (jako přejatý anglický výraz, nikoliv pouze jako jen transliterovaný výraz)? Pokud takovýto důkaz nelze předložit, já osobně bych tuto skutečnost považoval za argument pro standardní český (čekišiki rómadži) přepis „cunami“.
• argumentace častějším použitím i ve vědeckých pracech: vědci, kteří se přímo nezabývají lingvistikou, podobně jako ostatní "smrtelníci" nemusejí mít náležité jazykové znalosti či návyky, ikdyž právě u nich bývá jazyková kontrola pečlivější, než je běžné v obyčejné populaci. Přesto tato kontrola může selhat, jak se například může stát při uvedení jejich kolegyně se jménem v méně známém jazyce při citacích jako muže, vytvoření „českého“ názvu „kyselina shikimová“ (místo šikimová), který utvořili podle jim srozumitelného textu (nejspíše v angličtině) a ne podle originálního názvu v japonštině (podle jap. 樒の木 - [šikimi no ki], Illicium anisatum, dnes se používá již správnější název). Totiž i vědci se převážně zabývají tím, čím se zabývají a ne věcmi, které s tím souvisí dost vzdáleně, ničí hlava není nafukovací. Čili i tento argument bych já osobně bral jako s omezenou účinností a ne jako úhelný. Aby nedošlo k mýlce: plně podporuji úzus používání „archaického“ (ovlivněného němčinou) názvosloví, např. ethyl- před etyl, tam je situace zcela jiná (m. j. k zábraně nedorozumění: thietyl-něco není odvozeno od ethanu ale od thietanu, čtyřčlenného to heterocyklu, kde část -et- právě znamená 4 podle ř. předpony tetra - 4), - to k vědcům. Prosím nebrat tuto moji argumentaci jako útok proti vědcům či jako snižování jejich autority, ale pouze ve vztahu k váze argumentu "vědci používají tvar tsunami".
• zaplétání situace kolem trademarku mezi argumenty jde zcela mimo; tsunami zatím není trademark (leda špatná vizitka české wikipedie).
• Další argumenty viz nahoře... --Kusurija (diskuse) 17. 6. 2013, 12:56 (UTC)

Řeknu to asi takhle: Nějaká další diskuse se „stávkujícím wikipedistou“, který vytrvale označuje přepis tsunami za úmyslnou dezinformaci, mne už nezajímá. Wikipedie si tu má vybrat mezi dvěma výjimkami - výjimkou jazykovou a výjimkou z užívání očekávaného (častějšího) názvu. Tak si tu vyberte, argumenty máte uvedené nahoře. Mnoho povyku pro nic. Okino (diskuse) 17. 6. 2013, 14:45 (UTC)

Je-li tomu tak, umožněte přesun, vždyť jste to sám označil za banalitu. Pokud jde o Vámi uvedenou osobní narážku, komentuji, že jsem to zpočátku nechtěl až tak moc hrotit. Pokud Vás to nepřesvědčilo, skoukněte počty mnou vytvořených článků (včetně témat) před a po začátku stávky. A zaznamenejte i skutečnost, že wp stále sleduji, tudíž jde o skutečnou stávku a ne o pouhou wikidovolenou. A nestávkuji pouze kvůli tsunami, ale kvůli mnoha dalším záměrným desinformacím, jakož i kvůli vyštvání nejednoho kolegy, kteří se zabývali (a chtěli prosadit možnost nezaujaté informace) např. Moravou... A nemyslím si, že by jediný wikipedista (případně "nebývale silná" jeho "klika") měli výhradní právo na znění názvu článku. Kdybych byl jediný, kdo s názvem nesouhlasí, stáhnul bych se a mlčel (o tom) jak pěna. Dále: není správné, aby zároveň existovala nemožnost přesunu článku na správnější název a zároveň hromadné, totální a autoritativní "napřimování linků" - tedy absolutní likvidace NPOV napříč celou wikipedií. To je donebevolající zhovadilost (tedy konkrétně tato konkrétní kombinace dvou mechanismů)! Tomu já říkám záměrná, úmyslná, neomluvitelná desinformace. A můžete mne už konečně za tuto kritiku zablokovat--Kusurija (diskuse) 17. 6. 2013, 17:19 (UTC)

Chápu. To není stávkou, to je horkem... Okino (diskuse) 17. 6. 2013, 17:45 (UTC)

No sláva, aspoň v jednom se shodnem: já taky nekrmím ;-) --Kusurija (diskuse) 18. 6. 2013, 12:05 (UTC)

Na výzvu reaguji: S přesunem nesouhlasím.--Zákupák (diskuse) 25. 8. 2013, 15:28 (UTC)

S přesunem nesouhlasím. Neznám jedinou českou knihu z oblasti krásné literatury, kde by bylo použito to ošklivé slovo cunami. --Chalupa (diskuse) 25. 8. 2013, 20:14 (UTC)

Já jen - mírně off-topic - zauvažuji, zda bude kolega Kusurija stejně tolerantní k názoru komunity, jako jsem byl já, když - podle mne neprakticky - ponechala Atény na Athénách. Tam Kusurija slavně vyhlásil triumf, jak si asi povede tady...? Uzná konečně porážku, jako jsem to já udělal u At[h]én...? Okino (diskuse) 25. 8. 2013, 21:54 (UTC)

@Okino. Kde jsem slavně vyhlásil triumf? Jinak: lidsky s Vámi soucítím, že se Vám tam nepodařilo prosadit Váš názor. „Porážku“ - tedy spíše české wikipedie než moji: svoji maličkost za tak důležitou nepovažuji - jsem uznal již dávno, ona totiž existuje (zatím) nezávisle na tom, zda ji kdo uznává nebo ne. Interpretovat řecké -th- (θ) a japonské -cu- (つ) jako protiklad je nehoráznost a nepochopení. Jedná se totiž o záležitosti shodného typu: správná transliterace do češtiny. Co se týče slovenštiny na sk.wiki: 1. to není náš problém, tady je cs.wiki a ne sk.wiki, 2. je úplně v pořádku, že respektují pravidla slovenštiny, měli bychom si z nich vzít příklad a ne je ironizovat. --Kusurija (diskuse) 29. 8. 2013, 07:58 (UTC)

"Nehoráznost a nepochopení" :-) A "protiklad" :-) Víte, já vůbec neinterpretuju nějaké "cu" a "th" jako protiklad. Já vycházím z toho, jak to interpretuje relevantní veřejnost. To je pro mne známka, jak to má být na Wikipedii. Na to, jak to píšu já, mám svůj vlastní názor, ale ten na Wikipedii neprosazuju. To všechno proto, že očekávatelnost názvu z pohledu té relevantní veřejnosti je podle příslušného platného doporučení tím, co má rozhodovat, nikoli něčí subjektivní a menšinový vlastní názor. Možná byste měl tohle pochopit, a pak Vám dojde, že nějaký "Okino" rozhodně není taková "autorita", jak se tu snažíte posměšně vytvářet dojem. Autoritou je tu v první řadě platná sada pravidel a doporučení, ve druhé řadě celá komunita a až ve třetí řadě jeden wikipedista, ať už stávkuje, nebo ne. A buďte prosím pozornější, o slovenštině jste se měl zmínit o odstavec níže. Přesto ale na myšlenku z toho textu zareaguju a řeknu, že jste papežštější než papež, protože kdo jiný by asi měl dodržovat pravidla češtiny než pracovníci Ústavu pro jazyk český, kteří je pomáhají vytvářet - a ti používají termín tsunami bez uzardění. Asi tomu rozumějí méně než Vy. Okino (diskuse) 29. 8. 2013, 08:41 (UTC)

Pracovníci Ústavu pro jazyk český konstatují fakt, že tvar tsunami je častější (stejně, jako to konstatuji i já (a samozřemě značná část našich kolegů)). Vy jste je někdo při tom pozoroval, že víte, jestli se při tom rděli? Já ne. Ostatně to není důležité. Rozhodně jsou kompetentnější, než se tu snažíte naznačit. Totiž již se nesnaží nadekretovat něco, co do té míry nemohou ovlivnit (aby to mohli bezpodmínečně prosadit). Proto seznamují lidi (tedy koho to zajímá) profesionálně se stavem českého jazyka a (dříve v poradně) vyváděli lidi z omylu, pokud si tito mysleli, že něco znamená to a ne ono či že něco se používá tak a ne onak. To je také konstatování stavu a ne nějaké dekretování. Oni říkají, že tsunami se používá častěji - což já nepopírám. Já tvrdím, že to je nesprávný přepis, což oni nevyvracejí. Já tvrdím, že wikipedie by si měla ze dvou možností vybrat tu správnější pro název článku (k čemuž nenutím novináře či koho dalšího vně wikipedie) a zároveň by (wp) neměla opomenout (+ přidat vysvětlení) možnosti další. Rovněž existuje přesměrování, které spolehlivě vyřeší problém s očekávaným názvem. Takže nic nezůstane zatajeno ani náhodou, pokud to vysloveně někdo z wp neodstraní - a to už by byl vandalizmus, kdyby to svévolně zcela odstranil. Čili naznačovat, že tsunami je správně a cunami ne tak dalece je chyba wikipedie a záměrné desinformování uživatelů wp. Wikipedie má správně odrážet realitu a ne záměrně papouškovat vžité omyly a nepřesnosti (a ještě se hájit tím - oni to tak lidé říkají ^kdo?). O omylech a nepřesnostech má informovat, že existují, včetně vysvětlení, že jde o omyl/nepřesnost. Ale ne je vydávat za bernou minci, ke všemu s nepatřičným komentářem. Jistě, nikdo není neomylný. Já činím rozdíl mezi omylem (který je pro mne přijatelnější, neboť je opravitelný) a záměrným a chtěným desinformováním. --Kusurija (diskuse) 29. 8. 2013, 20:30 (UTC)

A kolovrátek se točí dál. 1) ÚJČ konstatuje, že tsunami je častější, ale k tomu také konstatuje, že oba tvary jsou správně. Takže jestliže jsou kompetentnější, než se snažíme všichni naznačit, tak jim už konečně uvěřte, že oba tvary jsou zcela správně a přestaňte tvrdit opak. 2) Wikipedie ani v současnosti nic nezatajuje a už vůbec nenaznačuje, že tsunami je správně a cunami ne tak dalece (je frapantní - hezké české slovo - že Wikipedii viníte právě z toho, co v opačném směru neustále děláte). 3) Kdo to tak říká? Inu - kdo všechno to tak říká, jsem uvedl nahoře, kupříkladu různé encyklopedie (jejichž autoři jistě také jsou kompetentnější, než se snažíme všichni naznačit), ba dokonce i ÚJČ, který ve své knize "Cesty slov" řeší, jakého rodu je tsunami, nikoli cunami - a když si najdete ve slovník Internetové jazykové příručky ÚJČ slovo cunami, víte, ono Vás to hodí na slovo tsunami! Wikipedie nedělá vlastní výzkum. Jenže všechny autority - přírodovědecké, které se zabývají tímto pojmem, tak jazykové, tvrdí, že tsunami je zcela v pořádku, a navíc vhodnější proto, že je zažitější. Opak netvrdí kromě Vás (doložitelně) nikdo. Okino (diskuse) 29. 8. 2013, 21:18 (UTC)

Proti přesunu. Jsem velkým zastáncem správného užívání češtiny, její transkripce, exonym, přechylování atd., mám svůj jazyk rád a chci ho bránit proti přívalu „světových“ hloupostí (hlavně z AJ) – ovšem v tomto případě se musím přiklonit k současnému stavu. Ano, tsunami je chyba v přepisu, rozšířená kvůli už tradiční blbosti/pohodlnosti různých opisovačských novinářů a publicistů-popularizátorů, ovšem je to chyba tak silně zaužívaná, že snažit se jí tu napravovat působí hodně násilně a posunulo by to cs:wiki do stejné roviny, kam dostal např. sk:wiki jistý „Bronto“, který tvrdošíjně prosadil, že se tam vše československé bude psát jako „česko-slovenské“, však je to přece podle nových pravidel slovenštiny a Wikina to musí tu hloupou veřejnost naučit, že tam má být ten spojovník...
Tudy cesta nevede, Kusurijo, přestaň tu stávkovat a vést svaté války proti realitě. A moravisty tu už vůbec nepřipomínej, u nich je „možnost nezaujaté informace“ opravdu jen možností. Nevyužitou. --Iaroslavvs (diskuse) 26. 8. 2013, 19:24 (UTC)

@Iaroslavvs: chcete snad tvrdit, že zůstala nevyužita bez přičinění těch, kterým se takové možnosti příčí?? --Kusurija (diskuse) 29. 8. 2013, 07:58 (UTC)

Nesouhlasím s přesunem. Viz Wikipedie:Název článku: Jméno článku by mělo být takové, jaké by čtenář nejspíše čekal. Bez ohledu na to, jestli je tsunami špatným přepisem, je to přepis, který v běžném životě zcela převažuje. --Bodlina (diskuse) 26. 8. 2013, 19:35 (UTC)

Možná že jde o špatný přepis, ale to je již v současnosti irelevantní. Tsunami je prostě české slovo. Podle mně se ale cu přepisuje do češtiny jako tsu. Je ovšem možné, že se pletu nebo že toto je jiný případ. Nic to však nemění na tom, že slovo tsunami u nás zdomácnělo. --Chalupa (diskuse) 27. 8. 2013, 15:33 (UTC)

@Chalupa: Můžete doložit, kde (kým) je přepis つ do češtiny jako tsu stanoven? --Kusurija (diskuse) 29. 8. 2013, 07:58 (UTC)

Proti přesunu, jednoduše na základě doporučení o očekávaném názvu (WP:AT), protože dle ÚJČ: přepis cunami je dnes méně častý.--Kacir 29. 8. 2013, 09:12 (UTC)

Proti přesunu, v této podobě je to očekávaný název. --Nadkachna (diskuse) 29. 8. 2013, 09:32 (UTC)

Dobrá, přejmenujme tedy Cušimu na Tsušimu, Cušimský průliv (jistými kolegy "takyodborníky" chtěný ignorovat) na Tsušimský průliv, Cugarský průliv na Tsugarský průliv, Cukubu na Tsukubu atd. A to fofrem, na základě výsledků této diskuse. Čili vrátili jsme se na přelom středověku a novověku, kdy odpůrci naprosto většinového a neoddiskutovatelnými autoritami (totiž Biblí a jejími vykladači) prosazovaného názoru geocentristického byli upalováni na hranici. Řeknete si: ohohó... ale jaký je v tom rozdíl? Nižádný: autorita těch, kteří si ji přivlastňují a přitakávání těch, co se chvástají tím, v jaké jsou početní převaze zde i tehdy rozhodla. A pokud Vám to nestačí, běžte si do Cziny a přizvukujte tam místní většině, budete mít za zády více jak stonásobný chór. ;-) --Kusurija (diskuse) 29. 8. 2013, 13:06 (UTC)

Takto ironizovat lidi, kteří na stránce k tomu určené, vyjádří svůj názor, je trapné a nejspíš na hraně osobního útoku. --194.50.64.137 29. 8. 2013, 14:00 (UTC)

Navíc je přejmenování na Cušimy an Tsušimu jazykový nonsens, protože pak by to musela být Tsushima.--Chalupa (diskuse) 29. 8. 2013, 17:58 (UTC)

No, tak se zase rozejdeme po svém. Někteří věnovat se užitečné práci na Wikipedii, jiní stávkovat, ale takováhle diskuse, kterou její člen přirovnává k upalování na hranici a čínskému komunismu, na Wikipedii nepatří. A proto:

Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení.

-- Okino (diskuse) 29. 8. 2013, 13:24 (UTC)

Doporučení přerušit diskusi

Obě strany zde předložily své argumenty. Zatímco ale strana argumentující ponecháním na tsunami zde přinesla i mnoho dokladů, že její názor má oporu ve vnějším světě (texty ÚJČ, jazykovědců, užití termínu v obecných encyklopediích i v odborné literatuře atd.), Kusurija nic takového nikdy neudělal a vždy si vystačil jen s tím, že si to myslí on.

Proto navrhuji ukončit diskusi do doby, dokud se také Kusurija nepodřídí pravidlům Wikipedie (nebo dokud neprosadí přizpůsobení pravidel Wikipedie svému názoru) a nepředloží podobné věrohodné a kvalitní doklady z vnějšího světa, které by podepřely jeho úsilí a potvrdily, že nejen on, ale také někdo mimo Wikipedii má pocit, že uvádění termínu tsunami je vážná chyba. Okino (diskuse) 29. 8. 2013, 21:18 (UTC)

Vyhodnocení diskuse

Návrh na přesun nebyl obhájen. WP:Název článku#Očekávaný název nelze sice brát jako "posvátnou krávu", nicméně v tomto případě se o dané oporučení můžeme opřít. Pokud jsou dle ÚJČ přípustné obě alternativy (viz [4]), měl by dostat přednost rozšířenější a tedy očekávatelnější název. --Vachovec1 (diskuse) 31. 10. 2013, 18:58 (UTC)

Provokace

Zakoleduju si o totální blok opětovným návrhem na přesun na tvar Cunami. Důvod: standardní přepis; nejsme anglofonní wikipedie. --Kusurija (diskuse) 3. 4. 2020, 23:05 (CEST)

Argument pro tsunami je očekávanost, to jest dokud neprokážete, že v českých knihách, časopisech a dalších textech cunami porazilo tsunami, je zbytečné pokoušet se o změnu. Proč otvírat další kolo debaty, vždyť dobře víte, že bez nových argumentů změnu neprosadíte... není lepší se věnovat něčemu konstruktivnějšímu? --Jann (diskuse) 4. 4. 2020, 17:30 (CEST)

Z vašeho důvodu vidím tak maximálně nebrání v potaz doporučení Wikipedie:Očekávatelnost, který 100 % převažuje. A jak napsal Jann, za mne bych pracoval například na vylepšení japonských císařů (kterých jsem si dnes všiml a je to mnohdy na úpravu), jelikož tato diskuse je doopravdy zbytečná. RiniX (diskuse) 4. 4. 2020, 19:10 (CEST)

Naprosto souhlasím s přesunem na Cunami. Pokud na Wikipedii je heslo Hirošima a ne Hiroshima, podle stejné logiky a stejných pravidel by mělo být cunami. Nebo budeme u Ruska psát tsar místo car? --Jirimacek (diskuse) 6. 10. 2022, 11:09 (CEST)

Prosím, přečtěte si argumenty použité v diskuzích výše. Ve stručnosti - japonská (ruská, čínská a mnoho dalších) slova na wikipedii přepisuje v českém přepisu s háčky a čárkami a českými písmeny (tedy Hirošima a car). Ale s výjimkou případů, kdy je v českých textech dlouhodobě a pevně zavedený nestandardní přepis – a tsunami je tento nestandardní případ. --Jann (diskuse) 6. 10. 2022, 11:28 (CEST)